Bohatý dánský podnikatel Lars Henrik Kristiansen žil svůj život v rychlém tempu. Před jedenácti lety se ale vše změnilo, neboť potkal vůdkyni náboženského hnutí Faderhuset (Dům Otce) a následně se s ní oženil. Manžel Ruth Kristiansen hraje od roku 2014 v oficiálně zaniklém dánském náboženském hnutí, jež přesídlilo do Česka, jednu z hlavních rolí.
Byl bohatý, velmi úspěšný a myslel si, že žije šťastný život. Ten se mu ale údajně obrátil naruby v létě roku 2012. Tehdy totiž Lars Kristiansen narazil na informace o Straně svobody, dánském politickém uskupení propagujícím „rodinné hodnoty“ a kritizujícím třeba právo na umělé přerušení těhotenství. Kristiansen začal se skupinou okamžitě sympatizovat a rozhodl se, že vyrazí do města Bandholm na ostrově Lolland, aby hnutí navštívil.
Zakladatelka zmíněné politické strany Ruth, tehdy ještě s příjmením Evensen, ho prý srdečně přivítala. O několik let dříve se proslavila tím, že koupila a nechala zdemolovat budovu v kodaňské čtvrti Nørrebro, která dlouhá léta fungovala jako místo setkání kodaňských aktivistů a anarchistů. Čin vyvolal silnou reakci dánské veřejnosti a proti bourání domu protestovaly tisíce lidí.
Od té doby dánská média několikrát psala o jejím náboženském hnutí Faderhuset a také o tom, že skupina týrá děti. To ale Lars zřejmě nevěděl, mnoho let totiž žil v Londýně a Singapuru a dánská média nesledoval.
Z komunity v Bandholmu byl však okamžitě nadšený. „Připadalo mi to fantastické, nikdy jsem nepotkal tak šťastné, oddané a radostné lidi, kteří se mají navzájem upřímně rádi a mají rádi i mě jako hosta,“ vyprávěl o několik let později v rozhlasovém pořadu dánské stanice Radio24Syv. Jeho pobyt v Bandholmu obrátil naruby nejen jeho život, ale i hierarchii a chod ekonomiky samotného Domu Otce.
V roce 2014 se Lars s Ruth Evensen oženil. Příjmení nového chotě přijala nevěsta i její dva synové z předchozího manželství. Lars se tak postupně stal důležitou součástí vedení Faderhuset a významné místo získal i na kanálu Ruth TV na Youtube, kam křesťanská vůdkyně nahrává videa o víře a svých názorech na svět.
Podle dánského novináře Sebastiana Abrahamsena, s nímž investigace.cz při mapování hnutí Faderhuset spolupracovala, byla postava Larse dlouho záhadná. Najít jeho fotografii v médiích se jevilo jako skoro nemožné. „Byznysmen žil dlouhou dobu v zahraničí, než začal mít po krk kvapného stylu života, v němž neviděl žádný smysl,“ píše Abrahamsen.
„Dlouhán Lars“
Matka mu zemřela v době, kdy byl ještě dítě. Vyrůstal se svým bratrem a otcem Ibem Mogensem Kristiansenem, jenž podnikáním a investicemi vydělal v průběhu let miliony dánských korun.
Touha vytvořit si vlastní lukrativní byznys pronikla i do výchovy malého Larse. O jeho otci se v médiích skoro nepíše, ale podle zdrojů dánských novinářů získal finance i obchodováním se stavebními parcelami nebo investicemi a nákupem cenných papírů.
Ze vzpomínek Larsových přátel z mládí vyplývá, že se otec s oběma chlapci přestěhoval do Španělska, kde „dlouhán Lars“, jak se mu kvůli jeho výšce přezdívalo, vystudoval gymnázium a stavební inženýrství. Ve dvaceti letech se vrhl do podnikání a postupně se stal ředitelem či členem představenstev ve více než 25 společnostech. V průběhu 90. let se pustil i do investic. Jedna ze stop objasňujících jeho podnikatelské aktivity vede ke starému inzerátu v anglickém časopise.
Investice do vynálezů
„V březnu má být do vody spuštěna ponorka bez posádky,“ začíná technicky zaměřený článek v jarním čísle časopisu Sea Technology z roku 1995. Dva mladí dánští inženýři se tehdy pokoušeli sestrojit podvodní bezpilotní zařízení, jež by umožnilo průzkum mořského dna. Vynálezci požádali o finance Evropskou unii, obrátili se i na dánské veřejné zdroje, peněz ale nakonec potřebovali daleko více.
Podle zjištění deníku Jyllands-Posten zmíněný článek přilákal několik nových investorů. Jedním z nich byl i Lars Kristiansen. Společně s dalšími vložili do projektu několik milionů dánských korun. Díky těmto financím se vynálezci vypravili do Afriky, kde pracovali na vývoji podmořské technologie určené k hledání diamantů. Zařízení, jež mělo prozkoumat mořské dno, se ale nikdy nedočkalo takového úspěchu, v jaký investoři doufali.
Lars se následně přestěhoval do Londýna a přijal místo u auditorského giganta, firmy Arthur Andersen. Podle zdrojů dánských novinářů tu potkal ženu indického původu, s níž měl dvě dcery. V investování do různých společností pokračoval i ve Velké Británii.
„Larse si pamatuji jako obětavého člověka, který miloval vynálezy,“ řekl dánským novinářům člověk, jenž s ním zasedal v představenstvu jedné tenkrát začínající společnosti. Té se ale nedařilo a Lars časem přestal na projekt přispívat.
Dlouhá léta také investoval do podniků souvisejících se stomatologií. V roce 2000 byl spolumajitelem firmy SC Dental Innovation Ltd. Ta byla registrovaná v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, jak vyplývá z uniklých dokumentů v projektu Pandora Papers. Společnost fungovala zřejmě jen do roku 2012.
Doktor a podvodnice
Když v polovině 90. let zemřel Larsův otec, odkázal veškerý majetek svým synům a fondu IMK Almene Fond (IMKAF), který dnes disponuje jměním v hodnotě více než 160 milionů dánských korun (téměř 519 milionů korun) a vlastním kapitálem ve výši 134 milionů dánských korun (přes 434 milionů korun).
Deník Jyllands-Posten píše, že Larsův otec Ib Mogens Kristiansen pocházel ze skromných poměrů. Postupem času zbohatl a založil zmíněný fond. Od 90. let Lars i mladší bratr zasedali v jeho správní radě a pomáhali tak rozdělovat miliony korun na různé projekty, které IMKAF finančně podporoval hlavně v oblasti zdravotnictví.
Fond se však připletl i do několika znepokojivých kauz. V roce 2005 informovala dánská média o tom, že IMK Almene Fond daroval 20 milionů dánských korun na zdravotnické centrum zaměřující se na alternativní medicínu, kde měl pracovat kontroverzní lékař Søren Ventegodt. Tomu fond dával peníze několik let. Lékař byl později obviněn z provádění pochybných zdravotnických zákroků i sexuálního zneužívání pacientky formou líbání jejích genitálií, což označoval za „vaginální akupresuru“. Odsoudili ho ke třiceti dnům odnětí svobody a zákazu výkonu lékařské praxe do odvolání.
Místopředseda IMKAF tvrdil, že peníze na projekt zdravotnického centra pocházejí ze závěti bohatého Dána, jehož identita je veřejnosti neznámá. Tak se rodina vyhnula přímému spojení s obviněným lékařem.
Fond rovněž investoval do léčby bulimie v soukromé nemocnici. V roce 2005 poskytl grant ve výši pěti milionů dánských korun vědkyni Mileně Penkowé, jež se zabývala výzkumem mozku. O pět let později se ukázalo, že finance šly místo vědeckého zkoumání na její osobní výdaje, žena byla navíc obviněná z falšování výsledků výzkumu a zpronevěry. O pár let později vědkyni odebrali doktorát a kodaňský soud ji uznal vinnou z padělání.
„Je těžké být zamilovaný…“
Lars žil nadále střídavě v Londýně a Singapuru a neměl v plánu se do Dánska vracet. Do rodné země nakonec přicestoval na konci léta 2014. Náboženskou komunitu Dům Otce i partaj Strana svobody objevil náhodou na internetu.
Podrobnosti o tom, jak se s Ruth seznámil, prozradila šťastná dvojice v rozhlasovém pořadu stanice Radio24Syv. Mikrofony byly umístěné co nejblíže u sebe, aby se pár mohl objímat. „Je těžké být zamilovaný,“ poznamenal v rozhovoru Kristiansen.
Když se Lars poprvé setkal s Ruth a dalšími členy Faderhuset, údajně si povídali až do hluboké noci. Tehdy sice věřil v Boha, ale ne v Ježíše. Byl to však Ježíš, kdo mu prý změnil život. Společenství v Bandholmu ho uchvátilo a svůj život najednou viděl v nové perspektivě. „Už mě nebavilo sedět doma a koukat na fotbal nebo se chodit večer ven opíjet,“ prozradil v rozhovoru pro zmíněnou dánskou rozhlasovou stanici. Podle bývalých přátel i dlouholetých obchodních partnerů se po setkání s Faderhuset jejich kontakty s Larsem přerušily.
V té době byla Ruth už 40 let vdaná za Knuta Evansena, pastora a spoluzakladatele Domu Otce. Křesťanská vizionářka, která kritizovala cizoložství a hlásala, že rozvod je cestou do pekel, se nakonec bez problémů rozvedla. A to i navzdory krédu ze své autobiografické knihy z roku 2010: „Láska není v první řadě cit, ale postoj, kdy jste si slíbili věrnost, a tohoto rozhodnutí se musíte držet.“ Kniha se jmenovala „Ruth — ještě není konec“ a skutečně to konec nebyl.
Několik měsíců po rozvodu totiž Ruth a Lars uspořádali velkou svatbu v hotelu Bandholm, provozovaném členy Domu Otce. Pár ale nebyl oddán úřady, protože se nechtěl podřídit státu ani oficiální církvi.
Firmy a podniky Domu Otce
Hotel v Bandholmu náboženská komunita koupila ve zchátralém stavu, ale časem se z něj stal úspěšný podnik. Jeho vlastnictví bylo převedeno na společnost Thorpe Holding, tehdy patřící právě Larsovi. Členové Faderhuset v hotelu také pracovali, avšak v roce 2019 jej Larsova společnost prodala.
Thorpe Holding vlastnila v letech 2016 až 2017 jedna z členek Faderhuset, následně to byl Lars. Letošního února krátce po vydání série článků o Faderhuset deníkem Jyllands-Posten a investigací.cz ho ale v této roli vystřídal jeho nevlastní syn Joseph Kristiansen. Pod Thorpe Holding spadá několik společností spojených s Domem Otce, například společnost Reveal IT či firma Funk Service. Na Thorpe Holding je napojeno také několik firem v Česku, přes které tu skupina Dánů vlastní nemovitosti, v nichž členové Faderhuset bydlí.
Autor původního textu: Sebastian Abrahamsen
Autorka české verze: Mahulena Kopecká
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková