V posledních týdnech zahlcují český mediální prostor zcela pochopitelně zprávy o nadcházejících prezidentských volbách. Nebudeme proto nosit sovy do Athén, jak říkali už staří Řekové, neboť v den prvního kola voleb je na všechny prognózy a zaručené zprávy z první i druhé ruky stejně již pozdě. Navíc rodilí Češi kandidující na prezidenta opletačky se zákonem neměli a rubrika ze světa je o nezákonnostech, pokud možno nejlépe ze světa organizovaného zločinu, odkud budou i dnes naše informace. A co se voleb týče, milí čtenáři, nechť máte i v pátek 13. šťastnou volbu.
#1 Oslíčku, otřes se
Klasická česká pohádka „Obušku, z pytle ven!“ musela dorazit až do západní Afriky, neboť tamní pašeráci překvapivě prokázali její znalost. Podobně jako chudý muzikant ze zmíněné pohádky se totiž i oni zaměřili na oslíka jako na zdroj svých příjmů. Tady však pohádka rychle končí a o slovo se hlásí nelítostný byznys. Oslíky, nebo spíš jejich kůži, západoafričtí pašeráci přeprodávají do Asie, zejména do Číny, kde se zboží proměňuje v produkty tradiční medicíny. Z jejich kůže se získává želatina, nazývaná také lepidlo z oslí kůže nebo ejiao, která se používá jako afrodiziakum, přísada do kosmetiky i k léčbě onemocnění jako je anémie, suchý kašel, chronická únava a příznaky menopauzy. Oslům v Africe, kde jsou ceněni jako zdroj příjmů a dopravy, tak kvůli zvýšené asijské poptávce hrozí až vyhubení. Například v Mali poráží čínská společnost údajně až 300 oslů denně. Z Burkina Faso bylo zase od října 2015 do ledna 2016 vyvezeno do Číny přibližně 19 tun oslí kůže. Zvířata jsou zabíjena krutě, často kladivem nebo dýkou, a poté se přeprodávají přes sociální sítě, jež obchodníkům poskytují anonymitu a bezpečné komunikační kanály. Některé africké země již porážku a vývoz oslů, jejich masa a kůže, sice zakázaly, pašeráky i chronicky unavené, rozkašlané či chudokrevné Asiaty, to ale jen těžko odradí.
O nezáviděníhodném osudu afrických lichokopytníků se dočtete ve zprávě projektu ENACT.
#2 A nedají si říct a nedají
Jak by se investigativním novinářům žilo lépe, kdyby úplatkářství prostě přehlíželi a psali v souladu s vládnoucím režimem? Toť vyzývavá otázka. Kyperského investigativního novináře Makariose Drousiotise ale obdobné úvahy asi nikdy nenapadly, poněvadž si tento týden do svého portfolia přidal vedle hackerských útoků, sledování a zastrašování, také nátlak ze strany tamní policie. Čtyři policisté mu totiž pohrozili žalobou a požadují stažení jeho knihy a odstranění kapitol, v nichž popisuje jejich nezákonnosti. Podle právníků najatých policisty kniha neodráží fakta a klienti jsou v ní prezentováni „jako nemorální jedinci, součást mafiánského státu, což je popis naprosto nepravdivý, nepodložený a urážlivý“. Zjištění obsažená ve třetím díle novinářovy trilogie o korupci se nelíbí ani dosluhujícímu prezidentovi Nicosi Anastasiadesovi, jenž také zvažuje žalobu, poněvadž měl podle knihy přijímat dary od bohatých podnikatelů.
Hnát mocné k odpovědnosti je denní chleba investigativních novinářů, proto se od nás odpověď na úvodní otázku nedozvíte. Že z toho ale mohou plynout problémy, s nimiž je při této práci nutné počítat, se dočtete v textu OCCRP.
#3 Starý pes zkouší nové kousky
Známé rčení praví, že starého psa novým kouskům nenaučíte. Co když se ale takový pes pokusí o nové kousky sám? Společnost OnyxCorp, jež stojí za aplikací Ciphr, neboli šifrovaným zasíláním zpráv oblíbeným zejména ve světě organizového zločinu a profesionalizovaného obchodu s drogami, testuje beta verzi nové aplikace, čímž se zjevně snaží změnit svou dlouholetou pověst technického nástroje podsvětí. Nová aplikace se jmenuje Mode, má se zaměřovat na firmy, jimž slibuje „soukromí a ochranu pro týmovou komunikaci“. Zda se mezi takové firmy počítají i drogy pašující zločinecké organizace společnost OnyxCorp nesdělila.
Jak svou pověst dostat z bláta do louže se dočtete v textu technické odnože magazínu Vice.
#4 Bručím, ale nezahálím
Americké soudy odsoudily 69 členů převážně vězeňského gangu Universal Aryan Brotherhood (Univerzální árijské bratrstvo) k celkem 418 letům za mřížemi a 216 letům podmínečného propuštění. Důvodem byly trestné činy typu obchodování s drogami, praní špinavých peněz, nelegální držení střelných zbraní a další podobné kousky. Mezi odsouzenými se octnul i jistý Chance Alan Wilson alias Wolfhead, jenž byl vůdcem tohoto bratrstva. Plány a příkazy ovšem nevydával z potemnělého baru, jak tomu často bývá ve filmech, ale z oklahomské věznice, kde si odpykával patnáct let za vraždu. V prosinci mu proto přibylo dalších třicet let, neboť se prokázalo, že jeho z vězení vybudovaná a řízená zločinecká síť dlouhá léta distribuovala stovky kilogramů metamfetaminu a dalších drog.
Inu na vůli k zločinu jsou i mříže krátké, o čemž se můžete přesvědčit v tiskové zprávě amerického ministerstva spravedlnosti.
Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.
Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.