Říká se mu „pravoslavný oligarcha“ a jeho vliv sahá i do Česka. Je to nadšený příznivec Putina a na svém kanále Tsargrad TV vysílá kremelskou propagandu. Konstantin Malofejev je od roku 2014 sankcionován kvůli podpoře separatistických rebelů na východě Ukrajiny. Přesto si našel cestu, jak se sankcím vyhnout. Pomohla mu kyperská společnost MeritServus, která pro něj převáděla desítky milionů dolarů. Vše odhalují uniklé dokumenty, o nichž informovali novináři z OCCRP.
Ruský byznysmen Konstantin Malofejev je známým podporovatelem šíření ruského vlivu po světě. V nultých letech vydělal velké peníze pomocí moskevské investiční skupiny Marshall Capital. Ta investovala do velkých ruských podniků a měla podíl i v Rostelekomu, národní telekomunikační společnosti.
Jeho televizní kanál Tsargrad TV podporuje už několik let ruské vojenské akce. Loni se na webu tohoto kanálu objevila stránka s názvem Naši hrdinové, věnovaná ruským vojákům, co padli v Ukrajině od začátku invaze. „Neprošli peklem pro peníze, ale proto, abychom mohli žít v ruském světě. Na mírové půdě,“ píše se na webu.
Malofejevovy peníze tekly také do Česka. Na jaře 2017 unikly dokumenty, e-maily a faktury Bělorusa Alexandra Usovského, jež odhalily, jak jsou financované proruské skupiny v České republice a v dalších zemích Visegrádské skupiny.
Usovskij žádal mocné lidi a instituce v Rusku o nejrůznější granty a tyto peníze následně vyplácel prorusky smýšlejícím aktivistům v zemích střední Evropy. Jeho velkým sponzorem byl právě Konstantin Malofejev, který mu poskytl grant ve výši sto tisíc eur (tehdy asi dva a půl milionu korun). Usovskij posílal tyto finance třeba Čechovi Ladislavu Kašukovi, jenž provozoval facebookovou stránku Ladislav Kašuka — STOP zločinům kapitalismu. Ruské peníze v Česku putovaly i na nákup vlajek, bannerů, letáků či kamery.
Teď se o Malofejevovi mluví znovu, a to v souvislosti s obcházením sankcí.
„Financoval povstání.“
Na Malofejeva dopadly sankce v roce 2014, neboť financoval Ruskem podporované separatistické bojovníky. „Měli jsme informace o tom, že dodává zbraně a peníze separatistům na východě Ukrajiny,“ vyjádřila se pro OCCRP Irene Kenyon, bývalá zpravodajská důstojnice amerického ministerstva financí. „Pokud měl přístup ke globálnímu finančnímu systému a převáděl peníze těmto separatistům, financoval povstání,“ zdůraznila.
Sankce měly zabránit tomu, aby firmy z Evropské unie s oligarchou spolupracovaly. To se ale nestalo.
Malofejevovi totiž tajně pomáhala kyperská společnost MeritServus. Od roku 2014, kdy začal být oligarcha sankcionován, mu tato firma tři roky napomáhala uzavírat finanční dohody pro jeho společnosti, včetně nové úvěrové firmy, nebo přesouvat stávající úvěry mezi MeritServus a desítkami dalších firem, jež oligarcha vlastnil. Některé z nich sídlily v daňových rájích v Panamě a na Seychelách.
Propojení Malofejeva s kyperskou firmou i detaily o tom, jak s ní spolupracoval, odhalují uniklé dokumenty uveřejněné whistleblowerskou skupinou Distributed Denial of Secrets. Zmíněný MeritServus byl spojen i s jinými oligarchy napojenými na Putina. Velká Británie navíc výkonného ředitele této firmy sankcionovala za to, že společnost pracovala pro Romana Abramoviče.
Brána do Evropské unie
Kyperská společnost MeritServus dříve bývala součástí globální konzultantské a auditorské firmy Deloitte. Sídlo MeritServus se nachází ve městě Lemesos (anglicky Limassol), jemuž se někdy přezdívá Limassolgrad, a to kvůli tomu, že má pověst centra ruského offshorového bohatství.
https://twitter.com/OCCRP/status/1648319541783478273
MeritServus pro své klienty zakládá a spravuje různé korporátní struktury. Propaguje se jako „dokonalá brána do Evropské unie“ pro zákazníky ze zemí jako Čína, Írán nebo Rusko. Firemní web tvrdí, že přízněnost Kypru a Ruska „není jen záležitostí daní a obchodu“. Podle něj jsou „vazby mezi oběma zeměmi kulturní a sociální“.
Společnost MeritServus založila v roce 2005 firmu Tinello Investments Limited a vlastnila její akcie jménem Malofejeva prostřednictvím takzvané „svěřenecké listiny“, a to až do roku 2017. Malofejev byl v podstatě v čele této společnosti, aniž jeho jméno figurovalo v oficiálních dokumentech Tinella. Akcie Tinella byly registrované na jméno dceřiné společnosti MeritServusu. Tato dceřiná společnost vyplácela Malofejevovi dividendy a jednala podle jeho pokynů.
„Pokud založíte anonymní společnost a vložíte ji do trustu, kde nejsou žádné informace dostupné veřejnosti, a dokonce ani úřadům, velmi ztížíte možnost majetek nebo tuto firmu jakkoli spojit s vaší osobou,“ vyjádřila se pro OCCRP Maíra Martini, expertka na korupční finanční toky z Transparency International.
Společnost Tinello byla zapojená i do finančních transakcí s dalšími oligarchovými firmami. V roce 2006 začala poskytovat půjčky jeho společnostem, včetně těch, jež vlastnil výše zmíněný podnik Marshall Capital.
Přesouvání dluhů
Malofejev využil svěřeneckou smlouvu k přesouvání svých půjček mezi offshorovými firmami třeba v březnu 2015. Tehdy se zástupce společnosti MeritServus podepsal pod dohodu, která umožnila Malofejevově firmě Porthos Management Inc., registrované v Panamě, převést práva k existující půjčce ve výši 2,5 milionu eur na firmu Tinello.
https://twitter.com/OCCRP/status/1648638090322247680
O necelé dva týdny později Tinello převedlo práva k půjčce ve výši 17 milionů dolarů, jež byla původně poskytnutá ruské společnosti Isma LLC ze skupiny firem Tsargrad, na Aguilas Trading Limited, seychelskou společnost, kterou v minulosti vlastnil Malofejev.
Skupinu Tsargrad řídí Malofejevův bratr a její mediální odnož vydává kremelskou propagandu o válce v Ukrajině.
V červnu 2015 firma Tinello podepsala smlouvu o půjčce 7,5 milionu dolarů od Marcap Investments Group Limited, což je kyperská dceřiná společnost Malofejevovy firmy Marshall Capital. Splátky měly probíhat prostřednictvím bank v USA a ve Švýcarsku.
O rok později MeritServus schválil převedení půjčky ve výši 14,1 milionu dolarů do ruské měny. Tinello půjčku poskytlo firmě SNM LLC, další dceřiné společnosti ze skupiny Tsargrad.
Chyba v systému
Samotná firma MeritServus se k případu vyjádřila pro web The Guardian. Uvedla, že „neúmyslně“ a omylem neidentifikovala fakt, že Malofejeva se už od roku 2014 dotýkaly sankce. Všimla si toho prý až o tři roky později a s ruským podnikatelem okamžitě přestala spolupracovat.
V březnu 2017 interní zpráva MeritServusu upozornila na to, že ruský oligarcha odmítl poskytnout aktualizovanou kopii pasu a předložit i některé dokumenty týkající se jeho financí.
Uniklé dokumenty ukazují, že MeritServus následně označil několik rizikových faktorů spolupráce s Malofejevem, včetně evropských sankcí vůči němu nebo „nepřiměřené úrovně utajení ze strany klienta“. To se týkalo i skutečnosti, že oligarcha neposkytl finanční a obchodní zdůvodnění pro nejméně jednu transakci a nebylo možné identifikovat původ jeho majetku.
Akcie firmy Tinello byly převedeny na oligarchovo jméno v květnu 2017. Podnikatelův podíl v kyperské firmě byl tak poprvé zapsán do oficiálního obchodního rejstříku. Podle odborníků firma MeritServus spoluprací s Malofejevem porušila unijní sankce. „Jakýkoli subjekt z Evropské unie zapojený do tohoto schématu by se provinil usnadněním obcházení sankcí,“ uvedl Tom Keatinge z britského think-tanku Royal United Services Institute.
Fakt, že MeritServus si během tří let nevšiml sankcí proti Malofejevovi, naznačuje „přinejmenším chybu v systému“, dodal Keatinge. „Tento druh selhání by měl vyústit v nějakou formu sankcí či trestu vůči společnosti,“ vysvětluje odborník.
Laxní přístup k praní peněz
Evropská unie se rozhodla sjednotit tresty za případy, kdy se někdo vyhýbá sankcím, až po ruské invazi do Ukrajiny. Dokud ale návrh nebude přijat, každý členský stát si pro vymáhání sankcí může stanovit vlastní normy.
Na Kypru platí zákon, podle kterého se porušení sankcí Evropské unie či OSN trestá odnětím svobody až na dva roky či pokutou ve výši až 300 tisíc eur. Země má však pověst shovívavého přístupu k vymáhání těchto trestů. Kypr se navíc často objevuje v mezinárodních kauzách týkajících se praní špinavých peněz či finanční kriminality. „Kypr je velmi dobře známý jako jurisdikce, která má poměrně laxní předpisy proti praní špinavých peněz,“ řekla pro OCCRP Irene Kenyon, bývalá zpravodajská důstojnice amerického ministerstva financí. „Proto ho Rusové milují.“
Malofejev má problémy také ve Spojených státech amerických. Na základě obvinění amerického ministerstva spravedlnosti se Malofejev v červnu 2015 dohodl s americkým prokurátorem, že zpětně předloží dokumenty, které by dokázaly převod jeho akcií v texaské bance na řeckého obchodního partnera ještě předtím, než sankce namířené proti němu vstoupily v platnost. Malofejevovi hrozí vysoký trest, je ale velmi nepravděpodobné, že by byl vydán do USA.
Oligarcha na žádost novinářů z OCCRP o své stanovisko neodpověděl.
Autoři původního textu: Tom Stocks (OCCRP)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: James O’Brien/OCCRP