Globální pračka, příběh Sergeje Magnitského, Panama Papers… seznam by mohl pokračovat dál. V uplynulých letech měly všechny námi vyšetřované kauzy související s praním peněz jedno společné – banky. Ačkoliv finanční instituce samotné nemusejí v jednotlivých případech figurovat jako pachatel či spolupachatel, převáděním peněz napříč kontinenty praní peněz umožňují.
Žádný český byznysmen se nemůže pochlubit, že je jeho dobrým přítelem Vladimír Putin a zároveň že má skvělé osobní kontakty na rodinu Donalda Trumpa. Lev Leviev takové štěstí má.
Drtivá většina české veřejné správy je závislá na výrobcích softwarového gigantu Microsoft – a nijak zvlášť jí to nevadí. V sousedním Německu se z této dominance začíná stávat politické téma.
Česká republika v celém schématu zaujímá relativně významné místo. Z 21 skořápkových firem, které tvořily jádro schématu, 17 posílalo peníze na české bankovní účty. Přes Česko se odehrálo 175 bankovních transakcí o celkovém objemu 37.868.816 dolarů, což zemi řadí na 19. místo v seznamu nejvyužívanějších států k převodu peněz, hned mezi USA a Itálii. Například na Slovensko posílalo peníze jen osm offshoreových společností v celkovém objemu 4 901 916 dolarů.
Právník a auditor Sergej Magnický zemřel ve věku 37 let za obrovských bolestí přivázaný k posteli v moskevském vězení Butyrka. Zde ho drželi, bili a mučili dlouhých 358 dní. Chtěli, aby vzal zpět svoji výpověď, která velmi přesně popisovala praktiky finanční správy a policie a jejich způsobu vydírání soukromých firem, jejich tunelování a přivlastňování.
Pavla Holcová, Šarūnas Černiauskas Škoda Vagonka platila miliony korun britské firmě, u které není dohledatelné, kdo ji vlastní. Bankovní převody, které byly oficiálně vykazovány jako platby za „organizační a technickou podporu” při zakázce na dodávku vlaků do Litvy, vyšetřují v současné době litevské úřady.