Koronavirus: Nemám ráda, když se umírá zbytečně

„Praktičtí lékaři by měli být v domovech pro seniory každý den,“ říká předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti (ČGGS) prim. MUDr. Božena Jurášková, Ph.D., v rozhovoru o zranitelnosti starých lidí v době koronavirové epidemie a o vhodné i nevhodné péči o ně.

Poslední březnové úterý se objevila zpráva, že v litoměřickém domově pro seniory U Trati má pozitivní test na koronavirus 52 z celkem 72 klientů, tedy skoro tři čtvrtiny. Jak je to možné, když v běžné populaci, která pravděpodobně také přichází s koronavirem do styku, se tak vysoké procento lidí nenakazí? Jsou senioři v něčem jiní? Nebo se v něčem liší ústavní život od běžného života?

Zdroj: Archiv Boženy Juráškové

Staří lidé mají jinou imunitu než lidé středního věku, mají sníženou tvorbu protilátek. Také jejich orgány fungují jinak, mají například snížený kašlací reflex, řasinky v průduškách jsou ochrnuté podobně jako třeba u kuřáků, tím pádem vázne vykašlávání hlenu a dochází k přemnožení bakterií a virů. Uplatňují se i další faktory, které zase snižují imunitu, jako třeba cukrovka, nedostatečná výživa, imunitu také ovlivňují některé léky, například kortikoidy a podobně. Málo se mluví o tom, že by teď ještě víc než jindy měli staří lidé myslet na výživu a dostatek tekutin.

Roli hraje i fakt, že v domovech je hodně lidí. Čím více nakažených lidí je pohromadě, tím více virus sílí, je agresivnější, dostanete větší nálož.

Máte přehled, v kolika pobytových zařízeních pro seniory je momentálně koronavirus potvrzen?

Nemám, k takovým informacím se vůbec nedostanu, má je krizový štáb. My ostatní se všechno dozvídáme od vás novinářů.

K nákaze v domech seniorů dochází navzdory přísným pravidlům, například zákazu návštěv. Je tedy vůbec zákaz návštěv na místě, když bez kontaktu s blízkými řada seniorů strádá a nákaze to stejně nezabrání?

Je to jediné možné řešení, jak zabránit zavlečení infekce nebo v současné době i jejímu vynesení ven. Chci zdůraznit, že šíření viru v těchto zařízeních rozhodně není chybou personálu. Sestry se nenakazily proto, že by nějak hazardovaly, ale proto, že nosí roušky dobré tak na plašení opic. Takhle říkám látkovým rouškám, které si lidi sami šijí. Jenže co mají dělat, když pomůcek není dost? Při kontaktu s infikovaným člověkem rouška nestačí, tam je třeba respirátor, nejméně FFP2. 

Přemýšlela jsem o tom, proč je nakažených v pobytových zařízeních tolik. Není to jen tím, že senioři mají nižší imunitu a jsou pohromadě. Důležité je i to, jak se jejich stav, tedy případná nákaza, sleduje – dvakrát denně se jim měří teplota. To ale někdy nestačí. Senioři často na virus nereagují zvýšenou teplotou, mnohem spolehlivější je sledovat, zda nejdou dolů se saturací kyslíkem. Ale zařízení pro seniory nemají oxymetry, kterými by mohly saturaci (nasycení krve – pozn. red.) kyslíkem sledovat. Senioři jsou si v něčem podobní s dětmi, nemusí mít zřetelné příznaky, jenže na rozdíl od dětí u nich nákaza probíhá těžce.

Je také špatně, že praktičtí lékaři nejsou v domovech každý den, jsou na telefonu, chodí tam jednou týdně nebo na výzvu, jako před epidemií. Praktiků je hodně, jestli se nepletu, kolem pěti tisíc, pro každý domov by měli vyčlenit jednoho praktika. Předešlo by se tím situacím, kdy jsou lidé překládáni do nemocnice až ve chvíli, kdy už nemohou dýchat, mají saturaci kyslíkem hluboko pod normálem a potřebují ventilátor. 

O většině starých lidí, kteří umřeli a měli koronavirus, se říká, že příčinou byly jejich jiné chronické choroby.

To hraje roli, ale platí, že čím dřív se zasáhne, tím větší mají šanci na přežití. Nemám ráda, ani ve vysokém věku, když se umírá zbytečně. Apeluji na praktiky, že ordinování po telefonu nestačí. Pracovník v sociálních službách nedokáže posoudit, zda se stav klienta zhoršil natolik, že je nutná hospitalizace. To musí udělat kvalifikovaná sestra nebo lékař. Ten by měl toho člověka denně vidět. Zřizovatelé by měli svým sociálním zařízením opatřit oxymetry, není to drahá záležitost a současně představuje možnost, jak předejít šíření viru a také tomu, že se zdravotnický systém „ucpe“ seniory ve vážném stavu.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Někteří nakažení senioři zůstávají tam, kde jsou, například v Břevnici u Havlíčkova Brodu. Ředitelka tohoto zařízení Hana Hlaváčková argumentovala tím, že lidi s těžkou demencí by nebylo dobré převážet. Do nemocnic putovaly z Břevnice jen vážné případy. Naopak nakažené seniory z pražské Michle odvezli do Lázní Toušeň, kde spolu s nemocnicemi Na Bulovce, Na Františku a dosud zakonzervovanou vojenskou nemocnicí v Těchoníně u Žamberka vyčlenila vláda celkem 329 karanténních lůžek. Dá se říci, co je pro seniory lepší a proč?

Relevantní jsou obě možnosti – tam, kde je nakažená většina obyvatel domova a je možná izolace v rámci zařízení, je lepší seniory nikam nestěhovat, ale je nutné, aby kvalifikovaná zdravotní péče šla za nimi. V opačném případě mají význam karanténní místa. Ale musí to být místa, která mají odpovídající vybavení, technické i personální. U všech pozitivně testovaných seniorů je, jak už jsem říkala, klíčová každodenní kontrola. Jakmile se jejich stav zhorší, stoupne teplota, klesne saturace kyslíkem, objeví se průjem, zvracení, je nutný přesun do nemocnice, čím dřív, tím líp. A každodenní přítomnost lékaře je alfou a omegou.

Koronavirus: Vítejte v lázních, senioři

Lázně Toušeň, kam toto pondělí převezli prvních šest lidí z Michle s lehčím průběhem nemoci, nejsou na něco takového připraveny. Momentálně tam není žádný lékař, ten dosavadní je nemocný a zřejmě se už nevrátí. Koncem týdne by snad měli dorazit dva lékaři z Běloruska, kteří ale nemají českou aprobační zkoušku. Tamější sestry mají naopak zkušenost jen se zábaly a s masážemi. Není tam žádné vybavení pro akutní medicínu, ventilátory ani obyčejný kyslík. Je to vhodné prostředí pro seniory s koronavirem?

To jste mě zaskočila. Těžko se tomu věří, takhle si kvalifikovanou zdravotní péči opravdu nepředstavuji. Bylo by jim líp tam, kde byli, nebo doma. Kdo bude sledovat jejich stav, když tam není doktor ani erudovaná zdravotní sestra? Když se budou zhoršovat, kdo na to přijde? Nemám nic proti lékařům z Běloruska, ale problém je, že se nedomluví, senioři často špatně rozumí i českému personálu v rouškách. A jak na zhoršování jejich stavu přijdou? Mají tam teploměry, oxymetry? Mají tam rozvod kyslíku pro rychlou pomoc? Kdy a jak je budou přesouvat do nemocnice? Moc šťastné to není. To by měla zodpovědět hygiena, krizový štáb, vláda, proč Toušeň?

Mluvčí Nemocnice Na Bulovce, pod kterou lázně v Toušeni spadají, argumentoval tím, že dovezení senioři mají lehký průběh nemoci a lázně jsou v jejich případě obdobou domácí karantény. Nejsou ale senioři přece jen křehčí než běžná populace, nehrozí, že se jejich stav náhle zhorší?

Už jsem mluvila o tom, že není výhodné koncentrovat hodně nakažených na jednom místě. V Toušeni jsem nebyla, nevím, jaké jsou tam podmínky. Ale musím zopakovat, že senior by měl být každý den kontrolovaný lékařem, mívá řadu přidružených chorob a je u něj předpoklad, že nemoc bude mít těžký průběh. V pobytových zařízeních jsou přece klienti s nejtěžším stupněm nesoběstačnosti – 3. a 4. stupeň. V každém případě by tam mělo být odborné zázemí a možnost rychlého přesunu do nemocnice v případě zhoršení stavu.

Pražská hygiena vydala den po převozu seniorů z Michle do Toušeně zprávu o „řešení situace klientů s covidem-19 v pobytových zařízeních“, kde se výslovně píše: „Klientům, kterým zdravotní stav dovolí v daném zařízení setrvat, by neindikovaný přesun nebyl ku prospěchu. Nutné je rovněž vzít do úvahy, že například Lázně Toušeň nejsou kapacitně vybaveny na péči o ležící a zcela nesoběstačné pacienty, byť s lehkým průběhem onemocnění.“ Rozumíte tomu? Proč tedy seniory přesouvali, když jim „neindikovaný přesun není ku prospěchu“?

Tomu ani já nerozumím, to je pro chytrou horákyni.

Budete se o situaci lidí převezených do lázní v Toušeni zajímat?

Zajímat… Vydali jsme obecné doporučení, že by se senioři při zhoršení zdravotního stavu měli přesunout do zdravotnického zařízení. Lázně Toušeň bez lékařů jsme ale opravdu neměli na mysli. Jsem pro to, aby je praktický lékař denně kontroloval, nikdo jiný nestanoví, kdy už je na tom senior tak, že potřebuje nemocniční péči.

Koronavirus: tikající bomba v domovech seniorů

Jak senioři nesou současnou situaci?

Když se jim to hezky vysvětlí, tak to pochopí. V některých domovech panují vztahy jako mezi členy rodiny, proto tam s nimi personál třeba zůstává i bydlet. Nesou to dobře, jsou stateční, prožili už ledacos. Samozřejmě, že to je stres. Ale v téhle situaci i dobré slovo udělá hodně. Osvědčuje se videokomunikace s příbuznými, když už se nemůžete obejmout, alespoň se vidíte. Já taky trpím, že nevidím vnoučata, ale co mohu dělat, jsem člověk v riziku.

Jak vedení domovů a jejich personál s krizí bojuje?

To je situace rovná válečnému stavu, jsou ve stresu, neví, co bude, klobouk dolů před nimi. Často se pro své klienty obětují, myslím, že do toho jdou, protože vlastně nevědí, do čeho jdou. Nezapomeňte, že ve většině domovů není dostatek ochranných pomůcek. Denně dostáváme z některých zařízení zoufalé e-maily.

Jak si myslíte, že se bude situace v domovech s pobytovou péčí vyvíjet?

Pakliže budeme myslet na rizika, zkvalitníme péči praktických lékařů, nebudeme seniory přesouvat do míst, která na to nejsou zařízená, a budeme pečovat o personál, myslím, že se virus nebude dramaticky šířit. Pak by měl být příliv problematických seniorů do nemocnic únosný a mělo by zbýt místo pro ty, kdo jsou sice středního věku, ale budou také potřebovat intenzivní medicínu.

Jakou podporu, metodologickou i materiální, dostávají lidi pečující o seniory od vlády?

To by měli říci oni, znám to jen zprostředkovaně, ale zdá se mi, že ne dostatečnou.

Co myslíte, že je další krizová oblast, na kterou se při řešení pandemie zapomíná?

Tikající bomba jsou lidé s handicapem, chronicky a těžce nemocní, kteří jsou doma a nyní je omezena jejich kontrola právě z protiepidemických důvodů. S péčí o covid-19 by neměla uhasínat péče o chronicky nemocné. Existuje totiž řada jiných onemocnění, na které se umírá. Jsem ale ráda za tu karanténu, neměli bychom ji předčasně ukončit.

Autor článku: Hana Čápová

Autor úvodní fotografie: Facebook CDC 

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.