Obchod s drogami dlouhodobě patří k jedné z hlavních činností organizovaného zločinu. Odhaduje se, že tento výnosný byznys představuje přibližně pětinu celosvětových zisků z trestné činnosti. Europol ve spolupráci s EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost) v květnu vydal studii s názvem „Trh s drogami v EU: hloubková analýza“, která se detailně zabývá celým procesem od výroby a pašování až po distribuci a užívání drog. Začneme s hvězdným produktem tohoto byznysu: kokainem.
Nejčastěji užívaná droga Evropy
První část studie přináší detailní pohled na evropský trh s kokainem, který si na starém kontinentě drží prvenství jako nejčastěji užívaná nelegální stimulační droga. Nejrozšířenější je dlouhodobě na jihu a západě Evropy, přičemž se odhaduje, že v Evropské unii vyzkoušelo účinky bílého prášku během svého života přibližně 14 milionů lidí ve věku 15 až 64 let, což je téměř 5 % z celkového počtu Evropanů v této věkové kategorii. Mezi nimi je přibližně 3,5 milionu těch, co drogu užili v posledním roce.
Kokain se do Evropy dostává ze zemí Jižní Ameriky různými způsoby a cestami – po moři nebo letecky. V roce 2020 bylo v EU již čtvrtým rokem po sobě zadrženo dosud nejvyšší množství kokainu: naposled 214,6 tuny. To je o 6 % více než v roce 2019. Z toho jen na Belgii, Nizozemsko a Španělsko připadá dohromady přibližně 73 % z celkově zadrženého množství.
Podle studie putovaly největší odhalené zásilky kokainu do Evropy nákladními loděmi, kde byly ukryty především v námořních přepravních kontejnerech. Ty jsou obvykle na lodě naloženy v Jižní Americe, zejména v Brazílii, Kolumbii a Ekvádoru, a směřují do velkých evropských přístavů, jakými jsou Antverpy a Rotterdam. Počet nákladních kontejnerů, jež ročně projdou například přístavem v Rotterdamu, se pohybuje kolem 15 milionů. Právě proto se pašeráci spoléhají na to, že obsah jejich kontejnerů zůstane v tomto obrovským množství nepovšimnut.
Další často využívaná trasa zahrnuje tranzit přes Karibik, severní Afriku včetně ostrovů u pobřeží západní Afriky.
V poslední době však došlo k rozsáhlým objevům kokainu i v jiných částech Evropy, což svědčí o tom, že skupiny obchodníků rozšiřují své aktivity i do přístavů, kde mohou být opatření na odhalení pašovaného narkotika vnímána jako méně intenzivní.
Studie tak přichází se zjištěním, že dostupnost kokainu v Evropě je pravděpodobně na historicky nejvyšší úrovni a droga je pro spotřebitele dosažitelná jako nikdy v minulosti.
Chemické analýzy vzorků kokainu zabavených v Evropě naznačují, že hlavní zdrojovou zemí této drogy nadále zůstává Kolumbie, ačkoli počet vzorků peruánského původu v posledních letech znatelně vzrostl. Do Evropy se ale bílý prášek doráží v hrubé formě a do finální spotřebitelské podoby se zpracovává až tady.
Ve studii to potvrzují informace o v Evropě zabavených chemických látkách nutných k výrobě čistého kokainu. Zpráva Europolu uvádí, že kokain se v Evropě zpracovává ve specializovaných extrakčních zařízeních, a to v mnohem větším měřítku a sofistikovanějším způsobem, než se dosud předpokládalo. Existují rovněž náznaky, že se narkotikum v Evropě vyrábí i z meziproduktů (kokainové pasty) a při chemické extrakci z listů koky. To je znepokojivý vývoj, tak jako fakt, že pašování velkého množství těchto meziproduktů do Evropy odhalilo značnou mezeru ve zpravodajských informacích, s nimiž evropské policejní orgány dlouhodobě operovaly.
Opravdu je to problém
S historicky snadnou dostupností kokainu ale současně narůstá počet zdravotních i sociálních problémů spojených s touto drogou. Pokud současné trendy přetrvají, píše se ve studii, je více než pravděpodobné, že se tyto problémy budou neustále zvyšovat.
Na pozadí vysoké dostupnosti oblíbeného evropského narkotika pak studie zkoumá a konstatuje průnik kokainu na nové trhy a do sociálně nových skupin. Popisuje také stále častěji uplatňované škodlivější způsoby jeho užívání, jako je kouření nebo injekční aplikace.
Navzdory zvýšenému úsilí se zdá, že trh s kokainem je vůči snahám o zákaz či kontrolu odolný a zároveň inovativní, a to jak ve vývoji nových metod přepravy a distribuce, tak i v utajování sítě výrobce–konzument a při zvyšování zisků.
Objem peněz, které tento trh generuje, přitom vytváří řadu významných bezpečnostních hrozeb. Studie Europolu vyjmenovává například korupci, násilí a ohrožování legitimních obchodních aktivit.