Redakce investigace.cz několik měsíců sledovala aktivity uzavřeného telegramového kanálu, který slouží k náboru a koordinaci práce řidičů převážejících nelegální migranty. Kanál je určený k přerozdělování objednávek na dopravu nelegálních blízkovýchodních migrantů z hraničních států Evropské unie do cílových zemí, kde chtějí získat azyl. Většina míří do Německa nebo Itálie, Česko je v tomto systému zatím pouze tranzitní zemí. Nábor řidičů probíhá v ruskojazyčných skupinách na sociálních sítích, kde se publikují pracovní nabídky, a děje se i v Česku.
„Most mezi dvěma světy“ nebo dokonce „brána do lepšího světa“ – takto návštěvníci popisují přeshraniční most přes řeku Odra, spojující německý Frankfurt a polské Słubice. Právě tento most je konečným cílem většiny nelegálních migrantů z Blízkého východu, kteří se vydávají za lepším životem po takzvané „východní migrační trase“. Ta vede z Běloruska přes pobaltské země a Polsko do Německa. A zatímco o azyl v Polsku, tedy pro část migrantů v zemi prvního vstupu na území EU, požádalo v roce 2023 necelých 80 tisíc migrantů, do sousedního Německa zamířilo se stejnou žádostí čtyřikrát více lidí.
Nová vrata do Evropy
Dopravit se do země, v níž chtějí požádat o azyl, uprchlíkům pomáhá síť převaděčů – organizátorů, zprostředkovatelů a řidičů, kteří je dopraví těsně ke vstupu na zmíněný most. Hranici pak musí každý přejít pěšky. „Na podání žádosti o azyl mají jeden pokus, proto si chtějí být jistí, že se to stane v zemi, kde skutečně chtějí zůstat,“ vysvětluje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Důvod, proč volí zrovna Německo, je jednoduchý – v zemi žije rozsáhlá etnická komunita lidí původem z Blízkého východu.
Reportérka investigace.cz několik měsíců sledovala uzavřenou telegramovou skupinu, jež slouží jako platforma pro nábor řidičů dopravujících nelegální migranty od hranic Evropské unie směrem na západ. Mezi nejpopulárnější trasy v poslední době patří cesta z Polska právě k přeshraničnímu mostu přes řeku Odru. Telegramový kanál obsahuje nespočet videí, na nichž se migranti vydávají přes most jako symbol jejich vstupu do nového života.
Před třemi lety tak ve frankfurtské čtvrti Markendorf, čtvrt hodiny jízdy autem od přeshraničního mostu, Němci otevřeli migrační centrum, které přijímá azylové žádosti. Důvodem byl zvyšující se počet migrantů přicházejících z Běloruska – tehdy přičiněním běloruské vládní politiky, jež podporovala migraci z Blízkého východu, čímž vznikla nová cesta v rámci „východní trasy“. Přestože je putování přes Bělorusko považována za jedno z těch bezpečnějších, od roku 2021, kdy běloruský stát začal podporovat uprchlíky v nelegálním překročení bělorusko-evropských hranic, zemřelo v lesích poblíž polsko-běloruské hranice nejméně čtyřicet lidí.
I přesto, že Polsko vybudovalo na hranici s Běloruskem téměř dvě stě kilometrů dlouhý a šest metrů vysoký plot z ocelových lamel s žiletkovým drátem, se migrantům zjevně stále tuto hranici daří přecházet. Podle dat Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) se z Běloruska do Polska dostalo za polovinu roku 2024 kolem dvou set syrských migrantů a dalších pěti set lidí z afrických zemí. Právě v polském městě Bělostok, které leží padesát kilometrů od hranice s Běloruskem, bylo reportérce investigace.cz, jež předstírala zájem o práci řidiče a kontaktovala takzvaného „kurátora“ kanálu, nabídnuto vyzvednutí prvních pasažérů. Cílovou stanicí byl znovu německo-polský most nad Odrou.
„Je to riziko, a proto za to dobře platíme“
„Takže jste něco jako BlaBlaCar? (tak se jmenuje mezinárodní platforma, která nabízí spolujízdu, pozn. red.),“ zní jedna z nejčastějších otázek řidičů, kteří si chtějí přivydělat převážením migrantů.
„V něčem jsme této platformě podobní, ale na rozdíl od ní nemáme žádné registrační postupy, nepoužíváme žádné aplikace a obecně se snažíme nezanechávat zbytečnou digitální stopu,“ odpovídají správci kanálu. Tato obezřetnost má své důvody – jejich pasažéři totiž nejsou obyčejní Evropané, ale uprchlíci z Blízkého východu – ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku nebo Turecka.
„Zabýváme se dopravou lidí, kteří nemohou použít jiný způsob, a to většinou kvůli tomu, že mají problémy s dokumenty. Ano, je to riziko, a proto za to dobře platíme. Pasažéři jsou lidé, co utíkají před válkou spolu se svými rodinami, hledají klidný a mírumilovný život, proto platí za odvoz do míst, kde si dokážou zajistit bezpečný a pohodlný život,“ vysvětluje správce kanálu.
Z fotografií a videí umístěných v kanálu je patrné, že mezi pasažéry jsou často rodiny s malými dětmi, ale i skupiny dospělých mužů. Podle Martina Rozumka z OPU jde o opatrnost – ženy cestující osamoceně by mohly být snadným terčem pro převaděče s nekalými úmysly.
„Prosím, nechávejte své objednávky zde,“ stojí v arabsky psaném popisu telegramového kanálu, komunikačním jazykem je přesto ruština. Většina zprostředkovatelů a řidičů, kteří kanál navštěvují, ruštině rozumí – pocházejí totiž ze zemí bývalého východního bloku jako Rumunsko, Moldavsko nebo Ukrajina. To potvrzují i informace poskytnuté redakci mluvčím cizinecké policie Josefem Urbanem: „Byť Ukrajinci tvoří nemalou část z celkového počtu zadržených převaděčů, rozhodně se nejedná o většinu. Mezi převaděči figurují nejen státní příslušníci Ukrajiny, ale i Sýrie, Gruzie, Turecka, České republiky, Německa, Iráku, Rumunska a Moldavska.“
Denně se v kanálu objevují požadavky na převoz několika desítek lidí, měsíčně jsou to vyšší stovky. Například v době psaní tohoto textu je v kanálu několik čerstvých objednávek na převoz pětadvaceti lidí z Lotyšska do Německa a také z Rumunska do Rakouska. Cesta vede přes Litvu do Polska k přeshraničnímu mostu na Odře. Většina cest začíná v Burgasu poblíž bulharsko-turecko hranice nebo v Bělostoku poblíž polsko-běloruské hranice, ale i v Lotyšsku, Rumunsku nebo Chorvatsku a končí v Německu nebo Itálii. Česko je pouze tranzitní zemí. „Občas budete muset přejet státní hranice, občas ne. Záleží na trase. Průměrná délka cesty je 700 kilometrů,“ shrnuje správce kanálu, takzvaný kurátor.
Část zmíněných tras patří k takzvané západobalkánské cestě, kterou loni podle dat Frontexu absolvovalo zhruba sto tisíc migrantů, z nichž většina byla syrského, tureckého, iráckého nebo afghánského původu. Trasa začíná v zemích jako Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Chorvatsko, kam se migranti dostávají ze sousedních balkánských států, jež nejsou členy EU.
O krok napřed
Konkrétní podoba tras se ale v průběhu času mění a závisí na umístění policejních hlídek na hraničních přechodech. Zatímco na podzim roku 2023 byla telegramová poptávka po přepravě migrantů ze Slovenska do německých Drážďan velmi vysoká a čítala až stovky pasažérů, po zavedení kontrol na česko-slovenských hranicích na podzim roku 2023 klesla téměř na nulu. Poslední objednávka na dopravu ze Slovenska do Německa pochází z května letošního roku a týkala se necelých dvou desítek lidí. Naopak se objevily poptávky po dopravě z Lotyšska do Německa.
Pokles ovšem zaznamenala celá západobalkánská trasa – v první půlce letošního roku se po ní vydalo jedenáct tisíc migrantů, což je mnohonásobně méně než loni. Propad je vidět i na počtu převaděčů zadržených na území Česka. Zatímco v roce 2023 bylo podle mluvčího cizinecké policie v Česku zadrženo téměř čtyři sta převaděčů a necelých pět tisíc migrantů, za první polovinu roku 2024 to byli pouze tři převaděči a sto třicet migrantů.
Příčin obdobného poklesu je podle Urbana hned několik. „Výrazné zpřísnění bezpečnostních opatření v okolních státech EU zejména kvůli hokejovému mistrovství světa v Česku, olympijským hrám v Paříži, fotbalovému mistrovství v Německu a zasedání G7 v Itálii markantně omezuje možnosti migrace do těchto zemí. Zároveň stále pokračuje přítomnost srbské armády u hranic této země,“ vyjmenovává.
Zatímco počet nelegálních migrantů na západobalkánské trase díky opatřením klesá, využívání jiných migrační tras, především východní středomořské cesty vedoucí z Turecka do Řecka či na Kypr nebo z Turecka do Bulharska, posiluje. Podle poslední zprávy Evropské migrační sítě překročilo loni hranici Unie 380 tisíc nelegálních migrantů, což je 17% nárůst oproti roku 2022. „Převaděči migrantů jsou vynalézaví a obratní. Pružně diverzifikují zdroje, mění trasy a přizpůsobují své mody operandi, aby reagovali na poptávku a vnější vývoj. Jejich reakce jsou pohotové, což svědčí nejen o jejich obchodním povědomí, ale také o silném logistickém zázemí a značných zdrojích, které jim umožňují snadno přizpůsobovat své obchodní modely,“ shrnuje situaci čerstvá zpráva Europolu věnována pašování lidí do Evropy.
Objednavatelé jsou na Západě
Objednávky na dopravu, jež se v kanálu objevují, si často přebírají zprostředkovatelé, kteří působí jako náboráři. Řidiče hledají v rusko a ukrajinskojazyčných telegramových kanálech nebo facebookových skupinách obsahujících pracovní nabídky v Evropě. Ve svých inzerátech ale neuvádějí, že jde o přepravu migrantů. V případě, že se jim podaří zprostředkovat práci pro řidiče, účtují si provizi z každé objednávky. Celkový počet účastníků telegramového kanálu čítá kolem 1 300 osob, které tak tvoří síť zprostředkovatelů a řidičů.
Sledovaný telegramový kanál přitom představuje pouze část schématu pašování lidí z Blízkého východu na Západ. Samotní objednavatelé pocházejí z Blízkého východu a členové kanálu jim zjednodušeně říkají Arabové. V kanálu se též objevují střípky komunikace s objednavateli a ta je většinou v angličtině. Podle Martina Rozumka jde často o bývalé migranty, kteří už žijí na Západě a jsou ve spojení se svou domovskou zemí.
Například koncem minulého roku německá policie odhalila pašeráckou skupinu organizovanou Syřany žijícími v Německu, která se zabývala transportem migrantů. Podle zprávy si účtovali od tří do sedmi tisíc eur za osobu. Část této částky byla zřejmě vyhrazena jako platba řidiči, který je měl dopravit do Německa. Odhalení další mezinárodní pašerácké sítě s kořeny v Rumunsku, Turecku a organizátorem v Německu popisuje reportáž německého týdeníku Der Spiegel.
Naší redakci se podařilo identifikovat jednoho z objednavatelů – jeho osobní údaje se v kanálu objevily, protože nedoplatil dlužnou částku jednomu ze zprostředkovatelů, a tak se ocitl na černé listině „podvodníků“. Syřan se spolu se svými malými dětmi dostal do Německa v roce 2016. Jeho žena zůstala v řeckém imigračním táboře a byla od zbytku rodiny odloučena. Muž tehdy poskytl svůj příběh několika německým a mezinárodním médiím.
„Řidiče pustí, zprostředkovatele zatknou“
Reportérka investigace.cz se spojila s „kurátorem“ a dotázala se na podrobnosti ohledně nabízené práce. „Platíme pět set dolarů (v přepočtu 11,5 tisíc korun) za osobu,“ sdělil správce a dodal, že veškeré platby probíhají v kryptoměně. Převod peněz ze zemí Blízkého východu na Západ umožňují podle zprávy Europolu směnárny fungující na principu hawaly. Z Polska do Německa obvykle cestují skupiny do čtyř lidí – k převozu stačí osobní auto a za jednu jízdu řidič dostane dva tisíce dolarů. Pokud nemá vlastní auto, nabídnou mu správci sítě pomoc s vypůjčením auta z půjčovny.
Podle Josefa Urbana z cizinecké policie je trend poslední doby jasný. Zatímco dříve se migranti přepravovali ve velkých počtech v kamionech a jen částečně v osobních autech, dnes se pašeráctví decentralizuje a k přepravě se používají především osobní vozidla a dodávky. „Tím pádem se mění řidiči. V minulosti byli řidiči kamionů v podstatě zaměstnanci přepravních společností, u osobních aut se jednalo zejména o řidiče ze sociálně slabších skupin, kteří využívali starší vozidla. V současné době jsou využívána zánovní vozidla a činnost je dobře organizovaná. Není výjimkou, že v jeden den bylo v registru vozidel zaregistrováno nové BMW X a ten samý den se ihned vydalo převážet migranty. Touto činností se většinou splácí leasing vozidel,“ řekl loni šéf Oddělení šetření trestné činnosti a dokumentace z cizinecké policie Václav Drda.
„Řidič by měl mít po celou dobu na Telegramu zapnuté sdílení polohy a být ve spojení se svým koordinátorem, který ho během jízdy povede. Řidič by měl zdokumentovat nástup migrantů a jejich vystoupení na dohodnutém místě,“ zní pokyny správce platformy. Platbu obdrží v průběhu následujících dvaceti minut po tom, co vysadí své pasažéry na dohodnutém místě. Na dotaz reportérky, jak často dochází k zastavení policejní hlídkou a zda existuje nebezpečí v podobě zatčení, zaslal správce několik pokynů pro chování v případě, že se stane něco podobného. „Řidiče obvykle vystraší, ale nakonec jej pustí. Sedět půjdou zprostředkovatelé a objednavatelé,“ vysvětluje.
To však není pravda. „Co se trestů týče, jestliže jde o základní skutkovou podstatu, tedy převážení nelegálních migrantů, pachatel může dostat až dva roky vězení. Dále se tresty stupňují podle závažnosti okolností a jednání samotného pachatele. Zejména se posuzuje, zda šlo o organizovanou skupinu či zda tímto činem způsobil těžkou újmu na zdraví, nebo dokonce smrt. V takovém případě může být trest až patnáct let,“ řekl Drda v rozhovoru.
Například v říjnu minulého roku byl u přejezdu přes česko-slovenský hraniční přechod zadržen mladík převážející dodávku s třiceti Syřany. Když byl vyzván, aby zastavil, pokusil se ujet a během útěku naboural, přičemž se několik migrantů zranilo. Za pašování dostal skoro sedm let vězení. „Přitěžujících okolností je celá řada. Určitě tam patří i podmínky, v jakých jsou migranti přepravováni, jejich zdravotní stav a podobně. Již několikrát jsme v minulosti byli svědky toho, že se migranti přepravovali v opravdu nelidských podmínkách,“ vysvětluje Urban.
Podle kurátora telegramového kanálu však hodně záleží na konkrétním chování řidiče. „Pokud tě zadrží policejní hlídka, co nejdřív smaž veškerou komunikaci se mnou nebo celou aplikaci Telegram, protože se policie často dívá do telefonu,“ radí a pokračuje. „Jelikož budeš přepravovat maximálně čtyři osoby, připrav si předem jednoduchou historku, že jsi narazil na stopaře a rozhodl ses jim pomoct. Rozhodně ale neříkej, že ti za to zaplatili.“ Čím víc bude tvůj příběh pravděpodobný, tím míň ti budou pokládat hloupé otázky, podotýká. „O tom, že jsi za to dostal zaplaceno, raději ani nemluv.“
Podle Václava Drdy jsou pašeráci lidé, kteří „parazitují na cizím neštěstí pro vlastní prospěch“. Podobná formulace zaznívá i v tiskových zprávách Europolu. „Převaděči migrantů vůči nim používají násilí nebo jim násilím vyhrožují, často proto, aby je vydírali nebo donutili je či jejich rodiny zaplatit další poplatky za převaděčství. Životy nelegálních migrantů jsou tak nadále ohroženy kvůli nebezpečným způsobům jejich přepravy a ukrývání,“ konstatuje zpráva Europolu.
Martin Rozumek ale ve fenoménu pašeráctví na balkánské trase vidí i pozitivní stránku. „Pašeráctví je špinavý byznys, ale zachraňuje životy. Syrští uprchlíci mají nárok na mezinárodní ochranu. Jejich jediná smůla spočívá v tom, že legální cesta napříč Evropou do Německa neexistuje, a tak jsou pro ně pašeráci často jedinou možností, jak dostat svou rodinu do bezpečí,“ říká a dodává, že násilí na migrační trase se dopouští spíše evropská policie. „Nedělejme si iluze ani o chování české policie na západobalkánské trase, o tom třeba informuje Border Violence Monitoring Network (BVMN), který sbírá svědectví o násilí na migrantech,“ řekl v rozhovoru pro investigaci.
Autorka textu: Kristina Vejnbender