Tetování a ruský organizovaný zločin – občanka vyrytá do kůže

Ruský organizovaný zločin je pojmem stejně jako italská mafie nebo japonská Yakuza. Jeho počátky sahají až na přelom 15. a 16. století, už na konci 19. století se tato činnost začala v Rusku profesionalizovat, objevovali se první bossové, skupiny měly ustálené zvyky, používaly vlastní zlodějský slang a začala se objevovat první tetování.

Funkce tzv. vora v zakone (zloděj podle zákona – šéf zločinecké skupiny) se začala formovat na počátku 20. století. Vorové v zakoně se až do nedávna museli řídit striktními pravidly, jako například za žádných okolností nemít legitimní zaměstnání, nedávat najevo emoce nebo nikdy nezakládat rodinu. V Rusku se tak vytvořila subkultura, která se mimo jiné vymezovala i specifickým tetováním.

Původ vora v zakone se váže k životu v pracovních táborech a ve vězeních. Proto býval tento typ tetování vyhrazen exkluzivně pro vězně a kriminálníky. Z jediného pohledu je možné zjistit kriminální historii osoby, aniž by musel dotyčný cokoliv říci. Svůj výpis z rejstříku trestů si tak nosí přímo na své kůži. Pravděpodobně nejznámějším vorem v zakoně, který působil na českém území, je Andranik Soghoyan. Více se o něm můžete dočíst zde.

Tetování, která opravdu vznikla v ruských věznicích a nejsou jen módou pseudodrsňáků, mívají většinou zeleno-modrou barvu a kvůli nedostatečně profesionálním nástrojům působí rozpitým dojmem. Jako inkoust se používá roztavená guma z podrážek bot, která se smíchá s močí. Směs je vpichována pod kůži pomocí kytarové struny přidělané k elektrickému holicímu strojku.

Vorové si museli svá tetování před kolegy obhájit a vysvětlit, proč je pro ně právě tento symbol důležitý. Občas se také stávalo, že bylo tetování násilím odstraněno, buď mohlo být jednoduše vyříznuto z těla, nebo byla část těla s tetováním obalena v prášku z hořčíku, což kůži s tetováním rozpustí a zanechá zde jen bolestivou popáleninu a zjizvení. Podle dřívější praxe bylo trestem za nošení “neoprávněného” tetování i smrt.

Jaké tedy zvolit tetování?

Tetování na rukou

Velmi často jsou zde umisťovány znaky, které mají mnoho významů, ty jsou často znázorněny pomocí hracích karet nebo prstenů.

1-A – byl ve vězení
2-A – zničené mládí
3-A – odpykal si plný trest
4-A – vražda
5-A – ozbrojená loupež
6-A – loupež
7-A – odsouzen za krádež
8-A – odsouzen za výtržnictví
9-A – nepřátelský k policii nebo autoritám
10-A – neutralita, lhostejnost – motto “není to můj byznys”
11-A – nejnižší pozice ve vězení
12-A – morální pokles
13 A – „Procházka Krestí“ – nejznámněší věznice v Petrohradu – vězení číslo 1
14-D – čas strávený ve vězení
15-B – útěk z vězení
16 D – jeden z kruhu přátel
17-A-G- vzpomínka na rodiče, kteří umřeli, když byl ve vězení
18-A  – ve šlépějích otce
19-A – odsouzen za znásilnění (vzácné)
20-B – počet křížků udává počet předchozích odsouzení
21 – nemá nikoho nad sebou – je šéf
22 – zločin spáchaný proti policistovi
23 A – znak nízkého statusu ve vězení, při propuštění změna na 3-A
24 – tetování osob, kteří nechtějí pracovat
25 – umístění tetování na ruce

 

„Poctiví zločinci kvůli uchování vlastní důstojnosti nikdy nemluví o penězích. V sibiřské komunitě se všemi hmotnými statky, a především penězi, opovrhuje, a proto nejsou ani nazývány jménem. Když mluví Sibiřané o penězích, říkají jim „tamto“ nebo „smetí“, „květák“, „citrony“ anebo uvedou cifry, vysloví jenom čísla. Sibiřané nemají peníze doma, protože se říká, že nosí rodině smůlu, ničí radost a „děsí“ štěstěnu. Uchovávají je blízko domu, na zahradě, v nějaké speciální skrýši, třeba tam, kde chovají domácí zvířata.“

Nicolai Lilin

Sibiřská výchova

Autorka textu: Steffi Černá