Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC) zveřejnil koncem června každoroční zprávu World Drug Report 2022, která analyzuje tržní trendy týkající se obchodu s drogami a sestavuje příslušné statistiky. Podle nových dat celosvětově vzrostla výroba kokainu, rájem pro produkci narkotik mohou být oblasti zasažené ozbrojeným konfliktem a stále přetrvávají nedostatky v dostupnosti léčby drogové závislosti zejména u žen.
Podle zprávy UNODC v roce 2020 užívalo drogy 284 milionů lidí z celého světa a ve věku 15–64 let, což představuje nárůst o 26 % oproti předchozímu desetiletí. Z velké části se tato čísla týkají mladých lidí. Například v Africe a v latinské Americe je většina osob, jež podstupují léčbu kvůli poruchám způsobeným drogami, mladší než 35 let.
Výkonná ředitelka UNODC Ghada Waly vnímá tyto informace jako závažný problém: „Čísla týkající se výroby a zabavení mnoha nelegálních drog dosahují rekordních hodnot. Řešení všech aspektů světového problému drog musíme věnovat potřebné zdroje a pozornost.“
Waly apeluje na mezinárodní společenství, vlády i občanské iniciativy. Jak UNODC uvádí, všechny zúčastněné strany by měly přijmout okamžitá opatření na ochranu lidí i tím, že posílí prevenci vůči užívání drog a dostupnost případné léčby. Podle zprávy je také nutné zpřísnit zákony, které by omezily či zastavily pašování drog napříč kontinenty, a rovněž zabránit tomu, aby lidé hledali v drogách únik od reality.
Pandemie změnila drogový trh jen dočasně
Nárůst trendu, kdy člověk hledá únik před nepříjemnou realitou právě v drogách, způsobila pandemie nemoci covid-19. Omezení veřejného pohybu osob a vynucená izolace sice narušily fungování nelegálních drogových trhů a omezily dostupnost narkotik, na druhou stranu se však zvýšilo užívání alkoholu, tabákových výrobků a marihuany. Některé země, mezi nimi například Polsko, Slovensko a Belgie, zaznamenaly v malém měřítku i nárůst domácí výroby drog. V těchto případech se jednalo především o pěstování konopí pro vlastní spotřebu.
Tyto změny ale podle UNODC trvaly pouze dočasně. Jakmile pominula akutní potřeba izolace, konzumace drog se dlouhodobě zvýšila a vrátila do starých kolejí. Omezení pohybu osob navíc narušilo snahy o prevenci proti užívání i případnou léčbu, a to z důvodů snížené kapacity lékařských zařízení a nižší osobní návštěvnosti v ordinacích. Některé země se v důsledku pandemie také potýkaly s nedostatkem čistých injekčních stříkaček. České republiky se však tento problém nedotkl.
Legalizace konopí s sebou nese následky
Zdaleka nejvíce užívanou drogou po celém světě je podle zprávy UNODC konopí. Údaje z roku 2020 svědčí o tom, že marihuanu užily v tomto roce 4 % celosvětové populace. Za posledních deset let se toto číslo přitom zvedlo o čtvrtinu.
K popularitě marihuany přispěla i její obecná legalizace v Severní Americe. Podle prvních ukazatelů můžeme posuzovat, jak tato změna zákona zapůsobila na veřejné zdraví obyvatel, bezpečnost státu a tržní dynamiku v pozitivním, ale i v negativním slova smyslu. Snížil se sice počet zatčení za držení konopí, na druhou stranu se však zvýšila frekvence každodenního užívání marihuany především mezi mladými lidmi. UNODC v této souvislosti zároveň zaznamenalo nárůst počtu psychických poruch, hospitalizací a sebevražd. Protidrogovou léčbu nejvíce podstupují právě osoby, u nichž se vyskytly zdravotní problémy či poruchy spojené s užíváním konopí. A to nejen v Severní Americe, v Africe a ve státech Latinské Ameriky – v tomto směru vykazuje stejné počty i Evropa.
Roste výroba a obchodování s tvrdými drogami
V celosvětovém žebříčku nejoblíbenějších narkotik však nezaostával ani kokain, jeho výroba už v roce 2020 trhala rekordy. Oproti roku 2019 vzrostla o 11 %, což celkově představuje téměř 2 000 tun čistého kokainu. Drtivou většinu této drogy zabavené v roce 2021 přepravovali zločinci v kontejnerech a po moři. Tyto údaje současně naznačují, že se obchod s kokainem rozšiřuje i do dalších zemí. Doposud představovaly hlavní trh s bílým práškem především Severní Amerika a Evropa. Data ale ukazují, že se zvýšila míra jeho pašování i do Asie a Afriky. Tento trend rozmachu kokainu se podle UNODC dá vysledovat za posledních deset let.
Geograficky vzrostlo i obchodování s metamfetaminem, v Česku známým jako pervitin. Zatímco v letech 2006–2010 hlásilo zadržené dodávky této drogy 84 zemí světa, v letech 2016–2020 se už jednalo o 117 zemí. Státy, s nimiž je výroba i užívání pervitinu tradičně spojováno, jsou jihovýchodní Asie a severní Evropa. Statistiky přitom dokládají, že počet pacientů, kteří byli přijati k léčbě kvůli této tvrdé droze, převýšil například v Mexiku počet lidí závislých na alkoholu. Léčbu kvůli užívání pervitinu tam podstupuje o přes 200 % lidí více než v minulosti. Množství zabaveného pervitinu vzrostlo i celosvětově, přesněji řečeno mezi léty 2010 až 2020 pětinásobně.
Česko je dlouhodobě známé jako „pervitinová kuchyň“ Evropy. Takzvané prekurzory – tedy ingredience nutné k jeho výrobě – se k nám dovážejí nejčastěji z jihovýchodní Asie, například z Myanmaru. V Česku se pak vaří konečný produkt, jenž pak může putovat za hranice nebo zásobit hojnou uživatelskou základnu v tuzemsku. Místní pervitinoví „kuchaři“ se v posledních letech stávají příslušníky mexických gangů, s nimiž čile spolupracují.
Co se týče opia, jeho celosvětová výroba vzrostla o 20 %, a to hlavně v důsledku nárůstu produkce v Afghánistánu. Zda a jak výroba poroste v budoucnu, bude záviset především na této zemi. V Afghánistánu se v roce 2021 vyrobilo téměř 90 % této drogy. Omezit afghánskou produkci opia ale nebude jednoduché, neboť obchod s narkotiky představuje důležité finanční zdroje pro tamní extremistické a teroristické organizace.
Ovlivnit tuto situaci by mohl zákon o pěstování opiového máku, který byl v Afghánistánu vyhlášen v dubnu tohoto roku. Jestli bude dodržován a prosazován, se teprve ukáže, nicméně jakékoli pozitivní změny by se měly odrazit v celosvětovém měřítku. V případě, že se produkce opia sníží, je ovšem velká pravděpodobnost, že drogově závislí nahradí opium jinou drogou, která může být ještě škodlivější, například syntetickým opioidem fentanylem. Opioidy jsou přitom narkotikem, jež má na svědomí nejvíce úmrtí. Jen za rok 2020 zemřelo na předávkování opioidy na území Severní Ameriky téměř 100 tisíc lidí.
Jak bude v budoucnu vypadat obchodování s opiem se zkrátka rozhodne v Afghánistánu. Dalších důležitým faktorem, jenž může tamní situaci ovlivnit, jsou i socioekonomické podmínky, s nimiž se lidé v této zemi potýkají. Mohou totiž působit jako pobídka ke zvýšení nelegálního pěstování opiového máku, jehož ceny vzrostly začátkem srpna 2021.
Konfliktní oblasti jako ráj pro výrobu drog
V místech, kde aktuálně probíhá válečný či ozbrojený konflikt, může obchod s drogami vzkvétat velmi jednoduše a zároveň i konflikt prodlužovat nebo podněcovat. V takovýchto regionech se většinou nedodržují zákony a role policie či vyšetřujících orgánů je silně omezená, což pro obchodníky i pašeráky představuje ráj. Pro drogový trh jsou tyto oblasti v podstatě magnetem, o to silnějším, pokud se nacházejí v blízkosti velkých spotřebitelských trhů. Současně se však může paradoxně stát, že nové konflikty naruší či odkloní zavedené pašerácké trasy, což lze pozorovat v případě ruské agrese na Ukrajině. V letech předcházejících vojenské agresi výrazně narostlo množství odhalených ilegálních laboratoří, kde se drogy na Ukrajině vyráběly. V roce 2020 se jejich počet zvedl ze 17 na 79 (o rok dříve jich přibylo pouze pět), čímž se zvýšil i objem pašování drog. Většina těchto laboratoří totiž vyráběla amfetamin, který se běžně používá k výrobě tzv. speedu.
Evropa: Rekordní množství zabaveného kokainu již čtvrtý rok po sobě
Obchod s drogami ničí životní prostředí
Podle zprávy UNODC nezákonný obchod s drogami negativně ovlivňuje životní prostředí na vícero úrovních. Ať už těch místních, regionálních či přímo s ohledem na život jednotlivců. Za účelem pěstování koky, využívané k výrobě kokainu, dochází k odlesňování Amazonského pralesa, už tak drancovaného kvůli těžbě dřeva nebo pěstování zemědělských plodin. Při výrobě syntetických drog zase vznikají toxické odpady, jež jsou často několikanásobně větší než objem samotné vyrobené drogy. Tyto odpady dále ovlivňují stav půdy i čistotu vody a ovzduší, čímž negativně působí na lidi, zvířata i koloběh potravního řetězce.
Ženy dohánějí muže na drogových trzích
Ačkoli jsou ženy mezi uživateli drog obecně v menšině, UNODC potvrzuje, že na rozdíl od mužů mají tendenci zvyšovat konzumaci narkotik rychleji. Zároveň více trpí poruchami, které užívání drog způsobuje. V současnosti ženy představují téměř každého druhého uživatele pervitinu, sedativ a léků proti úzkosti. Stejně silné zastoupení žen je pak i v užívání lékaři předepsaných opioidů.
Důležitou roli však hrají i v globální kokainové ekonomice. Jsou to právě ženy, kdo často pěstuje koku, opiový mák, pašuje malé množství drog, přeprodává je spotřebitelům nebo je pašuje do věznic.
Autorka textu: Kamila Plzáková
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Dino Vournas