Vláda Viktora Orbána utratila během pandemie covidu-19 stovky milionů eur za nepoužitelné zdravotnické vybavení, přičemž veřejné peníze skončily v kapsách pochybných podnikatelů. Kvůli nepružnému systému maďarského zdravotnictví čekají na lékařské vyšetření desetitisíce tamních obyvatel, což svádí ke korupci. Na Slovensku byli z přijímání úplatků za špatné reformy zdravotnictví obviněni poslanci parlamentu a rodina vysokého státního úředníka Kajetana Kičury inkasovala statisíce eur díky jeho manipulaci s veřejnými zakázkami ve prospěch soukromých společností. Rumunsko se pro změnu potýká s hrubým zacházením se seniory v domovech důchodců a také se zjištěním, že téměř polovina rumunských nemocnic představuje pro pacienty bezpečnostní riziko v podobě požárů způsobených starou elektroinstalací. V Bulharsku jsou zase prostředky ze zdravotního pojištění odčerpávány pomocí systému falešných hospitalizací.
Zkorumpované zdravotnictví v Maďarsku
Uplácení personálu kvůli přednostnímu zacházení nebo konkrétní službě je v maďarském zdravotnictví běžná forma korupce. Vzhledem k nízkým mzdám a nepříznivým pracovním podmínkám úplatky od pacientů přijímá mnoho lékařů i zdravotních sester. Ve snaze bojovat proti této formě korupce Maďarsko od roku 2021 poskytování a přijímání odměn za lékařské zákroky kriminalizuje. V roce 2022 protikorupční policejní agentura takových případů zaznamenala jedenáct.
Vlivem pandemie došlo v Maďarsku k rozšíření soukromé zdravotní péče. Hlavním důvodem byly především dlouhé čekací lhůty a pokles kvality veřejného zdravotnictví. Podle oficiálních údajů je v současné době na čekacích listinách téměř 40 000 pacientů a některé zákroky se odkládají déle než půl roku. Investigativní server Átlátszó přinesl díky celostátnímu průzkumu, který se na měření těchto problémů zaměřil, informaci, že pacienti čekají na zásadní operace nejen několik měsíců, ale mnohdy i více než rok.
V prvním roce pandemie maďarská vláda prostřednictvím státních organizací i společností s nejasným pozadím shromáždila největší kapacitu plicních ventilátorů na světě, tedy v poměru k počtu obyvatel. Maďarské daňové poplatníky přišlo těchto 17 000 ventilátorů na více než 772 milionů eur (přes 17 miliard korun). Podle tehdejších cen se plicní ventilátor přitom prodával za zhruba půl milionu korun a maďarské nákupy by tak měly vyjít na přibližně 355 milionů eur. V roce 2022 vláda bezplatně předala stovky ventilátorů zemím, jako je Česko, Slovensko, Ukrajina, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Libanon, Jordánsko, Kyrgyzstán, Uganda, Moldavsko a Tunisko.
I přesto, že dříve zakoupené čínské vybavení za miliony eur zůstalo nevyužito, nakoupilo maďarské ministerstvo zahraničních věcí dalších tisíc předražených ventilátorů od nizozemsko-izraelské společnosti. Server Átlátszó rovněž zjistil, že jedním z velkých příjemců pandemického byznysu v Maďarsku byl János Hiszem, klíčová postava spojená s aférou ázerbájdžánského laundromatu. Hiszemova společnost dodala maďarské vládě ventilátory a další zdravotnické pomůcky za 79 milionů eur (téměř dvě miliardy korun).
Více než sedm milionů kusů nekvalitních respirátorů nakoupila vláda v Číně, aby je rozdala lékařům, zdravotníkům a příslušníkům policie i armády. Obchodní společnost, která tuto zakázku získala, obdržela od vlády přes 35 milionů eur (přes 840 milionů korun). Server Átlátszó též zjistil, že i když vláda jednala přímo s výrobcem vakcíny Sinopharm, očkovací látky nakonec nakoupila přes prostředníka za vyšší cenu. Těsně před uzavřením obchodu změnila zprostředkovatelská společnost sídlo i majitele, přičemž nový vlastník měl podle Átlátszó v minulosti pochybné obchodní transakce.
Podivné finanční machinace Kajetana Kičury na Slovensku
Na začátku pandemie nakupovala slovenská Správa státních hmotných rezerv pod vedením Kajetana Kičury – osobního přítele bývalého premiéra Roberta Fica – ochranné zdravotnické prostředky (respirátory, chirurgické roušky nebo ochranné rukavice) od malých a neznámých firem.
V březnu 2020 úřad podepsal kupní smlouvu se společností Lacorp na ochranné masky a respirátory v celkové hodnotě 35 milionů eur (přes 841 milionů korun). I když tento nákup nevládní organizace označily za značně předražený, Správa hmotných rezerv podepsala další smlouvu s nově založenou společností A-test. Přestože tato firma se státem nikdy neobchodovala, měla mu dodat jednorázové roušky za 13 milionů eur (přes 312 milionů korun). Firma nakonec roušky nedodala a zároveň odmítla vrátit zálohu ve výši téměř čtyř milionů eur (přes 96 milionů korun). Za tyto nákupy Kičuru nově ustanovená slovenská vláda v roce 2020 odvolala a Národní kriminální agentura ho obvinila z přijímání úplatků a z legalizace zisku z trestné činnosti.
Poté, co Správa hmotných rezerv uzavřela pochybné smlouvy, Kičurův syn koupil dva byty za statisíce eur bez hypotečního úvěru. Podle státního zastupitelství Kičura manipuloval s výběrovými řízeními na nákup zdravotnických pomůcek, jako byly respirátory a operační roušky, a stát tak údajně připravil o zbytečné výdaje ve výši až pěti milionů eur (přes 120 milionů korun). Kičura čelí obvinění z korupce i v dalších kauzách z doby, kdy byl osm let v čele Správy státních hmotných rezerv.
Kauza Gorila
Před Vánocemi 2011 došlo k úniku zpráv o operaci, kterou Slovenská informační služba prováděla pod krycím jménem Gorila. Událost odhalila jeden z největších politických a korupčních skandálů v novodobé historii Slovenska. Informace totiž ukázaly, že finanční skupina Penta a její bývalý šéf Jaroslav Haščák měli vlivné známosti v politických kruzích. Penta vlastní největší soukromou zdravotní pojišťovnu v zemi, nemocnice a lékárny. Jak naznačují dokumenty Gorila, finanční skupina se snažila získat kontrolu přímo nad ministerstvem zdravotnictví. I když vyšetřování přineslo některé indicie o trestné činnosti související s tímto případem, trestné činy nakonec nebyly potvrzeny. Kauza přesto zůstává nevyřešeným a kontroverzním tématem. Haščák i Penta jakékoli pochybení popírají.
Nekvalitní rumunská péče
Na začátku roku 2023 přišli rumunští investigativní novináři se zjištěním, že v několika centrech pro seniory a osoby se zdravotním postižením dochází ke špatnému zacházení s klienty. Centra byla napojena na tehdejší ministryni pro rodinu a rovné příležitosti Gabrielu Fireu. O půl roku později prokurátoři Ředitelství pro vyšetřování organizovaného zločinu a terorismu odhalili, že centra provozovaly dvě zločinecké skupiny, které pro své podnikání dostávaly podporu z veřejných zdrojů. Na základě těchto informací odstoupili ministr práce i ministryně pro rodinu a byly suspendovány osoby, jež měly na provoz center dohlížet.
Během posledních let také desítky Rumunů zemřely při požárech v tamějších starých nemocnicích, přičemž mnoho smrtelných případů způsobily závady elektroinstalace. Strašlivé následky v podobě ožehnutých lůžek, zčernalých oddělení a zbytků ohořelých těl pacientů jsou symbolem velkých nedostatků státního zdravotnického systému.
Novináři z rumunského serveru Context.ro tuto skutečnost několik měsíců vyšetřovali a zjistili, že téměř polovina státních nemocnic má jednotky intenzivní péče vybavené elektroinstalací starší než dvě desetiletí. Trestní případ, který skončil rozsudkem vězení, potvrdil, že hlavní příčinou požáru v dětské nemocnici v Bukurešti, jenž tragicky ukončil život šesti dětí, byla stará a vadná elektroinstalace na jednotce intenzivní péče. Rumunský premiér k situaci ohledně zastaralých nemocnic dodal, že takový je v současné době systém veřejného zdravotnictví.
Podvodné odčerpávání peněz ze zdravotní pojišťovny v Bulharsku
Bulharské zdravotnictví je údajně podfinancované, systém je nepřívětivý k pacientům a často vyvolává veřejné skandály, což se týká jak veřejných nemocnic vybudovaných za komunismu, tak i nových soukromých nemocnic a zdravotnických středisek. Obojí financuje Národní zdravotní pojišťovna (NZOK). Rozpočet NZOK činí ročně asi 3,5 miliardy eur (přes 82 miliard korun), dvě miliardy eur plynou z daní a poplatků za zdravotní pojištění, zbytek ze státního rozpočtu. Bulharsko se navíc již několik let potýká s technickými problémy spojenými se zavedením moderního elektronického systému zdravotní péče, což má za následek špatnou sledovatelnost výdajů na zdravotnictví.
Novináři z bulharského serveru Bivol zjistili, že kvůli neexistenci účinné elektronické kontroly dochází k obchodování s léky. Nemocnice lék vyfakturují zdravotní pojišťovně, některým pacientům dají placebo (vizuálně podobnou látku bez léčivé složky) a originální lék pošlou do zahraničí, za což dostanou peníze.
Investigativní novinářka Miroluba Benatova v roce 2021 nadto odhalila systém zavedený ve státní nemocnici Lozenec v Sofii, který umožňoval odčerpávat peníze z NZOK prostřednictvím falešných pacientů. Nemocnice vykazovala neexistující hospitalizace a získala navíc 200 000 eur (téměř pět milionů korun). Předpokládá se, že stejné postupy používají i další nemocnice po celé zemi. Díky těmto informacím začala prokuratura případ vyšetřovat, do dnešního dne ale nebyla vznesena žádná obžaloba.
To však není jediný problém nemocnice Lozenec. Po dlouhá léta komunismu byla až do nového milénia nejluxusnějším státním zdravotnickým zařízením. V roce 2022 v ní proběhl audit, jenž ukázal mnohá pochybení včetně nelegálních transplantací ledvin od chudých ukrajinských a moldavských občanů bohatým pacientům ze Spojených arabských emirátů (SAE), Japonska a dalších zemí. Dárci falešně předstírali, že jsou blízkými příbuznými pacientů – což je jediný případ, kdy bulharská legislativa takové transplantace připouští.
Kromě toho dochází v bulharském zdravotnictví běžně k přesouvání na čekacích listinách týkajících se transplantací, a to ve prospěch významnějších lidí, a dále k nepotismu a korupci. Například během pandemie využívali politici a veřejně známé osoby nejlepší péče v sofijských nemocnicích, zatímco obyčejní lidé umírali na nedostatek kyslíku v regionálních zdravotnických zařízeních.
Bulharsko v té době rovněž bojovalo s nekvalitními či předraženými čínskými respirátory. Nejkurioznějším případem byl ovšem dar zdravotnického materiálu ze Spojených arabských emirátů, z něhož se vyklubala zásilka datlí.
Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.
Autorka úvodní grafiky: Wanda Hutira