Kalkulačka rizikovosti

V loňských podzimních volbách volili SPD, případně Volný blok či TSS, ve větší míře neočkovaní občané. Tyto informace vyplynuly z dotazníkového výzkumu agentury PAQ Research. I když se počet očkovaných od té doby zvýšil, tak podle průniku dat o míře proočkovanosti a volebních výsledků se zdá, že v regionech s nízkou mírou proočkovanosti (méně než 68 % populace starší 16 let) vykazuje SPD výrazně lepší výsledky než v regionech s průměrnou (mezi 68 % a 76 % populace starší 16 let) či vysokou pročkovaností (více než 76 % populace starší 16 let). Vycházeli jsme přitom z dat ÚZISu k 25. 12. 2021 podle jednotlivých obcí s rozšířenou působností.

Zatímco ve čtvrtině obcí s nejnižší proočkovaností dosáhla SPD 13 % hlasů, ve čtvrtině obcí s nejvyšší proočkovaností to naopak bylo 7.4 %, tedy o 40 % horší výsledek. V obcích, které se pohybovaly v oblasti průměrné proočkovanosti, to bylo 8.6 %.

Rozdíl ještě více vynikne, pokud se podíváme na výsledky SPD v těchto obcích ve volbách v roce 2017 a porovnáme je s výsledky v roce 2021.

Míra proočkovanostiSPD 2017SPD 2020Rozdíl
Nízká13.613– 0.6 pct. b.
Střední10.28.6– 1.6 pct. b.
Vysoká8.97.4– 1.5 pct. b

Vidíme, že právě v oblastech s dnešní nízkou mírou proočkovanosti ztrácela SPD svůj podíl méně než ve volbách minulých. Pokud bychom pak porovnali výsledky v absolutních počtech hlasů, Okamurovo hnutí v těchto oblastech dokonce získalo o něco více hlasů než minule. Paradox, že SPD získala více hlasů a méně procent, je daný větší volební účastí v celé republice.

Míra proočkovanostiSPD 2017SPD 2021Rozdíl
Nízká132 709135 7613 052
Střední325 555302 438– 23 117
Vysoká79 87975 422– 4 457

Zdá se, že míra neočkovanosti a míra ochoty volit SPD spolu souvisejí nejen podle výzkumných dat, ale také podle dat přímo z terénu. Rozdíl je ještě patrnější, když se podíváme přímo na výsledky z obcí nad 2 000 obyvatel. Ve více než polovině měst z nízko proočkovaných oblastí získalo SPD 12.5 % a více hlasů.

Jak jsme psali v našem rozboru výsledků podzimních voleb Volby v sítích: Ještě jedna volební mapa, čísla dosažená SPD jsou silně provázaná s výsledky ANO. Není proto překvapivé, že i ANO ztrácelo svůj voličský podíl v nízko očkovaných oblastech méně než v ostatních.

Míra proočkovanostiANO 2017ANO 2021Rozdíl
Nízká32.7 %31 %– 1.7 pct.b.
Střední28.8 %26.3 %– 2.5 pct. b.
Vysoká29.3 %25.9 %– 3.4 pct. b.

Jenže zatímco u SPD byl tento rozdíl 40 %, v případě ANO je to pouze 16.5 %, tedy výrazně méně. Pokud jde o další parlamentní strany, nemůžeme provést přímé porovnání s předchozími volbami, protože obě koalice v roce 2017 neexistovaly a v této podobě proto nekandidovaly, nicméně výsledky z roku 2021 nepřekvapivě ukazují, že v oblastech s nízkou proočkovaností měly výrazně horší výsledky než v oblastech s proočkovaností vysokou.

Míra proočkovanostiSpoluPirSTAN
Nízká22 %11.9 %
Střední30 %17.1 %
Vysoká29.5 %16.8 %

 

Co z těchto dat tedy celkově vyplývá? V první řadě potvrzují výzkum PAQ Research, tedy skutečnost, že v oblastech s větším odporem k očkování lépe dopadá SPD. Mohlo by to tedy vypadat tak, že odpor k očkování vede často k volbě SPD, nebo že preference SPD naopak vede k antivakcinačnímu postoji.

Jenže Tomio Okamura dopadl v těchto oblastech lépe již ve volbách v roce 2017. Je proto pravděpodobnější, že odpor k očkování i příklon k SPD jsou pouze výrazem hlubších postojů. Do jaké míry jsou spojeny například s nedůvěrou v systém, jak naznačuje zmíněný výzkum PAQ Research, či jakou roli tady hrají i další proměnné, je otázkou budoucího zkoumání. Přesto se zdá, že v debatě o tom, jak zvýšit celkovou proočkovanost České republiky, nemusí stačit jen rozbor verbalizovaných důvodu k odmítnutí.

Příčiny odmítání totiž mohou mít u mnoha lidí kořen v hlubších postojích k fungování společnosti a vnímání svého postavení v ní. Nepůjdou změnit pouhou informační kampaní. Možná, že v krátkodobém horizontu je nebude možné změnit vůbec, pro budoucnost země ale tyto postoje mohou být klíčové při dalších krizích.

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik
Autorka grafiky: Lenka Matoušková