Ázerbájdžánci u českého moře: Jednou jako byznys, podruhé jako vstupenka

Ázerbájdžánským investorům se zalíbily jižní Čechy. Vlastní tam parcely, které leží ladem, a jinde plánují velkolepé výstavby, ty se však zasekly někde mezi plány a realizací. Přes firmy a nemovitosti v Česku se přitom dají ulívat a přelévat peníze nebo díky nim získat vstup do schengenského prostoru. Kdo stojí za penězi, jež tečou na český jih, a kdo jsou majitelé firem, které kousek od českobudějovického náměstí poklidně spí? Provedeme vás několika příběhy, které vyvstávají ze složitého klubka kontaktů a rodinných vazeb.

V propletenci firem s ázerskými a českými vlastníky, které téměř všechny sídlí na stejné adrese a v jejichž registračních dokumentech se střídají ta samá jména, figurují osoby napojené na ázerbájdžánskou vládu a tamní státní firmy, ale i naprosto nedohledatelní podnikatelé. Kromě známých destinací, jako je Lipno nebo České Budějovice, je pro náš příběh důležitý rychle rostoucí satelit na kopci nad Českými Budějovicemi – Hlincová Hora, Kodetka.

Geneze ázerbájdžánské story v jižních Čechách sahá do roku 2000, kdy se v Českých Budějovicích registruje firma AKAR-CB, s. r. o., kterou s českým partnerem zakládá člen vlivné ázerbájdžánské rodiny Imamverdijevů. Firma sídlí na Kodetce, kde také později kupuje stavební parcelu. To už ale v jejím vedení vystupují další dva členové rodiny – Rufat, bývalý šéf pobočky ázerské banky v Londýně, a Kamila. Rufat je zároveň jednatelem českobudějovické firmy LECO-CB, s. r. o., jejíž ázerbájdžánská majitelka je momentálně v hledáčku britských finančních úřadů. Podobně zarostlá vedlejší parcela na Kodetce zase patří jiné ázerbájdžánské společnosti – ALPS, s. r. o., která plánuje výstavbu u Lipna. Firmu vlastní Ázerbájdžánec žijící v Londýně, jehož otec ještě nedávno příslušel k vládním elitám země. 

V neprůstřelné sekci webu najdete bonusové dokumenty k této kauze.

Přidejte se do Klubu neprůstřelných a získejte k nim přístup,

Dvě z těchto firem pak spojuje tajemný podnikatel ázerbájdžánského původu Elchin Kazimov, o jehož osudu a kontaktech jsme psali v minulém díle ázerbájdžánské série.

Ázerbájdžánci u českého moře: Takový normální podnikatel

Příběh pokračuje na začátku roku 2008, kdy se v Českých Budějovicích zaregistrovaly další tři ázerbájdžánské firmy. Všechny mají společné jednatele – rodinu Mirošničenkových. Igor, Jurij a Viktorija Mirošničenko navíc vlastní firmu KIBUL, s. r. o, která rovněž sídlí na zmiňované Kodetce. V domě ukrytém ve slepé ulici za vzrostlou jabloní se kromě této rodinné firmy vystřídalo od roku 1996 několik ázerbájdžánských společností. Sídlila tam i jedna z trojice firem založených v roce 2008 – LECO-CB. Mirošničenkovi byli také jedni z prvních kontaktů Kazimova v Česku. Rodina původem z Ukrajiny podle sousedů v domě nadále bydlí, avšak hledat jejich jména či názvy firem na zvoncích je zbytečné, nejsou tam.

Nákupná maniačka

Českobudějovická firma LECO-CB, s. r. o., patří Zamiře Hadžijevě, Ázerbájdžánce také žijící v Londýně, a její dceři Leyle. Hadžijeva je manželkou bývalého ředitele Mezinárodní ázerbájdžánské banky (International Bank of Azerbaijan) Džahangira Hadžijeva, který si ve své kavkazské vlasti momentálně odpykává 15letý trest odnětí svobody za rozsáhlé podvody a zpronevěru. Hadžijev tvrdí, že je obětním beránkem a naprosto nevinný. Podle rozsudku ale v průběhu svého mnohaletého působení v čele citované banky prováděl její tunelování. Bance, z větší části vlastněné ázerbájdžánským státem, předsedal od roku 2001 do roku 2015, kdy ze zdravotních důvodů odstoupil. V oficiálním prohlášení ázerbájdžánského ministerstva financí stojí, že „mezi lety 2009–2015 tato banka poskytla nezákonné půjčky ve výši několika miliard dolarů“, přičemž Hadžijev z banky údajně vyvedl v přepočtu zhruba 133 miliard korun. Finance zamířily na několik zahraničních účtů, většinou vlastněných anonymními offshorovými firmami. Hadžijev byl odsouzen v roce 2016. V kauze mu podle všeho příliš nepomohla ani vášeň jeho manželky Zamiry Hadžijevy pro nakupování luxusního zboží. Zamira totiž platila i kreditkami vystavenými právě Mezinárodní bankou. Její utrácení – ať už za šperky, tryskáč, golfové hřiště, či parádní byt – zaujalo i britské finanční kontrolory, kteří ji v roce 2018 požádali o objasnění původu jejího a manželova majetku. Hadžijeva se proti příkazu odvolala, ovšem neúspěšně, a britská vláda tak nadále drží její majetky zmrazené.

Že z ázerbájdžánské Mezinárodní banky odtékaly peníze, popsal už projekt OCCRP Ázerbájdžánský laundromat, jehož součástí byla i investigace.cz. Peníze se praly přes britské firmy a mířily na úplatky nebo nákupy nemovitostí. 

Jak Ázerbájdžán korumpoval evropské politiky

Co firma LECO-CB v Česku dělá, zůstává záhadou. Elchin Kazimov, jednatel jiné ázerbájdžánské společnosti sídlící na stejné adrese, tvrdí, že Hadžijevu nezná a o její firmě nic neví. Podle účetních závěrek, vedených jen do roku 2014, můžeme spekulovat, že LECO-CB spí neboli negeneruje žádné zisky ani činnost. Tomu nasvědčuje i fakt, že jednatelem firmy je již 6 let mrtvý Rufat Imamverdijev. 

Důvodem, proč LECO-CB v Česku před lety vznikla a od té doby se nic neděje, může být i fakt, že cizinci ze zemí mimo schengenský prostor tady v minulosti zakládali firmy s cílem snazšího získání trvalého pobytu a s tím spojeného jednoduššího cestování mezi evropskými státy, které volný pohyb osob umožňují. 

Rodinný byznys

Rufat Imamverdijev působil mimo LECO-CB jako společník nebo jednatel i v jiných českobudějovických firmách. Povoláním byl vedoucí Mezinárodní ázerbájdžánské banky v Londýně (International Bank of Azerbaijan) a tuto funkci vykonával třináct let až do své smrti v dubnu 2015. V bance tedy pracoval ve stejné době jako již zmíněný Džahangir Hadžijev. Podle komentáře na svém facebookovém profilu zemřel na zástavu srdce, ázerbájdžánskými médii ovšem kolovala informace, že spáchal sebevraždu, protože si pod jeho jménem Hadžijev půjčil peníze, které pak nesplácel.

Rufat Imamverdijev se svou příbuznou Kamilou nakonec převzali firmu AKAR-CB, s. r. o., které momentálně patří stavební parcela na Kodetce. Stejně jako v případě LECO-CB ale není jasné, co tato firma v Česku dělá. Nám již známý Elchin Kazimov, jenž byl v AKAR-CB do února 2018 společníkem a jednatelem, investigaci.cz pouze sdělil, že jde o rodinný podnik. Údajně jej opustil kvůli rozvodu. V roce 2015 zesnulý Rufat Imamverdijev také nadále zůstává majitelem bytu v Hluboké nad Vltavou, kde žije příbuzná Kamila. 

Loď, která nevyplula 

Vedle vysokým plevelem zarostlé parcely v majetku AKAR-CB se z kopce nad Českými Budějovicemi svažuje ještě jeden podobně zaplevelený pozemek, což mezi okolními novými domy s upravenými zahradami působí minimálně zvláštně. Majitelem svahu je firma ALPS, s. r. o., která patří Ázerbájdžánci rovněž žijícímu v Londýně. Parcela je momentálně na prodej za více než 9 milionů korun s doporučením na výstavbu řadových domků. Její majitel se jmenuje Juma Ahmadzada, syn dnes již bývalého vládního zmocněnce pro vodní hospodářství. Z oficiálního prohlášení prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva nelze vyčíst, proč byl Ahmadzada senior odvolán z funkce. Je ovšem možné, že se tak stalo na základě informací zveřejněných OCCRP o podezřelém řetězci událostí, díky nimž Ahmadzada mladší získal luxusní byt v Londýně od offshorové firmy, za jejíž konzultace zaplatil turecký podnikatel, který s přispěním Ahmadzady staršího následně obdržel lukrativní vládní zakázku v Ázerbájdžánu. 

Ázerbájdžánská elita si oblíbila jižní Čechy

Manželkou Jumy Ahmadzady je dcera ředitele ázerbájdžánské Národní Banky (Central Bank of Azerbaijan) Elmana Rustamova, jmenuje se Gunel. Pár se do hledáčku novinářů dostal díky svému pohádkovému jmění, které však pochází z neznámých zdrojů. Podnikání manželské dvojice totiž není nijak úspěšné. 

Gunel Rustamova stála společně s Ahmadzadou ve vedení ALPS v prvních letech její existence. Jednatelem firmy tenkrát nebyl nikdo jiný než Jurij Mirošničenko. V roce 2014 Rustamova z vedení odešla a ALPS začal zastupovat Elchin Kazimov, jenž se podle vlastních slov s Ahmadzadou mladším přátelí již téměř dvě dekády. Kamaráda proto oslovil s tím, že „by se tady (v Česku, pozn. red.) dal dělat hezký byznys“. Ostatně pár měsíců před tím firma koupila od ministerstva obrany budovu bývalé vojenské zotavovny. Takzvaná Volareza v malé vesnici Hůrka na břehu lipenské vodní nádrže byla na prodej od roku 2011, o někdejší armádní rekreační zotavovnu ale nikdo nestál. 

Za ošklivý bílo-hnědý objekt Ázerbájdžánci zaplatili 26,1 milionů korun. Budovu chtěli nejdříve přestavět a zrekonstruovat. Podle slov starosty Jiřího Hůlky se místním jejich plány líbily, někteří z nich tam dokonce našli i pracovní uplatnění. Objekt byl totiž 24 hodin denně střežen a o jeho zabezpečení se starali právě obyvatelé Hůrky najatí firmou ALPS. V létě roku 2018 ale přijela demoliční četa a starou Volarezu srovnala se zemí. Na místě zbyly jen betonové základy, hromada štěrku a čistička odpadních vod. Jako obrovská dřevěná a prosklená loď plánovaný wellness hotel tak zůstal jen na papíře.

Vizualizace Wellness hotelu Hůrka. Zdroj: Projektová dokumentace hotelu.

 

„Mysleli jsme si, že to půjde jako v Ázerbájdžánu. Požádáme o povolení a za dva roky máme postaveno,“ vysvětluje neměnnou přítomnost zbořeniště jednatel ALPS Elchin Kazimov a vzápětí argumentuje liknavou českou byrokracií: „Na stavební povolení jsme čekali skoro 6 let!“ Návštěvník tak jako první z vesnice uvidí nevzhledné ruiny, které v malebné přírodě kolem „jihočeského moře“ působí jako pěst na oko. Obyvatelé Hůrky z tohoto stavu samozřejmě nadšení nejsou, což potvrzuje i starosta Horní Plané, pod kterou Hůrka spadá. Projekt wellness hotelu přitom uvítal s otevřenou náručí, do obce by totiž přilákal novou klientelu. Nějaké výhrady starosta přesto měl. „Prodej toho objektu s námi nikdo neřešil, navíc je problematická právě ta čistička odpadních vod, která slouží celé obci, ale nyní je na soukromém pozemku.“ vysvětluje Jiří Hůlka. „Ano, investoři se mnou komunikují, ale už to celé trvá moc dlouho. Obávám se, aby nám tady nezůstaly jen ty rozemleté zbytky staré budovy,“ povzdychne si nakonec. Kazimov investigaci.cz sdělil, že firma ALPS má nyní v plánu postavit v Hůrce apartmány, protože hotel se zdá i kvůli koronavirové pandemii jako riskantní plán.

Dokud do hry nevstoupil právě Kazimov, ALPS budila dojem spící společnosti a podle účetních závěrek byla v minusu téměř tři čtvrtě milionu. V roce 2014 se ale věci daly do pohybu a ve firemním účetnictví se objevila částka 63 milionů – z části se jednalo o půjčku, kterou dokládají přiložené dokumenty, z části je ovšem původ peněz nejasný. I sám Kazimov tvrdí, že neví, odkud peníze pocházejí. Podle jeho názoru by ale nebylo vhodné, aby se přítele Ahmadzady na zdroj financí ptal. Půjčka mohla směřovat ke koupi bývalé vojenské ozdravovny, oceněné na 26,1 milionu korun. Kam ale zmizel zbytek peněz, skoro 37 milionů korun, je zahaleno hávem tajemství. 

Společnost za rok 2014 odevzdala dvě verze účetní závěrky. V takovém případě se považuje za platnou ta, která je doručena později. První verze má balanci na řádku „závazky ke společníkům“ ve výši 35,3 milionu korun. Druhá varianta závěrky má na tomtéž řádku hodnotu 63,6 milionu korun, tedy téměř dvojnásobek. „Taková účetní operace je obvykle spojena s vkladem společníka mimo základní kapitál a slouží například k financování provozní činnosti společnosti. V aktivech se částka nejčastěji objeví ve formě krátkodobého finančního majetku, tedy peněz. To v tomto případě ale neplatí, položka se objevila v řádku jako ‚ostatní pohledávka‘. Z toho vyplývá, že majitel firmy do ní vložil peníze, které buď obratem půjčil někomu dalšímu a tím pohledávka vznikla, nebo majitel do společnosti vložil přímo pohledávku v této výši,“ vysvětluje finanční analytik Jakub Vojtíšek. Od roku 2014 firma své další účetnictví jednoduše nezveřejnila. 

O tom, jak vypadá ázerbájdžánské podnikání v hoteliérství a restauračním byznysu u Lipna a v Českém Krumlově, si můžete přečíst příště. 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky a infografiky: Lenka Matoušková