Potvrzení o ubytování je nezbytnou podmínkou pro získání víza v Česku. Dokument dokládá, že migrant či uprchlík má zajištěné bydlení po celou dobu platnosti povolení, což většinou bývá minimálně rok. Ne každý cizinec si však umí dopředu zařídit řádné bydlení na tak dlouhou dobu. Se splněním této povinnosti pomáhají obchodníci s adresami, kteří žadatelům o pobyt nabízejí potvrzení o ubytování, aniž by ale na daném místě mohl konkrétní člověk skutečně bydlet. Mezi obchodníky jsou provozovatelé ubytoven, pracovní agentury nebo zjevní podvodníci. Zatímco migrantům i uprchlíkům za uvedení neplatné adresy pobytu hrozí pokuta, či dokonce vyhoštění ze země, v případě zprostředkovatelů pochybných služeb je porušení zákona prakticky nemožné dokázat.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
„Sháním potvrzení o bydlení, prosím pouze ověřené zdroje,“ píše uživatelka facebookové skupiny Ukrajinců v Praze. Zatímco využívání virtuálních sídel společností je obecně známou praxí, kterou provozují i české firmy, o nákup potvrzení zajištěného bydlení, kde ve skutečnosti žadatel nebydlí, mají zájem většinou cizinci.
K získání dlouhodobého českého víza a tedy možnosti žádat o povolení k pobytu je totiž potřeba doložit místo, kde cizinec hodlá v průběhu platnosti víza bydlet. V případě změny adresy by měl nové bydliště nahlásit úřadům do tří pracovních dnů, a to předložením platné nájemní smlouvy nebo potvrzením od ubytovatele. Pokud ale cizinec přichází do země, kde nemá žádné kontakty, je pro něj shánění bydliště přinejmenším problematické. Komplikované je to i pro cizince, kteří bydlí v nezkolaudovaných bytech nebo se v průběhu pobytu stěhují z ubytovny na ubytovnu. Takové bydlení totiž nesplňuje požadavky pro udělení pobytového víza.
V komentářích k uvedenému inzerátu byly i desítky odpovědí s kontakty na osoby, které by mohly potřebné potvrzení poskytnout. Jeden z komentátorů ale napsal: „Být vámi, nepíšu to veřejně, policie ty adresy kontroluje.“ Redakce investigace.cz se rozhodla tento byznys s doklady v Česku prozkoumat – zjišťovali jsme, kolik takové potvrzení o bydlení stojí, kdo je prodává a zda je pravda, že o obchodování s adresami má povědomí i česká policie.
Kdo jsou obchodníci s adresami?
Oslovili jsme několik obchodníků, kteří doklady o ubytování nabízejí. Své služby inzerují prostřednictvím rusko a ukrajinskojazyčných kanálů a skupin na platformách Telegram, Vkontakte a Facebook. „Potvrzení adresy na jeden rok včetně poštovní schránky vyjde na 4 500 korun,“ sdělil redakci muž jménem Anatolij, jenž inzeruje své služby na Facebooku a Telegramu. V ruštině obchodníci používají výraz „propiska“, který v překladu znamená přihláška nebo potvrzení adresy. Téma bydlení se v komunikaci vůbec neobjevuje. Zmíněná poštovní schránka je důležitá součást služby – v případě, že by cizinecká policie zkusila osobu kontaktovat na nahlášené adrese, Anatolij by jí prý dopis okamžitě doručil.
Anatolijovo telefonní číslo patří podle Googlu pražské firmě Aluf Group, s. r. o. V některých inzerátech na sociálních sítích je Anatolij uveden jako kontaktní osoba této společnosti. Prodej potvrzení o ubytování je jednou z mnoha služeb, jež Aluf Group nabízí. Firma také poskytuje zdravotní pojištění pro cizince, výpisy z rejstříku trestů z celé řady zemí včetně Česka, zřízení virtuálního sídla firmy, a dokonce i pracovní smlouvy, které cizinci umožňují získat v Česku pracovní vízum.
„Sehnali jste úžasnou práci, ale zaměstnavatel s vámi nechce uzavřít žádnou smlouvu? Aluf Group vyřeší problém za vás. Nabízíme pracovní smlouvy ve sféře pohostinství – naše společnost vlastní hotely a apartmány, takže se rozhodně nemusíte bát zamítnutí víza,“ láká firma zájemce o pracovní víza na svých facebookových stránkách. V současné době má Aluf Group prostřednictvím Úřadu práce k dispozici sedm pracovních pozic, a to administrativní pracovníky, dělníky, pracovníky pro přípravu rychlého občerstvení a uklízeče domácností, hotelů nebo průmyslových objektů.
Firma skutečně provozuje několik hotelů, mezi nimi Abri Hotel na Vinohradech a apartmány v Garden Towers Apartments na Žižkově. Ubytování inzeruje například na platformě booking.com, kde se firma prezentuje jako „realitní společnost specializující se na plánování a správu nemovitostí“. „Jsme velmi potěšeni, že každý rok najdeme stále více partnerů a podobně smýšlejících lidí, pro něž hotelnictví není jen obchod a způsob, jak vydělat peníze, ale je součástí životní filozofie. Každý den se snažíme zlepšovat sebe a své podnikání a děláme malé, malé kroky a zlepšujeme svět kolem nás,“ píše se v prezentaci. Ubytování nabízí i v ruskojazyčném Vkontakte, kde cena za jedno lůžko v čtyř až šestilůžkovém pokoji v pražské ubytovně činí necelých pět tisíc korun za měsíc.
Další společnost, kterou redakce kontaktovala, je ESM INVEST, s. r. o., s kanceláří v Opletalově ulici, kde působí pod značkou Bhservice. V Česku se specializuje na vízové a právní poradenství, realitní služby, jazykové kurzy, asistenci s účetnictvím a prodej pojištění, na svém webu také nabízí například zprostředkování zlatých víz ve Španělsku. „Stejné služby poskytuje řada dalších subjektů, ale většina z nich je pokoutných. Nemají stálé zaměstnance ani stálou kancelář – jsou pouze zprostředkovateli, kteří nenesou odpovědnost za kvalitu poskytovaných služeb. Jsme česká společnost registrovaná v roce 2010, máme stálou kancelář v centru Prahy, stálé zaměstnance a licenci České národní banky. Všechny naše služby jsou zcela legální,“ uvádí společnost na svých webových stránkách. Cena potvrzení o ubytování od této firmy je skoro o polovinu vyšší než v předchozí nabídce – vyjde na sedm tisíc korun. „Poštovní schránka je v ceně,“ doplňuje pracovnice na informační lince firmy.
Je libo premium na jedno použití nebo padělek?
Pražský právník ruského původu Denis Kašicyn se věnuje problematice pobytu cizinců v Česku přes deset let. Rozlišuje několik kategorií těchto potvrzení. „K nejvyšší, prémiové třídě patří potvrzení o ubytování v samostatném bytě, kde máte vlastní poštovní schránku a o vašem pobytu vědí sousedi, kteří to můžou potvrdit policii. Druhou kategorií jsou potvrzení z velkých ubytoven, které pravděpodobně nikdy nenavštívíte – je tam nahlášeno mnoho dalších osob. Jde o potvrzení na jedno použití – stačí zaregistrovat adresu a kontrola pobytu bude na cestě, protože úřady tyto adresy dobře znají,“ vysvětluje Kašicyn.
Nebezpečnou a často nejlevnější variantou jsou padělané dokumenty, například podnájemní smlouvy, jež lze zfalšovat pomocí veřejně dostupných dat z katastru nemovitostí. Uživatel s přezdívkou Miša Garastěj takto nabízí v ruskojazyčném kanálu na Telegramu nejlevnější potvrzení o ubytování za 2 500 korun na rok. V českém obchodním rejstříku však žádný podnikatel nebo živnostník s podobným jménem není k nalezení.
Trh s potvrzeními o ubytování existuje již dlouhou dobu. Před osmi lety napsal Kašicyn článek do ruskojazyčných novin Prague Express, v němž před podvodnými praktikami obchodníků s doklady o pobytu varoval. „Některé adresy se neustále opakovaly, znal jsem je od pohledu a věděl, od koho byly koupeny,“ sděluje. Ačkoli úředníci na ministerstvu vnitra, kde registrace místa pobytu probíhá, mohou často se opakující adresy poznat, jsou povinni je přijmout a zaregistrovat. Teprve poté pošlou kontrolu cizinecké policie na podezřelou adresu.
„Každý týden dostáváme od Odboru azylové a migrační politiky (OAMP) podněty k prověření. To se děje tehdy, když se odboru něco nezdá nebo pokud se některé adresy opakují,“ vysvětluje mluvčí cizinecké policie Josef Urban. V případě potřeby má policie oprávnění vstoupit do bydliště a provést kontrolu ubytovaných osob. „Seznam lidí, kteří by měli na adrese bydlet, ale nikdy se tam nevyskytují, zašleme zpět OAMPu, který to zohlední v pobytovém řízení,“ shrnuje mluvčí policejní postup. Statistiky, kolik procent prověřených cizinců nebydlí na nahlášených adresách, protože použili koupené potvrzení, nemá policie k dispozici.
Obchodníkům s adresami přitom téměř nic nehrozí. Je totiž velmi náročné prokázat, že napomáhají k neoprávněnému pobytu cizinců. „Prodej potvrzení o zajištění ubytování pro cizince není zločin. To, jestli osoba, která si potvrzení zakoupila, na uvedené adrese plánuje nebo neplánuje bydlet, není odpovědností poskytovatele potvrzení o bydlení. Prokázat, že byli předem s klientem dohodnuti, že na uvedené adrese bydlet nebude, je téměř nemožné,“ konstatuje Denis Kašicyn.
Proč to kupují?
Zatímco obchodníci s adresami operují v mezích zákona, cizinci, kteří uvedou nesprávnou adresu nebo předloží padělaný dokument, čelí přinejmenším pokutě a v nejhorším případě vyhoštění ze země. „Před několika lety tvořili hlavní klientelu těchto obchodníků sezonní pracovníci z Ukrajiny, kteří často neměli prostředky na řádné bydlení, a podnikatelé, co sídlí mimo Česko a potřebují virtuální adresu,“ poznamenává Kašicyn na základě svých dřívějších zkušeností.
Podle vedoucí právního oddělení lidskoprávní neziskové organizace Sdružení pro migraci a integraci Kláry Holíkové je největší zájem o nákup potvrzení mezi cizinci, kteří žádají o pobyt poprvé a v době podávání žádosti se nacházejí mimo území Česka. „Na rozdíl od cizinců, kteří si pobyt prodlužují, tedy se nacházejí na území Česka a mají tu vazby a většinou i trvalé bydlení, je pro ty, kteří sem míří poprvé, náročné sehnat bydlení na dálku, a proto si adresy kupují,“ sdělila redakci investigace.cz. Další problém nastává, pokud cizinec nemůže sehnat bydlení, které splňuje požadavky stanovené ministerstvem vnitra. „Zatímco Češi mohou bydlet v nezkolaudovaném bytě či v nebytových prostorech, cizinci tuto možnost nemají, protože nemohou v takovém bytě nahlásit pobyt, a tak jsou nuceni si pořídit potvrzení od dalšího ubytovatele,“ uvádí Holíková.
Jiným požadavkem je stanovená minimální obytná plocha na osobu, kterou přeplněné, ale levné ubytovny, kde uprchlíci a jiní cizinci bydlí, často nesplňují. Právnička podotýká, že nejčastěji jsou cizinci motivováni nutností, a nikoli nedostatkem informací a záměrem podvádět. „Pokud pobytovou náležitost nesplní, přijdou o povolení k pobytu i o možnost vydělávat, což je pro spoustu z nich zásadní,“ zdůrazňuje. Oba právníci se shodují, že nastavení současného vízového systému není ideální a že je potřeba ho změnit. „Koupená potvrzení jsou součástí etablovaného systému černého pracovního trhu, který fungoval v prostředí migrantů dlouho před začátkem války v Ukrajině,“ shrnuje Kašicyn.
Po ruské invazi do Ukrajiny přišlo do Česka velké množství uprchlíků. Přestože jim byl umožněn otevřený vstup na pracovní trh bez pracovního víza, část z nich se stále snaží řešit potřebné náležitosti pomoci šedých praktik. „Zprostředkovatelé shánějí pro uprchlíky práci i bydlení v nelegálních přeplněných ubytovnách a vyřizují jim veškeré dokumenty potřebné pro legální pobyt v Česku, a to včetně falešného potvrzení o bydlení. Jde o systém, který udržují všechny zúčastněné strany – zprostředkovatel dodá českým podnikům levnou a legální pracovní sílu, kterou vyplácí za odvedenou práci v hotovosti, takže cizinci pak nemusí platit daně, zprostředkovatel si nechává část jejich mzdy a podniky současně nemají starosti s náklady na zaměstnance, jako jsou nemocenské, benefity a odstupné,“ zdůrazňuje právník.
Redakce oslovila ministerstvo vnitra s dotazem, zda by se nastavení migračního systému nemělo vzhledem k popsaným okolnostem změnit. „Zajištění ubytování je jednou ze základních podmínek pro získání pobytu cizincem na území ČR a nelze na ni rezignovat kvůli riziku bezdomovectví a bydlení nesplňujícímu základní hygienické normy. Pokud by byl dostačující pouze virtuální kontakt, například prostřednictvím datové schránky, tak tuto skutečnost nelze nijak zajistit či ověřit,“ konstatovala mluvčí ministerstva Hana Malá a dodala, že povinnost doložení pobytu platí jak pro cizince, tak pro občany České republiky. „Cizinec by v tomto ohledu neměl být zvýhodňován ve vztahu k občanům ČR, kdy by adresu z jeho strany nebylo nutné dokládat,“ podotýká.