Manželka bývalého ředitele ázerbájdžánské státní banky utratila podle BBC v luxusním londýnském obchodním domě Harrods za poslední dekádu 16 milionů liber (470 milionů korun). Zamira Hadžijevová zde nakupovala natolik ráda a často, že si necelých sto metrů odsud – na jedné z nejprestižnějších adres britské metropole – koupila v roce 2009 i přepychový byt. Za bezmála 340 milionů korun. O čtyři roky později si pořídila golfový rezort v hrabství Berkshire západně od Londýna za podobně vysokou cenu. A soukromý tryskáč za necelou miliardu.
Zamira Hadžijevová podnikala i v Česku. V roce 2008 si v Českých Budějovicích založila firmu LECO – CB s.r.o., jejímž podnikatelským záměrem má být realitní činnost. K čemu ale firma reálně sloužila, není jasné. Poslední účetní uzávěrku dodala do obchodního rejstříku v roce 2015 a podle ní jde pouze o takzvanou spící – tedy nijak aktivně podnikající – společnost.
Jak bych to jen řekla
Pohádkové jmění ázerbájdžánského páru má jediný háček – pětapadesátiletá žena není schopná britským úřadům vysvětlit, jak k němu přišli.
Britský Vrchní soud proto rozhodl, že paní Hadžijevová musí Národnímu kriminálnímu úřadu doložit zdroj svého a manželova bohatství. Pokud se jí to nepodaří, riskuje, že manželský pár o svůj majetek ve Spojeném království přijde. Byl by to první případ, kdy by tamní soud uplatnil příkaz k objasnění původu majetku – právní normu, která vešla v platnost v lednu letošního roku.
- Příkaz k objasnění původu majetku
Příkaz k objasnění původu majetku (Unexplained Wealth Order, UWO) je právní norma, která umožňuje vyšetřování zaměstnanců cizího státu, kteří jsou podezřelí z praní špinavých peněz ve Spojeném království.
Vyšetřovatelé z britského Národního kriminálního úřadu jsou totiž přesvědčeni, že v britských nemovitostech jsou uloženy miliardy liber ze špinavých peněz proudících ze zahraničí. Kvůli nedostatku důkazu však dosud bylo téměř nemožné jejich majitele obvinit nebo jim zabavit majetek.
Příkaz k objasnění původu majetku je prvním pokusem, jak této překážce čelit – pokud ho totiž soud uplatní, podezřelí zahraniční úředníci jsou povinni odhalit zdroj svého majetku. V případě, že toho nejsou schopni, může Národní kriminální úřad požádat Vrchní soud v Londýně o zabavení jejich majetku.
Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu
V kauze, na které jsme spolupracovali s OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), jsme zjistili, že tyto příjmy by mimo jiné mohly pocházet z vytunelované státní banky International Bank of Azerbaijan (IBA). Ta je v úpadku, sama u sebe iniciovala v USA a Velké Británii insolvenční řízení.
V IBA pracoval Džahangir Hadžijev, muž Zamiry Hadžijevové, a to jako ředitel. V roce 2016 byl ve své vlasti odsouzen na patnáct let za rozsáhlé podvody a zpronevěru. Státní banku měl vytunelovat a připravit tak o desítky milionů ázerbájdžánských manátů (stovky milionů korun). Tamní soud mu proto přikázal zaplatit téměř 900 milionů korun do státní kasy.
Samotné ázerbájdžánské ministerstvo financí vydalo prohlášení, že „mezi lety 2009–2015 tato banka poskytla nezákonné půjčky ve výši několika miliard dolarů“. A bývalý ředitel banky Džahangir Hadžijev údajně „převedl zhruba 4,8 miliardy euro na zahraniční bankovní účty. Většina z těchto bankovních účtů patřila neznámým offshoreovým firmám.“
Peníze pak putovaly na účty čtyř britských skořápkových firem: Polux Management LP, Hilux Services LP, Metastar Invest LLP a LCM Alliance LLP. Všechny tyto firmy měly účty v estonské pobočce Danske Bank, největší dánské banky, která na platbách tehdy neshledala nic podezřelého.
Zlatá brána otevřena
Soudce londýnského Vrchního soudu Supperstone dal za pravdu Národnímu kriminálnímu úřadu, který předložil důkazy, že Hadžijev zneužil svou řídící pozici v bance. Například k tomu, aby vydával kreditní karty svým rodinným příslušníkům.
Jen samotná paní Hadžijevová užívala 35 kreditních karet vystavených IBA. Právě těmito kartami financovala svou vášeň – utrácení za přepychové zboží. V luxusním obchodním domě Harrods utratila od roku 2008 okolo 470 milionů korun – to znamená bezmála 130 tisíc denně. Žena bankéře byla též schopná nakoupit zboží klenotnické značky Boucheron za 4,5 milionu korun během jediného dne.
Obě výše zmíněné nemovitosti – londýnský byt a golfový rezort – byly koupeny společnostmi se sídlem na Britských Panenských ostrovech a Guernsey. Tedy ve známých daňových rájích s vysokou tolerancí vůči skrytým vlastnickým strukturám zde zaregistrovaných společností. Britský vrchní soud údajně disponuje informacemi, že konečnými vlastníky těchto společností jsou právě manželé Hadžijevovi.
Velká křivda
Právníci manželů Hadžijevových se proti rozhodnutí Vrchního soudu odvolali. Trvají na tom, že „rozhodnutí soudu o uplatnění příkazu k objasnění majetku by nemělo a nesmí implikovat provinění jak ze strany manželky, tak jejího manžela.“ Podle obhájců se manželům děje „velká křivda“.
Britská pobočka mezinárodní organizace Transparency International (TI) naopak historicky první využití příkazu k objasnění původu majetku velmi uvítala. „Tyto příkazy by nyní měly být častěji využívány, abychom mohli prověřit podezřelý majetek v hodnotě o více než 4,4 miliardy liber (130 miliard korun), který jsme ve Spojeném království identifikovali,“ řekl médiím Duncan Hames, šéf jednoho z oddělení britské TI.
Džahangir Hadžijev popírá vinu za defraudaci International Bank of Azerbaijan, proti svému odsouzení se ve vlasti neúspěšně odvolal. Podle jeho právníků je trestní stíhání v Ázerbájdžánu odplatou za to, že se rozkmotřil se zkorumpovanou vládnoucí rodinou současného prezidenta Ilhama Alijeva. Hadžijev se i proto odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva.
Hadžijevová trvá na tom, že její muž přišel ke svým miliardám ještě předtím, než se stal ředitelem banky. Podle ní měl být velmi úspěšným byznysmenem. Britský Národní kriminální úřad však zjistil, že Hadžijev byl v letech 1993 až 2015 státním zaměstnancem a neměl tudíž legální možnost takové jmění nabýt.
Investice k nezaplacení
Jak vůbec došlo k tomu, že Zamira Hadžijevova – občanka Ázerbájdžánu – tak často nakupovala v londýnském Harrods?
Hadžijevová totiž ve Spojeném království dlouhodobě pobývá. Na základě takzvaných zlatých víz – vládního programu určeného pro bohaté cizince ze zemí mimo EU, kteří výměnou za investice do nemovitostí získají povolení k pobytu či občanství.
O častém zneužívání a bezpečnostních rizicích „zlatých víz“ jsme na investigace.cz psali před několika měsíci. Podobný investorský program se snažila spustit i česká vláda, dosud však o něj cizinci kvůli nevýhodným podmínkám nejevili zájem.
Autoři: Jakub Šimák, Pavla Holcová, OCCRP
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.