Labouristé: Británie musí skoncovat s praním špinavých peněz

Labourističtí stínoví ministři financí a zahraničí, Pat McFadden a Catherine West, varovali v dopise britskou vládu, aby nezavírala oči před praním špinavých peněz v zemi. Své výtky směřovali kabinetu premiéra Borise Johnsona týden poté, co byla zveřejněna výbušná a dlouho očekávaná zpráva britského parlamentního výboru pro zpravodajské služby a bezpečnost o vlivu ruských peněz ve Spojeném království. Popisu globálních praček peněz – takzvaných laundromatů – se investigace.cz dlouhodobě zabývá.

Podle opozičních labouristických poslanců by měla současná vláda zaujmout podstatně tvrdší postoj vůči podezřelým penězovodům směřujícím z postsovětských zemí a podniknout kroky, které by praní peněz přes britský finanční systém zamezily.

Zmíněná parlamentní zpráva vychází z informací britských tajných služeb a explicitně zmiňuje Londýn jako prominentní pračku peněz. Zpráva dokonce užila termín „Londongrad“, jenž míru ruského vlivu v jednom ze světových finančních center výstižně pojmenovává. Podle dokumentu vítaly současná i předešlé vlády Británie oligarchy ze zemí bývalého Sovětského svazu a jejich peníze s otevřenou náručí, čímž došlo k prorůstání zejména ruského vlivu do nejvyšších pater politiky i byznysu.

Ruská pračka značky Troika

„Vláda se k této zprávě jednoduše nemůže stavět zády,“ řekl labouristický poslanec McFadden. „Pokud s korupcí a nelegálním financováním nezatočíme, bude to pro naši ekonomiku špatná zpráva,“ dodal stínový ministr financí.

Truhla plná rublů

Labouristická strana měla podle Guardianu v dopise požadovat, aby zámořská území Spojeného království, jako jsou například Kajmanské ostrovy nebo Britské Panenské ostrovy, do roku 2023 zveřejnila koncové majitele svých firem.

Právě tyto „offshorové“ destinace totiž lákají světovou klientelu tím, že vlastníkům tamních společností umožňují naprostou anonymitu. Vysoce postavený manažer v ruské státní firmě může například zpronevěřit stamiliony korun, převést je na bankovní účet své offshorové společnosti zaregistrované na Kajmanských ostrovech a za ulité peníze si v centru Londýna následně koupit luxusní nemovitost. Britské úřady v takovém případě často nejsou schopné dohledat nejen původ takto nezákonně nabytých peněz, natožpak indicie směřující k danému ruskému úředníkovi. Zřízení veřejných obchodních rejstříků s informacemi o koncovém majiteli firem ve zmíněných britských „daňových rájích“, jež zločinci a korupčníci s oblibou využívají, by mělo této dosavadní špatné praxi udělat přítrž.

Zpravodajský a bezpečnostní výbor britského parlamentu zveřejnil zprávu o vlivu Ruska na Spojené království se zpožděním devíti měsíců. Podle kritiků bylo hlavním důvodem to, že se Konzervativní strana obávala negativního ohlasu v médiích před volbami v prosinci 2019. Foto: Maurice, CC SA-BY 3.0

„Toryové měli deset let na to, aby vyřešili problematiku daňových rájů v britské jurisdikci. Panují však obavy, že je od toho odrazovaly peníze ruských donorů, jež plynuly do stranické pokladny Johnsonovy Konzervativní strany,“ nešetřila kritikou poslankyně Catherine West, stínová ministryně zahraničí, na adresu současné vládní strany.

Finanční podpora vládní strany ze zemí bývalého Sovětského svazu, zejména pak Ruska, je v Británii ostatně dlouhodobě kontroverzním tématem. Server OpenDemocracy v listopadu 2019 odhalil, že ruští oligarchové svou štědrost v minulém roce ještě umocnili, navzdory opačnému tvrzení konzervativních politiků. Jeff Rooker, někdejší labouristický ministr práce a současný člen Sněmovny lordů – horní komory britského parlamentu – v návaznosti na toto odhalení nařkl premiéra Borise Johnsona z toho, že za peníze do stranické pokladny před Rusy „prostituuje“.

Co s tím

Kromě skoncování s anonymitou labouristé navrhují i další kroky v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jak se odborně praní peněz nazývá: například zvýšení rozpočtu Národního kriminálního úřadu (National Crime Agency, NCA), tedy britské policejní jednotky pro boj s organizovaným zločinem.

Před třemi lety vešel v Británii v platnost takzvaný příkaz k objasnění původu majetku (Unexplained Wealth Order, UWO). Ten se však neukázal být příliš efektivním nástrojem.