S kolegy z arménského zpravodajského portálu Hetq jsme se rozhodli zmapovat české obchodní aktivity Roberta Yeritsyana, na kterého je v Arménii vydán zatykač pro osnování vraždy a těžké ublížení na zdraví. V Praze jim patří restaurace a domek, o jejich vydání do Arménie se vzhledem k udělenému azylu neuvažuje. Arménská média spekulují, že může jít o odvetu za to, že Antranik Soghoyan, arménský „vor v zakoně“, byl po zatčení v Praze a vydání do Arménie propuštěn na svobodu.
Yeritsyan a synové – impérium dostalo úder
Rodina Yeritsyanových bývala jednou z nejmocnějších v Arménii. Albert Yeritsyan založil síť supermarketů „Yeritsyan a synové“, stal se výhradním zástupcem značky Nestlé pro Arménii a navíc pod značkou Atenk provozoval významný masokombinát. V roce 2008 vstoupil do politiky a stal se starostou nejlidnatější Jerevanské čtvrti Arabkir. A tady začaly jeho problémy.
Arménská média napřed přinesla zprávu, že Albert Yeritsyan vyvíjel nátlak na voliče a kupoval si jejich hlasy. Později byl obviněn i z toho, že jeho syn Robert Yeritsyan pobodal podporovatele opozičního kandidáta Haovhannese Shahinyana, tehdejšího starosty čtvrti Arabkir.
Albert Yeritsyan to okamžitě popřel. V policejní zprávě o incidentu vyšetřovatelé napsali, že „… dvě osoby se přišly přihlásit na policii. Tyto osoby tvrdily, že se pohádaly se zástupcem starosty, a že se dostaly do rvačky.“ Jak se ukázalo, jedna z těchto osob, co se k incidentu přiznala, byl řidič Roberta Yeritsyana. Když policie ten stejný večer přišla Roberta Yeritsyana zatknout do volebního štábu, nebyl k nalezení. Případ se odložil.
O rok později, na jaře roku 2009, se Robert Yeritsyan dostal do potíží, které už nebylo možné jen tak zamést pod koberec.
Nájemný vrah Voják Gago
Když šel pracovník bezpečnostní služby na rutinní obhlídku objektu v podvečer 23. května, nestačil se divit. V domě prominentů na rušné jerevanské ulici Teryan číslo 19 totiž našel podomácku vyrobenou bombu s rozbuškou ovladatelnou na dálku.
Národní bezpečnostní servis (NSS) pozatýkal osm podezřelých. Jako jejich vůdce označili Gagika Matevosyana aka Vojáka Gago. Gagik Matevosyan byl mezi lety 1992 – 1997 vojenským důstojníkem. Prohlídka jeho domu přinesla další důkazní materiál. Voják Gago měl ve sklepě skrytou chemickou laboratoř na výrobu výbušnin a jedů. Ve vedlejší místnosti policie nalezla celý arsenál zbraní, munice, výbušnin a rozbušek.
Během výslechů a dalšího vyšetřování vyšlo najevo, že zadavatelem vraždy měl být Robert Yeritsyan. Ten si údajně najal jako zprostředkovatele Rafaela Masoumyana aka Zpěváka Afu a za nájemnou vraždu mu měl zaplatit 150 000 dolarů.
Jako možný motiv uvedla policie dlouhodobé nepřátelství mezi Robertem Yeritsyanem, který byl až do roku 2008 důležitým funkcionářem Výboru pro clo, a Gagikem Kachataryanem – zamýšlená oběť výbuchu, byl ředitelem této finanční správy, pod kterou celníci spadali. Yeritsyan měl za to, že ho na schůzce s tehdejším nově zvoleným prezidentem Arménie Kachataryan zostudil a pomluvil. Podle Arménské bezpečnostní služby byly gangem Vojáka Gaga naplánovány i další vraždy: Roberta Tocharyana a Serzhe Sargsyana – bývalého a současného prezidenta Arménie.
Zprostředkovatel nájemné vraždy Rafael Masoumyan se snažil uprchnout do Vídně, byl ale zadržen na letišti. Na Roberta Yeritsyana, který uprchl do České republiky, byl vydán mezinárodní zatykač.
V říjnu roku 2014 byl Robert Yeritsyan v Česku zatčen. Arménský státní zástupce, který měl na starosti vyšetřování Roberta Yeritsyana, to okomentoval: „Když jsme zjistili, kde by se Robert Yeristyan mohl nacházet, obrátili jsme se na české úřady s prosbou o pomoc. Žádali jsme o vydání muže, který je obviněný z organizování vraždy státního úředníka.“
Česká republika ale Roberta Yeritsyana nevydala. „O návrhu na vydání pana zadrženého jsme rozhodovali 14.9.2015. Usnesením soud rozhodl, že vydání je nepřípustné. Shodly se […] obě procesní strany, tedy nejen zadržený se svým obhájcem, ale i státní zástupce. Obě strany se dokonce na místě vzdaly práva stížnosti. Soud zamítl žádost o vydání, protože zadrženému byl v ČR 11.5.2015 udělen azyl,“ sdělila nám Markéta Puci z Ministerstva spravedlnosti.
Otec Roberta Yeritsyana to v rozhovoru pro arménský zpravodajský portál Hraparak okomentoval: “Jsem si jistý, že můj syn je nevinný. Ale nikdo by ho neměl spojovat s mojí reputací. Moji lidé mě respektují a milují. A to je pro mě tím největším úspěchem.“
Robert Yeritsyan nám telefonicky odmítl odpovědět na otázky jak ohledně svého podnikání v Česku, tak ohledně získaného azylu.
K azylu se odmítlo vyjádřit i české Ministerstvo vnitra. „Ministerstvo vnitra nemůže s ohledem na mezinárodní závazky z oblasti ochrany uprchlíků zásadně poskytovat žádné informace k osobám, které žádají či v minulosti žádaly o mezinárodní ochranu v ČR a následně ani o těch, kterým ČR případně mezinárodní ochranu udělila, ať již formou azylu či doplňkové mezinárodní ochrany,“ vysvětluje Klára Pěknicová z tiskového odboru.
Druhý syn Alberta Yeritsyana Artak se zapletl do jiného skandálu. V červnu roku 2009 opilý Artak Yeritsyan začal vyhazovat lidi z restaurace Giar, kde zrovna večeřel. Místo placení pak několikrát vystřelil.
Po roce 2009 se kvůli politické nevoli, kterou vyvolalo vyšetřování a útěk Roberta Yeritsyana, začalo podnikatelské impérium Yeritsyan a synové hroutit. Albert Yeritsyan nebyl znovu zvolen do funkce starosty městské části Arabkir. V září roku 2009 požádal o odklad splátek DPH na zboží v hodnotě 4 milionů dolarů, které dovezl z České republiky jako vybavení pekáren. Arménská vláda, která sice oficiálně prohlašovala, že bude podnikatelům pomáhat překonat celosvětovou finanční krizi, tento návrh na odklad platby DPH odmítla.
Albert Yeritsyan byl postupně nucen prodat pekárny, masokombinát a nakonec i pronajmout supermarkety Yeritsyan a synové. „Yeritsyan a synové nikdy neprodám, vždyť to nese moje jméno!“ okomentoval spekulace o nuceném výprodeji impéria Albert Yeritsyan. Z Yeritsyanovského podnikatelského impéria ale zůstala nedotčená jeho česká větev.
České podnikání
Jeritsyan Holding byl založen v Praze v roce 2006 za účelem prodeje a pronájmu nemovitostí. Zakládali ho spolu Albert a Robert Yeritsyanovi. Později do vedení firmy přibyli i další rodinní členové: Artak Yeritsyan a Lilit Asatryan – manželka Roberta. Podle účetní závěrky za rok 2015 má firma dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 12 milionů korun a dva zaměstnance. Do nedávna firma Jeritsyan Holding navíc vlastnila dům v Kyjích na Tálinské ulici. Tuto nemovitost, ve které sídlí restaurace U Eriky, prodali letos dalšímu Arménci: Sarukhanyanu Harutyunovi.
Kromě Jertisyan Holdingu je Artak Yeritsyan společníkem ve spící firmě BZ Vend Company, která má nula zaměstnanců a nulový obrat a ve společnosti Platinum.
Arménská média spekulují, že udělený azyl, který má být garancí bezpečného pobytu i bezproblémového podnikání Robera Yeritsyana, mohou být českou odpovědí na případ arménského „vora v zakoně“ Andranika Soghoyana.
Šéf post-sovětské mafie se špatným čichem na lidi
Andranik Soghoyan je známý pod přezdívkou Zap nebo Zaporožec – podle ruského auta. Na takzvaného „Vora v zakoně“, tedy šéfa jedné z post-sovětských mafií, byl korunován v roce 1994 v Moskvě.
V roce 2007 si zaplatil vraždu arménského podnikatele žijícího v Praze, který údajně dlužil 500 000 dolarů do společné kasy. Výběr nájemného vraha nechal na svých pobočnících. Ti ale neměli šťastnou ruku. Jak vyplývá z obvinění, nájemný vrah původem z Čečny Timur Tretyakov napřed na Václavském náměstí pobodal jiného Arménce, a pak na Vinohradech zastřelil řidiče tehdejšího šéfa Sazky Aleše Hušáka jen proto, že řídil stejné Bentley jako plánovaná oběť. U soudu se bránil tím, že je jen „otrok boží“ a že za nic nemůže. Dostal doživotní trest, který mu byl posléze snížen na 22 let.
Stejný trest dostal i organizátor vraždy Andranik Soghoyan. Ten ale k výkonu trestu nikdy nenastoupil. Utekl do Arménie, kde byl v říjnu 2014 zadržen a dán do vazby. Nicméně 23. ledna 2015 arménský soud odmítl žádost arménského ministerstva spravedlnosti o prodloužení vazby, takže Andranik Soghoyan byl propuštěn na svobodu.
Český soud vydal na Soghoyana evropský zatykač, který se ale nevztahuje na Arménii. A vzhledem k tomu, že Česká Republika a Arménie nemají podepsanou bilaterální dohodu o vydávání zločinců, Andranik Soghoyan pravděpodobně k výkonu trestu v České republice v nejbližší době nenastoupí.
Autoři článku: Vahe Sarukhanyan, Lukáš Nechvátal, Pavla Holcová