Jedno procento Rusů vlastní majetek v hodnotě téměř padesáti procent bohatství všech obyvatel Ruska. Právě na tuto hrstku vyvolených míří sankce různých zemí světa. Efektivita sankcí přitom souvisí s tím, jak kreativní jsou politicky exponované osoby a oligarchové v ukrývání svých majetků. Nová ekonomická zpráva EU Tax Observatory a World Inequality Lab vysvětluje nejen nerovnoměrné rozložení bohatství v Rusku, ale i klíčovou roli funkčních a dobře nastavených rejstříků skutečných majitelů.
Zpráva „Effective sanctions against oligarchs and the role of a European Asset Registry“ organizací EU Tax Observatory a World Inequality Lab, které se zabývají finančnictvím, daněmi a rozložením bohatství ve světě, vysvětluje, jak sankce uvalené západními zeměmi dopadají na osoby, na něž jsou namířeny, tedy oligarchy a mocensky vlivné Rusy.
Horních 10 % privilegovaných Rusů vlastní 74 % z celkového bohatství ruských domácností. Tímto pojmem se myslí veškeré soukromé – nestátní – majetky ruských občanů. Jedná se například o úspory na bankovních účtech, podíly ve firmách, auta nebo nemovitosti. Pouhé jedno procento občanů Ruska pak drží téměř 50 % celkového jmění domácností. Toto procento své majetky často získalo v devadesátých letech, kdy po rozpadu Sovětského svazu v Rusku probíhala ve velkém privatizace.
Podle zprávy je většina majetku a aktiv nejbohatších Rusů přímo ukryta nebo alespoň spravována přes offshorové destinace. V praxi to znamená, že je velmi těžké dopátrat se konečných vlastníků firem, přes které lze pohodlně nakupovat v podstatě cokoliv – od luxusních lodí a plážových vil až po zámky ve střední Evropě. Takzvané offshorové destinace v tomto případě neslouží k vyhýbání se placení daní, ale právě k zakrytí majetku. Na osoby s takto nastavenými schématy pak nelze efektivně uvalit sankce. Pro samotné ruské politiky pak offshorový systém navíc představuje nástroj, jak obejít zákony své vlastní země, podle nichž politik nesmí podnikat ani vlastnit majetek v zahraničí.
Russian Asset Tracker: Největší databáze majetků mocných Rusů
Ruští oligarchové a politicky exponované osoby pro své finanční aktivity často využívají evropské daňové ráje a tajnůstkářské destinace. Pro snazší přístup na evropský trh oligarchové využívají takzvaných “zlatých víz”, zvláště těch z Kypru, Malty, nebo z Velké Británii, kde se dá občanství poměrně snadno získat výměnou za investici v zemi. Autoři zprávy předpokládají, že s přibývajícími sankcemi začnou bohatí Rusové své majetky přesouvat do benevolentnějších mimoevropských offshorových destinací a pryč ze zemí, jež na ně uvalují sankce.
Sankce proti Rusku a Rusům mají za cíl izolovat tamní ekonomiku. Nutně tak dopadají i na obyčejné lidi, snižují jejich životní úroveň a zhoršují situaci na trhu práce. Současně klesá i hodnota rublu a omezují se vnitřní i vnější finanční toky, tudíž běžní lidé například nemají přístup ke svým úsporám. Majetky nejbohatších Rusů jsou podle odhadů ze dvou třetin v jiných měnách než rublech nebo v nefinančních aktivech v zahraničí – což jsou právě nemovitosti, lodě, umělecké předměty. Najít vlastníky těchto majetků se vlivem netransparentnosti offshorových destinací a roztříštěnosti či neucelenosti rejstříků uživatelů konečných výhod daří jen těžko.
Podle autorů zprávy přitom bohatí Rusové drží v zahraničí stejně hodnotné majetky jako celá ruská populace v Rusku. Průzkum organizace World Inequality Lab ukázal, že každý z pouhých 20 tisíc obyvatel Ruska (0,02 % z celkového počtu populace) vlastnil v roce 2021 majetky přesahující zhruba 250 milionů korun.
Majetky „zaparkované“ v offshorových destinacích samozřejmě nejsou jen problémem Ruska. Odborníci odhadují, že 10 % celkového světového HDP, což je zhruba 8,3 bilionů dolarů, tedy na peníze přepočtená hodnota statků a služeb, se nachází v offshorech. Služby těchto tajnůstkářských zemí používají lidé z celého světa, a nejedná se jen o ostrovy v Karibiku, ale i o evropské státy.
Země EU by podle autorů zprávy mohly za účelem efektivního uvalování sankcí nastavit obecně platný systém kontroly toku financí. Specificky by se členské státy měly zaměřit na daňové ráje a offshorové destinace, na jejich zneužívání, ale i na to, jakým způsobem se k zakrývání vlastnictví a toků peněz používají skořápkové firmy nebo různé instituce.
V rámci Evropy sice existují více či méně otevřené obchodní rejstříky nebo katastry, jedná se ale o kusé a roztříštěné informace. Některé státy zavádějí i rejstříky konečných uživatelů výhod, jejich vyplňování lze ale často nějakým způsobem obejít. Nejucelenější informace o majetcích boháčů tak mají ti, kteří jim je pomáhají ukrývat – banky, právníci, společnosti, jež zakládají firmy nebo offshorové struktury na klíč. Autoři zprávy proto navrhují, aby vznikl jednotný evropský registr skutečných vlastníků, který by konkrétním státům a jejich příslušným orgánům, jako je policie nebo finanční správa, ale i například firmám a obyčejným lidem umožnil zjistit, do které kapsy putují peníze z té či oné společnosti, developerského projektu nebo prodeje bytu. Podobný rejstřík by zároveň usnadnil a zefektivnil uvalování sankcí, což je vzhledem k jejich účinnému dopadu vůči mocným a bohatým Rusům přímo či nepřímo spojeným s agresí vůči Ukrajině naléhavá výzva.
Autorka textu: Zuzana Šotová
Autor úvodní grafiky: investigace.cz