Konzervativní sítě v Evropě: Polský příklad

Aktivita mezinárodních konzervativních organizací v Evropě je značná a leckdy jsou jejich snahy prosadit konzervativní agendu do legislativy konkrétních států úspěšné. Výrazně se jim něco podobného podařilo například v Polsku. A to díky tamnímu hnutí Ordo Iuris, které také patří k partnerům české Aliance pro rodinu.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.


Polský katolický think-tank Ordo Iuris (OI) vznikl v roce 2012 během konference, jejímž partnerem byla americká křesťanská organizace Alliance Defending Freedom (Aliance bránící svobodu, ADF). Ta je rovněž uvedená na prvním webu této polské skupiny jako její partner.

Ordo Iuris si klade za cíl bránit „rodinné a tradiční hodnoty“ prostřednictvím výzkumu, advokacie a soudních sporů. Podle webu Balkan Insight se právě tato organizace už několik let snaží omezit práva LGBTQ+ lidí či interrupce, a to ve jménu obrany „tradiční, přirozené rodiny“. OI provozuje i soukromou právnickou školu Collegium Intermarium, kde vystupují různé osobnosti, před pár lety tam měl přednášku například bývalý prezident Václav Klaus.

Organizace dlouhodobě podporovala také agendu ještě nedávno vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS). OI uvedla, že není s PiS propojená, avšak ve straně prý existuje „mnoho podobně smýšlejících jedinců“. Podle novinářky Claudie Ciobanu z Balkan Insight pomohla OI polské vládě tvořit narativ „odporu vůči Západu“, který pak Varšava využila při konfrontaci s Evropskou unií. Když se velký počet polských obcí prohlásil za „zóny bez LGBT ideologie“, byla to právě OI, kdo k těmto deklaracím pomáhal vytvářet „prorodinné“ dokumenty a podklady.

Bůh, národ a rodina

Polské Ordo Iuris spolupracuje s Aliancí pro rodinu v několika rovinách. Zástupci OI přijeli v listopadu 2022 do Prahy, když Aliance pořádala konferenci Europe for Family. Zároveň už v roce 2021 obě organizace zformovaly uskupení Alliance for the Common Good (Aliance pro společné dobro, ACG). Ta sdružuje „pro-life“ skupiny z Polska, Česka, Slovenska a Maďarska.

ACG vznikla před třemi lety v Polsku s cílem chránit „přirozené hodnoty, jež nám udělil náš Stvořitel, a nezcizitelná práva“. Posláním je prý bránit společnost i jednotlivce před totalitními ideologiemi. „Společně usilujeme o to, aby se Evropa stala prostorem svobody a bezpečnosti, který se řídí našimi skutečnými evropskými hodnotami: Bůh, národ a rodina,“ stojí na webu ACG.

Předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová a místopředseda Jan Gregor jsou také členy organizačního výboru virtuální konference iniciované mimo jiné Ordo Iuris, která podporuje takzvanou „Ženevskou deklaraci o konsensu na podporu zdraví žen a posílení rodiny“. Jde o prohlášení zpochybňující právo na interrupci. Dokument byl podepsaný v říjnu 2022 celkem 34 zeměmi včetně Běloruska či Polska. Na této konferenci, pořádané Ordo Iuris, vystoupila také Magdalena Machulová z Aliance pro rodinu.

Hnutí se pak objevuje spolu s dalším českým spolkem Tradiční rodina i mezi iniciátory petice proti Istanbulské úmluvě s názvem „Stop Gender. Stand For Family“, v níž se na prvním místě nachází právě polské Ordo Iuris. Podle petice je Istanbulská úmluva „extrémně ideologickým dokumentem“.

Lobbisté a polská vláda

Způsoby, jakými jsou v Evropě provázána konzervativní hnutí a pravicové strany, popisují akademičky Agnieszka Graff a Elzbieta Korolczuk v knize Anti-Gender Politics in the Populist Movement. Důležitým příkladem je tu právě Polsko, kde podle nich „anti-gender aktivismus dopomohl populistům k moci“, když Právo a spravedlnost v roce 2015 vyhrálo volby. Díky tomu pak podle Graff a Korolczuk tato hnutí získala přístup k penězům i politickým institucím.

Logo Aliance pro rodinu na webu Ordo Iuris / Zdroj: ordoiuris.pl

Ordo Iuris má k polské politice velmi blízko. Zakladatel Aleksander Stępkowski působí jako soudce u polského Nejvyššího soudu. Polský investigativní web OKO.press ale upozornil i na fakt, že bývalý místopředseda Ordo Iuris Tymoteusz Zych byl ve správní radě Národního institutu svobody (National Freedom Institut), což je státní orgán, jenž financuje nevládní organizace. Když Ordo Iuris otevíralo v květnu 2021 svou univerzitu Collegium Intermarium, akce se zúčastnili i tehdejší polský ministr kultury Piotr Gliński a ministr školství Przemysław Czarnek.

Na webu polského ministerstva spravedlnosti v seznamu nevládních organizací „podporujících lidská práva“ je odkaz na výše zmíněnou ADF International. Bývalá lobbistka z ADF Alice Neffe pracovala dříve v kanceláři polského zmocněnce vlády pro rovné zacházení. Na podobné pozici tam před ní působila Rozalia Kielmans-Ratyńska z Ordo Iuris. ADF i Ordo Iuris měly taktéž důležité postavení, když se v Polsku před lety rozhodovalo o zpřísnění přístupu k interrupcím.

V říjnu před čtyřmi lety polský ústavní soud vynesl judikát, že stávající zákon umožňující umělé přerušení těhotenství u poškozených plodů je „neslučitelný“ s polskou ústavou. Odmítl tak jeden z mála právních důvodů pro interrupci v Polsku. Rozhodnutí v zemi vyvolalo obrovské protesty. ADF společně s Ordo Iuris předtím lobbovaly právě za změny tohoto zákona.

Už v roce 2016 totiž Ordo Iuris navrhlo legislativní opatření předkládající téměř úplný zákaz interrupcí. Návrh byl tehdy zamítnut. V prosinci 2019 poslalo 119 poslanců polskému ústavnímu tribunálu žádost, aby byl zákon o interrupcích zpřísněn. To nakonec vedlo k výše citovanému rozhodnutí ústavního soudu z října 2020. „Díky diskuzi, která byla zahájena v roce 2016, nyní máme rozhodnutí polského ústavního tribunálu o eugenických potratech. Myslím, že bylo velmi důležité tuto diskuzi tehdy zahájit,“ vyjádřila se Karolina Pawłowska, ředitelka Mezinárodního právního centra Ordo Iuris.

Americká ADF poslala polskému ústavnímu soudu samostatné stanovisko zabývající se umělým přerušením těhotenství. Podobný dokument, podepsaný mezinárodními partnery, předložilo i Ordo Iuris. Texty měly podle novinářů z webu VSquare ukázat širokou mezinárodní podporu pro zpřísnění interrupčních zákonů v Polsku.

Ordo Iuris publikovalo také „amicus brief“, tedy dokument vyjadřující pohled právníků a odborníků na projednávaný případ. Text se týkal právě interrupcí. Jerzy Kwaśniewski, který stojí v čele této organizace, zhodnotil rozhodnutí soudu o zákazu interrupcí slovy „skvělý den“. ADF uvedla, že polský rozsudek dává „důvod k oslavě“.

Podle webu Politico od té doby OI dohlíží, jak je zákaz dodržován. Například Karolina Pawłowska, která v OI vedla Mezinárodní právní centrum, bojovala za to, aby ukrajinské uprchlice v Polsku potvrdily, že byly skutečně znásilněné ruskými vojáky, než dostanou povolení k umělému přerušení těhotenství.

Trumpův právník

V polském případu okolo interrupcí měl důležitou pozici také Jay Sekulow, Trumpův právník a hlavní poradce z organizace American Center for Law and Justice (Americké centrum pro právo a spravedlnost, ACLJ). To vzniklo v 90. letech z iniciativy pravicového evangelického pastora Pata Robertsona.

Agentura AP v roce 2020 odhalila, že charitativní organizace včetně ACLJ poslaly více než 65 milionů dolarů Sekulowi, jeho rodině a společnostem, jež vlastní. Sekulow údajně žije opulentním životním stylem, je majitelem drahých nemovitostí a limuzín.

Jak popsal web VSquare.org, ACLJ má v Moskvě pobočku s názvem Slovanské centrum pro právo a spravedlnost (SLCJ), kde působí také právník ruského prezidenta Putina Vladimir Rjachovský. Centrum dostalo od Jaye Sekulowa v roce 2020 nejméně 3,3 milionů dolarů.

V Evropě je pak ACLJ aktivní přes svou odnož European Center for Law and Justice (Evropské centrum pro právo a spravedlnost, ECLJ). Ta zasahuje do soudních případů, týkajících se problematiky svazků osob stejného pohlaví, práva na interrupci či umělého oplodnění. Podle zjištění Open Democracy poslala ACLJ do Evropy přes 17 milionů dolarů. Americké neziskové organizace nejsou povinné publikovat zdroje svých financí.

Několik dní před polským rozhodnutím o interrupcích předložilo ECLJ polskému ústavnímu soudu dokument s právními argumenty ve prospěch zákazu umělého přerušení těhotenství i v případech smrtelných fetálních anomálií. Podle webu Al Jazeera byl dokument pro polský soud částečně zkopírován z předchozích návrhů mířících proti interrupcím, které ECLJ předložila v roce 2017 pracovní skupině OSN pro lidská práva.

„Systém lidských práv nevytváří žádné právo na potrat… Potrat není právo, ale porušení nebo výjimka z práva na život,“ píše se v dokumentu od této organizace. Dokument podepsal ředitel ECLJ Grégor Puppinck.

Organizace rovněž spolupracuje s Ordo Iuris, a to už od jeho vzniku. Jedním z prvních záznamů na staré webové stránce OI je například překlad analýz připravených ECLJ. Zmíněný Grégor Puppinck působí jako docent na Collegium Intermarium.

Americká organizace má nejspíš stopu také u nás. ACLJ kdysi na svém webu upozornila, že vystoupila proti legalizaci stejnopohlavních svazků v Česku. „V Arubě a České republice pomohla právnická organizace Pata Robertsona American Center for Law and Justice (ACLJ) porazit zákony, které by legalizovaly svazky osob stejného pohlaví,“ píše se na jejich webu v článku označeném srozumitelným titulkem: „Američtí evangelíci mají za cíl ovlivnit evropské zákony“.

V neposlední řadě se pak ECLJ podařilo obdržet poradní status v Sociální a ekonomické radě (ECOSOC) při OSN. Stejný status má také ADF a Ordo Iuris. „Získání poradního statusu pro relativně mladou organizaci a také to, že jsme se ocitli mezi subjekty, jako je ECLJ nebo ADF, ukazuje, že Ordo Iuris se rychle zařadilo mezi přední světové organizace, které ovlivňují práci OSN týkající se agendy sociálních věcí,“ uvedla v roce 2017 právnička Ordo Iuris Karina Bosak v rozhovoru pro zpravodajský web rp.pl.

Nizozemská europoslankyně Sophie in ’t Veld zhodnotila pro web Open Democracy, že spíše než „zapojení do veřejné debaty“ tyto skupiny „fungují jako tajná armáda“, která používá jazyk lidských práv, aby získala přístup do demokratických institucí.

 

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Článek vznikl ve spolupráci investigace.cz a Deníku N.