Němečtí policisté včera provedli razii na blíže nespecifikovaném místě v Brandenbursku ve firmě a bydlišti osoby podezřelé z praní špinavých peněz. Podle detektivů měla tato osoba legalizovat více než sedm milionů eur (přes 180 milionů korun), jejichž nezákonný původ byl před německými finančními institucemi zatajen. O policejní razii informoval Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt, BKA). Tiskové oddělení úřadu investigaci.cz odmítlo blíže popsat, o jakou osobu či firmu se jedná nebo v kterém konkrétním městě detektivové zasahovali.
Nelegálně nabyté peníze měly na účet nespecifikované německé firmy zabývající se zahraničním obchodem proudit ze soukromých účtů v Rusku. A to prostřednictvím „pračky značky Troika“ neboli rafinovaného podvodného finančního schématu, jenž loni na jaře odhalili investigativní novináři z mezinárodní sítě Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) společně s investigací.cz. Jak jsme již dříve zjistili a popsali, část těchto špinavých peněz putovala i do Česka.
Zmíněnému mechanismu na praní peněz dali novináři přezdívku „Troika“ podle ruské investiční banky Troika Dialog, která tvořila středobod finančního podvodu. Banka pomáhala vyvést z Ruska na Západ více než 190 miliard korun, a to prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Celé schéma měl vymyslet ruský miliardář a vlivný mecenáš arménského původu Ruben Vardanjan.
- Ruben Vardanjan
V Česku nepříliš známý podnikatel arménského původu Ruben Vardanjan je uhlazenou verzí ruských oligarchů. Globálně úspěšný investiční bankéř vystupuje distingovaně, provozuje několik charitativních organizací a může se pochlubit četnými známostmi, jako jsou například herec George Clooney nebo princ Charles. V roce 2001 byl časopisem Fortune jmenován jednou z „25 vycházejících hvězd nové generace“. Jeho jmění se odhaduje na 98 miliard dolarů.
Vardanjan se narodil v roce 1968 v Jerevanu, hlavním městě Arménie. Vystudoval ekonomii na moskevské Lomonosově univerzitě. Vzdělání si prohloubil dalším studiem na Harvardu, Yale a ve Stanfordu. V roce 1991 spoluzaložil investiční banku Troika Dialog, kde později působil jako ředitel a hlavní akcionář. Tuto banku vedl v době, kdy vrcholily podvodné operace jím řízené „ruské pračky“. Je paradoxní, že tehdy si zároveň vypěstoval reputaci jednoho z nejvíce prozápadních a progresivních oligarchů, který se snaží zlepšit podnikatelské prostředí v Rusku (mimo jiné i tím, že v roce 2006 založil Moskevskou školu managementu Skolkovo). Roku 2012 Troiku Dialog koupila ruská Sberbank, v níž se Vardanjan stal členem předsednictva.
V rodné Arménii je považován za jednoho z nejvlivnějších mecenášů a filantropů. Je činný v řadě charitativních organizací, které mu v kombinaci s kariérou investičního bankéře otevřely dveře do světa globálních celebrit včetně již zmíněného George Clooneyho nebo prince Charlese.
Rafinovaného podvodu využívala ruská politická, finanční a podnikatelská elita, které se podařilo vytáhnout peníze ze státního rozpočtu či firem, vyprat je přes rozsáhlou síť offshorových společností a následně anonymně uložit ve stabilních západních ekonomikách. Na Západě pak tito bohatí Rusové nakupovali nemovitosti, luxusní jachty, umělecké předměty, prvotřídní lékařskou či kosmetickou péči nebo svým dětem platili školné na prestižních univerzitách. Z „Troiky“ profitoval i Putinův blízký přítel a jeho údajný bílý kůň – petrohradský cellista Sergej Roldugin – nebo bývalý ruský senátor Valentin Zavadnikov.
Česko: investice i radovánky za miliardy
Podle počtu plateb, jež protekly tuzemským bankovním systémem skrz tuto i dřívější pračky na peníze, se v rámci Evropy Česko pohybuje na čelních příčkách. Stojí po boku Rakouska, Velké Británie nebo Kypru, tedy zemí proslulých tím, že jejich jurisdikce jsou k legalizaci peněz získaných nezákonným způsobem shovívavé.
Popularitu Česka v tomto směru potvrdila i „Troika“. Na české účty různých jednotlivců i firem přes ni doputovalo celkem 4113 plateb v celkové výši 232 835 724 eur (více než šest miliard korun).
Podobně jako v západní Evropě postavili bohatí a mocní Rusové svou finanční strategii v Česku na tom, že místní ekonomika je důvěryhodná a stabilní. Proprané peníze z velké části směřovaly na nákupy bytů – například v Praze a v Karlových Varech. Část transakcí pokrývala i luxusní služby. Za stamilionovou částku byly v Česku nakoupeny rovněž tisíce firem na klíč, jejichž smysl dodnes není zcela jasný.
Platby ale nebyly použity pouze na dlouhodobé investice, ale i na krátkodobé radovánky a přepych – lázeňské pobyty v Karlových Varech, Mariánských Lázních či v Praze. Nelegální peníze tady sloužily k pokrytí výdajů v luxusních hotelích jako Imperial a Esplanade v Karlových Varech, secesní hotel Le Palais v Praze nebo pětihvězdičkový Nové Lázně v Mariánských Lázních.
Ruské miliardy v Česku: pražské byty, servis tryskáčů, křišťálové lustry
Rusové nakupovali i český křišťál, a to od skleniček až po lustry. Za toto zboží utratili přes 60 milionů korun. Mnohamilionové položky zbohatlíci vydávali i za nákup látek, obleků, autodílů či servis soukromých tryskáčů.
Pád litevské banky
Investigace.cz se v rámci mezinárodní spolupráce s OCCRP na kauze „Troika“ dostala k souboru dat obsahujících detaily o 1,3 milionu bankovních transakcí, tisícovkách e-mailů a smluv. Většina z těchto dokumentů pocházela z litevské banky Ukio.
Ta hrála v „pračce Troika“ prominentní roli: přibližně polovina skořápkových firem, jež tvořily podvodné schéma, měla své účty zřízené právě v ní – na jména nic netušících nastrčených majitelů a jednatelů firem. V roce 2013 přišla Ukio o bankovní licenci, poněvadž kontrolnímu úřadu dlouhodobě nehlásila podezřelé transakce, čímž praní peněz umožnovala.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.