Na jaře 2023 se česká organizace Aliance pro rodinu účastnila mezinárodní konference v Maroku, jejímž cílem byl zákaz náhradního neboli surogátního mateřství po celém světě. V Česku je v posledních měsících právě tato forma mateřství důležitým argumentem při projednávání zákona o úpravě legislativy ohledně stejnopohlavních svazků. Podíl na tom mají i české konzervativní organizace, jako je právě Aliance pro rodinu. Téma se řeší i v dalších evropských zemích. Kromě etických otázek je pro odpůrce surogátního mateřství častým problémem i fakt, že by se takto narozené děti dostávaly do rodin stejnopohlavních párů.
„Náhradní mateřství je pro nás jediná forma, jak mít děti,“ vysvětluje pro investigaci.cz Anna, která se narodila s MRKH syndromem, což znamená, že nemá dělohu a nemůže otěhotnět. Se svým manželem Petrem popisuje, jak těžké je v Česku najít náhradní matku a vše náležitě naplánovat, aby vzájemná dohoda fungovala, poněvadž legislativa ohledně náhradního mateřství není v tuzemsku nijak ošetřena. „Přitom se to týká i heterosexuálních párů. Myslím, že je spousta takových, co sami nemohou mít děti a pro které by to bylo normální řešení,“ dodává žena. (Jména manželského páru v článku jsou smyšlená, redakce investigace.cz jejich pravou totožnost zná.)
Podle zjištění Prokopa Vodrážky z Deníku N se během předchozích sněmovních debat ohledně „manželství pro všechny“ téma surogátního mateřství neřešilo. Výrazněji se ve veřejném prostoru objevuje během posledního roku a půl. Na tom má svůj podíl také Aliance pro rodinu, jež kritiku náhradního mateřství aktivně prosazovala ve veřejném prostoru prostřednictvím petice či pořádáním různých akcí. Konzervativní organizace se také podílely na několika poslaneckých návrzích.
Nečekaná brzda práv pro gaye. V Česku se za velké pomoci Aliance pro rodinu rozfoukalo téma náhradního mateřství, poslanci ho už převzali jako argument, jak blokovat “manželství pro všechny” https://t.co/fs7lhFVTUL
— Prokop Vodrážka (@ProkopVodrazka) January 15, 2024
Aliance v alianci
Pro činnost Aliance pro rodinu a její postoj k náhradnímu mateřství byla důležitá i konference v marocké Casablance. Podle organizátorů se na začátku března 2023 setkání účastnilo až sto právníků, lékařů a psychologů ze 75 zemí. Výsledkem byla deklarace vyzývající k celosvětovému zákazu náhradního mateřství.
Do Casablanky jel místopředseda Aliance pro rodinu Jan Gregor či bioetička a psycholožka Hana Konečná, která má k české Alianci dlouhodobě blízko. Konečná byla zmíněna i v oficiálních dokumentech události. „Ačkoli se neziskové organizace k deklaraci svým podpisem nepřidávají, tak se záměrem souhlasíme a jsme rádi, že člen Aliance pro rodinu tuto deklaraci také podepsal,“ stojí v příspěvku Aliance na Facebooku.
Právě konference v Casablance poodhaluje, jak je česká Aliance propojena s podobně zaměřenými organizacemi z Evropy i USA, jež jsou zase provázány mezi sebou.
Náhradní či surogátní mateřství: Při tomto procesu se embryo vloží do dělohy náhradní matky, která dítě odnosí a pak také porodí. Embryo většinou tvoří sperma otce a vajíčko matky. Někdy může sperma či vajíčko poskytnout také jiný dárce. Náhradní matka vajíčka nikdy neposkytuje, dítě nesmí být jejím biologickým potomkem. Právní úprava surogátu v Česku chybí, tato praxe tu není zakázaná, avšak ani nijak definovaná.)
Česká Aliance pro rodinu se stala součástí mezinárodní koalice, která požadovala univerzální zákaz náhradního mateřství, už před třemi lety. Šlo o iniciativu Stop Surrogacy, jež sdružovala konzervativní skupiny z celého světa, včetně polské katolické organizace Ordo Iuris. Právě na tu je web koalice registrován. Tato hnutí společně připravila petici proti náhradnímu mateřství. Kromě českých organizací Aliance pro rodinu a Tradiční rodina je pod požadavkem podepsán také krajně pravicový think-tank Political Network for Values, který měl dostávat peníze od maďarské vlády.
Aliance pro rodinu často zve do Česka členy zahraničních konzervativních organizací, kteří pak vystupují na diskuzních kulatých stolech či seminářích v poslanecké sněmovně.
Francouzky ve sněmovně
Nezahálel však ani český Parlament, jenž hostil 21. listopadu minulého roku mezinárodní konferenci s názvem „Náhradní mateřství v mezinárodní a české perspektivě“. Šlo o iniciativu tří poslankyň, Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), Niny Novákové (nestr. za KDU-ČSL) a Pavly Golasowské (KDU-ČSL).
„Tímto vážným tématem se na půdě Poslanecké sněmovny ČR zabýváme již více jak jeden rok. Proto se domníváme, že je třeba se v naší snaze posunout kupředu. Jsme velmi rády, že po řadě kulatých stolů s účastí mnoha českých odborníků přivítáme také zahraniční hosty,“ upozornily pořadatelky v pozvánce na událost.
Kromě bioetičky Hany Konečné nebo právníka Jakuba Kříže, kteří spolupracují s Aliancí pro rodinu, na konferenci vystoupila i Francouzska Olivia Auriol (v současnosti Maurel), jež se narodila v americkém státě Kentucky prostřednictvím surogátního mateřství. Olivia Auriol byla rovněž důležitou postavou konference v marocké Casablance a stala se mluvčí deklarace, která byla výsledkem tohoto mezinárodního setkání.
Jedenatřicetiletá Auriol ve svých veřejných vystoupeních popisuje své osobní zkušenosti i svůj boj proti legalizaci této praxe ve Francii. Podle ní společnost zanedbává vliv surogátního mateřství na děti. Auriol tvrdí, že jako dítě narozené pomocí náhradního mateřství jí v rodině po emoční stránce vždy něco chybělo. Svůj příběh prý sdílí proto, že se chce podělit také o negativní aspekty této praxe, protože „ve francouzských médiích vidíme pouze aspekty pozitivní“.
International conference on #surrogacy at the Parliament of the Czech Republic with
• Olivia Maurel, born of surrogacy
• Aude Mirkovic, lawyer and member of the NGO Juristes pour l’enfance
• Bernard Garcia, coordinator of the #Casablanca Declaration.https://t.co/tXFz9Dr98X pic.twitter.com/MLzteD0dNH— UniversalSurrogacyAbolition (@CasaDeclaration) November 29, 2023
Ve sněmovně vystoupili převážně kritici surogátního mateřství, třeba další Francouzka, právnička Aude Mirkovic z organizace Juristes pour l’enfance (JPL, Právníci dětem). Ta se objevila také na konferenci v Casablance. Sdružení JPL kritizuje mimo jiné skutečnost, že ve Francii je surogátní mateřství sice zakázáno, země ale stále uznává rodičovství u párů, jež mají dítě prostřednictvím náhradní matky v zahraničí.
Aktivita v Bruselu
Českou sněmovnu ale předběhl Evropský parlament v Bruselu. V květnu 2023 tam jeho členové Bert Jan Ruissen (ECR) a Miriam Lexmann (EPP) společně s European Christian Political Movement pořádali konferenci o rodičovství v Evropské unii se zaměřením na surogát.
Podle organizátorů tlačí Evropská unie členské země k tomu, aby náhradní mateřství přijaly. Příkladem je podle nich Evropský certifikát o rodičovství, jenž by měl přinutit vlády zemí uznávat rodičovství stejnopohlavních párů, i když by v daném státě adopce těmito páry nebyla legální. Tento certifikát pak podle nich otevře cestu i k přijímání dohod o náhradním mateřství, přestože některé země jej mohou zakazovat.
Certifikát o rodičovství přitom umožňuje uznávat rodičovství stanovené v jedné unijní zemi a má zajistit, že děti budou mít stejná práva i v jiném členském státě, zejména pokud jde o péči, výživné či dědické právo.
Jako jeden z hlavních expertů vystoupila na konferenci v Bruselu Adina Portaru z ADF International a Olivia Sarton z výše uvedené francouzské organizace Juristes pour l’enfance, která se rovněž účastnila konference v Casablance.
Zmíněná ADF International je přitom zahraniční větví americké křesťanské skupiny Alliance Defending Freedom (ADF). Ta je spojena také s českou Aliancí pro rodinu a citovaná Adina Portaru vystoupila v roce 2019 i v české poslanecké sněmovně. ADF měla podle zjištění webu Open Democracy utratit miliony dolarů v Evropě, přičemž finance putovaly k ultrakonzervativním organizacím. ADF se k tématu surogátního mateřství vyjadřuje a také připravuje právní podklady, jež ho kritizují.
Šedá zóna
„Založili jsme si e-mail, z něhož nebyla tak úplně patrná naše jména. Našli jsme webovou stránku, která propojovala potenciální náhradní matky s rodiči, kteří takto chtěli mít děti,“ vzpomínají Anna s Petrem na dobu, kdy se pokoušeli nalézt surogátní matku v Česku.
Náhradní matky začali obepisovat a za jednou z nich se nakonec vydali do Podkrkonoší. Šlo asi o dvacetiletou matku tří dětí, která neměla moc peněz. „Říkali jsme si, že by to opravdu k něčemu bylo, kdybychom jí za náhradní mateřství zaplatili. Vypadala, že by jí udělalo radost někomu pomoci a zároveň bylo jasné, že by ty peníze hodně zlepšily její životní úroveň,“ vzpomíná pár.
Dohoda se přesto nekonala, protože žena z Podkrkonoší mezitím otěhotněla s vlastním dítětem. „Potom jsme už nic dalšího nezkoušeli, i kvůli tomu, že přišel covid-19 a zjistili jsme, že ještě nemáme dost našetřeno,“ uzavírá Anna.
Manželé také objevili advokátní kancelář, která v této oblasti nabízela právní služby. „Vše je to jen na papíře, oporu v zákoně to nemá,“ upozorňují. Advokátka prý připravila dokument popisující, jak surogátní mateřství právně ošetřit, aby riziko bylo co nejmenší pro obě strany. Podle Anny se o právní ošetření snaží i některé české kliniky, které spolupracují s náhradními matkami. Rodiče s náhradní matkou tak uzavírají právní dohodu, i když, jak Anna zdůrazňuje, u soudu by tento dokument neobstál. „Spíš jde o to, aby se oběma stranám dalo najevo, že je to vážná věc. Takhle jsem to bral já,“ dodává Petr.
Podle obou manželů kliniky také chtějí od zúčastněných stran vyšetření u psychologa, jež má například prověřit, zda si náhradní matka uvědomuje, co to pro ni znamená a zda se dokáže vzdát dítěte, které odnosí.
„Právní rámec této šedé zóny známe a víme, co bychom teď měli dělat, ale pořád se nemůžeme rozhodnout. Pořád se nám do toho hrozně nechce, protože nám to přece jen přijde jako riziko, mít tímto způsobem vlastní dítě,“ uzavírá Anna své obavy.
Pokuta či vězení
Legislativa ohledně náhradního mateřství se v současnosti řeší také v Itálii. I v této zemi souvisí kritika této formy mateřství s aktivitami konzervativních organizací. Náhradní mateřství je tu v současnosti nezákonné, politici se však rozhodli situaci zkomplikovat také párům, jež by chtěli mít dítě prostřednictvím náhradní matky v zahraničí – nově by měl být tento postup trestán pokutou či vězením.
Návrh zákona je podle agentury Reuters součástí agendy premiérky Giorgii Meloni, která se prohlásila za nepřítele „genderové ideologie“ a „lobby LGBT“. Zákonodárce Federico Mollicone z premiérčiny strany Bratři Itálie (Fratelli d’Italia, Fdl) v televizi prohlásil, že náhradní mateřství je zločin „závažnější než pedofilie“. Další italský politik Fabio Rampelli si napsal na svůj profil na Facebooku, že jde o praktiku dostupnou pouze pro „bohaté homosexuální páry“.
Na jaře minulého roku Giorgia Meloni nařídila obecním úřadům v Itálii, aby přestaly vydávat osvědčení na zahraniční rodné listy dětí párů stejného pohlaví, jež využily služeb náhradních matek v cizině. V létě pak italský státní žalobce na severu Itálie požadoval, aby z 33 rodných listů dětí narozených lesbickým párům bylo odstraněno jméno nebiologické matky, a to i z těch datovaných před sedmi lety.
Zákon podpořila také další vládnoucí strana z kabinetu Meloni, nacionalistická Lega Mattea Salviniho. Ta je dlouhodobým spojencem World Congress of Families (WCF). Jde o instituci i název konference, která se koná jednou za dva roky a kde se setkávají zástupci konzervativních organizací z celého světa. Konference WCF proběhla v roce 2019 v italské Veroně, kam organizaci pozval právě Matteo Salvini a na setkání vystoupil i jako řečník. Na závěr konference zúčastnění přijali a publikovali deklaraci, v níž padl také požadavek na mezinárodní zákaz surogátního mateřství.
Americké neziskové sdružení Southern Poverty Law Center (SPLC) popisuje, že když se nacionalistická strana Lega dostala k moci, začala v Itálii prosazovat legislativu odrážející ultrakonzervativní požadavky amerických křesťanských organizací. SPLC už v roce 2018 upozornila, že zahraniční konzervativní skupiny, včetně World Congress of Families, spolupracují na školeních, organizaci meetingů a podpoře vlivných anti-LGBT organizací v Itálii, jako je například Generazione Famiglia či ProVita.
Surogátní mateřství v Evropě a v Americe
Komerční náhradní mateřství prováděné s finanční kompenzací pro náhradní matku je ve velké části Evropy nezákonné či omezené.
Legální je naopak například v Ukrajině, Rusku či Bělorusku. Právě Ukrajina byla až do začátku ruské invaze centrem náhradního mateřství, mělo jít o tisíce dětí ročně, z nichž některé putovaly do zahraničí.
V Rusku je náhradní mateřství sice povoleno, byť tamní náboženské skupiny tuto praxi kritizovaly, avšak v prosinci 2022 prezident Vladimir Putin podepsal zákon zakazující využívat surogátní matky v Rusku cizincům.
Nizozemsko a několik dalších zemí povolují náhradní mateřství za určitých podmínek. Ve Spojeném království je pak možné provádět surogátní mateřství altruistickou formou, kdy žena nedostává za porod cizího dítěte finanční kompenzaci. Ve většině takových případů je náhradní matkou příbuzná či osoba, jež má k budoucím rodičům blízký vztah.
V Nizozemsku se téma otevřelo po konferenci v Casablance. Křesťanský poslanec Kees van der Staalj loni v březnu požádal vládu, aby proti tomuto způsobu mateřství zasáhla. Zákaz prosazuje také Diederik van Dijn, ředitel křesťanské pro-life organizace NPV-Care for Life. K prohlášením z Casablanky se taktéž přidal. Následně země začala řešit změny týkající se náhradního mateřství za úplatu. Mělo by zde být legální podobně jako ve Velké Británii jen čistě z altruistických důvodů, jeho úplný zákaz se však v zemi prosadit nepodařilo.
Náhradní mateřství je téma i v Gruzii, přičemž je tu dostupné jen pro heterosexuální páry. Tamní konzervativní vláda oznámila, že schválí legislativu, jež bude zakazovat surogátní mateřství pro cizince, a to s platností od ledna 2024. Premiér Irakli Garibashvili varoval, že agentury zabývající se touto formou mateřství by mohly dávat děti do stejnopohlavních párů, což je v Gruzii zakázáno. Nekomerční surogátní mateřství tu zůstane legální jen na principu altruismu a bude možné pouze pro gruzínské heterosexuální páry.
Ve Španělsku, Bulharsku, Francii a Německu jsou všechny formy surogátního mateřství, včetně toho altruistického, nelegální.
Ve Spojených státech amerických na federální úrovni žádná legislativa ohledně náhradního mateřství neexistuje, některé státy ale umožňují jeho komerční nastavení. Naopak jiné americké státy tuto praxi zakázaly.
Otevřený konec
O cestě do Spojených států přemýšlel také mladý pár, který mluvil s redakcí investigace.cz. „My se o tom informujeme, přemýšlíme, co dál. Americká cesta je ale z našeho pohledu strašně drahá. Řádově by to vyšlo asi na čtyři až pět milionů korun,“ vysvětluje Anna. Její partner Petr dodává, že jde i časově o velmi náročné řešení.
„Kdybychom se do náhradního mateřství pustili, nechci, aby to skončilo tak, že někoho využijeme. Výsledkem bude sice dítě, ale nechci nikoho vykořisťovat. Nechci, aby to dělala nějaká chudá žena pro peníze — a ještě jí z toho většinu těch peněz nějaký zprostředkovatel sebral,“ zdůrazňuje Anna. Její manžel dodává: „Z mého pohledu bychom tím podpořili narativ konzervativní části veřejnosti, kdy bychom zaplatili a po devíti měsících si přijeli do inkubátoru pro dítě. Takhle si nepředstavuji, že by se tato věc měla provádět.“
Organizace Aliance pro rodinu se na společné otázky, zaslané Deníkem N, rozhodla neodpovědět.
Článek vznikl ve spolupráci investigace.cz a Deníku N.
Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz