Uniklé dokumenty ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor poukazují na masivní cenzuru všeho, co se ruské vládě nehodí. Blokovaných je přes 125 tisíc publikací, zásahy se týkají i organizací působících v Česku. V plánu je nasadit na vyhledávání „škodlivého obsahu“ i umělou inteligenci. Software má dodat česká firma.
V Moskvě je pošmourné únorové ráno, jen několik dní po začátku války v Ukrajině. V nábřežní budově z červených cihel, kde se nachází Hlavní radiofrekvenční centrum (HRFC), už mají zaměstnanci napilno. Jejich šéf, specialista na analýzu informací Valentin Degtev, jim před chvílí poslal urgentní mail s označením „velmi důležité“. Okamžitě měli začít sledovat webové stránky a profily na sociálních sítích, jejichž obsah byl v rozporu s oficiálním stanoviskem ruského ministerstva obrany.
„Dívejte se na webové stránky, hledejte obsah, který tvrdí, že ruské ozbrojené síly bombardují (zabíjejí, střílí…) civilisty, městskou infrastrukturu a tak dále. Naleznete-li podobný obsah, označíte web ve sloupci E slovem ‚vnést‘,“ vysvětlil Degtev pracovní úkol. Víme to díky jednomu z uniklých mailů. O čtyři dny později, 4. března, Duma přijala nový zákon o šíření falešných zpráv o ruské armádě, umožňující úřadu legálně blokovat internetový obsah.
Koncem minulého roku běloruská hackerská skupina Kyberpartyzáni oznámila, že se nabourala do vnitřní sítě jednoho z útvarů ruského cenzurního orgánu Roskomnadzoru (RKN) a stáhla interní dokumenty, korespondenci a e-mailovou komunikaci zaměstnanců v objemu 1,5 terabajtů. Uniklá data, jimž se začalo přezdívat #RussianCensorFiles, poskytla hackerská skupina německému deníku Süddeutsche Zeitung, několika ruským nezávislým médiím a redakci investigace.cz. Materiály, které novináři obdrželi, obsahují plány na vytvoření další státem provozované farmy botů, tedy softwaru pro kontrolu a cenzuru internetu, a také příklady údajů, jaké Roskomnadzor shromažďuje o Rusech žijících v Rusku i v zahraničí.
Kdo jsou Kyberpartyzáni?
Skupina kybernetických partyzánů vznikla v roce 2020 během velkých protestů proti Lukašenkovu režimu v Bělorusku. V rozhovoru pro BBC Russian Service skupina uvedla, že všichni její členové mají rozsáhlé zkušenosti v IT sektoru, ale žádný z nich se předtím neangažoval v politickém aktivismu. „Naši přátelé a rodina jsou zabíjeni, mučeni a znásilňováni. Nikdo nemá právo sedět na vedlejší koleji,“ napsali hackeři ve svém prohlášení.
V rozhovoru s českým Radiožurnálem mluvčí Kyberpartyzánů Juliana Šemetovec sdělila, že skupina čítá zhruba 35 lidí. Hacktivisté mají na svědomí kybernetické útoky na systém běloruských železnic, uniklá data z oddělení vnitřní bezpečnosti běloruského ministerstva vnitra a zvukové záznamy odposlechů bezpečnostních složek a úředníků. Po zahájení ruské invaze do Ukrajiny prohlásili, že jsou „připraveni pomoci v boji proti fašistickému tažení na bratrskou Ukrajinu“. „V této významné chvíli je pro naše národy důležité spojit síly a ukázat, že jsme společně schopni bojovat proti tyranům, kteří chtějí naše země utopit v krvi,“ uvedli v prohlášení den po zahájení invaze.
Pro svůj poslední útok si skupina vybrala právě RKN, protože je „nejdůležitějším prvkem ruské represivní mašinérie“. „Monitorují všechno na internetu, a jakmile uvidí jakékoli porušení, pošlou tyto informace přímo FSB, Národní gardě, Federální bezpečnostní službě a tak dále, takže jejich agenti jsou okamžitě vysláni na místa, kde narůstá potenciální riziko nestability. Režim úspěšně potlačuje jakákoli alternativní hnutí, nebo dokonce myšlenky na neposlušnost,“ vysvětlili Kyberpartyzáni svůj postoj novinářům ze Süddeutsche Zeitung.
Cenzurování ruskojazyčného internetu ale začalo už před válkou. Sledování negativních informací o Putinovi se Hlavní radiofrekvenční centrum věnovalo přinejmenším od druhé poloviny roku 2021. Po vypuknutí války začali zaměstnanci připravovat denní přehledy zpráv kritizujících ruského prezidenta. Z uniklých dat plyne, že v hledáčku cenzorů se octlo 1 490 mediálních zdrojů – 1 100 účtů na sociálních sítích, 237 federálních a regionálních médií, 116 stránek neregistrovaných jako média a 37 zahraničních titulů.
Co je Roskomnadzor a čím se zabývá ruské Hlavní radiofrekvenční centrum?
Roskomnadzor je ruský federální úřad, který zodpovídá za monitorování, kontrolu a cenzuru sdělovacích prostředků v Rusku. Dlouhá léta byl RKN jen malou registrační kanceláří zastřešenou ruským ministerstvem kultury. Za vlády prezidenta Medveděva se však RKN proměnil v obrovskou cenzurní agenturu, jejímž úkolem je kontrolovat všechny informační kanály v ruské společnosti: webové stránky, sociální sítě, online média a noviny, rádio, televizi, posty, vyhledávače. Úřad má 71 regionálních poboček a v roce 2022 měl roční rozpočet ve výši odpovídající ekvivalentu 433 milionům eur, což je dvojnásobek oproti předchozímu roku.
Hlavní radiofrekvenční centrum (HRFC) bylo podle oficiálních stránek útvaru založeno v roce 2020 jako součást Roskomnadzoru. Stěžejním úkolem centra je podle oficiální verze sice jen dohled nad rozhlasem, ale podle uniklých dokumentů mají zaměstnanci útvaru monitorovat internetu, zpracovávat zprávy o nalezených „zakázaných informacích“ a provádět cenzuru. Útvar zaměstnává více než tisíc lidí a připravuje denní přehled negativních publikací souvisejících s ruským prezidentem. Výsledky monitoringu jsou pravidelně zasílány prezidentské administrativě a ruským silovým složkám.
Do kategorie sledovaných zpráv spadala nejen kritika prezidenta včetně nadávek, války či politiky ruských úřadů, ale i poměrně neutrální témata – například srovnání životní úrovně Rusů se Západem, vyšetřování korupce, konspirační teorie nebo Putinovo zdraví.
V jednom z uniklých dokumentů je dokonce seznam 283 názorových „influencerů“– od hudebníků po stand-up komiky, kteří jsou rozděleni do několika barevně označených kategorií: červené, žluté a zelené. O tom, co jednotlivé barvy znamenají, nemáme informace. Mezi sledovanými osobami jsou nezávislí novináři, aktivisté a politologové, ale i členové hudební kapely Little Big nebo ruský rapper Оxxxymiron.
Ke každému z těchto influencerů jsou přiřazeni zaměstnanci, v jejichž kompetenci je dotyčnou osobu sledovat. Jeden cenzor v průměru dohlíží na sedm osob.
Zablokujte negativní obraz Tatuljana v Česku
Kromě rutinních blokací internetových příspěvků, donucování k odstranění „zakázaných“ informací nebo sledování Rusů mají zaměstnanci Roskomnadzoru i takzvané „speciální“ úkoly, které jednou za čas dostávají od vedení.
Například vedoucí oddělení kontroly a dozoru v oblasti elektronických komunikací úřadu RKN Jevgenij Zajcev musel v roce 2019 dohlížet na provedení „speciálního úkolu“, jenž spočíval v „omezení přístupu k materiálům s negativním zaměřením na podnikatele Rubena Tatuljana“. Jde o vlivného ruského podnikatele, který má vazby na ruskou vládu a zároveň na ruské kriminální podsvětí, tedy vory v zakoně. USA ho právě kvůli těmto propojením s podsvětím zařadily na sankční seznam.
Důvodem, proč chtěla ruská státní instituce Tatuljana chránit, bylo, že šlo o jednoho ze sponzorů Putinovy strany Jednotné Rusko. Veškeré negativní informace o Tatuljanovi byly rozděleny do čtyř heslovitých směrů: americké sankce, rodina, Česká republika a kriminální svět. Část blokovaných či odstraněných článků se totiž věnuje podnikatelovu zadržení v Česku. Právě u nás se měla v roce 2017 konat Tatuljanova schůzka s šéfy ruské mafie. Česká policie podnikatele sice zadržela, poněvadž se ale prokázal diplomatickým pasem, museli ho policisté propustit.
Zajcevovi podřízení měli denně posílat zprávy věnované Tatuljanovi svému vedení. Navzdory skutečnosti, že „negativní“ informace o podnikateli byly odstraňovány v průběhu alespoň dvou let (2019 a 2020), se cenzuře nepodařilo smazat všechny, a tak je na internetu stále možné se o jeho spojení s kriminálním světem dočíst.
Další trollí farma
Podle uniklých dokumentů se v červenci minulého roku Roskomnadzor rovněž zasadil o vytvoření vlastní farmy botů. Jde o označení pro účty na sociálních sítích, za nimiž nestojí reální lidé, ale které slouží jako nástroj, jak cenzurním orgánem například zasévat chaos a extrémní názory do diskuzí na těchto platformách. Projekt radiofrekvenčního centra dostal název „Budování trollí farmy“ a měl ho pod palcem zástupce vedoucího oddělení Vadim Subbotin. Dokončení projektu se očekávalo v polovině května 2023.
O tom, k čemu přesně má tato trollí farma sloužit, informace získané běloruskou hackerskou skupinou nevypovídají. Naopak je zřejmé, že mezi hlavními záměry projektu je získání přístupu do uzavřených skupin a kanálů na sociálních sítích. Opoziční novináři z Dossier Center v dokumentech našli tabulky s přihlašovacími údaji a hesly k účtům na různých sociálních sítích, které by bylo možné použít při jejich manuálním sledování.
Trollí farma je přitom jen malou částí širšího projektu s názvem „Čistý internet“, jehož budování se věnuje hned několik písemností z archivu Roskomnadzoru. Cílem projektu je vytvoření analytického softwaru, jenž využívá umělou inteligenci k rychlému vyhledávání a klasifikaci zakázaných informací v textovém, zvukovém a vizuálním obsahu na celém ruskojazyčném internetu. Systém dostal název Vepř.
Co je operační systém Vepř?
Zaměstnanci Roskomnadzoru museli dlouhá leta vyhledávat zakázané informace hlavně manuálně. Jim dostupný software dokázal třídit materiály podle klíčových slov, zaměstnanci je pak ale museli ručně znovu projíždět a filtrovat. Vedení Roskomnadzoru považovalo manuální vyhledávání za neefektivní – cenzurnímu orgánu se nedařilo držet krok s rychlostí publikací na internetu. Chyběli lidé. „Jsme kreativní až až, ale nejen že nemáme volné ruce, nemáme jediný volný prst,“ postěžoval si v uniklé korespondenci jeden ze zaměstnanců centra. Oddělení analýzy a predikcí HRFC proto dostalo za úkol vyvinout automatizovaný systém, který by neustále monitoroval sociální sítě, média a další internetové zdroje informací.
Jedním z řešení, s nímž pracovníci centra přišli, byl „automatizovaný systém pro komplexní analýzu mediálních materiálů a vyhledávání bodů informačního napětí v globální síti Vepř“ nebo zkráceně „AS Vepř“. Systém na bázi umělé inteligence má analyzovat texty, zvuk, obrázky a videa ze sociálních sítí i médií a výsledky vyhledávání pomocí neuronových sítí. Měl by být schopen identifikovat takzvané body informačního napětí, předvídat vývoj situace, scénáře šíření informací a předávat data „oprávněným orgánům“.
V roce 2024 by Vepř měl podle plánů cenzorů ovládat schopnost rozpoznávat i regionální jazyky sousedních zemí a nejrozšířenější světové jazyky.
Co všechno sleduje Roskomnadzor v Česku?
Jelikož cílem útvaru je monitorování ruskojazyčného internetu, cenzurní aparát se soustřeďuje i na ruskojazyčné mutace českých sdělovacích prostředků. Mezi internetovými tituly, které byly blokovány, se tak objevila ruskojazyčná mutace deníku Blesk. Krátký medailonek titulu v uniklém dokumentu sděluje, že titul má „antiruskou rétoriku“ a má být zablokován. Důvodem pro blokaci celého serveru je podle RKN pak nepravdivá zpráva o ruské armádě, která unáší ukrajinské děti.
Zaměstnanci Roskomnadzoru sledují i jednotlivé postavy ruské opoziční scény aktuálně žijící v Česku. Příkladem jsou zakladatelé a členové Pražského ruského protiválečného výboru a také dobrovolníci pracující pro tým Navalného. Přístup k jejich osobním blogům na sociálních sítích je v Rusku blokován.
V dokumentech se objevuje i report o nadačním fondu Prague Civil Society Centre, jenž má za cíl podporu občanské společnosti v bývalých zemích Sovětského svazu, a rovněž o české informační agentuře Medium-Orient Information Agency, s. r. o., kterou založil opoziční ruský novinář Islam Tekušev. Obě jsou v Rusku prohlášeny za nežádoucí organizace.
Naopak článek věnovaný osudu Jana Palacha, který vyšel v ruskojazyčné mutaci Českého rozhlasu a na nějž byl úřadu zaslán podnět k blokaci, tomuto osudu o chlup unikl. Podle zaměstnanců Roskomnadzoru článek sice obsahuje „popis sebevraždy“, zde je ovšem na místě, protože odkazuje k historickým událostem.
Češi také přispěli
Hlavními spolupracovníky Roskomnadzoru z oblasti IT jsou ruské firmy Yandex, Kribrum, Brand Analytics a několik dalších společností, které se věnují vývoji softwaru pro analýzu sociálních sítí. Objevují se ovšem i zahraniční příklady včetně jednoho českého.
Z uniklých mailů vyplývá, že od srpna 2021 až do června 2022 měl Roskomnadzor uzavřenou smlouvu s petrohradskou pobočkou české vývojářské firmy JetBrains. V létě minulého roku zaměstnanec této filiálky cenzurní úřad kontaktoval a požádal o zrušení smlouvy z důvodu uzavření pobočky.
V komunikaci mezi firmou a RKN se vyskytuje i zmínka o přeplatku jedné ze stran dohody vůči té druhé. Co bylo předmětem smlouvy ani na jakou celkovou dobu byla uzavřena, se nám nepodařilo zjistit. Firma JetBrains, kterou jsme oslovili, jakoukoli spolupráci s ruským cenzurním orgánem popřela. „Žádné smlouvy s Roskomnadzorem si nejsme vědomi. Ke kontaktu s tímto úřadem došlo pouze jednou, jednalo se o podání žádosti o schválení dovozu edukačních robotů do našeho vzdělávacího projektu Muzeum budoucích technologií v Petrohradě, který firma po začátku války uzavřela. Tehdy, v září roku 2021, jsme úřadu uhradili jednorázový poplatek,“ sdělil naší redakci mluvčí společnosti Hadi Hariri a dodal, že firma na podnět redakce zahájila interní vyšetřování.
Uniklý archiv také obsahuje smlouvu z konce roku 2019 se subdodavatelskou firmou „Sistemnyj Soft“, která úřadu měla poskytnout vývojářský software od firmy JetBrains.
Za roční využití tohoto programu měl Roskomnadzor zaplatit 197 tisíc rublů, v přepočtu 58 tisíc korun. „I v případě, že by prodej proběhl přes subdodavatele, bychom o tom věděli,“ reagovala firma. Později ale připustila, že k subdodavatelskému obchodu skutečně došlo, ovšem jednorázově v lednu minulého roku.
Z uniklého reportu o potřebě dodatečného financování ovšem plyne, že úřad s použitím českého softwaru počítal přinejmenším do roku 2024 a za čtyřleté předplatné plánoval utratit celkem 243 tisíc korun. Jako dodavatel softwaru je uvedená právě česká centrála JetBrains, s. r. o.
Roskomnadzor využíval vývojářský software PyCharm, používaný na efektivnější a rychlejší programování. Podle upřesnění v jednom z uniklých dokumentů měl být PyCharm využit pro „vývoj a podporu automatizovaných systémů v rámci naplánovaných a uskutečněných projektů“. K čemu přesně vývojáři ruského cenzurního úřadu zmíněný software používali, neví ani jeho samotný výrobce. „Nemáme technické možnosti ke sledování, jak je náš software využíván,“ dodal mluvčí Hariri.
Autorka textu: Kristina Vejnbender
Zdroj úvodní grafiky: MidJourney