Přijmou práci řidiče za dobré peníze a v dobré víře, ale nakonec skončí ve vězení. Novináři z projektu VSquare popsali, jak občané střední Evropy a Pobaltí převážejí migranty jako řidiči dodávek. Proti rostoucímu počtu takových případů bojuje tvrdě Maďarsko a Polsko, pro něž je boj s migrací základní stavební kámen jejich politiky. Polsko navíc čelí přívalu migrantů přes hranici s Běloruskem. Počet chycených utečenců byl za rok 2022 rekordní, Českem ale pouze procházejí. „Legální cesty neexistuji, tak putují nelegálně a nikoho tu neohrožují,“ shrnuje situaci ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
V říjnu 2021 zadrželi rakouští policisté podezřelou dodávku, ve které našli dva mrtvé Syřany. Ze skoro třiceti migrantů, kteří se snažili dostat přes maďarsko-rakouskou hranici, se dva udusili. Deník Der Spiegel informoval o tom, že řidič auta utekl, policisté celou oblast uzavřeli a po řidiči pátrali i za pomocí vrtulníků. „Tento hrozný čin ukazuje jasně jednu věc: pašeráci vědomě akceptují smrt jednoho nebo více lidí,“ prohlásil tehdy rakouský ministr vnitra Karl Nehammer.
Převažeče zadržela teprve lotyšská policie o dva měsíce později. Jednalo se totiž o lotyšského studenta střední školy Alexandera. Na lukrativní brigádu ho upozornil jeho dobrý kamarád. Měl si vydělat několik tisíc eur za den a ani by kvůli tomu neměl zameškat moc výuky. Šlo o práci šoféra. Jelikož se práce zdála jednoduchá a za odměnu mu podle jeho slov „slíbili hory zlata“, na nabídku kývl.
Pokyny dostal na vídeňském letišti od koordinátora celé akce. Lotyšský student si měl na nedaleké čerpací stanici vyzvednout plně natankovanou dodávku a vydat se do lesa u maďarsko-rakouských hranic. Zanedlouho poté, co podle pokynů zaparkoval se zhasnutými světly mezi stromy, slyšel, jak do nákladového prostoru dodávky nastupují lidé. Aniž Alexander věděl, kolik lidí právě v přepravním prostoru špatně větraného auta veze, zamířil zpátky do vnitrozemí Rakouska. Cesta zpět trvala mnohonásobně déle, koordinátor, který byl po celou dobu s Alexandrem v kontaktu, ho naváděl na různé objížďky, aby se student, nyní převaděč, vyhnul chycení. Ačkoli vzadu v nákladním prostoru zaznamenal hluk, stres z nekonečných objížděk ho přiměl nezastavovat a prostor nekontrolovat.
I přes obezřetnost dodávku zastavila policie. Alexander ve strachu utekl a podařilo se mu vrátit zpátky do Lotyšska, kde ho místní policie chytila po dvou měsících cestou na brigádu. Teprve v policejní cele zjistil, že převážel 29 migrantů, z nichž dva cestu nepřežili. Během cesty se udusili.
Víc než sto tisíc korun za možné úmrtí
Příběh lotyšského studenta, kterého odsoudili k sedmi letům za mřížemi za obchodování s lidmi a usmrcení z nedbalosti, je jedním z mnoha. Například v Maďarsku policisté momentálně zadržují Lotyše a Litevce na základě obvinění z obchodování s lidmi jednou až dvakrát týdně, celkem od roku 2021 zadrželi více než 60 osob.
Schéma byznysu je jednoduché. Na sociálních sítích nebo prostřednictvím známostí se hledají řidiči pro práci v dopravě v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku, Polsku a Srbsku. Přes tyto země procházejí především migranti ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka, když se vydávají do Německa.
V Alexandrově případu rakouský soud odsoudil 20 lidí z řad organizátorů celého schématu. Zpráva o smrti dvou migrantů v Alexandrově dodávce se rozšířila v rakouských médiích, a tak policie a státní zástupci věnovali případu zvláštní pozornost. Pokud nikdo nezemře, bývají zadrženi především převozníci. V tomto případě ale soud odsoudil převážně mladé muže z Rumunska a Moldavska, kteří za celou operací stáli. Ti si za převoz zhruba 350 migrantů přišli na téměř 42 milionů korun. Každý uprchlík za převoz zaplatil přibližně 120 tisíc korun.
Tvrdé tresty končící propuštěním na svobodu
Maďarský premiér Viktor Orbán udělal z boje proti migraci základ svojí politiky. „Nechráníme před nelegálními přistěhovalci pouze Maďarsko, ale celou Evropu,“ prohlásil letos na akci ve Vídni. Podle maďarské vlády zabránila maďarská pohraniční stráž vstupu 330 tisíc migrantů do země.
Maďarská policie má ale v důsledku hospodářské krize nedostatek zaměstnanců. Z toho důvodu byl v některých částech Slovenska vyhlášen výjimečný stav kvůli více než 24 tisícům migrantů, kteří hromadně přecházeli maďarsko-slovenskou hranici. Slovenská policie identifikovala nejméně dva z nich jako teroristy.
Mezi zadrženými v Maďarsku byl i Tom, Lotyš a otec dvou malých dětí. Již v minulosti pracoval jako dálkový řidič, který převážel věci pro Lotyše žijící v zahraničí. Jeho příjem byl ale nepravidelný, a když loni na podzim narazil na Telegramu na nabídku práce řidiče, ozval se. Muž, který se Tomovi představil jako Emils, se s ním jednou setkal, zaplatil pronájem dodávky a Tom hned následující den vyrazil do Bratislavy.
Tom se domníval, že bude převážet migranty v rámci Rakouska. Pokyny ho ale zavedly do Budapešti a pak do maďarského Kecskemétu, na půli cesty k srbským hranicím. Policie ho zadržela na cestě zpět u rakouských hranic. Teprve tehdy Tom zjistil, že přes hranice převezl 15 syrských uprchlíků. Odsouzen byl k pěti letům vězení. Začátkem letošního roku ale začalo Maďarsko odsouzené zdánlivě z ničeho nic propouštět, jak informoval server Le Monde. Země se snažila splnit normy Evropské unie týkající se životních podmínek vězňů a jako odůvodnění propouštění uvedla vysoké náklady na zadržování cizinců.
Za co tu seš? Za turistickou přepravu
Plukovník Olegs Tribis, zástupce lotyšské pohraniční stráže, vysvětluje rostoucí počet migrantů jako důsledek hybridní války, kterou vede sousední Bělorusko. To má tlačit nelegální migranty do Evropské unie jako odvetu za sankce vůči Bělorusku kvůli podpoření ruské invaze na území Ukrajiny. V letošním roce lotyšští pohraničníci zastavili více než devět tisíc lidí, téměř dvakrát víc než v roce 2022. Podle Tribise bude tato snaha pokračovat, Rusko a Bělorusko se tak snaží „destabilizovat situaci v Lotyšsku“.
Polská vláda vedená stranou Právo a spravedlnost taktéž zastává orbánovské hodnoty, za převážení migrantů hrozí trest až osm let. Jak ale ukazuje případ mladé ženy jménem Madara z Lotyšska, realita je jiná. Za převoz deseti migrantů v polské vazbě strávila jen tři měsíce. Stejně jako Alexander se k nabídce dostala přes známou. Za převoz migrantů do Německa si měla vydělat téměř 40 tisíc korun. Celu sdílela s Ukrajinkami a Litevkami, které doprovázely své partnery – řidiče. „Jak jsme mezi sebou žertovaly – každý druhý byl zadržen kvůli ‚turistické přepravě‘,“ vyjádřila se Madara v rozhovoru pro lotyšskou redakci Re:Baltica.
Navzdory tomu, že poptávka po převaděčích roste, od roku 2021 odsoudili polské okresní soudy v blízkosti hranice s Běloruskem celkem jenom devět lidí. V letošním roce zahájila lotyšská prokuratura 97 případů, což je oproti loňským 26 případům skoro čtyřnásobný počet.
Legální cesty neexistují, tak putují nelegálně
Tiskový mluvčí ředitelství služby cizinecké policie Josef Urban pro redakci investigace.cz potvrdil, že nejčastěji převozníci využívají osobní auta nebo dodávky. Policie k 29. říjnu eviduje celkem 361 osob, které jsou stíhané za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Za celý rok 2022 jich přitom bylo 248. „Mezi převaděči jsou Češi, Ukrajinci, Syřané, Uzbekové, Turci, Gruzínci, Němci, Bulhaři, Moldavani, Slováci, Poláci a další,“ přibližuje Urban.
Ke stejnému datu celní správa zadržela celkem 371 nelegálních migrantů. Oproti celému roku 2022, ve kterém celní správa zadržela celkem 114 osob, je to víc než třikrát tolik. Nejvíce jich bylo zadrženo na dálnici D1 z Brna do Prahy a na dálnici D2 z Bratislavy do Brna. „Nejvyužívanější hranicí je pozemní hranice České republiky se Slovenskou republikou,“ doplňuje Urban.
Podle Zprávy v oblasti migrace a integrace cizinců za rok 2022 nelegální migrace od roku 2017 do roku 2023 každým rokem stoupá. Největší nárůst ministerstvo vnitra zaznamenalo v roce 2022, kdy do České republiky přišlo téměř 30 tisíc osob oproti 11 tisícům v roce 2021. Téměř 22 tisíc osob, tedy tři čtvrtiny, bylo zadrženo při takzvané nelegální tranzitní migraci, kdy migranti skrz Českou republiku pouze procházeli s cílem dostat se do jiných států.
Více než 90 % tranzitních migrantů v roce 2022 pocházelo ze Sýrie. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek podotýká, že v praxi k deportacím do zemí, jako je Sýrie či Afghánistán, nedochází. „Ty země nejsou bezpečné. Takže migranti z nebezpečných zemí, ve většině případů uprchlíci s nárokem na mezinárodní ochranu, jsou policií propuštěni a pokračují do cílové země, nejčastěji za příbuznými. Bezpečnostní riziko v tom žádné nevidím, legální cesty neexistují, tak putují nelegálně. Ale nikoho tu neohrožují a o Česko zájem nemají,“ zdůrazňuje Rozumek.