Tento týden je přehled ze světa organizovaného zločinu poněkud pochmurný. Tentokrát však pro organizovaný zločin. Vědci z Itálie se shodli, že firmy napojené na organizovaný zločin jsou na tom finančně hůř než poctiví obchodníci. Novinářum, včetně investigace.cz se vrámci globální Projektu Pegasus podařilo odhalit, jak vlády špehovaly nepohodlné lidi a Europol si společně s Interpolem posvítil na nelegální potraviny. Včetně českého medu.
#1 Kšefty s mafií se nevyplácí, shodli se vědci
Podle nejnovějšího výzkumu z univerzity Bocconi v Miláně si firmy napojené na organizovaný zločin finančně vůbec nepolepší. Dokonce se zvyšuje pravděpodobnost jejich krachu o 25,5 %. Takové firmy mají nižší rentabilitu aktiv, vyšší zadlužení, nižší objemy hotovosti a je u nich vyšší pravděpodobnost platební neschopnosti. Profesoři z univerzity Boccconi vycházeli z dat od italských tajných služeb a přezkoumali 1 840 firem se sídlem v italském regionu Lombardie, které jsou napojeny na zločince.
Proč si vybrali právě Lombardii? Lombardie původně nepatřila mezi regiony s nejvyšší mírou organizovaného zločinu, za poslední roky se ale stala centrem ekonomických aktivit zločineckých syndikátů, díky tomu, že produkuje 25% italského HDP. Autoři výzkumu identifikovali ředitele a akcionáře, kteří jsou vyšetřováni pro trestné činy spojované s organizovaným zločinem (např. falešné faktury, lichva a pašování) mezi roky 2006 až 2013. Například firma, jejíž ředitel byl vyšetřován, je považována za propojenou s mafií od okamžiku jmenování ředitele.
Jedním ze závěrů bylo, že ačkoli propojené firmy mohou vykazovat vyšší tržby a mají nižší mzdové náklady, vykazují o 15,6 % nižší návratnost aktiv než firmy fungující v mezích zákona. Nižší ziskovost připisovali praní peněz, kdy jsou finanční prostředky přesouvány dovnitř a ven mezi sídly firem v různých jurisdikcích, aby bylo obtížnější vystopovat kriminální původ těchto prostředků.
Více o závěrech výzkumu si můžete přečíst zde.
#2 EU bojuje proti organizovanému zločinu. Snad úspěšněji
Mezinárodní kauza FinCEN Files přináší své ovoce. Pod veřejným tlakem, který provázel obrovskou finanční kauzu, se Evropská unie rozhodla posílit systém boje proti praní špinavých peněz. Několik světových redakcí, včetně investigace.cz, pracovalo na odhalení jak světové banky umožnily, aby finančním systémem volně protékaly biliony nelegálních dolarů.
Jako reakci na kauzu podle uniklého návrhu by EU chtěla vytvořit agenturu zabývající se bojem proti finanční kriminalitě a sjednotit pravidla pro všechny členské státy. Nový úřad by měl ukládat pokuty ve výši milionů dolarů. Kromě toho bude dohlížet na přeshraniční finanční subjekty, koordinovat a pomáhat národním finančním zpravodajským jednotkám a poskytovat politické poradenství Evropské komisi. EK do konce července dokončí návrh, který v případě schválení Evropským parlamentem a členskými státy vstoupí v platnost v roce 2024.
„Praní peněz, financování terorismu a organizovaná trestná činnost zůstávají významnými problémy, které by se měly řešit na úrovni Unie,“ uvádí dokument Komise.
#3 Europol brání české včely
Europol společně s Interpolem koordinovaly operaci OPSON 2020, která byla zaměřena na obchodování s nelegálními potravinami a nápoji, které se pohybují v celosvětovém hospodářství. Již desátá operace se stejným zaměřením i názvem, který v překladu z řečtiny
znamená “jídlo”, probíhala od prosince 2019 do června 2021 a zapojilo se do ní 72 zemí, včetně 26 členských států EU, včetně Česka.
Bylo zabaveno 15 451 tun nelegálních výrobků v hodnotě přibližně 53,8 milionu eur (v přepočtu zhruba 1,4 miliardy Kč). Autority vykonaly přibližně 68 000 kontrol, které skončily 663 zatykači. Policiím se podařilo proniknout do 42 zločineckých sítí. Mezi zabavené potraviny patří alkoholické nápoje, doplňky stravy,obiloviny, ovoce a zelenina, cukr, maso, mořské plody, mléčné výrobky a jiné.
Na operaci se podílely i jiné evropské regulační úřady, např.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE) a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
Česko patří mezi země, kde se operace zaměřila např. na falešný med. Padělaný med je ve skutečnosti kukuřičný sirup s cukrovou třtinou. Takový medový padělek má mnohem nižší cenu a včelaři jsou proto nuceni postupně snižovat ceny pravých produktů. To může ohrozit jejich činnost a vést ke snížení produkce i počtu včel, které chovají.
O celé akci se můžete dočíst více na stránkách Europolu a Interpolu.
#4 Být vězněm není lehké
Každý třetí vězeň na světě je zadržován, aniž by byl postaven před soud nebo shledán vinným, tvrdí nová studie OSN pro drogy a kriminalitu.
Zatímco světová populace vzrostla mezi lety 2000 a 2019 o 21 %, vyskočil podle údajů UNODC počet vězňů na celém světě o více než 25 %. Zatímco v Severní Americe, subsaharské Africe a východní Evropě došlo k dlouhodobému poklesu počtu vězňů až o 27%, v jiných regionech a zemích, jako je Latinská Amerika, Austrálie a Nový Zéland, došlo za poslední dvě desetiletí k nárůstu až o 68 %. Přibližně 93 procent vězňů na celém světě tvoří muži.
Studie se také zabývala údaji o přeplněnosti věznic. Ačkoli se míra přeplněnosti v jednotlivých regionech značně liší, zhruba v polovině všech zemí fungují vězeňské systémy na více než 100 % své kapacity.
Přeplněnost věznic souvisí i pandemií Covid-19. Od května loňského roku nakazilo virem téměř 550 000 vězňů ve 122 zemích a 4000 jich zemřelo. V reakci na pandemii některé věznice omezily čas na rekreaci, pracovní příležitosti a právo na návštěvy. Některé věznice se kvůli přeplněnosti a obtížnosti provádět preventivní opatření, rozhodly dočasně propustit velké množství osob ve vazbě, zejména těch, které byly odsouzeny za nenásilné trestné činy.
První celosvětový výzkum vězeňství OSN zveřejnila k Mezinárodnímu dni Nelsona Mandely, jenž je oslavou snad nejznámějšího politického vězně všech dob.
Více detailů k výzkumu OSN o vězeňství se můžete dočíst zde.
#5 Pegasus obletěl svět
Mezi top zprávu o organizovaném zločinu tento týden bezpochyby patří články z Projektu Pegasus, který odhalil, že mobily novinářů, disidentů nebo i obyčejných lidí byly hacknuty a sledovány prostřednictvím izraelského spywaru původně určeného pro odhalování teroristů a organizovaného zločinu. Data k hacknutým mobilům získala neziskovka Forbidden Stories a společně s Amnesty International Security Lab udělali jejich forenzní analýzu. Na celém projektu pracovalo více než 80 novinářů ze 17 redakcí, včetně investigace.cz.
Všechny články a rozhovory k Projektu Pegausus naleznete na naši stránce pod heslem #Projekt Pegasus. Zároveň připravujeme sérii podcastů, úvodní podcast si můžete vyslechnout ve všech podcastových aplikací pod názvem #45 Project Pegasus 1: Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty.
Pokud máte zájem o další čtení o Projektu Pegasus, více kauz naleznete na Forbidden Stories, OCCRP, The Guardian, Le Monde nebo The Washington Post.
Autorka článku: Eva Kubániová
Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.