V Česku se za poslední rok výrazně zvedla otázka náhradního neboli surogátního mateřství. Kontroverzní téma, které je i v zahraničí součástí kulturních válek, tu nyní může zastavit snahy zlepšit práva stejnopohlavních párů. Výraznou roli v tom sehrála Aliance pro rodinu.
Ve Sněmovně se blíží druhé čtení návrhu na úpravu občanského zákoníku, kterým se mají narovnat práva stejnopohlavních párů. Jde o výrazné politické téma, které se už několik volebních období snaží část zákonodárců neúspěšně změnit.
Nejinak je to v současném složení dolní komory Parlamentu, kde i po dvou letech dospěli zastánci manželství pro všechny k tomu, že tato změna není politicky průchozí. A přišli s ústupkem – svazky stejnopohlavních párů by se nenazývaly „manželství“, ale „partnerství“.
Jenže tento kompromis zatím narazil. A to jak během opakovaného projednávání na ústavně-právním výboru, tak na stálé komisi pro rodinu.
Zatímco předchozí složení Sněmovny řešilo především hodnotu manželství jako svazku muže a ženy, nyní se našel další argument – „surogát“.
Nečekaná brzda práv pro gaye. V Česku se za velké pomoci Aliance pro rodinu rozfoukalo téma náhradního mateřství, poslanci ho už převzali jako argument, jak blokovat “manželství pro všechny” https://t.co/fs7lhFVTUL
— Prokop Vodrážka (@ProkopVodrazka) January 15, 2024
Odpůrci narovnání práv stejnopohlavních párů přišli s myšlenkou, která se dá zjednodušit následovně: Přidání rodičovských práv gayům a lesbám otevře stavidla „výroby dětí na zakázku“ pomocí náhradního mateřství a v Česku se rozjede „obchod s dětmi“.
Deník N společně se serverem investigace.cz zmapoval, jak se tato problematika za poslední rok dostala do veřejného prostoru. Náhradní mateřství se stalo výrazným politickým tématem – objevily se tři různé návrhy na jeho zákaz, vláda se zavázala k vytvoření zákonné úpravy, proběhlo několik kulatých stolů a debat a je také předmětem zájmu médií.
Významnou roli v tom sehrály i dvě ultrakonzervativní nátlakové organizace, kterým se podařilo téma dostat do veřejného prostoru a především mezi zákonodárce – a vytvořit tak brzdu k narovnání práv stejnopohlavních párů.
Když se změna občanského zákoníku řešila v minulém volebním období, náhradní mateřství jako argument nezaznívalo téměř vůbec (ve stenozáznamech je jen jedna zmínka, a to od poslance Václava Klause). Nyní je to v podstatě hlavní téma jakékoliv debaty o zrovnoprávnění svazků. Jak je to možné?
Náhradní či surogátní mateřství
- Náhradní nebo surogátní mateřství je proces, kdy je embryo vloženo do dělohy náhradní matky. Ta dítě odnosí a porodí. Embryo je většinou tvořené spermatem otce a vajíčkem matky, ale někdy může sperma nebo vajíčko poskytnout jiný dárce. Náhradní matka vajíčka nikdy neposkytuje, dítě nesmí být jejím biologickým potomkem.
- V Česku neexistuje právní úprava náhradního mateřství, není zakázané, ale ani nijak definované. Matkou dítěte je podle českého práva vždy žena, která ho porodila, byť by s ním nebyla geneticky nijak spřízněná, a je také zapsaná v rodném listu. Rodiče pak musí dát souhlas s osvojením dítěte.
- Souhrnné statistiky, kolika případů ročně se náhradní mateřství v Česku týká, neexistují. Štěpán Machač, který stojí v čele Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, pro časopis Respekt odhadl, že jde ročně o vyšší desítky, maximálně stovku případů. Podobné závěry má také vládní analýza.
Poslanci vysvětlují, že se o problém začali podrobněji zajímat poté, co server Seznam Zprávy v roce 2022 upozornil, že policie v rámci operace Španěl vyšetřuje byznys s novorozenci v Praze. Důvodem působení organizované skupiny v Česku mělo být i to, že tuzemské zákony náhradní mateřství nijak neupravují.
Téma si pod svá křídla vzali například lidovci, konkrétně konzervativnější část poslaneckého klubu kolem poslankyň Niny Novákové, Pavly Golasowské a Romany Bělohlávkové, které v roce 2022 uspořádaly dva kulaté stoly.
Nováková Deníku N přiznala, že se s kolegyněmi této problematice začaly věnovat s vědomím, že se bude ve Sněmovně řešit manželství pro všechny.
Zmíněných kulatých stolů se ve Sněmovně účastnili předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová a její zástupce Jan Gregor (na jedné z akcí vystoupil i právník Jakub Kříž, jenž s touto organizací úzce spolupracuje).
Poslankyně Nováková říká, že díky mnohaleté zkušenosti s nimi úzce spolupracuje. „Známe se dlouho. Dnes je to až v přátelském vztahu,“ podotýká. Náhradní mateřství je sice jedním z dlouhodobých témat Aliance pro rodinu, i z jejích sociálních sítí ale vyplývá, že se mu začala věnovat výrazněji až v roce 2023. A to především přes spojování s „prodáváním dětí“.
Například loni v lednu Aliance v reakci na návrh přeshraničního uznávání rodičovství uspořádala happening před ministerstvem vnitra. V únorovém newsletteru tvrdila, že se šéf rezortu Vít Rakušan (STAN) „podílí na legalizaci zahraničního obchodu s dětmi“.
Důležitým momentem byl vznik Casablanské deklarace, což je mezinárodní výzva k zákazu náhradního mateřství. Tu za Česko loni v březnu v Maroku podepsali místopředseda Aliance Gregor a psycholožka a bioetička Hana Konečná z Jihočeské univerzity. Téma mělo ohlas i v některých tuzemských médiích, Konečná vystoupila například v Českém rozhlase.
V březnu Aliance spustila petici „za konec obchodu s lidmi a proti vykořisťování žen“, jejímž cílem je zákaz náhradního mateřství (brzy poté následovala kampaň, jejímž hlavním hlasem je právě Konečná). Stejně jako lidovecké poslankyně se organizace odkazuje mimo jiné na operaci Španěl.
- Aliance pro rodinu je ultrakonzervativní nátlaková organizace. Vznikla jako sdružení katolických rodičů, postupně se transformovala v hnutí bojující proti „genderové ideologii“.
- Dlouhodobě prosazuje ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy, odmítá rozšiřování práv pro stejnopohlavní páry a kriticky se staví k „duhové ideologii“. Sama se definuje jako organizace lobbující za zájmy českých rodin.
- Redakce poslala organizaci dotazy k prosazování tématu náhradního mateřství. „Trvá naše přesvědčení, že nechceme odpovídat na otázky Deníku N,“ reagovala předsedkyně Aliance Jana Jochová.
Klíčový katalog
První významný legislativní krok v této souvislosti podnikla poslankyně Zuzana Ožanová (ANO), která v květnu se svou stranickou kolegyní Helenou Válkovou podala návrh na zákaz náhradního mateřství.
Ožanová říká, že zásadním impulzem byla návštěva psycholožky a spolupracovnice Aliance Konečné, která k ní šla lobbovat za zákaz náhradního mateřství a ukázala jí katalog dárkyň vajíček.
„To bylo, jako když máte katalog s luxusním zbožím. Byla tam vyfocená krásná dívka, měla tam barvu očí, výšku, popis, jaké má záliby, co vystudovala. Bylo mi z toho špatně,“ vysvětlovala Ožanová v květnu.
Na opakovaný dotaz přitom odmítá prozradit, kdo jí návrh zákona napsal. Odkazuje se na jakéhosi právníka, kterého nechce jmenovat. „Nevím, jestli smím,“ dodává. Jeho identitu neprozradila ani Válková. „Tohle vám říkat určitě nebudu,“ sdělila s tím, že návrh měla v šuplíku už od podzimu 2022.
„Helena Válková měla vždy nadstandardní vztahy s Hnutím pro život,“ zmiňuje poslankyně KDU-ČSL Nováková další ultrakonzervativní nátlakovou organizaci, známou především svým bojem za zákaz potratů.
Bývalá ministryně spravedlnosti se k tomu nevyjádřila jednoznačně. „Myslím si, že to není návrh, který by oni psali. Ale opravdu nevím,“ tvrdí Válková.
O zmíněném katalogu od psycholožky Konečné jako impulzu, který je přiměl se tímto tématem zabývat, mluvili i další poslanci, například lidovci Aleš Dufek nebo Romana Bělohlávková.
Konečná vysvětluje, že podobný lobbing považuje za součást své práce. „Když má někdo zájem o informace, poskytnu mu je, ať jsou to LGBT, katolíci, komunisti… Vnímám, že mám povinnost se bavit se všemi,“ říká.
S Aliancí pro rodinu podle svých slov spolupracuje od roku 2018, kdy ji její zástupci oslovili, aby vystoupila ve Sněmovně na veřejném slyšení proti manželství pro všechny. „Dlouhodobě upozorňuju, že to otevírá cestu právě využívání asistované reprodukce za každých okolností,“ vysvětluje.
Vládní iniciativa i další návrhy
Vláda sice novelu poslankyň Ožanové a Válkové odmítla, tématem se ale kvůli ní sama začala zabývat: ministerstvo spravedlnosti si dalo za úkol, že do konce května 2024 připraví věcný záměr zákona, který bude náhradní mateřství regulovat.
Této problematice se dál věnovaly i poslankyně ANO (kromě Válková tentokrát i Taťána Malá), které loni v červnu uspořádaly týden před sněmovním projednáváním manželství pro všechny kulatý stůl o náhradním mateřství. Účastnila se jej širší sestava odborníků, včetně psycholožky Konečné či spolupracovníka Aliance pro rodinu i Hnutí pro život Kříže.
Argumenty odpůrců se výrazně promítly do letního sněmovního projednávání manželství pro všechny. Téma náhradního mateřství zvedly například poslankyně KDU-ČSL Nováková nebo Bělohlávková.
Asi největší pozornost vzbudil výrok Jana Síly (SPD), podle nějž si po schválení manželství pro všechny budou moci pořídit dítě dva pedofilové.
Na začátku podzimu vznikly další dva návrhy na úpravu náhradního mateřství. Jeden předložili jako přílepek k zákonu o matrikách zmíněné lidovecké kolegyně a jejich stranický kolega Šimon Heller. Jejich krok vyvolal velkou kritiku od koaličních partnerů.
Bělohlávková Deníku N řekla, že se rozhodli návrh podat proto, že podle nich nefungovala pracovní skupina, která vznikla k úpravě vládní předlohy.
Druhý návrh vzešel od poslankyně SPD Marie Pošarové. Ta Deníku N řekla, že záměr iniciovalo Hnutí pro život. „Oni mají svoje právníky, kteří se tím zabývají. Bylo to ve spolupráci s nimi, měli to více rozebrané. Jak se říká – čím víc hlav, tím víc ví,“ podotkla Pošarová.
Hnutí pro život na otázky Deníku N ke spolupráci s poslanci ohledně této problematiky nereagovalo.
Celkem se tedy loni objevily tři návrhy zákonů od poslanců, kteří úzce spolupracují se zmíněnými organizacemi. Všechny měly v podstatě shodnou argumentaci a velká část důvodových zpráva byla totožná.
Návrhy se shodují v tom, že se má pojem náhradní mateřství vyškrtnout z občanského zákoníku, čímž by se „surogát“ zakázal (návrh poslankyň ANO jej navíc chtěl i kriminalizovat).
Bude to brzda, přiznává lidovkyně
Spolupráce lidoveckých poslankyň a Aliance pro rodinu prozatím vyvrcholila koncem listopadu, kdy se ve Sněmovně konala konference o surogátním mateřství. Vystoupilo na ní i několik mezinárodních hostů, s nimiž organizace navázala kontakt během březnové konference v Casablance.
Bělohlávková potvrzuje, že velkou část vystupujících doporučila právě Aliance pro rodinu. „Musím říct, že tipy na to jsme měli od Alipro,“ říká poslankyně.
- Jak zástupci Aliance pro rodinu lobbují u poslanců, je složité dokázat. A to i proto, že předsedkyně organizace Jana Jochová působí jako asistentka poslance Václava Krále (ODS), a má tak neomezený přístup do Sněmovny. Může se tedy scházet se zákonodárci přímo na společném pracovišti.
- Výhodná je také pozice místopředsedy Aliance Jana Gregora, který je poradcem náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava. Právě tento rezort je garantem vládního návrhu na úpravu náhradního mateřství.
- Server Seznam Zprávy loni v září upozornil, že když se Gregor nečekaně objevil na jednání pracovní skupiny k tomuto návrhu, jeho účastníci odmítli před ním řešit citlivé věci do detailů.
Většina vystupujících argumentovala poměrně nekompromisně, že náhradní mateřství musí být zakázáno. Překvapení to prý bylo i pro pořádající poslankyně.
„Konference vůči surogátu vyzněla hodně negativně. Já jsem se strašně snažila a nechtěla jsem, aby to takto vyznělo. Mám zpětnou vazbu, že to (vyznění konference, pozn. red.) pro spoustu lidí bylo jednoznačným důvodem pro odmítnutí surogátu,“ popisuje Bělohlávková.
Ta přitom říká, že ani KDU-ČSL není pro absolutní zákaz. Také podle oslovených členů zmíněné pracovní skupiny je většinová shoda na striktním zákonu, který by vnímal náhradní mateřství především jako přístup související s ženskou neplodností.
To potvrzuje také Jan Berki (STAN), jeden z podporovatelů manželství pro všechny. „Většina Sněmovny včetně mě je pro přísnou regulaci náhradního mateřství. Myslím, že celá Sněmovna je naladěna konzervativně,“ říká.
Podle oslovených členů pracovní skupiny je však velmi nepravděpodobné, že by se zákon o náhradním mateřství stihl projednat do konce volebního období. Otázkou tak nyní zůstává, jestli se podaří přesvědčit většinu poslanců, že není možné přiznat stejnopohlavním párům rodičovská práva, dokud nebude vyřešen „surogát“.
„To, že není legislativní úprava surogátního mateřství, bude brzda pro projednávání manželství pro všechny. To je víc než jasné,“ říká poslankyně Nováková.
„Myslím si, že je to nefér,“ reaguje Josef Bernard (STAN), který přišel se zmíněným kompromisním návrhem, aby se svazek stejnopohlavních párů nazýval „partnerství“.
„Obhajovat myšlenku, že není potřeba manželství pro všechny, ať už se změněným názvem, nebo ne, se stává čím dál těžším. Nyní se vymýšlejí jiné nástroje,“ dodává Bernard.
Podle Berkiho působí spojování úpravy práv stejnopohlavních párů a regulace náhradního mateřství účelově. „Budí to ve mně dojem, že pro část poslanců je to záminka, jak zdržet celé projednávání novely občanského zákoníku,“ říká.
E-maily Babišovi
Rozhodující bude postoj dvou nejsilnějších poslaneckých klubů – ODS a ANO. U občanských demokratů i díky dobrým vztahům předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy s Aliancí pro rodinu našly její argumenty zastání.
U ANO může z velké části záviset na stanovisku předsedy Babiše. Dá se tedy očekávat, že na něj Aliance pro rodinu opět zaměří svůj lobbing.
Jedním z jeho projevů je to, že příznivci organizace posílají e-maily zákonodárcům. Aliance k tomu vyzývá ve svém newsletteru nebo na sociálních sítích. Zažil to například ministr vnitra Rakušan v souvislosti se zmíněným návrhem na přeshraniční uznávání rodičovství.
„Opravdu to byl nálet,“ popisuje místopředseda vlády. „Mohlo jít od začátku února do začátku března o zhruba desítky e-mailů. Psali i dalším našim politikům, třeba Martinu Půtovi nebo Petře Peckové, které žádali, aby na mě apelovali,“ dodává Rakušan.
Podobně měl zafungovat lobbing právě u Babiše. Toho Aliance zmínila 23. října ve svém newsletteru s tím, že ji znepokojila jeho vstřícná reakce na manželství pro všechny.
„Protože ANO tuhle bitvu rozhodne, potřebuji, abyste všichni teď napsali Andreji Babišovi, bez ohledu na to, jestli jste jeho voliči, či nikoliv. Teď, hned. Stačí poslat předvyplněný e-mail v tlačítku níž nebo napište svůj vlastní, konstruktivní vzkaz. Ten je samozřejmě nejlepší,“ vyzývala organizace.
O týden později si v dalším newsletteru pochvalovala, že vše dobře dopadlo. „Andrej Babiš několika z vás potvrdil, že nepodpoří žádnou variantu ‚zákona o manželství‘, která by zahrnovala práva stejnopohlavních párů na děti,“ psala Aliance.
Bývalý premiér na dotazy Deníku N ohledně svého postoje k tomuto tématu neodpověděl.
Mobilizační prvek
Socioložka Eva Svatoňová zabývající se antigenderovými hnutími říká, že postup Aliance pro rodinu a Hnutí pro život odpovídá zahraničnímu zkušenostem.
„Cílem je vzít reálné příběhy a na jejich základě vyvolat morální paniku a představu nebezpečí a hrozby. Aby bylo možné morální paniku vyvolat, je potřeba operovat s představou nějaké opravdu křehké oběti a kdo je křehčí než děti? Dětem nikdo ubližovat nechce,“ říká k vytvořenému narativu.
Je to podle ní strategie, aby se ultrakonzervativní nátlakové organizace zbavily nálepky homofobů, popřípadě náboženských fundamentalistů, kteří chtějí lidem zakazovat žít podle jiných představ, než mají oni.
„Mohou se naopak vykreslit jako obhájci práv dětí a prezentovat se v pozitivním světle a rámovat svoji agendu liberálně jako ‚práva dětí‘,“ dodává Svatoňová s tím, že stejný proces probíhá i v otázce potratů.
Podle politologa Jana Charváta je náhradní mateřství z hlediska působení Aliance pro rodinu a Hnutí pro život zástupná věc. Může však být prostředkem k zapůsobení na veřejnost, a zejména zákonodárce.
„Náhradní mateřství funguje především jako mobilizační prvek v politickém boji. Je to problém, který ve skutečnosti pokrývá širší oblast: týká se neplodných párů, stejně jako LGBT+ lidí. Protože je to ale kontroverzní věc, využívá se jako mobilizační věc proti LGBT+,“ upozorňuje Charvát.
Podobné aktivity je podle něj třeba chápat i v širším hledisku toho, čemu se obě zmíněné organizace věnují.
„Z pohledu ultrakonzervativců nejde o gender nebo náhradní mateřství, ale spíše o prolamování toho, co chápou jako přirozené. Ostatně ukazuje se to v podrobnějších debatách, kdy z tohoto prostředí zaznívá, že by zakázali potraty či rozvody, což nasedá na jejich náboženský základ. To už jsou ale věci, které široká společnost příliš nechce,“ podotýká Charvát.
Z hlediska dopadu lobbingu ultrakonzervativních organizací je podle něj především důležité, nakolik je účinný na poslance a jak se daří prosadit jejich narativ – zmíněné propojení náhradního mateřství s „obchodem s dětmi“.
„Není vůbec důležité, co si poslanci skutečně myslí. Oni nemusí mít vůbec žádný problém s LGBT+ lidmi. Podstatné je, o čem jsou přesvědčení, že si myslí jejich voliči. V danou chvíli část z nich nemůže přijít s tím, že jsou pro něco, co je ve veřejné debatě spojováno s obchodem s dětmi,“ říká odborník.
Článek vznikl ve spolupráci investigace.cz a Deníku N.