Labourističtí stínoví ministři financí a zahraničí, Pat McFadden a Catherine West, varovali v dopise britskou vládu, aby nezavírala oči před praním špinavých peněz v zemi. Své výtky směřovali kabinetu premiéra Borise Johnsona týden poté, co byla zveřejněna výbušná a dlouho očekávaná zpráva britského parlamentního výboru pro zpravodajské služby a bezpečnost o vlivu ruských peněz ve Spojeném království. Popisu globálních praček peněz – takzvaných laundromatů – se investigace.cz dlouhodobě zabývá.
Podle opozičních labouristických poslanců by měla současná vláda zaujmout podstatně tvrdší postoj vůči podezřelým penězovodům směřujícím z postsovětských zemí a podniknout kroky, které by praní peněz přes britský finanční systém zamezily.
Zmíněná parlamentní zpráva vychází z informací britských tajných služeb a explicitně zmiňuje Londýn jako prominentní pračku peněz. Zpráva dokonce užila termín „Londongrad“, jenž míru ruského vlivu v jednom ze světových finančních center výstižně pojmenovává. Podle dokumentu vítaly současná i předešlé vlády Británie oligarchy ze zemí bývalého Sovětského svazu a jejich peníze s otevřenou náručí, čímž došlo k prorůstání zejména ruského vlivu do nejvyšších pater politiky i byznysu.
„Vláda se k této zprávě jednoduše nemůže stavět zády,“ řekl labouristický poslanec McFadden. „Pokud s korupcí a nelegálním financováním nezatočíme, bude to pro naši ekonomiku špatná zpráva,“ dodal stínový ministr financí.
Truhla plná rublů
Labouristická strana měla podle Guardianu v dopise požadovat, aby zámořská území Spojeného království, jako jsou například Kajmanské ostrovy nebo Britské Panenské ostrovy, do roku 2023 zveřejnila koncové majitele svých firem.
Právě tyto „offshorové“ destinace totiž lákají světovou klientelu tím, že vlastníkům tamních společností umožňují naprostou anonymitu. Vysoce postavený manažer v ruské státní firmě může například zpronevěřit stamiliony korun, převést je na bankovní účet své offshorové společnosti zaregistrované na Kajmanských ostrovech a za ulité peníze si v centru Londýna následně koupit luxusní nemovitost. Britské úřady v takovém případě často nejsou schopné dohledat nejen původ takto nezákonně nabytých peněz, natožpak indicie směřující k danému ruskému úředníkovi. Zřízení veřejných obchodních rejstříků s informacemi o koncovém majiteli firem ve zmíněných britských „daňových rájích“, jež zločinci a korupčníci s oblibou využívají, by mělo této dosavadní špatné praxi udělat přítrž.
„Toryové měli deset let na to, aby vyřešili problematiku daňových rájů v britské jurisdikci. Panují však obavy, že je od toho odrazovaly peníze ruských donorů, jež plynuly do stranické pokladny Johnsonovy Konzervativní strany,“ nešetřila kritikou poslankyně Catherine West, stínová ministryně zahraničí, na adresu současné vládní strany.
Finanční podpora vládní strany ze zemí bývalého Sovětského svazu, zejména pak Ruska, je v Británii ostatně dlouhodobě kontroverzním tématem. Server OpenDemocracy v listopadu 2019 odhalil, že ruští oligarchové svou štědrost v minulém roce ještě umocnili, navzdory opačnému tvrzení konzervativních politiků. Jeff Rooker, někdejší labouristický ministr práce a současný člen Sněmovny lordů – horní komory britského parlamentu – v návaznosti na toto odhalení nařkl premiéra Borise Johnsona z toho, že za peníze do stranické pokladny před Rusy „prostituuje“.
Co s tím
Kromě skoncování s anonymitou labouristé navrhují i další kroky v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jak se odborně praní peněz nazývá: například zvýšení rozpočtu Národního kriminálního úřadu (National Crime Agency, NCA), tedy britské policejní jednotky pro boj s organizovaným zločinem.
Před třemi lety vešel v Británii v platnost takzvaný příkaz k objasnění původu majetku (Unexplained Wealth Order, UWO). Ten se však neukázal být příliš efektivním nástrojem.
- Příkaz k objasnění původu majetku
je právní norma umožňující vyšetřování zaměstnanců cizího státu, kteří jsou podezřelí z praní špinavých peněz ve Spojeném království. Podle vyšetřovatelů z britského Národního kriminálního úřadu (NCA) jsou v britských nemovitostech uloženy miliardy liber ze špinavých peněz proudících ze zahraničí. Kvůli nedostatku důkazu však dosud bylo téměř nemožné jejich vlastníky obvinit nebo jim majetek zabavit.
Příkaz k objasnění původu majetku je jedním z pokusů, jak této překážce čelit – pokud ho totiž soud uplatní, podezřelí zahraniční úředníci a jejich rodiny jsou povinni prokázat zdroj svého majetku. V případě, že toho nejsou schopni, může Národní kriminální úřad požádat Vrchní soud v Londýně o jeho zabavení.
Prvním a zároveň posledním úspěšným případem, kdy britský soud uplatnil příkaz k objasnění původu majetku, je kauza Zamiry Hadžijevové, ženy ázerbájdžánského bankéře Džahangira Hadžijeva, který byl v roce 2016 ve své vlasti odsouzen na patnáct let za rozsáhlé podvody a zpronevěru (podle obžaloby měl vytunelovat státní International Bank of Azerbaijan a vklady ve výši téměř pěti miliard eur odklonit na zahraniční účty offshorových firem).
Zamira Hadžijevová letos v únoru neuspěla se svou stížností u odvolacího soudu. Podle dřívějšího rozhodnutí Vrchního soudu v Londýně tak musí Národnímu kriminálnímu úřadu (NCA) plně doložit, jak nabyla své pohádkové jmění včetně přepychového londýnského bytu, golfového resortu v hrabství Berkshire nebo soukromého tryskáče. Její největší vášní bylo nicméně nakupování – v luxusním londýnském obchodním domě Harrods utratila od roku 2008 do 2017 okolo 470 milionů korun – to znamená bezmála 130 tisíc denně.
Obě výše zmíněné nemovitosti – londýnský byt a golfový resort – byly přitom koupeny společnostmi se sídlem na Britských Panenských ostrovech a Guernsey, tedy v britských jurisdikcích s vysokou tolerancí vůči skrytým vlastnickým strukturám, před nimiž varuje dopis labouristů.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.