Kalkulačka rizikovosti

V těchto dnech prochází Českou republikou silná pátá vlna pandemie covidu-19. Nejvíce ji pociťujeme v Praze a okolí, ale dá se očekávat, že se v příštích dnech přesune i do zbytku republiky. Vzhledem k dosavadním informacím o relativně lehčím průběhu se pozornost logicky zaměřuje spíše na starší ročníky, které byly v minulosti výrazně citlivější na případný těžší průběh nemoci než mladší ročníky. Umíme nějak odhadnout, jak velkému počtu lidí starších 60 let hrozí těžší průběh, a případně se také podívat, ve kterých okresech by mohla být situace komplikovanější, protože se tam nachází podstatně starší obyvatelstvo?

Nejjednodušší by bylo spočítat, kolik máme v populaci lidí starších šedesáti let, kteří chorobu už prodělali nebo jsou očkovaní. V ČR v roce 2020 dle dat Statistického úřadu žilo celkem 2 782 484 seniorů. Podle data Ústav zdravotnických informací a statistiky chorobou a/nebo očkováním prošlo 2 541 918 z nich. Z těchto čísel by na první pohled mělo vyplývat, že zůstává přibližně čtvrt milionu potenciálně ohrožených. Bohužel to ale tak není.

Odpověď je totiž komplikovanější. Současná vlna je způsobena tím, že varianta omikron dokáže relativně úspěšně obcházet jak postinfekční, tak očkovací imunitu. Zároveň je nutné počítat s faktem, že od očkování či prodělané nemoci již v řadě případů uplynula dlouhá doba. Tím pádem dochází k postupnému, byť pomalému vyvanutí těchto ochran. Dalším problémem je, že vidíme pouze ty případy infekce, které prošly pozitivním PCR testem. Kolik lidí prodělalo nemoc bez toho, aby byli pozitivně testováni, je méně prokazatelné, byť odhadnutelné.

V České republice máme k dispozici data z preprintu domácí studie Real-life protection provided by vaccination, booster doses and previous infection against covid-19 infection, hospitalisation or death over time in the Czech Republic: a whole country retrospective view, která se věnovala právě analýze zmíněných efektů. Kupříkladu víme, že imunita získaná proděláním nemoci klesá každý měsíc přibližně o 2 %. Takže například obyvatelé Chebu, kteří covid prodělali v lednu loňského roku a nenechali se později očkovat, aby imunitu na nějakou dobu opět posílili, mají dnes svou imunitu pouze na 75 %. Víme i to, že imunita získaná dvěma dávkami klesá přibližně k 75 % již na konci pátého měsíce po očkování. Teprve pokud známe a zohledníme tato data, dostaneme se k přesnější odpovědi na výše zmíněnou otázku. Naštěstí ÚZIS zpřístupnil pro výzkumníky právě tento druh dat, jež umožňují analyzovat jednotlivé záznamy s potřebnou přesností. My jsme v naší analýze vycházeli z dat k 25. 1. 2022.

Díky těmto informacím získáme přesnější obraz, jestliže v čase přepočítáme slábnutí imunity jak postinfekční, tak očkovací. Průměrná ochrana v populaci nad 60 let dnes činí přibližně 85 %. Detailní popis metodologie i možnost vyzkoušet si vlastní parametry naleznete v této interaktivní kalkulačce, založené na datech ze zmiňovaného preprintu.

K tomu je ale třeba připočítat i ochranu těch, co v oficiálních databázích nejsou. Tuto hodnotu můžeme jen odhadovat, neboť víme, že testy odhalí spíše třetinu případů a zbytek projde nemocí bez záznamu. Naopak očkovaných bez záznamu bude minimum. Počítejme tedy, že ta část populace, která oficiálně neprošla ani nemocí, ani nebyla očkovaná, je přibližně z poloviny chráněná. Pokud zohledníme i tuto úvahu a spočítáme obě populace, zjistíme, že v celkovém počtu je pravděpodobně mnohem více k nákaze citlivých seniorů.

Z tohoto pohledu je zřejmě ohroženo přibližně 460 000 seniorů. Průměrně se ochrana seniorů pohybuje okolo 83 %, můžeme ale najít oblasti, kde je o něco nižší. Jestliže se podíváme na pět okresů, kde je procento ochrany nejnižší, dostaneme následující pořadí.

OkresProcento ochrany seniorů
Domažlice78.1 %
Jeseník79.6 %
Frýdek-Místek80.7 %
Cheb80.7 %
Vsetín80.8 %

Všimněme si, že mezi prvními pěti okresy s nejnižší ochranou starší populace se nacházejí ty, které si prošly silnou vlnou covidu v uplynulých letech (alfy nebo delty), a z tohoto důvodu je v nich nižší proočkovanost seniorů (což může být způsobeno i důvěrou v dostatečnost postinfekční imunity). V praxi to znamená, že v relativním srovnání hrozí v těchto okresech horší situace než v jiných.

Doposud jsme se věnovali odhadu celkového počtu ohrožených seniorů na základě postupného vyvanutí imunity získané očkováním nebo proděláním nemoci, případně obojího. Varianta omikron však přináší ještě jednu novinku, zmíněnou již v úvodu, a sice zvýšení takzvané immunity escape neboli schopnosti imunitu obejít, ať už byla získána nemocí, či očkováním. Nicméně už dnes je u nás podíl opětovných infekcí 10%. Pokud bychom chtěli i tento údaj zohlednit v našich výpočtech, pak předpokládejme, že je to i 10% podíl vůči jiným typů imunity. Lze tak říct, že ohrožení seniorní populace může být nikoli 460 000, ale spíše 500 000. V praxi se pravděpodobně nenakazí všichni z této části ohrožené populace, ale jejich podstatná část ano. Kdyby se jednalo o 75 % z dané skupiny, nákaze bude čelit zhruba 380 000 až 400 000 seniorů. To vše ale může změnit nová subvarianta BA.2, která se zdá zatím nakažlivější, nicméně o ní stále víme málo.

Nejzásadnějším a bohužel do velké míry stále neznámým faktorem je hospitalizace nakažených. S rozumnou mírou jistoty zatím nelze odhadnout, kolik lidí nakonec v nemocnici s omikronem skončí. Data z Velké Británie mluví přibližně o procentu hospitalizovaných z celkového počtu nově nakažených, naopak v USA se dostávají až k tři a půl procentům. V praxi se tak můžeme pohybovat ve značně odlišných číslech, která však budou, jak jsme ukázali, zřejmě nerovnoměrně rozmístěna po celé republice.

Josef Šlerka, datový analytik serveru investigace.cz a člen Centra pro modelování biologických a společenských procesů; Vít Tuček, matematik, Centrum pro modelování biologických a společenských procesů