Možná je blázen, lhář a podvodník. Baron Prášil ruského vlivu ve Střední Evropě. Přestože kauza Alexandra Usovského vyznívá jako fraška, je zásadní. Stala se prvním detailně zdokumentovaným případem toho, jak Moskva praktikuje svoji zahraniční politiku. Odhaluje zdroje financování a vysvětluje, kdo se zodpovídá hybatelům kremelské propagandy a jak Rusko dokáže využívat radikální nacionalisty.
Hospodářské noviny před několika týdny upozornily na to, že se české zbraně objevily na propagačním videu ázerbájdžánské armády. Česko přitom jako většina států EU dodržuje nezávazné zbrojní embargo vydané Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Evropskou unií, které nedoporučuje dodávky zbraní do Ázerbájdžánu ani do Arménie. Mezi oběma zeměmi panuje napětí od...
Jen za uplynulé dva roky dodali čeští zbrojaři do Sýrie zbraně a munici v hodnotě přes miliardu a půl korun. A vláda o tom možná ani neví.
Jedním z mála lidí, kteří do schématu peníze posílali, byl ázerbájdžánsko-český podnikatel Rashad Gafarov. Ten v Česku provozoval e-shop se šťávou z granátového jablka a nákladní dopravu. Společnosti LCM Alliance, která tvořila jeden z pilířů ázerbajdžánské čistírny peněz, poslal v roce 2012 ze svého osobního účtu v české bance 54 900 eur (téměř milion a půl korun). Platby měly být za stavební materiál, Gafarov s ničím takovým ale oficiálně nikdy neobchodoval. Reálný důvod plateb nám Rashad Gafarov už nikdy nevysvětlí. V červnu letošního roku byl brutálně zavražděn.
Rodina ázerbájdžánského státního úředníka, který má na starosti boj s korupcí, investovala v Česku do nemovitostí přes miliardu korun. Původ této astronomické částky je nejasný.
Globální pračka, příběh Sergeje Magnitského, Panama Papers… seznam by mohl pokračovat dál. V uplynulých letech měly všechny námi vyšetřované kauzy související s praním peněz jedno společné – banky. Ačkoliv finanční instituce samotné nemusejí v jednotlivých případech figurovat jako pachatel či spolupachatel, převáděním peněz napříč kontinenty praní peněz umožňují.