Korupce ve zdravotnictví je rozšířená ve velké části střední i východní Evropy. Nedávná obvinění v Rumunsku poukazují na zapojení zdravotnických pracovníků do nezákonného odklonu finančních prostředků, z nichž měla být financována péče o pacienty. Naopak v Polsku stát za zdravotnické vybavení zaplatil desítky milionů eur obchodníkovi se zbraněmi, který ale část objednávky nikdy nedodal. V České republice byly zase veřejné zakázky během pandemie směrovány k firmám prodávajícím nelicencované respirátory.
Masivní korupce v rumunském zdravotnictví
V roce 2010 zemřelo při požáru nemocnice v Bukurešti šest dětí. O více než deset let později ta samá nemocnice stále funguje bez patřičných požárních opatření. Nejedná se přitom o ojedinělý případ, ale o jednu z mnoha rumunských veřejných nemocnic, které ohrožují životy svých pacientů, protože neprošly modernizací a chybí jim řádné systémy k zajištění bezpečnosti. Nedostatečné zabezpečení nemocnic se projevilo během pandemie covidu-19, kdy byla rumunská zdravotnická infrastruktura vytížena více než obvykle. Jen v letech 2020 a 2021 v zemi vzplála desítka nemocnic, v nichž zemřelo více než 30 lidí.
Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2021 uvádí, že Rumunsko sice finanční náklady na zdravotnictví výrazně zvýšilo, přesto však v rámci EU zůstává zemí s druhými nejnižšími výdaji, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). I tamní ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že je třeba zlepšit infrastrukturu veřejného zdravotnictví a že nedávné investice jsou stále nedostačující.
Velkou hrozbu v tomto sektoru současně představuje korupce. Peníze vynaložené na zlepšení infrastruktury často končí v kapsách firem s politickými konexemi. To brání zlepšení zdravotnického systému, protože potřeby nemocnic jsou většinou až na druhém místě.
V roce 2022 obvinil Národní protikorupční odbor více než 50 osob pracujících v rumunském zdravotnictví. Mezi nimi je jeden manažer, sedm lékařů a tři ředitelé nemocnic.
O neefektivní výdaje i korupci ve zdravotnictví se zajímala také rumunská média. V roce 2016 investigativní web Rise například zveřejnil příběh o hyperbarické komoře, což je zařízení k léčbě popálenin, které v přepočtu stálo 12 milionů korun, byť se zároveň ukázalo jako neefektivní a pro pacienty dokonce nebezpečné. Společnost, od níž nemocnice zařízení koupila, vlastnil obchodní partner rumunského senátora Sorina Opresca.
Korupční farmaceutická lobby v Polsku
Chybějící finance v rozpočtech nemocnic, nedostatek personálu nebo obtížný přístup ke specialistům – všechny tyto faktory přispívají ke zvýšené míře korupce v polském zdravotnictví. Podfinancování veřejného zdravotnického systému se projevuje také na nízkých platech, což způsobuje odchod lékařů do soukromé sféry nebo do zahraničí. Podle zprávy Evropské komise o korupci ve zdravotnictví se v nemocnicích proto tvoří dlouhé fronty na diagnostiku i léčbu.
Polské investigativní médium Frontstory.pl publikovalo v lednu 2022 informace odhalující obchodování s falešnými očkovacími průkazy v době pandemie covidu-19, na nichž se podíleli zkorumpovaní zaměstnanci zdravotnických zařízení.
V červenci 2022 byla pro změnu k soudu podána žaloba na bývalého primáře oddělení paliativní péče nemocnice v městečku Chodzież. Lékař měl přijímat nebo prodlužovat pobyt pacientů na svém oddělení výměnou za úplatky od rodin – šlo o částky od několika set až do několika tisíc zlotých. Dělal to i přesto, že zdravotní stav pacientů prodloužení pobytu nevyžadoval. Ačkoli polská společnost podplácení lékařů neschvaluje, využívání soukromých a profesních kontaktů například k přednostnímu přijetí u lékaře je zcela běžné.
Ze zprávy Evropské komise rovněž vyplývá, že problémem jsou také nesrovnalosti ve veřejných zakázkách. Zadání tendrů někdy vypracovávají lékaři, kteří v některých případech musí žádat o pomoc zástupce průmyslu. A ti mohou připravit specifikace tak podrobně, že výběrové řízení může vyhrát pouze určitá společnost. V prosinci 2022 byl podle Centrálního protikorupčního úřadu zadržen těsně po přijetí úplatku ředitel polikliniky v malém městě Witków; za úplatek měl vhodně upravit výběrové řízení na dodávku zdravotnického vybavení ve prospěch jednoho z kandidátů.
Další z oblastí zdravotnictví náchylných ke korupci je vztah mezi státem a farmaceutickou lobby. V lednu 2023 bylo obviněno dvanáct osob z celkem 911 případů korupčního chování, včetně zástupce farmaceutické společnosti, lékárníků a lékařů ze zdravotnických zařízení ve Varšavě a okolí. Obchodník s léčivy se údajně s doktory domlouval na vystavování receptů na jím propagované léky a odměňoval je penězi.
Nejedná se přitom pouze o lokální nemocnice a lékaře. Z oficiální zprávy z roku 2019 vyplývá, že polské ministerstvo zdravotnictví je při jednání s externími subjekty především z farmaceutického průmyslu „obzvláště zranitelné“ vůči lobbingu, neformálním tlakům a korupčním návrhům.
Miliony eur za ventilátory dodané obchodníkem se zbraněmi
Zatímco svět v roce 2020 bojoval s pandemií covidu-19, polské ministerstvo zdravotnictví podepsalo řadu kontroverzních smluv na dodávky zdravotnického vybavení. Jedna z nich se týkala nákupu bezcenných ochranných masek za 1,1 milionu eur (zhruba 26 milionů korun) od společnosti vlastněné přítelem samotného ministra. Polský stát mimo to nakoupil ventilátory v hodnotě 44,5 milionu eur (více než miliarda korun), jejichž část nebyla nikdy dodána. Obchod se uskutečnil se společností byznysmena se zbraněmi, který za záhadných okolností nejprve zmizel a později byl nalezen mrtvý v Albánii. Podle posledních informací nebyl v rámci vyšetřování této kauzy nikdo obviněn a vyšetřování bylo v roce 2021 zastaveno.
Podle zprávy Ústředního protikorupčního úřadu o plnění vládního protikorupčního programu na léta 2018 až 2020 patřilo zdravotnictví mezi sféry nejvíce ohrožené korupcí. V rámci tohoto programu byli zaměstnanci ministerstva zdravotnictví poučeni o etice, boji proti korupci a střetu zájmů prostřednictvím online kurzu. Na ministerstvu také proběhlo „anonymní sebehodnocení kultury integrity“. Výsledky zatím nebyly publikovány.
České covidové (ne)certifikáty
Na jaře 2020 utratily české obce za ochranné protiepidemické pomůcky více než 200 milionů korun, přičemž jedna konkrétní společnost prodávala respirátor za více než 190 korun.
Vláda premiéra Babiše totiž na začátku pandemie koronaviru nedodala obcím potřebný ochranný materiál, přestože politici v té době trvali na tom, že mají situaci pod kontrolou. Respirátory tak začaly prodávat společnosti, které předtím neměly se zdravotnictvím co do činění, ale měly naopak dobré kontakty například v Číně – jednalo se třeba o výrobce látkových plen, prodejce brokovnic a zábavní pyrotechniky či stavitele solárních elektráren. Firmy, které skutečně vyráběly zdravotnické vybavení, byly mezi dodavateli v menšině.
K prodeji respirátorů v Česku přitom existovala jedna důležitá podmínka: ochranné pomůcky musely mít certifikát CE schválený EU, který znamená, že jsou bezpečné pro použití. To však nezabránilo prodeji buď s falešnými, nebo jinými certifikáty, případně s vůbec žádným osvědčením.
Jednou ze společností, která se rozhodla této příležitosti využít, byla marketingová a PR agentura Black Consulting. Státu prodala respirátory za 190 korun za kus a celkově takto získala více než 25 milionů korun. Jejich respirátory byly sice opatřeny razítkem jiné společnosti, která certifikáty uděluje, ale na úplně odlišné výrobky než respirátory. Dokumentace, jež byla součástí veřejné zakázky, proto neobsahuje nic, co by naznačovalo, že Black Consulting měl jakoukoli oprávněnou certifikaci.
David Snášel, majitel Black Consulting, tehdy poskytl rozhovor serveru investigace.cz, v němž uvedl, že mu volal známý a nabídl mu pro jeho zaměstnance třicet tisíc respirátorů. Po telefonátu si Snášel uvědomil, že respirátory budou v době, kdy vláda není schopna zajistit jejich potřebné množství, dobrým obchodem, protože si na jejich nedostatek už stěžovali krajští hejtmani. Sepsal nabídku, rozeslal ji obcím a do hodiny se ozval první hejtman. Výhodný obchod v podobě dalších várek necertifikovaných respirátorů se rozjel až ke zmíněnému zisku ve výši 25 milionů korun.
Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.
Autorka české verze: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Wanda Hutira