Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

Ilan Șor | @ilanshormoldova via X https://twitter.com/ilanshormoldova/status/1695773728863350930

Rusko se podle zprávy moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) rozsáhle vměšovalo do průběhu říjnového referenda. V něm měli občané rozhodnout, zda chtějí přímo v ústavě zakotvit, že Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie. Zprávu předložil parlamentu šéf SIS Alexandru Musteață v polovině loňského prosince. Po Rumunsku se tak Moldavsko stalo další zemí, jejíž tajné služby popsaly fungování ruských vlivových operací.

V případě Moldavska se ukazuje celkový rozsah operace, zahrnující dezinformační kampaně, nelegální financování proruských politických stran, organizování násilných protestů, zneužívání pravoslavné církve, ale také kybernetické útoky na volební infrastruktury prováděné zřejmě zahraničními aktéry.

Moldavská prezidentka Maia Sandu | Zdroj: Kmu.gov.ua, via Wikimedia Commons

Těsný výsledek referenda a reakce prezidentky Sandu

Říjnové moldavské referendum skončilo velmi těsným výsledkem. Pro se vyslovilo 50,3 procenta hlasujících obyvatel. Bezprostředně po hlasování prohlásila uřadující moldavská prezidentka Maia Sandu, že „zločinecké skupiny (…) zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou, přičemž použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě“. Poté dodala, že tyto skupiny byly podporovány ze zahraničí. Zpráva tajné služby nyní detailně popisuje, jak měla celá operace vypadat.

Ilan Șor: Oligarcha za pokusem destabilizovat Moldavsko

Klíčovou roli v pokusu o zmanipulování podle informací tajné služby SIS sehrál moldavský oligarcha Ilan Șor. Kořeny jeho bohatství sahají do roku 2014, kdy se podílel na rozsáhlém bankovním podvodu, během něhož byla ze tří moldavských bank – Banca de Economii, Unibank a Banca Socială – ukradena přibližně jedna miliarda dolarů, což odpovídalo zhruba 10 až 12 % tehdejšího moldavského HDP. Za tento podvod byl Șor v roce 2017 odsouzen k sedmi a půl letům vězení, proti rozsudku se však odvolal. V roce 2023 mu byl trest zpřísněn na 15 let odnětí svobody. Șor do vězení ale nikdy nenastoupil, neboť utekl do Izraele a později do Ruska.

Strana „ȘOR“: Politická zástěrka pro vlivové operace

Soudní proces ani odsouzení ovšem Șorovi nezabránily převzít politické hnutí Rovnost a přejmenovat jej na Stranu „ȘOR“. Pod touto hlavičkou byl v roce 2019 zvolen do moldavského parlamentu. Nicméně zasedání parlamentu se z důvodů trestního stíhání nikdy osobně nezúčastnil.

Șorovu stranu moldavský ústavní soud nakonec v létě roku 2022 zakázal s tím, že její poslanci dokončí svůj mandát jako nezařazení. To však Șorovi nebránilo v dalším politickém angažmá. Na jaře roku 2024 se přesunul z Izraele do Ruska, kde měl podle tajné služby koordinovat rozsáhlou operaci, jejímž cílem bylo vměšování do moldavské politiky, a především do připravovaného referenda o Evropské unii. Jeho nově vzniklé koordinační centrum pak mělo být přímo pod ochranou a kontrolou ruské tajné služby FSB.

Podle zpráv moldavské SIS vznikl v Moskvě koordinační štáb projektu ȘOR (SHOR) se samostatnými útvary, odpovědnými za politickou techniku, organizaci, finance a logistiku, vedený právě Ilanem Șorem. V hlavním městě Moldavska Kišiněvě posléze začala fungovat výkonná kancelář odpovědná za právní aspekty, vztahy s veřejností, koordinaci práce s mládeží, logistiku a také za školení osob vystupujících na volebních shromážděních.

Schéma celého projektu ȘOR (SHOR). | Zdroj: zpráva moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby

Kancelář měla vyškolit více než 100 „verbířů“, následně rozdělených mezi 119 územních buněk. Cílem každé z nich bylo získat nejméně 1 500 pracovníků. Mimoto vzniklo více než 1 900 primárních buněk a v nich prošlo školením přes 33 tisíc aktivistů. Každý z aktivistů měl najít 5 až 10 voličů, jimž slíbil peníze za hlasování proti zakotvení vstupu do EU v ústavě. Odměnu dostávali i samotní organizátoři – asi 2 000 leu (cca 2 600 korun) měsíčně, v říjnu asi 3 000 leu (cca 3 900 korun). Podle moldavských tajných služeb ale verbíři nakonec získali méně koupených hlasů, než bylo v plánu: celkem opatřili hlasy asi 84 000 lidí.

Pobeda – Victorie: Nový proruský blok a jeho strategie

Jako krytí pro tuto strukturu posloužil nový politický subjekt, jejž Șor založil pod názvem Pobeda – Victorie. Jeho členy jsou Șorova zakázaná strana a několik menších proruských stran z Moldavska. Șor se stal politických lídrem Pobedy, funkci výkonného tajemníka přijala Evghenia Guțul, taktéž členka Șorovy zakázané strany a zároveň i guvernérka Gagauzské autonomní oblasti. Jde o oblast Moldavska, jejíž obyvatelstvo většinově tvoří Gagauzové. Podobně jako známější separtistická část Moldavska Podněstří je Gagauzsko silně proruské. Obyvatelé Gagauzské autonomní republiky v roce 2014 v referendu odmítli vstup Moldavska do EU, a pokud by k němu mělo dojít, schválili možnost vyhlásit svou samostatnost.

Podle zprávy moldavské SIS nově vzniklý politický blok Pobeda zřídil v Moskvě tři call centra, která zajišťovala spojení s moldavskými pobočkami a získávání nových sympatizantů. Centrála Pobedy měla k registraci nových promotérů a jejich další koordinaci využívat telegramový bot @KYCMD_bot.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech


Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Evrazia: Propaganda a organizace destabilizačních akcí

Nebyla to ale jediná organizace spojená se Șorem a vytvořená v dubnu 2024. Druhou představovala nezisková organizace ANO Evrazia, kterou založila bývalá tajemnice Strany „ȘOR“ Nelli Parutenco. Ta utekla z Moldavska v roce 2022 kvůli vyšetřování nelegálního financování Strany „ȘOR“.

Koordinační radu Evrazie vede Aljona Aršinova, poslankyně Státní dumy Ruské federace a členka strany Jednotné Rusko. Aršinova mimo jiné prohlásila, že Evrazia „dělá vše pro to, aby pomohla prezidentovi Vladimiru Putinovi oživit naši velkou eurasijskou rodinu“. Dalším členem koordinační rady je právě Ilan Șor. Podle novinářů z naší partnerské organizace OCCRP, ale i moldavské tajné služby hrála zásadní roli v ruském plánu na zmaření referenda právě Evrazia.

Působení Evrazie lze z obsahu zprávy SIS rozdělit na dvě části. Navenek vystupovala a vystupuje jako nezisková organizace s cílem „posilovat vzájemně výhodné integrační procesy v postsovětském prostoru“. Na jejím webu tak lze nalézt celou řadu projektů zaměřených na kulturní výměnu, humanitární pomoc či rozvoj spolupráce mezi postsovětskými zeměmi.

To je však pouze část její činnosti. Evrazia je zároveň nástrojem pro šíření protizápadní a proruské propagandy. Zpráva moldavské tajné služby uvádí, že propaguje koncept tzv. ruského světa (russkij mir). Dále ji viní i z dalších aktivit, jako je získávání moldavské mládeže organizováním pobytových návštěv v Rusku v rámci různých programů, z identifikace a lákání osob náchylných k destabilizačním akcím, z obcházení mezinárodních sankcí prostřednictvím zprostředkujících organizací či z vytvoření platformy pro nelegální financování politických stran.

Výcvik protestujících: Taktiky pro konfrontace s policií

Krom toho ale Moldavané viní Evrazii i ze závažnějších věcí. Ve zprávě tajné služby se píše: „V období 19.–24. června 2024 bylo 115 mladých lidí z Moldavské republiky vysláno pod záštitou tzv. bloku ‚Victorie‘ (pod krytím projektů EVRAZIA) na školení v Moskvě o procesech, metodách a technikách organizace i způsobech chování během protestních akcí.“

Podle SIS mělo toto školení zahrnovat taktiky provokace policie a „inteligentní“ konfrontace s policejními kordony. Dále pak způsoby, jak postupovat ve fyzických potyčkách s pořádkovými silami, ale také metody a taktiky pro použití pyrotechnických zařízení a dýmovnic, způsoby házení předmětů na policii (kameny, vejce, balíky s vápnem), osvobozování zadržených kompliců a ochrany vůdců protestů či způsoby, jak postupovat při „neutralizaci“ policistů v civilu pod záminkou, že jsou „provokatéři“.

Zpráva SIS zmiňuje, že mezi školiteli byli i členové mládežnické organizace „Mladá garda Jednotného Ruska“.

Podle SIS se část proškolených Moldavanů zapojila do konkrétních vandalismů, například pomalování budov Telerádia Moldova, Nejvyššího soudu, sídla CEC a Ministerstva práce vápnem. Dvě osoby zadržené kvůli pomalování vchodu do budovy sídla moldavské vlády prohlásily, že za to dostaly zaplaceno 5 000 eur (cca 125 000 korun).

SIS rovněž tvrdí, že část mladých lidí byla vybrána pro jinou formu pokročilejšího výcviku v guerillových táborech v Bosně a Hercegovině, kde byli cvičeni jako provokatéři, kteří měli organizovat protesty a účastnit se násilných akcí. Jejich výcvik zahrnoval práci s drony, proškolení v psychologii protestujících mas a také výuku taktiky ohledně pronikání policejními kordony nebo lekce psychologie vhodné při náboru nových členů či k identifikaci policejního sledování. Součástí měla být i příprava vlastních zápalných zařízení a cvičení v reálných městských podmínkách.

Pravoslavná církev jako nástroj proruské politiky

Evrazia posloužila i jako prostor pro zapojení moldavské pravoslavné církve. Rusko mělo organizovat duchovní poutě do Moskvy, kde měli být pravoslavní duchovní přesvědčováni, aby podporovali proruský a protievropský postoj a aktivně se zapojili do ovlivnění prezidentských voleb i do referenda.

Podle SIS bylo kněžím po příjezdu do Moskvy nabídnuto podepsání smlouvy s organizací Evrazia a získání bankovní karty ruského platebního systému „Mir“. Tato karta měla sloužit pro příjemce finanční pomoci od Ruského patriarchátu. Po návratu do Moldavska jim byla přislíbena odměna od Evrazie ve výši 1 000 dolarů na osobu (cca 24 000 korun). Finanční pobídky měly motivovat kněze k aktivní podpoře proruských cílů.

Konsolidace moldavské diaspory v Rusku

Mimo tyto aktivity Rusko vytvořilo na svém území v rámci své vlivové operace několik zdánlivě nezávislých moldavských organizací. Klíčovou roli hraje Moldavské kulturně-vzdělávací centrum založené v prosinci 2023, které se oficiálně prezentuje jako instituce propagující moldavskou kulturu a národní hodnoty.

Podle zprávy tajné služby však centrum ve skutečnosti slouží ke konsolidaci moldavské diaspory kolem skupiny oligarchy Șora a k volebním manipulacím. To se projevilo například během prezidentských voleb v říjnu 2024, kdy centrum lákalo moldavské voliče v Moskvě na bezplatné poukázky do kavárny poblíž volební místnosti v ulici Neglinnaja. Současně jim nabízelo tzv. Kartu občana Moldavské republiky v Ruské federaci a za spolupráci slibovalo vysoké platy až 150 000 rublů (asi 30 000 moldavských leu, což je asi 39 000 korun). Centrum je přitom napojeno na tři moskevská call centra, která koordinují aktivity v Moldavsku i mezi diasporou.

Jak zaplatit vliv: Granty, kryptoměny a obcházení sankcí

K financování celé kampaně byla ruským projektem použita celá řada cest. Od poskytování grantů a darů až po platby v hotovosti či kryptoměnami. Do této akce byli zapojení kurýři, kteří přepravovali hotovost letecky.

Finančních záležitostí se zúčastnila i sankcionovaná Promsvyazbank, a to pro platební převody přes ruský system Mir a přes další platformy v Uzbekistánu a zemích Střední Asie. Využity byly rovněž platební systémy P2P, jako je „Zolotaya Korona“, ale i platformy pro platby kryptoměnami typu BINANCE a BYBIT. Podle tajné služby využily ruské speciální služby také aplikaci TRUSTEE, umožňující platit kryptoměnami pomocí virtuální karty VISA/Mastercard pro smartphony.

Celou snahu Ruska ovlivňovat kampaně v Moldavsku podpořily i kampaně na sociálních sítích TikTok, Facebook a VKontakte. Do placené reklamy na Facebooku Șorovo hnutí investovalo 140 000 eur.

Moldavská tajná služba rovněž uvádí, že vměšování do voleb a zpochybňování jejich procesu pokračovalo

i v samotný den konání referenda. A to v kyberprostoru za pomoci DDoS útoků na stránky vládních institucí i v reálném prostoru výhružkami bombovými útoky ve volebních místnostech v zahraničí.

Rusko zrychluje: Od plánů v roce 2021 k realitě současnosti

Moldavsko je objektem zájmu Ruska již roky. V roce 2023 skupina investigativních novinářů zmapovala uniklé strategické plány Ruska na ovládnutí moldavské politiky z roku 2021. Plány mimo jiné zahrnovaly vznik sítě neziskových a politických organizací, které mají neutralizovat prozápadní snažení Moldavska.

Základní strategie už tehdy spočívala v podpoře proruských politiků, využití pravoslavné církve, vytvoření sítě proruských nevládních organizací, v boji proti sbližování s EU a NATO a v destabilizaci společnosti formou společenských nepokojů. Aktuální zpráva SIS ukazuje, že všechny tyto body Rusko v Moldavsku již naplnilo.

Zatímco však dokument z roku 2021 plánoval provádění postupné destabilizace až do roku 2030, realita ukazuje, že Rusko v reakci na moldavské referendum o vstupu do EU své aktivity podstatně zrychlilo.

Autor textu: Josef Šlerka