Začátkem ledna do vkusně zařízeného pražského bytu vtrhla zásahová jednotka české policie. Šli zatknout aspirujícího „vora v zakoně“, tedy šéfa jedné z větví ruskojazyčné mafie, na něhož vydaly Spojené státy mezinárodní zatykač – a to kvůli mimořádně násilným činům, které v Americe spáchal. Podle ukrajinských novinářů z portálu Detektiv Info šlo o Polada Omarova (vlevo), gruzínského rodáka s ázerbájdžánským občanstvím, jenž spolu se svou zločineckou skupinou terorizoval velkou část ázerbájdžánské enklávy v Rusku a Ukrajině.
„Zadržený patří v rámci ruskojazyčného prostředí mezi uznávané kriminální autority,“ informoval v úterý 17. ledna mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Polad Omarov byl pravou rukou Namika Salifova, ázerbájdžánského „vora v zakoně“ a současného šéfa mafiánského klanu „Lotu Guli“.
Novinář Vitalij Gubin z ukrajinského projektu Detektiv INFO redakci investigace.cz potvrdil, že na zveřejněném videu ze zmíněné policejní akce, která proběhla 4. ledna v Praze, je osmatřicetiletý občan Ázerbájdžánské republiky gruzínského původu Polad Omarov, známý pod přezdívkou Polad, a také jeho bodyguard přezdívaný Ziko. Vitalij Gubin je mezi ukrajinskými novináři známý jako člověk s dobrými zdroji v policii.
Redakci investigace.cz se informace o identitě zadržených nepodařilo ověřit. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej nám zatčení Omarova nepotvrdil ani nevyvrátil s odvoláním na zákon, který mu to neumožňuje.
„Nejde o vora v zakoně, ale teprve uchazeče o tento status. Není to ani Gruzínec, ale Ázerbájdžánec,“ upřesnil Gubin redakci. Omarov je obviněn z podílu na vraždách a z únosů lidí, rovněž byl členem organizovaných zločineckých skupin v několika zemích bývalého Sovětského svazu včetně Kazachstánu, Gruzie či Ukrajiny. Na území Česka se Omarov a jeho společník dostali podle informací Detektivu prostřednictvím ukrajinských cestovních pasů. Podle ukrajinských novinářů hrozí Omarovovi v USA až 32 let odnětí svobody.
Zloděj se silným duchem
Polad Omarov je pravá ruka šestačtyřicetiletého ázerbájdžánského „vora v zakoně“ Namika Salifova, mladšího bratra slavného „vora v zakoně“ Nadira Salifova přezdívaného „Guli“ nebo „Lotu Guli“. Salifov starší je sice etnický Ázerbájdžánec, ale narodil se na jihu Gruzie ve městě Dmanisi. V roce 1995 se přestěhoval do Ázerbájdžánu, kde byl posléze odsouzen za loupeže a vydírání ke 22 letům vězení.
Právě ve vězení si vybudoval kriminální kariéru: získal nejvyšší kriminální status a pro své prostředí poněkud neobvyklou přezdívku Lotu Guli, která v gruzínštině znamená „zloděj se silným duchem“.
Prostřednictvím telefonátů z věznice postupně vybudoval skupiny ozbrojených gangů v mnoha větších ruských městech, jež na jeho rozkaz sbíraly výpalné od ázerbájdžánských zelinářů a později i dalších podnikatelů.
Video: Lotu Guli. Životopis vora v zakoně Nadira Salifova
Salifovovi lidé ovládli nejen drobné obchodníky, ale i významnou část velkoobchodních dodávek potravin do těchto ruských měst. Postupně se Gulimu povedlo zlikvidovat jakoukoli konkurenci z řad spolupracovníků ve „vorovské“ komunitě. Guliho ozbrojenci na rozkaz bili a mrzačili ty, kteří odmítali uznat jeho moc a vedoucí postavení.
V roce 2017 byl Salifov alias Guli propuštěn z vězení, změnil si příjmení na Ismailov a stal se jediným vůdcem celé ázerbájdžánské mafie v Moskvě. V listopadu 2019 zahájilo oddělení moskevského Vyšetřovacího výboru Ruska (TFR) trestní řízení proti Salifovovi na základě toho, že splňoval definici krále mafie.
V roce 2020 byl Guli nalezen mrtvý v pokoji pětihvězdičkového hotelu v Turecku, kde se zřejmě skrýval před policií. Zastřelil ho jeho vlastní bodyguard, který se mu pomstil za vraždu dalšího vora v zakoně spáchanou čtyři roky předtím. „Podle zavedené tradice používal Guli hotelový apartmán jako kancelář, odkud vedl telefonické rozhovory s vydíranými obchodníky, o přestávkách popíjel čaj a hrál poker se členy své ostrahy a s pomocníky,“ popsal jeho zvyky ruský list Komersant.
Vražda Guliho jako velké zločinecké autority nemohla zůstat bez pomsty. O rok později byl v roce 2021 v oděském biliardovém klubu zastřelen Ázerbájdžánec Nazir Alijev, z objednávky jeho vraždy byl obviněn právě Omarov. Podle jedné z verzí šlo o pomstu Guliho mladšího bratra Namika – Alijev údajně řídil ochranku zavražděného šéfa mafie a v den, kdy byl zastřelen, ho schválně nechal o samotě s jeho vrahem.
S pomstou je spojována i vražda dalšího vora v zakoně Hejdara Alijeva v moskevském fitness centru – i v tomto případě padlo podezření z objednávky likvidace Alijeva na Omarova. Ten také figuroval v únosu člena představenstva ukrajinské diaspory Ázerbájdžánců Chikmeta Abdullajeva, za nějž únosci požadovali výkupné ve výši 750 tisíc dolarů.
„Vzhledem k pomstě vraždy bývalého šéfa se Polad ukázal jako natolik aktivní člen klanu, že se otázka získání statutu vora v zakoně skutečně objevila na pořadu dne. Bránilo tomu jen jedno – zákaz udílení statutu vorů, který zavedla současná největší kriminální autorita postsovětského prostoru Zacharij Kalašov, známý pod přezdívkou Šakro Molodoj, a to až do roku 2026 (kdy má být osvobozen),“ vysvětluje Gubin.