Ruská stínová flotila exportuje sankcionovanou ropu nebo slouží tajným službám k provádění sabotáží a dronových útoků. S rostoucím napětím v Baltském moři přibyli do posádky noví členové, označovaní pouze jako „supernumeraries“ čili nadpočetní či extra. Kdo jsou tito tajemní lidé a jaká je jejich role v ruské stínové flotile? A proč jsou z nich evropské tajné služby nervózní?

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

27. prosince 2025 zakotvila sankcionovaná ropná loď Kira K v ruském přístavu Usť-Luga hluboko ve východní části Finského zálivu. Připravovala se na přepravu 734 000 barelů ropy patřící společnosti Lukoil, ruskému energetickému gigantu zařazenému na sankční seznamy USA i Evropské Unie.

Podle seznamu posádky, který získali novináři estonského investigativního portálu Delfi, ji tvořili námořníci z Myanmaru, Číny a Bangladéše. Na palubě však byli ještě dva další muži, občané Ruska Denis Enin a Aleksandr Kameněv. V lodních dokumentech byli uvedeni jako „nadpočetní“ – termín pro personál, který nespadá do standardní provozní posádky. V kolonkách s podrobnostmi o diplomech a kvalifikacích jednotlivých členů posádky se vedle ruských jmen objevují pouze dvě písmena: NA. Údaje nejsou k dispozici.

Tito muži totiž nejsou běžnými námořníky.

Pětačtyřicetiletý Kameněv a o tři roky starší Enin jsou oba veteráni Wagnerovy skupiny, notoricky známé ruské paramilitární organizace, která až do roku 2023 téměř deset let bojovala v konfliktech po celém světě, často ve jménu Ruska.

Kameněv byl v Sýrii i v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, a to v době, kdy byla Wagnerova skupina pod vedením Jevgenije Prigožina v Ukrajině nejaktivnější. Enin zase uvádí jako své trvalé bydliště adresu vojenské jednotky na jihu Ruska.

Dalším bývalým vojákem, který jel na lodi Kira K už dříve, je Aleksandr Malachov, „nadpočetný“ člen posádky z října 2025. Tento padesátiletý muž je veteránem 22. brigády Specnaz, jednotky speciálních sil podřízené ruské vojenské rozvědce známé jako GRU.

Jiná loď stínové flotily se dostala do novinových titulků, když byla v září 2025 zabavena francouzskými úřady. Přepravovala také výsadkáře sloužícího v ruské armádě. To novinářům potvrdil zpravodajský důstojník, který se specializuje na oblast Baltského moře. Kvůli citlivosti poskytovaných informací hovořil pod podmínkou anonymity.

Reportéři zjistili, že Rus téhož jména a data narození, Stanislav Babičev, má profil na sociální síti, kde jako své vzdělání uvádí vojenskou výcvikovou instituci 332nd Airborne Forces Warrant Officer School. Na otázky zaslané na jeho e-mailovou adresu neodpověděl.

Přítomnost těchto mužů na lodi Kira K není náhodná. Společná práce novinářů z Delfi, Helsingin Sanomat, IStories a OCCRP odhalila, jak takzvaná stínová flotila Ruska funguje. Stínová flotila je termín používaný k popisu stovek stárnoucích a anonymních plavidel, která Moskva používá k obcházení západních sankcí v obchodu s ropou.

Novináři dohledali a identifikovali členy posádek dvaceti plaveb lodí ruské stínové flotily a zjistili, že většina ruských členů posádek je spojena s wagnerovci nebo ruskýmí státními bezpečnostními organizacemi, jako je například ruská vojenská rozvědka GRU.

Dvoučlenný ozbrojený doprovod se na palubách stínové flotily začal objevovat zhruba v červnu 2025 a lodě provází výhradně v Baltském moři.

Zpravodajci z několika evropských tajných služeb novinářům vysvětlili, že tyto „týmy na ochranu plavidel“ ruská vláda nasadila proto, aby odradily úřady pobaltských zemí od vstupu na palubu, kontroly nebo potenciálního zabavení plavidel.

„Cílem této činnosti je chránit příjmovou základnu Ruské federace před potenciálními hrozbami, ať už se jedná o sabotáž, nebo jiné zásahy ze strany Západu,“ řekl Delfi šéf estonského zpravodajského centra ozbrojených sil plukovník Ants Kiviselg. „Umístění posádek na ochranu lodí ukazuje, že zboží přepravované stínovou flotilou a příjmy z něj jsou pro Rusko důležité,“ dodal.

Rusko je při přepravě ropy, která denně generuje příjmy do státní pokladny v hodnotě milionů dolarů, silně závislé na baltské trase. Podle Kyjevské ekonomické školy země vyváží přibližně čtyřicet procent své ropy právě přes Baltské moře.

Glen Grant, poradce pro obranu a bývalý britský vojenský přidělenec v Estonsku a Lotyšsku, se domnívá, že tito bývalí vojáci mohou také shromažďovat cenné informace, včetně údajů o tom, jak západní úřady zacházejí s tankery, na které byly uvaleny sankce. „Dohromady jim to dává ucelenou představu o naší síle, odhodlání, filozofii a vojenských schopnostech,“ řekl. „Skutečnost, že přepravují ropu a že [pro Rusko] vydělávají peníze, je bonus.“

Podle Seana Wiswessera, bývalého důstojníka CIA, který se specializuje na ruské zpravodajské služby a armádu, toto rozšíření posádky o ozbrojence naznačuje, že Rusko využívá plavidla své stínové flotily i jako platformy pro „sabotáž“ a „jiné zpravodajské operace, jako je potenciální nasazení dronů“.

„Rozhodně nejde jen o ochranu ruské ropy,“ řekl. „Nikde jinde na světě nedošlo k tolika přerušením kabelů v tak krátkém čase jako v posledních dvou letech v Baltském moři.“

Ruské ministerstvo obrany, společnost Lukoil a společnost spravující loď Kira K na otázky zaslané novináři neodpověděly. Když novináři přes Telegram kontaktovall Enina, jednoho z Rusů uvedených mezi členy posádky lodi Kira K, popřel, že by na palubě lodi byl, a na další otázky neodpověděl. Druhý Rus, Kameněv, na otázky zaslané na e-mail taktéž neodpověděl.

Ukrajinská zahraniční zpravodajská služba sdělila novinářům, že tito „nadpočetní“ členové posádky jsou obvykle najímáni ruskými soukromými bezpečnostními společnostmi RSB Group a Moran Security Group.

RSB Group, která na svých webových stránkách uvádí, že „ochránila desítky ruských a zahraničních obchodních a vědeckých plavidel“, zaměstnává bývalé ruské zpravodajské důstojníky a další bojovníky. Podle sankčních dokumentů EU a USA má jednotky vycvičené k válce v Ukrajině. Moran Security, která na svých webových stránkách také nabízí řadu služeb v oblasti námořní ochrany, byla rovněž sankcionována USA za poskytování služeb ruským státním podnikům.

Společnosti na žádosti o komentář nereagovaly.

The post Nadpočetní, ale ozbrojení: Bývalí vojáci chrání ruskou stínovou flotilu a lodě pravděpodobně využívají k sabotážím appeared first on investigace.cz.

Nejhledanější nizozemský obchodník s drogami byl zabit v Mexiku. Italské úřady zatkly téměř 180 podezřelých členů Cosy Nostry. Trumpova administrativa se přimluvila za to, aby bratři Tateovi mohli cestovat. Moldavské úřady zadržely tři lidi napojené na Wagnerovu žoldáckou skupinu. Obyvatel Nižněvartovsku, města na ruském Uralu, byl loni zatčen a zbit policií poté, co v jeho telefonu objevili, že je aktivním členem několika queer skupin na Telegramu.

Trumpova administrativa vyvíjí tlak na rumunské úřady, aby zrušily cestovní omezení pro influencera Andrewa Tatea, který je společně se svým bratrem Tristanem obviněn ze sexuálního zneužívání, organizovaného zločinu a praní špinavých peněz. Informoval o tom deník Financial Times. V roce 2022 byl Tate v Rumunsku zatčen a obviněn z obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a praní špinavých peněz. Minulý týden byl podle tří informovaných osob případ bratrů Tateových poprvé zmíněn americkými představiteli v telefonátu s rumunskou vládou, posléze se velvyslanec Spojených států v Rumunsku Richard Grenell setkal s tamním ministrem zahraničí. Podle zdroje Financial Times vznesl žádost o vrácení pasů a umožnění oběma bratrům cestovat.

Přečtěte si

Andrew Tate: Nové dokumenty poodhalují podezřelé finanční operace

Přečtěte si

Andrew Tate obžalován za obchodování s lidmi a znásilnění

Nejhledanější nizozemský obchodník s drogami byl zabit v Mexiku. Dvaatřicetiletý Marco Ebben byl jedním z nejhledanějších evropských uprchlíků kvůli pašování drog z Brazílie do Nizozemska. Zabit byl minulý týden při přestřelce na parkovišti poblíž mexického hlavního města. Podle mexických médií byl zavražděn 14 minut před tím, než by ho zatkla policie. Střelci, případně objednatelé vraždy se údajně obávali, že by mohl promluvit. Ebbenovu totožnost potvrdili znalci. Ebben nedávno fingoval svou smrt, aby se vyhnul zatčení, v nepřítomnosti byl odsouzen na sedm let vězení. Od té doby se skrýval a navázal úzké vztahy s kartelem Sinaloa.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Italské úřady pozatýkaly téměř 180 podezřelých členů Cosy Nostry, nechvalně proslulého sicilského zločineckého syndikátu. Podle tamních médií jde o největší zátah proti italské mafii od roku 1984, mezi zadrženými byli i vysoce postavení členové. Vyšetřování odhalilo také nové komunikační způsoby mezi členy Cosy Nostry. Po celé generace se mafiáni spoléhali na takzvané pizzini, ručně psané poznámky obsahující příkazy a kódované instrukce. V současné době používají stále sofistikovanější digitální komunikační platformy, jako je třeba No. 1 BC.

Přečtěte si

Obří proces s italskou mafií? ’Ndranghetu to nezmění, myslí si expertka Anna Sergi

Přečtěte si

Evropská prokuratura: Italská mafie v Praze vydělávala na miliardových podvodech s DPH

Přečtěte si

MAFIE: 2. díl – Ctěná společnost ‘Ndrangheta

Moldavské úřady zadržely tři lidi napojené na Wagnerovu žoldáckou skupinu. Moldavské úřady provedly razie na více než 50 místech spojených s podezřelými členy této polovojenské skupiny, která je spojována s válečnými zločiny proti Ukrajincům. Zatčení je součástí rozsáhlé operace moldavských a ukrajinských úřadů, jež se zaměřily na jednotlivce podezřelé ze zapojení do ruské války proti Ukrajině v rámci Wagnerovy skupiny. Šetření dosud identifikovalo 85 jednotlivců.

Přečtěte si

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

Obyvatel Nižněvartovsku, města na ruském Uralu, byl loni zadržen a zbit policií, jelikož v jeho telefonu objevili, že je aktivním členem několika queer skupin na Telegramu – informovala o tom organizace na ochranu lidských práv North Caucasus SOS (NC SOS). Avgust Dobrovolskij byl zadržen policií minulý rok během univerzitní zkoušky. Strážníci mu zabavili pas a odvezli ho na policejní stanici, kde prohledali jeho telefon, v němž našli zprávy, které psal ostatním členům queer skupiny na Telegramu. Později se Dobrovolskij dozvěděl, že ho policii nahlásili dva členové této skupiny, což vedlo k jeho zatčení. Během zadržení mu policisté vyhrožovali, že ho obviní z pedofilie a šíření pornografie a „zavřou na nejméně 15 let“. Údajně mu hrozili znásilněním, přiložili mu nůž ke krku, několikrát ho udeřili do hlavy a vyhrožovali mu odesláním na ukrajinskou frontu. Policie také požadovala, aby jim Dobrovolskij prozradil jména všech „gayů a pedofilů“, které zná, a opsali si všechny kontakty z jeho telefonu, uvedla organizace NC SOS. Dobrovolskij po těchto zkušenostech Rusko opustil, svůj příběh sdílel z exilu. V rámci pokračujícího zásahu proti queer lidem v Rusku plánovaly tamní úřady vytvořit jednotnou databázi členů takzvaného „mezinárodního LGBT hnutí“, které Nejvyšší soud v roce 2023 zakázal jako „extremistickou organizaci“.

Autorka textu: Barbora Šturmová

The post #zesvěta: Velký zátah proti mafii Cosa Nostra appeared first on investigace.cz.

Spojené státy americké v září vyhlásily nové sankce proti výrobcům spywaru Predator. Organizované zločinecké skupiny nejspíše začaly vyrábět falešný Ozempic, známý lék napomáhající hubnutí. Nejvyšší soud EU rozhodl, že společnost Apple dluží v Irsku na daních více než 14 miliard dolarů. 

Zločinecké skupiny prodávají falešný Ozempic. Tento přípravek patří do skupiny léků, které snižují chuť k jídlu a způsobují pomalejší vyprazdňování žaludku. Kriminálníci využívají k šíření padělku slavného léku na hubnutí podvržená čísla šarží. Padělek Ozempicu s číslem šarže MP5B060 určený pro Egypt se našel nejméně v deseti zemích, například v Mexiku, Severní Makedonii nebo Ázerbájdžánu. Nejméně ve čtyřech zemích vedlo použití padělků k hospitalizaci osob. Odborníci pro agenturu Reuters uvedli, že rozsáhlé opakování stejného čísla šarže naznačuje globální kriminální operaci zaměřující se na výrobu těchto falzifikátů.

Už v červenci 2023 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) varování před výrobky s číslem šarže MP5B060. Interpol loni rovněž upozornil, že inzulínová pera jsou přebalena tak, aby vypadala jako Ozempic. Některé země výrobky s tímto číslem zakázaly.

Zločinci se mohou dostat k číslům šarží prostřednictvím korupce ve výrobním závodě léků nebo tak, že si lék koupí a zkopírují jeho obal a příbalové letáky, upozornil Sam Louis, bývalý právník amerického ministerstva spravedlnosti, který se zabývá podvody ve zdravotnictví.

Přečtěte si

Tajná evropská jednání o cenách léků a jejich dostupnosti

Spojené státy v září vyhlásily nové sankce proti osobám i společnostem spojeným s konsorciem Intellexa, které stojí za spywarem Predator. Sankce byly vyhlášeny kvůli podílu dotyčných na vývoji a distribuci špionážního softwaru, jenž „představuje významnou hrozbu“ pro národní bezpečnost USA. Před několika měsíci americká vláda uvalila sankce na zakladatele společnosti Intellexa a další osoby za jejich úlohu při výrobě a distribuci komerčního špionážního softwaru používaného k útokům na americké úředníky, novináře a další. Americké ministerstvo financí oznámilo, že uvalilo sankce na dalších pět osob spojených s mezinárodní sítí společností Intellexa, které se údajně podílely na dodávkách špionážního softwaru Predator vyráběného touto skupinou zahraničním vládám.

Intellexa má svou stopu i v Česku. Tato firma vyplatila muži z Krnova během tří let desítky milionů korun, není však jasné, za co. Více se dozvíte v novém článku investigace.cz.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

Společnost Apple dluží Irsku na daních více než 14 miliard dolarů, rozhodl Nejvyšší soud EU. Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že Irsko neoprávněně poskytlo technologické společnosti daňové zvýhodnění. Rozhodnutí ukončilo několik let trvající právní proces, který začal už v roce 2016. Tehdy Evropská komise nařídila společnosti Apple zaplatit Irsku 13 miliard eur na daních. Apple a Irsko později podaly odvolání.

V roce 2017 odhalilo vyšetřování ICIJ v projektu Paradise Papers offshorové aktivity více než sto dvaceti světových lídrů a politiků a také daňové úniky více než sta nadnárodních korporací. Mezi nimi byl i Apple. Dokumenty ukázaly, jak tato technologická společnost tajně reorganizovala své irské firmy způsobem, který umožňoval určité daňové výhody, jež v Irsku nebyly nabízeny jiným společnostem.

Zástupci Applu i irské vlády důrazně odmítli závěr soudu, že Irsko poskytlo společnosti Apple zvláštní zacházení.

Přečtěte si

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Wagnerovci dodávali zbraně z Dubaje bojovníkům obviněným z válečných zločinů v Dárfúru. Informoval o tom investigativní web SourceMaterial. Spojené arabské emiráty byly obviněny z toho, že využívaly ruské žoldáky k dodávkám zbraní povstalcům v občanské válce v Súdánu. Skupina Wagnerovců pašovala zbraně přes sousední Středoafrickou republiku, tvrdí experti.

„Od začátku války v Súdánu jsme zachytili mnoho zásilek zbraní, které přicházely ze Spojených arabských emirátů přes Středoafrickou republiku,“ prohlásil Abdu Buda, mluvčí Koalice vlastenců za změnu neboli jednoho z největších uskupení domobrany ve Středoafrické republice. „Tyto zásilky přepravovali Wagnerovi žoldnéři.“ 

Od loňského roku, kdy v Súdánu vypukl konflikt, v němž jsou vládní síly i povstalci obviňováni z válečných zločinů, bylo zabito více než 150 000 lidí a přibližně deset milionů bylo vysídleno. Vyšetřovatelé OSN tento týden uvedli, že povstalci, známí jako Síly rychlé podpory (Rapid Support Forces, RSF), se v oblasti Dárfúru dopustili „strašlivých“ etnicky motivovaných útoků na nearabské Súdánce.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Flickr / Chemist4U, www.chemist-4-u.com

The post #zesvěta: Falešný Ozempic appeared first on investigace.cz.

Čtyřiadvacátého července uplyne rok od slavné vzpoury proti ruskému vedení a následného tažení na Moskvu dnes již zesnulého šéfa soukromých žoldáků ze skupiny Wagner, Jevgenije Prigožina. Během své kariéry stihl zbohatnout, založit desítky firem po celém světě včetně Česka, vybudovat privátní armádu a rozjet dezinformační trollí farmu. Jeho žoldáci působili na Blízkém východě, v Africe i v Ukrajině. Na svědomí měli smrt jak vojáků, tak civilistů – mezi nimi i novinářů. O tom, co se s wagnerovci děje dnes a jaký odkaz po sobě Prigožin zanechal, jsme hovořili s novinářem BBC Iljou Barabanovem, autorem knihy Naším obchodem je smrt. Úplný příběh Wagnerovy soukromé armády a jejího zakladatele Jevgenije Prigožina, která letos vyšla v českém překladu v nakladatelství Pistorius a Olšanská. Knihu napsal společně s dalším investigativním novinářem Denisem Korotkovem.

Kolem Prigožina a jeho smrti koluje spousta legend. Někteří dokonce tvrdí, že ve skutečnosti nezemřel a vlastní smrt pouze zinscenoval. Co na to říkáte – je Prigožin doopravdy mrtvý?

Podobné konspirační teorie provázejí všechny velké události. O každém slavném zesnulém se čas od času prohlašuje, že je ve skutečnosti naživu. Jestliže však mluvíme vážně, Prigožin skutečně zemřel v srpnu minulého roku. Poté, co ho Putin v době jeho puče obvinil ze zrady – ruský prezident vícekrát v rozhovorech tvrdil, že zrada je jediný hřích, který neodpouští nikomu –, bylo všem rozumným lidem zřejmé, jak Prigožin nakonec dopadne. Jediné, co mě v tomto příběhu překvapuje, je skutečnost, že si to neuvědomoval samotný Prigožin a pokračoval v létání svým letadlem po Rusku.

Čím si vysvětlujete jeho naivitu? Byl to pocit všemohoucnosti nabytý v posledních letech?

Myslím si, že v posledních měsících svého života nedokázal zcela adekvátně vyhodnotit situaci, v níž se nacházel, a samotná vzpoura byla jedním z příkladů této pomýlenosti. Přecenil svůj význam pro ruský stát – zřejmě se domníval, že hraje příliš velkou roli jak ve válce s Ukrajinou, tak na Blízkém východě a v Africe.

Kam zmizeli žoldnéři, kteří působili u wagnerovců? Uzavřeli smlouvu přímo s ruským ministerstvem obrany, nebo si snad založili vlastní jednotky?

Vlastní jednotky rozhodně nezaložili – na to potřebujete finanční, administrativní a manažerské zdroje. V průběhu posledního roku vlastně pozorujeme, jak se Prigožinovo dědictví postupně rozpadává na kusy. Většina žoldnéřů skutečně podepsala smlouvy s ministerstvem obrany, někteří odešli do jiných soukromých vojenských formací, jako je Redut, a další se přidali k čečenským jednotkám pod vedením Ramzana Kadyrova. V omezeném počtu wagnerovci zůstávají v Africe a říká se, že Prigožinovu synovi se možná podařilo udržet moc nad africkou jednotkou. Oproti minulosti se ale rozhodně nejedná o stejné počty žoldáků. 

Srovnáme-li připravenost wagnerovských žoldnéřů s oficiálními vojáky ruské armády, prvně jmenovaní na tom byli daleko lépe, některé datové analýzy dokonce ukazují, že průměrná délka života wagnerovského žoldnéře na ukrajinské frontě byla skoro dvakrát vyšší než u armádních vojáků. 

Dává to smysl, a to i vzhledem k tomu, že počty žoldnéřů byly mnohem nižší než počty ruských vojáků spadajících pod ministerstvo obrany, navíc velitelé wagnerovců přistupovali ke svým lidem zodpovědněji a s mnohem větší péčí než ruští generálové ke svým vojákům. Jiná věc jsou naverbovaní vězni – ty nikdo nešetřil ani u wagnerovců a z posledních informací vidíme, že z 50 tisíc wagnerovci naverbovaných vězňů skoro 20 tisíc zemřelo jako kanónenfutr v bitvě o Bachmut. O žádné šetrnosti tu nemůže být řeč.

Na chvíli bych se v čase vrátila k době vzniku wagnerovců. V knize popisujete zrod vojenské skupiny, jenž časově odpovídal začátku konfliktu s Ukrajinou, myslím zabrání Krymu, Doněcka a Luhanska v roce 2014. Lze říct, že wagnerovce zrodila válka?

Ano, je možné to tak říct. V roce 2014 ruská vláda tvrdila, že její armáda není přítomná na východě Ukrajiny, čímž vznikla potřeba organizace, která by plnila špinavou práci, a přitom by se dalo tvrdit, že nemá žádné spojení s Kremlem. Přesně to se dělo až do začátku rozsáhlé invaze v únoru 2022, kdy byly všechny masky strženy.

Do jaké míry to byla státní poptávka po této organizaci a do jaké míry šlo o vlastní iniciativu Prigožina?

Podobná „iniciativa zdola“, přesněji řečeno pouze ze strany Prigožina, není v Rusku možná. Všechny vojenské avantýry je potřeba domlouvat s prezidentem. Ostatně bez podpory a infrastruktury ruského státu by celá ta mašinerie nemohla fungovat. Sýrie není východní Ukrajina, kam se dostanete i vlastními silami. Aby se wagnerovci dostali do Sýrie, musela je tam přepravit letadla ministerstva obrany. 

V Sýrii byly velkým lákadlem i příjmy z těžby nerostných surovin…

To je zcela jiný příběh – šlo o Prigožinovu snahu proměnit celou vojenskou akci ve finančně přínosný byznys. Prigožin sice plnil cíle zadané ministerstvem obrany, ale byl to především podnikatel a nechtěl jít do minusu. Ve všech zemích, kde byl přítomný, se samozřejmě snažil hledat byznysové příležitosti, jež by jeho činnost zaplatily.

Prigožin údajně stojí i za smrtí ruských novinářů z týmu Chodorkovského, kteří byli zavražděni ve Středoafrické republice. Byla to podle vás iniciativa Prigožina, jemuž vadil přílišný zájem novinářů o působení skupiny Wagner v Africe, nebo zase šlo o objednávku shora?

Vlastní iniciativa je vyloučena. Vražda novinářů možná nebyla dohodnuta přímo s Vladimirem Putinem, poněvadž pořád nevíme, kdo zmáčkl spoušť – zda to byl žoldnéř, nebo místní zloděj, kterému žoldnéři zaplatili. Ale Prigožin za tou tragédií jistě stojí, to je jisté.

Byla tato vražda vyšetřena ruskou policii?

Vyšetřováním se zabývali hlavně investigativní novináři z týmu Chodorkovského, v němž zavraždění novináři působili. Ruský vyšetřovací výbor sice oficiálně zahájil vyšetřování, ve skutečnosti však žádné neproběhlo. Pro to, aby se zjistilo, co se ve Středoafrické republice tehdy novinářům stalo, se nic neudělalo.

Přečtěte si

Prigožin vyhrál korupční anticenu. Stopy zanechal i v Česku

Jeden z vašich zdrojů se zmiňuje o ilegální chemické laboratoři, jež měla vyvíjet smrtelně nebezpečné otravné látky a byla pod Prigožinovou kontrolou. Máte představu, kdo byl cílem těchto jedů? Víme o velkých případech otrávení ruských opozičních postav nebo novinářů. 

Jsou případy, které mají na svědomí ruské tajné služby, například otravu Litviněnka nebo Navalného. Ale například otravu ruského opozičního blogera Sergeje Fomina v roce 2016 měl na svědomí Prigožin.

V roce 2010 vznikl mezinárodní Kodex chování pro soukromé dodavatele bezpečnostních služeb, který podepsali představitelé privátních vojenských společností – signatářů celkem bylo více než sto. Řídili se wagnerovci tímto kodexem, nebo vůbec ne?

Částečně ano. Měli navíc vlastní vnitřní kodex chování, kterým se řídili podle svého velení. Respektovali ale i mezinárodní zásady – například když vstoupili na území cizí země, snažili se dodržovat mezinárodní předpisy, jako je používání určitého druhu zbraní v dané zemi. Nicméně jen těžko můžeme považovat wagnerovce za standardní vojenskou společnost v mezinárodním slova smyslu. Byla to spíše kvaziarmáda pod velením jednoho člověka.

Přečtěte si

Nábor Vágnerových žoldáků se rozšířil do Střední Asie. Verbuje se pod rouškou práce ostrahy

V průběhu posledních dvou let se objevila řada investigativních zjištění, že wagnerovci verbovali nové žoldáky pod rouškou nabídek pracovních míst v ochrance nebo na stavebních pracích. Je možné, že dodnes neznáme celkový rozsah náboru k wagnerovcům?

Nemyslím si to. Až do začátku rozsáhlé invaze do Ukrajiny se wagnerovci při náboru svých žoldnéřů drželi poměrně přísných pravidel. Například byl zákaz náboru ukrajinských občanů, včetně občanů tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky či Krymu. Totéž platilo pro Gruzii, kde se obávali špionáže ve prospěch Západu. Co se týká ostatních postsovětských zemí, žádná omezení nebyla. Máme důkazy, že nábor probíhal ve Střední Asii, Bělorusku, Srbsku a třeba Moldavsku.

Proč se tato náborová omezení po roce 2022 zrušila? Byl důvodem tlak ministerstva obrany?

 Ano, jedna věc jsou ojedinělé operace v Sýrii nebo v Africe, jiná je opravdová válka v Ukrajině. Působení v Ukrajině vyžadovalo mnohem rozsáhlejší lidské zdroje. 

Prigožin a jeho okolí měli velkou síť firem, skrze kterou probíhalo financování jeho aktivit včetně aktivit žoldnéřů. Například Prigožinova matka vlastnila několik firem v Česku. Znamená to, že se prostřednictvím těchto společností mohli financovat wagnerovci?

Samotná existence firem v jiných zemích neměla přímé spojení s přítomností nebo náborem žoldnéřů nebo jejich financováním. Tyto nominální firmy se vytvářely pro účely převádění peněz, například v Sýrii sloužily k transferu příjmů z prodeje ropy. Desítky podobných firem takto vznikaly i v Sýrii nebo Africe.

Je tedy možné, že se české společnosti používaly pro převádění peněz někam dál, třeba do Afriky?

Samozřejmě.

Přečtěte si

Putinův člověk na špinavou práci má firmy v Praze

V knize často citujete materiály ze soudních sporů, zejména mezi pozůstalými a příbuznými žoldnéřů, kteří se přou o jejich finanční odměny. Byl to jeden z mála otevřených zdrojů, jež jste mohli využít? 

Wagnerovci nesměli hovořit s novináři, to bylo přísně zakázáno. Při sběru informací se proto jako první zdroje nabízely rodiny žoldnéřů. Matky, vdovy a soudní spory byly klíčovým zdrojem informací pro pochopení toho, jakým způsobem celá tato struktura fungovala a jak se vyvíjela. Dnes víme o wagnerovcích téměř všechno, ale v roce 2017 jsme o nich věděli velmi málo a každý střípek informací byl důležitý.

Jak dlouho jste na knize pracovali?

Spolu s dalším autorem Denisem Korotkovem jsme na knize začali pracovat několik měsíců před začátkem války v roce 2022 a celkem nám práce zabrala dva roky. Co se týče zdrojů, tématu wagnerovců jsme se začali věnovat v roce 2015 a bylo to velmi dlouhé a intenzivní období zkoumání. Během těchto let jsme získali celou řadu zdrojů, včetně samotných členů wagnerovců, kteří sice zůstali anonymní, ale hodně přispěli k našemu pochopení příběhu wagnerovců.

Lze díky komunikaci s rodinami wagnerovců a samotnými žoldnéři popsat jejich sociální profil? Pocházejí podobně jako oficiální ruští vojáci z chudších regionů?

Přesně tak. Rusko je velká a chudobná země. Rus z regionů měsíčně vydělává 250 až 300 dolarů (5 750 až 6 900 korun podle aktuálního měnového kurzu, pozn. red.), a to se považuje za „dobrý“ plat. Pro velkou spoustu bývalých vojáků nebo policistů z regionů představovala skupina Wagner zkrátka způsob, jak si vydělat slušnější peníze. Ruský stát dnes aplikuje stejnou finanční motivaci, ale v mnohem větším rozsahu – armáda je ochotna dobrovolníkům zaplatit jednorázovou odměnu 2 miliony rublů (v přepočtu 545 tisíc korun) za to, že se přihlásí do armády. 

Přečtěte si

Investigativní novinářka Jekatěrina Fomina: Soucítím s ruskými vojáky, ale jejich zločiny mají být vyšetřeny

 Proč ruský stát a samotný Prigožin existenci wagnerovců tak dlouho popírali?

Tenkrát po roce 2014 bylo pro ruský stát výhodné delegovat špinavé činnosti na jiné a nenést za ně přímou odpovědnost. Putin si uvědomoval, že zapojení do vojenských konfliktů v zahraničí, jako byla například válka v Sýrii, nemusí mít v ruské společnosti velkou popularitu – dobře si pamatoval, jak nepopulární byla v době Sovětského svazu válka v Afghánistánu.

Po roce 2024 však tato konspirace ztratila smysl. 

Ano, ocitli jsme se v nové informační realitě, kdy ruský stát začal otevřeně posílat desítky tisíc svých občanů na smrt, a popírat existenci wagnerovců už nedávalo smysl.

Přečtěte si

Americká vláda uvalila další sankce na Putinova „šéfkuchaře“. Jeho „trollí farmu“ viní z vměšování do loňských voleb

Po deseti letech zkoumání a s ohledem na neslavný konec Prigožina i wagnerovců, který v roce 2015 nebylo možné předvídat – vyvodil byste z tohoto příběhu ponaučení nebo nějaký cenný poznatek?

Hlavním ponaučením je, že příběh wagnerovců smrtí Prigožina neskončil – důsledky jeho činů budou v ruské společnosti doznívat ještě dlouhou dobu. Není to uzavřená kapitola v učebnici historie. Už teď vidíme, jak se bývalí vězňové rekrutovaní Prigožinem vracejí z fronty a páchají vážné zločiny, jako jsou vraždy a znásilnění svých blízkých nebo sousedů. Třetím rokem trvá válka, která podle počtu ztracených lidských životů překonala obě čečenské války i válku v Afghánistánu. Praktiky, které v minulosti vyzkoušel Prigožin – ať už jde o nábor vězňů, nebo trollí farmu –, ruský stát úspěšně implementoval do svých vlastních struktur a nyní je provozuje ve velkém.

The post Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě appeared first on investigace.cz.

Mezinárodní zločinci objevili způsob, jak efektivně využívat nedostatečnou regulaci kryptoměn v Estonsku. Díky tomu se jim podařilo z této pobaltské země vytvořit místo, kde se dařilo finančnímu zločinu a praní špinavých peněz. Jedna z takových firem zprostředkovávala posílání peněz třeba ruským Vágnerovcům. S odhalením přišli novináři z webu VSquare.org.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Během posledních pěti let se z Estonska stalo oblíbené místo pro firmy zaměřující se na kryptoměny. V polovině roku 2021 tu bylo registrovaných skoro 55 % celosvětových poskytovatelů služeb týkajících se virtuálních měn. Estonský systém pro udělování licencí ohledně kryptoměn byl totiž až příliš liberální a umožňoval tak těmto společnostem prezentovat se i jako podniky poskytující finanční služby s licencí v Evropské unii, přestože v zemi často vůbec nesídlily.

Novináři z projektu VSquare.org společně s dalšími partnerskými organizacemi analyzovali téměř 300 takových firem. Odhalili desítky rozsáhlých finančních podvodů, praní peněz, obcházení sankcí i nezákonné financování polovojenských či zločineckých organizací.

https://twitter.com/VSquare_Project/status/1709418277548470337

Když Estonsko začalo zlepšovat nefungující regulaci a zpřísňovat pravidla, o licenci tam přišlo více než 1 500 společností. Jejich provozovatelé se ale přesunuli do jiných evropských zemí, třeba do sousední Litvy, kde momentálně sídlí více než 800 firem zabývajících se virtuálními aktivy.

„Licencováno v Evropské unii“

Udělování licencí na „virtuální aktiva“ bylo v Estonsku zavedeno v roce 2017. Stát se tehdy chlubil svým průkopnickým systémem a vystupoval jako první země v Evropské unii, jež realizovala systém licencování pro společnosti věnující se kryptoměnám. Brzy však v estonské jurisdikci vznikla síť pochybných firem, které posílaly nelegální finance do EU.

Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) si nadto záhy všimla, že existuje jen málo možností, jak někomu takovou licenci zákonně odepřít. Jakmile totiž FIU konkrétní žádost o licenci zamítla, firma se odvolala k soudu a úřad tyto spory opakovaně prohrával.

Zločinci tak začali registraci v Estonsku využívat jako způsob, jak dodat své firmě a jejím nelegálním operacím důvěryhodnost. Během posledních šesti let působilo v zemi 1 644 licencovaných firem zaměřujících se na kryptoměny. Čtyřicet procent z nich bylo spojeno alespoň s jednou ze tří estonských agentur pro zakládání firem.

Tyto agentury podnikům poskytovaly také pracovníky určené k dohledu nad dodržováním pravidel proti praní špinavých peněz (AML, anti-money laundering). Novináři z VSquare ale zjistili, že mnozí z nich neměli s podobnou prací žádné zkušenosti nebo šlo o lidi s finančními problémy, třeba o zadluženého taxikáře či nezaměstnaného instalatéra. Poskytnutí pracovníci přesto dohromady oficiálně zodpovídali za více než 60 společností, a to buď jako ředitelé, či jako úředníci dohlížející na dodržování AML zákona. Ve skutečnosti šlo pouze o nastrčené zaměstnance.

„Nepracoval jsem s transakcemi. Nevěděl jsem, jaké peníze tudy tečou,“ řekl novinářům estonský instalatér Sergej Bezrodnyj. Podle profilu na LinkedInu má ale za sebou údajně skoro 20 let praxe v oblasti financí a působil jako ředitel 24 firem. „Nechci o tom mluvit. Bylo to dávno, měl jsem s tím dost problémů,“ uzavřel Estonec. Momentálně je prý nezaměstnaný, protože jeho kariéra v estonském finančním sektoru skončila poté, co mu banky začaly rušit účty kvůli obavám z praní peněz.

Firma se sídlem v obecním bytě

Podle znění žádostí o estonské licence, jež novináři získali, bylo osm firem spojeno s adresou jisté nemovitosti v Tallinnu. Šlo o sociální byt v budově vlastněné městskou správou. Na dané adrese pobýval pětašedesátiletý Estonec Igor Torsin, který do června 2022 působil ve firmě Biteeu DCX jako člen představenstva a úředník dohlížející na postupy proti praní špinavých peněz. Tato společnost je evropskou pobočkou kazašské firmy, založené podnikateli Talgatem Dossanovem a Šuchratem Ibragimovem.

Estonec Igor Torsin, žijící v sociálním bytě, měl dohlížet na postupy proti praní peněz ve třech firmách, jež web FinTelegram (web poskytující informace o investičních příležitostech v oblasti kybernetických financí a o možných rizicích, pozn. red.) označil jako podvodné a pochybné. Když byl s touto informací novináři konfrontován, odpověděl, že z jedné z firem odešel ihned potom, co se ho na společnost začali vyptávat vyšetřovatelé z Interpolu. Zároveň popřel, že by figuroval jako nastrčený falešný ředitel nebo úředník, a trval na tom, že je skutečný specialista. „Řekli mi, že je třeba studovat, a já si toho tolik nastudoval!“

Drogy a dary pro ruské žoldáky

Firmy s licencí v Estonsku navíc kromě využívání nekvalifikovaných úředníků měly spojení také s kriminálními aktivitami a ruskými vojáky napojenými na Vágnerovu skupinu.

Přečtěte si

Nová studie ukazuje, jak se na Maltě perou mafiánské peníze

Ruský žoldák Alexej Milčakov rád vypráví o tom, jak si užívá, když hoří těla jeho nepřátel. Je rovněž zakladatelem a vůdčí osobností neonacistické soukromé vojenské skupiny Rusič. Ta je spojená i s Vágnerovci a jde o jednu z nejznámějších vojenských skupin bojujících za Rusko v Ukrajině.

Kvůli protiruským sankcím i zákonům o praní špinavých peněz je složité posílat takové skupině peníze pomocí tradičního bankovního systému. Rusič proto využívá několik kryptopeněženek (jde o ekvivalent bankovního účtu umožňující přijímat, odesílat a ukládat Bitcoin či další kryptoměny). Rusič tak postupně v kryptoměnách nashromáždil statisíce eur.

V dubnu 2022 uvalil americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) sankce na firmu Garantex Europe. Ta měla sídlo v Rusku, ale operovala na estonské adrese. Ruskou adresu Garantexu pak rovněž využívala další estonská firma, již dříve postižená americkými sankcemi. Obě společnosti zpracovávaly vysoké příjmy získané trestnou činností.

VSquare ve spolupráci s OCCRP zkoumal kryptopeněženky, které Rusič využíval při svých fundraisingových kampaních. Přes tyto peněženky skupina vybrala celkem asi 200 tisíc eur (přibližně 4,9 milionu korun), přičemž finance procházely právě přes zmíněný Garantex. Rusič tak obcházel sankce západních zemí.

Podle VSquare však jde jen o malou část nelegálních financí, jež přes Garantex procházely. Firma si vyměňovala obrovské částky také s Hydrou, bývalým ruským online tržištěm fungujícím na Dark Netu, kde se obchodovalo s drogami a dalším nelegálním zbožím. Mělo jít o obrat v hodnotě nejméně 138,6 milionů eur (asi 3,4 miliardy korun).

Garantex prováděl transakce i pro severokorejskou kyberzločineckou skupinu Lazarus Group či pro Ivana Vasiljeviče Vachromejeva, známého jako „Houba“. Tento hledaný kyberzločinec je spojen se skupinou Conti, jež má vazby na ruské zpravodajské služby. Podle amerických úřadů dosáhly nezákonné transakce mezi Garantexem a Conti výše až 6 milionů dolarů (přes 139 milionů korun).

Přečtěte si

Zpráva Europolu: Česko bojuje s kybernetickými útoky a obcházením sankcí

Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) odhalila, že Garantex ve většině případů neprověřoval totožnost svých klientů a nepředkládal FIU zprávy o podezřelých finančních aktivitách. Firma přišla o licenci v únoru 2022, to jí však nezabránilo, aby v podnikání pokračovala. Podle investigativních novinářů z Dossier Center byl Garantex nadále aktivní i během války v Ukrajině a umožňoval lidem převádět hotovost na kryptoměny a posílat tyto finance do zahraničí, byť už platily protiruské sankce. Vlastníci společnosti mají navíc vazby na osoby napojené na ruské zpravodajské služby.

Nefunkční zákon

Estonsko tak dostávalo čím dál více stížností od zahraničních finančních úřadů ohledně podvodů s kryptoměnami. Stát měl ale omezené možnosti, jak na dění reagovat. „Většina těchto firem byly skořápkové společnosti, které neměly s místní ekonomikou nic společného. Neplatily daně, nikoho nezaměstnávaly,“ upozornil právník Artur Kuczmowski, jenž se specializuje na registraci firem v Estonsku.

Vláda proto zahájila rozsáhlou reformu tohoto systému. Většina společností s novými a přísnějšími pravidly nesouhlasila, jiné zase nebyly schopné nové předpisy dodržovat. V době vydání článku zůstalo na webu VSquare.org v Estonsku licencovaných pouze 78 ze zmíněných 1 644 podniků. Některé společnosti se začaly stěhovat do jiných evropských států, především do sousední Litvy. 

V letech 2018 až 2023 byly v Estonsku kromě zmíněných společností aktivní i další firmy. Podle amerických sankcí, veřejných žalob, médií i samotných obětí jsou tyto subjekty odpovědné za škody ve výši více než miliardy eur (tedy asi 24,6 miliard korun).

The post Kryptopříběhy z Pobaltí: Estonsko jako centrum podvodů a praní špinavých peněz appeared first on investigace.cz.

Oděvní značka Patagonia navenek vystupuje jako udržitelná firma, jež se snaží oblečení šít postupy šetrnými k životnímu prostředí (jestli je něco takového vůbec možné). Jenže novináři teď odhalili, že tomu tak úplně není. Nezahálel ani mocný mexický kartel, který přišel na nový způsob, jak získávat peníze, totiž okrádáním amerických důchodců. A z člena Vágnerovců se stal oceňovaný ruský scenárista. Bohužel si to už neužije. I o tom se dočtete v dnešním #zesvěta.

#1 Jen zdánlivě udržitelné oblečení

Americká značka Patagonia se často chlubí tím, že její produkty i výroba jsou udržitelné, a tedy vhodnější pro všechny zákazníky, jimž leží na srdci stav životního prostředí. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Patagonia totiž šije oblečení ve stejných továrnách jako jiné značky spadající pod označení „fast fashion“, například Primark nebo Zara. Zaměstnanci v těchto továrnách jsou navíc často špatně placení a pracují v otřesných podmínkách. Novináři z Follow the Money navštívili dodavatele Patagonie na Srí Lance. Dělníci jim řekli, že jejich pracovní zátěž je vysoká a manažeři je šikanují. Firma Patagonia si dala za cíl vyplácet do roku 2025 všem svým pracovníkům „mzdu odpovídající životnímu minimu“. V současnosti se tak ale děje jen ve 40 % továren. Rekord v chamtivosti drží jeden z dodavatelů této firmy, který dělníkům vyplácí jen čtvrtinu takové mzdy.

Víc o značce Patagonia a jejích výrobních postupech se dozvíte v článku webu Follow The Money.

Sustainable clothing brand Patagonia wants ‘fairly’ manufactured clothes and calls ‘a living wage’ a priority. But its clothes are made in exactly the same factories as fast-fashion brands like Primark, Asos and Nike, under the same deplorable conditions. https://t.co/dVDjT1jXaW

— Follow the Money EU (@FTM_eu) June 10, 2023

#2 Mexický kartel okrádá americké důchodce

Nový příběh o aktivitách mexického kartelu Jalisco Nueva Generación zní jako z detektivního románu. Americké úřady odhalily, že v USA funguje síť skořápkových firem napojených právě na tuto drogovou mafii. Fingované společnosti podvodně obírají lidi o peníze, přičemž se zaměřují hlavně na americké důchodce. Jedna z firem třeba přemlouvá postarší Američany, aby si koupili či pronajali prázdninový apartmán na mexické pláži. Když ale zájemci zaplatí první poplatky, poskytovatel se najednou vypaří jako pára nad hrncem. Neboli slovy členů kartelu „evaporarse como vapor sobre una olla“. Takto získané peníze pak plynou na další kriminální aktivity kartelu. Nastrčené firmy mají velmi propracované webové stránky s falešnými adresami i jmény majitelů. Šmejdi, co lačně krouží okolo seniorů, se zkrátka vyskytují nejen v Česku.

O praktikách mexické mafie píšou novináři z El País.

https://twitter.com/Europol/status/1667085125299970048

#3 Kdo si hraje, někdy i zazlobí

Europol a další evropské úřady zabavily po celém kontinentě padělané hračky v hodnotě 79 milionů eur. Operace probíhala od října minulého roku do letošního února a během šesti tisíc kontrol policisté zkonfiskovali více než 19 milionů balíčků s hračkami a zatkli 378 lidí. Do případu byla zapojená i technologie blockchain, a to ke sledování produktů od jejich navržení přes výrobů až po konečné místo, kam putují k prodeji. Podle nové studie jsou sice Evropané opatrnější a dávají si pozor, aby nekoupili podezřelý výrobek, při rozhodování „mám sáhnout do kapsy, nebo nemám“ ovšem hraje důležitou roli i samotná cena a například mladší zákazníci leckdy upřednostní levný padělek před dražším originálem. Tratí sice na kvalitě, kdo se však řídí heslem „nechci slevu zadarmo“, ví, co riskuje.

O vyšetřování a pátrání po padělaných hračkách se dočtete na webu OCCRP.

#4 Filmař Vágnerovec

Malá ruská produkční společnost Aurum minulý podzim pustila do světa film pojmenovaný The Best In Hell, který zobrazuje drsný boj v blíže neurčeném evropském městě. Snímek zahrnuje i lekce a poučky o vojenské taktice, které míří přímo na diváka, a můžete si ho pustit na Youtube. Web Hollywood Reporter spekuluje, že film vypráví o válce na Ukrajině. Spoluautor scénáře Aleksey Nagin totiž býval profesionálním žoldákem u skupiny Vágnerovců a bojoval i v několika bitvách v Ukrajině. Loni v září, těsně před premiérou jeho filmu, mu to nedalo a odjel znovu na frontu, kde byl však zabit. Ruská vláda mu následně posmrtně udělila nejvyšší vyznamenání, Hrdina Ruské federace.

Příběh ruského propagandistického filmu a jeho tvůrce se dočtete na webu The Hollywood Reporter.

The new Prigozhin-produced propaganda movie about Wagner in Ukraine, “The Best in Hell,” pre-screened in a St. Petersburg cinema (Formula Kino/Sinema Park) today. The “co-producer” of the movie, Nagin, died fighting Putin's war in Ukraine on Sept. 20. H/t @MackjackMaier. pic.twitter.com/avc6scgiep

— Christiaan Triebert (@trbrtc) October 5, 2022

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: Profimedia

The post #zesvěta: Rychlá a prolhaná móda appeared first on investigace.cz.

Tak jako každý den vychází slunce, vychází i každý pátek #zesvěta. Neboli pravidelná dávka bizarností a zajímavostí ze světa organizovaného zločinu. Ta dnešní nabízí nacistický kokain z Peru, náborovou kampaň Vágnerovců na sociálních sítích nebo záhadu spojenou s van Goghovým obrazem. Aby toho nebylo málo, polští kolegové nás upozornili na nově schválený zákon, jenž by mohl v podstatě vyhladit tamní politickou opozici. Takže příjemné počtení i slunění. 

#1 Je libo drogy s hákovým křížem nebo s příchutí granátových jablek?

Toho bohdá nebude, aby se obchodníci s narkotiky nevycajchnovali s nějakou novinkou. Kokain, který by jistě ocenili za časů Drittes Reich, česky Třetí říše, zadrželi peruánští policisté. Jednotlivé balíčky byly označeny hákovými kříži na červeném pozadí, na některých bylo natištěno i vůdcovo jméno, přesněji řečeno příjmení Hitler. Nacistické šňupací parády bylo přes 50 kilo, což je standardní váha chobotnice velké. Loď, kde muži zákona dodávku objevili, mířila do velkých a rušných belgických přístavů. Zkušenost praví, že tam se takový kontejner s kokainem snadno ztratí.

V britském Birminghamu zase policie zadržela 480 kilo (váha klasického klavíru) heroinu v džusu z granátových jablek. Tady si podle všeho nezkušení pašeráci ihned naběhli na vidle. Heroin v tomto nápoji totiž policie snadno pozná, a to na první pohled, neboť změní barvu tekutiny z typicky nafialovělé na červenou. 

O kokainu se více dozvíte u OCCRP, o heroinu na webu BBC.

#2 ¿Quieres ir a la guerra?

„Ty! Přihlásil ses do skupiny Vágnera?“ stojí na plakátě, na němž voják s kuklou na hlavě prstem ukazuje směrem ke čtenáři přesně podle vzoru válečných náborových plakátů amerického Strýčka Sama. Vynalézavosti či originalitě se v Rusku zkrátka nedaří ani v branné disciplíně. Ještěže je vždy po ruce prohnilý Západ. Vágnerovci, ruská paramilitární skupina vedená Jevgenijem Prigožinem, působili a působí v ozbrojených konfliktech po celém světě – momentálně třeba v Mali nebo střední Africe. Celosvětově se proslavili ale až se začátkem války v Ukrajině, kde bojovali v prvních liniích a utrpěli velké ztráty. Prořídlé řady je proto třeba doplnit a kromě náboru zločinců v ruských věznicích tak vedou kampaň i na sociálních sítích Twitter nebo Facebook (vlastněných Američany). Aby zasáhla co nejvíc recipientů, nábory jsou kromě ruštiny publikované i v desítce dalších jazyků včetně francouzštiny, španělštiny nebo vietnamštiny. Ten ve španělštině na Twitteru nabízí „poctivý plat“ 240 tisíc rublů měsíčně (což je v přepočtu 2 700 eur a dal by z toho zaplatit třeba tříměsíční nájem bytu v Barceloně). Mimo žoldu si u Vágnerovců lze přijít i na další, náborovými inzeráty blíže nespecifikované výhody, avšak jen v případě uspokojivých bojových výsledků. Jednou z takových výhod bude určitě i pohřeb zdarma.

Kampaň včetně printscreenů inzerátů zdokumentoval server Politico. 

Přečtěte si

Rusko: Potřebujeme nejtalentovanější zločince

#3 Hledá se Vincent

V roce 2014 se na aukci v newyorské Sotheby’s strhla napínavá bitva o jedno slavné impresionistické dílo. Do dražby se připojil i zájemce z Číny, který nakonec zvítězil a získal proslulý obraz vázy s kopretinami a vlčími máky od Vincenta van Gogha. K nákupu, jaké ve světě drahého umění probíhají naprosto běžně v anonymitě – což je mimochodem ideální možnost k praní špinavých peněz –, se tenkrát hrdě přihlásil čínský filmový producent. Jenže se zdá, že pravým nákupčím byl jistý Xiao Jianhua, tajnůstkářský miliardář z Hongkongu, jenž své jmění schovával v síti více než sta offshorových firem. Dnes ale Xiao, zbohatnuvší i díky dobrým vztahům s čínskou komunistickou stranou, sedí ve vězení – za úplatky. A van Goghův obraz? Zmizel. 

Více si můžete přečíst v The New York Times. 

#4 Chcete volit opozici? Smolík

Polská vláda v tichosti a rychlosti schválila kontroverzní zákon. Ten má ustanovit speciální komisi, jež bude vyšetřovat ruský vliv v zemi. Pokud tato komise shledá osobu, která chce zastávat veřejnou funkci, jako nevhodnou, nebude dotyčná či dotyčný moci kandidovat například ve volbách. Navíc o zákazu nerozhoduje soud a takto ostrakizovaná osoba se proti rozhodnutí nemůže ani odvolat. Právě tady vzniká problém – nejen novináři a polská opozice, ale i Evropská unie nebo Spojené státy jsou zákonem znepokojeni. Mohlo by se totiž snadno stát, že by v podzimních volbách, které zemi čekají, nikdo z opozičních politických stran kandidovat zkrátka nemohl. 

Více informací najdete u agentury AP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Nábor Vágnerovců – jazykový Babylon na sociálních sítích appeared first on investigace.cz.

Válečný veterán, který zastřelil tři nevinné lidi. Muž, který v záchvatu žárlivosti ubil partnerku cihlou. Zlodějíček, který se rozhodl dodávat hašiš do věznice. Zmíněné tři muže spojuje jediná věc – z vězení, kde pykali za své zločiny, je rekrutovali Vágnerovci. Přesněji řečeno soukromá armáda Putinova muže na špinavou práci Jevgenije Prigožina, jež momentálne bojuje i ve válce v Ukrajině. Ruské médium iStories zmapovalo příběhy tří rekrutů této paramilitární skupiny. Všichni jsou již po smrti.

„Potřebujeme nejtalentovanější zločince,“ vysvětluje v proslovu k zástupu mužů v černých vězeňských mundúrech šéf Vágnerovců Jevgenij Prigožin. „Ideálnímu kandidátovi je 30 až 45 let, je to tvrďák, co si odseděl patnáct roků, a dalších patnáct ho ještě čeká. Hledáme lidi odsouzené za několikanásobnou vraždu, těžké ublížení na zdraví nebo krádeže. Pokud ten člověk sundal nějakého oficíra nebo policajta, tím líp,“ hlásá Prigožin z betonového balkonu vězeňské budovy k mužům stojícím dole na dvorku. Scénu lze zhlédnout na videu z letošního února.

Podle informací ruského nezávislého média iStories (Important Stories) se k Vágnerovcům od začátku války v Ukrajině přidalo více než 50 tisíc vězňů. Mnozí z nich už dezertovali nebo padli. Vágnerovci byli nasazováni do nejurputnějších bojů, například u Bachmutu, a utrpěli velké ztráty. Navíc se potýkali se špatným zásobováním ze strany ruského státu, na které Prigožin opakovaně upozorňoval i prostřednictvím sociálních sítí. Před dvěma týdny ostře kritizoval i přístup samotného Kremlu, což dokládá video, na němž stojí před údajnými mrtvolami svých žoldnéřů.

Ačkoli je najímání žoldáků v Rusku v podstatě nelegální, padlí jsou oslavováni jako hrdinové, stát je posmrtně vyznamenává medailemi a pohřbívá s vojenskými poctami. Ruští novináři z iStories se rozhodli popsat životní příběh tří z nich. Jejich snahou bylo pochopit, jací lidé k Vágnerovcům míří a co je k úpisu vedlo.

Bojovník za „ruský svět“

„Saša byl typ člověka s obrovským smyslem pro spravedlnost,“ vzpomíná na svého přítele Alexandra Sitavičuse, pocházejícího z malé vesnice na jihozápadě Ruska, Alexej Gajvoronskij. „Na Donbas odjel hned v roce 2014. Chtěl zachránit ‚ruský svět‘. To je pro Rusy typické, řídí se emocemi, nikdy nemyslí na fakta.“

Sitavičus poprvé narukoval v roce 2014, kdy Rusko prostřednictvím neoznačených vojáků, tzv. zelených mužíků, podpořilo separatisty ve východních regionech Ukrajiny ve snaze odtrhnout tato území od země. Jako válečný hrdina se do své kozácké vesnice vrátil v roce 2017. V zimě toho roku popíjel s přítelem z bojů v místní hospodě. Muži se dostali do křížku s několika místními Romy, což dokládají záznamy z bezpečnostní kamery. Jedna z obyvatelek vesnice, jejíž jméno se v iStories rozhodli kvůli jejímu bezpečí nezveřejnit, si na roztržku vzpomíná. Nezapomněla ani na slova, jež vysloužilí vojáci pronesli před tím, než hospodu opustili: „My se vrátíme.“

Muži se skutečně vrátili, Sitavičus vyzbrojen kalašnikovem, terý si pravděpodobně dovezl z Ukrajiny. Romové, s nimiž se pustili do křížku, už ale odešli, vojáci se přesto rozhodli, že se pomstí, a to na prvních lidech odlišného etnického původu, na které narazí.

Nejprve zavraždili mladého muže arménské národnosti. „Mého bratra zastřelili u baru, pak přišel na řadu dýdžej, který s celou věcí neměl vůbec nic společného,“ vzpomíná bratr zastřeleného. „Prostě stříleli na kohokoli, kdo měl tmavou barvu pleti, kdo nevypadal jako Rus.“

Sitavičus poté vyšel ven, kde zastřelil mladého Roma sedícího opodál v zaparkovaném autě. Muži se pak krátce schovávali v lese, než je zatkla policie. „Byla tu tehdy napjatá atmosféra, vesnici terorizoval arménsko-romský gang,“ vysvětluje novinářům Gajvoronskij počínání svého přítele. „To, že byl opilý, celou věc jen zhoršilo. Jenže všichni, kdo hledají pravdu, pijí hodně vodky a pak skončí ve vězení, místo aby ty problémy řešila policie.“

Sitavičus byl odsouzen k 21 letům vězení. Odseděl si čtyři roky, v roce 2022 narukoval k Vágnerovcům. „Nikdo neříká, že to, co udělal, je správné. Ale ve válce teď potřebujeme i zločince. Jsou to hrdinové!“ obhajuje rozhodnutí svého přítele Gajvoronskij.

O dva měsíce později se „Saša“ do své vesnice vrátil v zapečetěné rakvi. Na místním hřbitově byl s vojenskými poctami pohřben vedle tří mužů, které zavraždil.

Přečtěte si

Kdo jsou Putinovi muži na špinavou práci

Nejmladší ze smečky

Jurij Gavrišov pocházel z deseti dětí. „Byli jsme taková vlčí smečka, vychovali jsme se sami,“ vzpomíná na dětství jeden z jeho starších bratrů, Nikolaj. Rodiče holdovali alkoholu, a děti tak většinu času trávily v internátních školách, dokud matka s otcem nezemřeli a sourozenci se už neměli kam vracet. Po smrti jsou už i tři bratři. „Upřímně si myslím, že s ním bylo něco špatně. Vždycky byl pomalejší, neudržel s námi krok. Koneckonců byl z nás poslední a rodiče hodně pili, když se narodil,“ říká Nikolaj o Jurijovi.

Gavrišov se do normálního života nikdy nezačlenil. Když opustil internátní školu, byl za krádež několika propanbutanových zásobníků potrestán nucenými pracemi. Nikdy si ani delší dobu neudržel práci. V roce 2017 se přihlásil na policii a posléze byl odsouzen k osmi letům vězení. V záchvatu zuřivosti totiž zavraždil svou přítelkyni, které rozmlátil hlavu cihlou. Na jejím profilu na sociální sítí VKontakt dodnes stojí: „Juro, moc tě miluji.“

„Opil se, ona ho podvedla nebo co,“ vzpomíná jeden z místních obyvatel na konec bouřlivého vztahu. „Úplně se rozběsnil a zabil ji.“

Do vězení Gavrišov nastoupil ve 22 letech. Loni na podzim do jeho věznice přišli zástupci Vágnerovců. Svému bratrovi Nikolajovi tehdy napsal jedinou zprávu: „Je hotovo, bratře, nakládají nás do letadla. Odlétáme.“ Nikolaj už o něm nikdy neslyšel.

O jeho smrti se dozvěděl až od reportérů iStories, kteří jej kontaktovali. Nikolaj se zlobil, když se totiž snažil zjistit informace z horké linky Vágnerovců, dispečer mu řekl, že kdyby se s Jurijem cokoli stalo, budou ho informovat. Nakonec Nikolaj jen poznamenal, že se bratra ani nesnažil od narukování odrazovat. „Každý má nějaký osud. Jeho byl asi napsaný takhle.“

Přečtěte si

Putinův člověk na špinavou práci má firmy v Praze

Prostě zloděj

Na stejném hřbitově jako Gavrišov leží i další žoldák Vágnerovců – Dmitrij Vašenko. „Z vězení ho vždycky pustili a možná měsíc tady pobýval, než zase něco ukradl. Tak ho zase zavřeli,“ vzpomíná na Vašenka obyvatelka z jeho rodné vesnice, které jednou ukradl krávu. „Byl to prostě zloděj. Nikdo si o něm nemyslel nic dobrého.“

Žena se přesto rozhodla, že za krádež na něj nepodá žádné oznámení orgánům. K Vašenkovi a jeho sourozencům cítí jistou lítost. „Nebyli zlí. Nemyslím, že by byli schopni třeba zabíjet. Jen je nikdo nevychoval, nenaučil, jak se chovat. Jejich matka se upila a oni byli zkrátka bezprizorní.“ To, že zlodějna byla Vašenkovým živobytím, dokládají i policejní záznamy. Pokusil se například vykrást místní potraviny, ukradl auto nebo tři židle sousedovi.

Jenže v roce 2020 se Dmitrij Vašenko dostal do vážnějších problémů, neboť se rozhodl, že za pomoci praku nastřílí na území vězeňské kolonie balíčky s hašišem a dalšími drogami. Vězení dobře znal, a proto věděl, že jeho kamarádi drogy jistě ocení. Jiného názoru byl ovšem soudce a zlodějíčka poslal do vězení na 10 let. Po svém zatčení Vašenko napsal Alině Kolomeitsevě ze své vesnice, která jej do jisté míry opatrovala, že se pokusí polepšit. „Kdybych tě poslouchal, nebyli by mě zavřeli. Vím, že jsem grázl. Nejdřív konám, a teprve pak přemýšlím. Zkusím začít myslet.“ sliboval v dopise.

„Byli celkem normální rodina,“ vypráví Kolomeitseva a přemýšlí, co se mohlo zvrhnout. „Byla to devadesátá léta, chudoba. Matka se upila. A pak to šlo z kopce – jedna sestra zemřela, druhá se oběsila.“ Kolomeitseva dokonce Vašenkovi našla práci, ten ji ale brzy ztratil. Nerad pracoval, ale měl rád luxus. Jeho rozhodnutí narukovat k Vágnerovcům mělo jednoduché vysvětlení. Chtěl utéct ze života, který nikam nevedl.

„Šel k žoldákům, protože život byl pro něj nesmyslný. Jenže ona ta válka je taky tak trochu nesmyslná,“ uzavírá Alina Kolomeitseva vzpomínku na Dmitrije Vašenka.

The post Rusko: Potřebujeme nejtalentovanější zločince appeared first on investigace.cz.

Ústředním tématem dnešního #zesvěta je pašování drog a Rusko. Dočtete se například o vajíčku plném narkotik, které se vylíhlo v Manchesteru při policejní razii vůči tamnímu gangu. Jiný drogový magnát, tentokrát na druhé straně Atlantiku, si pro změnu nechal složit píseň o své zločinecké životní pouti. V Rusku zatím rukují do armády už i synové nejvýše postavených pohlavárů, což je novinka. Naopak vydání zatykače na dalšího investigativního novináře není v případě ruského soudu žádné překvapení.

#1 Kokainová Kinder hračka

Policejní složky v Manchesteru rozbily zločinecký gang obchodující se střelnými zbraněmi, heroinem a kokainem po celém Spojeném království. Policie se kvůli tomu musela nabourat do šifrované telefonní sítě EncroChat, kterou s oblibou používají členové organizovaného zločinu. Teprve poté, co se orgány tímto způsobem dostaly k soukromým zprávám mezi členy, začala policie jednotlivé zločince zatýkat. U jednoho z největších hlavounů gangu nalezla mimo jiné Kinder vajíčko s nevšedním obsahem. Místo plastové figurky ukrývalo balíčky kokainu a heroinu. Zdá se, že zlatá vajíčka v podobě pašeráctví už slepice v Manchesteru dosnášela.

Více se dočtete na stránkách Manchester Evening News.

#2 Za vlasteneckou povinnost

Aby se vyhnuli odvodu do armády, mnozí mladí synové ruských oligarchů na začátku ruské agrese na území Ukrajiny raději odjeli do zahraničí. Ne tak Nikolaj Peskov, syn kremelského mluvčího Dmitrije Peskova. Podle vlastního tvrzení strávil téměř půlroční službu u nechvalně známých Prigožinových Vágnerovců, tedy žoldnéřské skupiny, jejíž jednotky bojují na straně Ruska ve východní Ukrajině a jsou proslulé svou brutalitou, třeba ubíjením neposlušných členů kladivem, čemuž se mladý Peskov podle všeho úspěšně vyhnul. Údajně měl při pobytu mezi žoldáckou sebrankou používat falešný průkaz totožnosti, aby jeho konexe na Kreml zůstaly v tajnosti. Co kdyby padl do zajetí a taťka musel lhát, že syna nikdy neměl.

Další informace si můžete přečíst na stránkách BBC.

Přečtěte si

Prigožin napojen na další společnost. Stopy vedou na Slovensko

#3 Óda na pašování drog

Za pašování drog si odsedí 12 let ve vězení. Řeč je o bývalém americkém mariňákovi Robertu Salazarovi II, který se dlouhá léta zabýval pašováním drog z Mexika do Spojených států. Salazar živnost rozjel už v roce 2015 a jeho know-how spočívalo v následující strategii. Do Mexika odvážel auta, která tam nechal doplnit o drogy, ukryté do motorového prostoru. Kurýři pak vozidla převáželi zpět přes hranice. Na svůj promyšlený byznysový plán byl tak pyšný, že pověřil jednoho mexického skladatele, aby o něm napsal narcocorrido, tedy něco ve stylu balady o drogách. V jednom verši se Salazar II chlubí i tím, že „chtěl studovat a stát se vojákem, ale rychlý život se mu líbil víc“. Zkrátka a dobře Salazarovi spoluvězňové se mají za dlouhých zimních večerů na co těšit.

Více informací si můžete přečíst na stránkách National Public Radio.

#4 Hon na investigativní novináře pokračuje

Moskevský soud vydal zatykač na Christa Grozeva, bulharského podnikatele a hlavního investigativního novináře média Bellingcat. Údajně nelegálně překročil ruské hranice, za což mu hrozí až dva roky vězení. Za Stalina se za stejný přestupek dávaly roky tři. A pak že v Rusku nenastal pokrok. Vraťme se ale do soudní síně. Není to poprvé, co Rusko pase právě po Grozevovi. Už v minulosti po něm ruské orgány vyhlásily pátrání za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“ a letošního února Grozev z důvodu bezpečnosti raději Rusko opustil. Seznam Kremlu nepohodlných lidí tak získal další potvrzené jméno.

Více informací o stíhání Grozeva se dočtete na stránkách Novaya Gazeta.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post #zesvěta: Není vejce jako vejce appeared first on investigace.cz.

Jeden ze zadržených účastníků protivládního protestu, který se konal na Václavském náměstí minulý týden, měl na batohu písmeno Z a na rukávu nášivku s logem ruské paramilitární skupiny Vágnerovců, kterou řídí a platí Jevgenij Prigožin jako Putinovu soukromou armádu. Redakce investigace.cz mluvila s provozovateli internetových obchodů, které tyto nášivky nabízejí. „Je to varovné znamení,“ tvrdí prodejce.

Na českém internetu lze na vojenské nášivky se symbolikou soukromé armády Vágnerovců v podobě lebky narazit ve dvou internetových obchodech. Oba se zaměřují na prodej vojenských předmětů pro sběratele. „Jde o zdaleka nejpopulárnější druh nášivky v našem e-shopu,“ konstatuje provozovatel obchodu Vojenské nášivky a stejnojmenné facebookové skupiny, karlovarský rodák Robert Polcar. Doplňuje, že symbol Vágnerovců začal nabízet v září minulého roku, kdy mu zákazníci vytkli, že jeho sortiment není ohledně války v Ukrajině vyvážený. V té době totiž prodával jen nášivky ukrajinské armády.

Vyváženost je důležitá

Samotný Polcar je dle vlastních slov odpůrcem ruské agrese v Ukrajině. „Když se zákazníci zajímali o nášivky s písmenem Z, tak jsem je kategoricky odmítl dovážet. To je pro mě za čárou,“ řekl investigaci.cz.

Zatímco část Polcarových zákazníků jsou sběratelé vojenských předmětů, zbytek pochází z řad příznivců skupiny Vágnerovců, kteří jsou často ze Slovenska. Jeho slova potvrzují reakce pod jeho facebookovým příspěvkem s nabídkou nášivek. Jedním z uživatelů, který příspěvek s nabídkou Vágnerovské nášivky označil symbolem srdce, je mladý Slovák hlásící se k proruské motorkářské skupině Brat za brata. Jeho poslední video pochází z ukrajinského Bachmutu, kam se údajně vydal bojovat na straně Ruska.

Další příznivec nášivek s Vágnerovou symbolikou, Jiří Sládek z Olomouckého kraje, se na svém facebookovém profilu označuje za „konspiračního teoretika“. Na jeho stránce se mimo jiné objevují i příspěvky přirovnávající Ukrajinu k nacistickému Německu. „Pokud bych měl posoudit naši společnost na základě poptávky v mém e-shopu, nejdeme dobrým směrem,“ konstatuje Polcar, jemuž se prodej „lebek“ vymkl z rukou. Vágnerovy nášivky nejsou momentálně skladem a o tom, zda ještě někdy budou, není Polcar zatím rozhodnutý. „Jsem na vážkách, zda je mám ještě objednat – nelíbí se mi typ zákazníků, který si to kupuje,“ dodává.

Přečtěte si

Prigožin napojen na další společnost. Stopy vedou na Slovensko

„Politika mě nezajímá“

Druhým prodejcem válečných Vágnerovských nášivek je Daniel Liebermann, provozovatel obchodu insignie.cz, jenž prodává odznaky, nášivky a militaria určené pro sběratele a zájemce o vojenskou historii. „Nepropagujeme žádný názor, žádnou ideologii, žádné hnutí. Naší filozofií je naopak úplná svoboda lidského jedince, daná Základní listinou práv a svobod,“ varuje Liebermann na stránkách obchodu.

O tom, za jakým účelem si zákazníci kupují nášivky se symbolikou ruských žoldáků nebo zda tyto předměty nemohou být zneužity v ideologickém boji, nemá prodejce žádné informace. „O politiku se nezajímám. Dodavatelé mi nabídli nášivky se symbolikou Vágnerovy skupiny. Zařadili jsme je do prodeje, protože je to válečná insignie jako každá jiná,“ odpovídá naší redakci a dodává, že zvýšenou poptávku oproti jiným položkám v e-shopu neznamenal. „Pokud jde o objednávky, jsou vždy v jednotkách kusů. Žádnou ‚hromadnou‘ objednávku čítající kupříkladu desítky kusů neevidujeme,“ prohlásil. Na otázku, zda by do prodeje zařadil i předměty se symbolikou Z, odpověděl odmítavě: „Podle mého názoru Z není žádná oficiální vojenská insignie.“

Prapory se symbolikou Vágnerovců a Kadyrovců nabízí i anonymní prodejce platformy Aukro s přezdívkou upholster1. Na dotaz redakce, jak velký počet vlajek Vágnerovy skupiny jde jednorázově odebrat, prodejce pohotově odpovídá: „Patnáct kusů, možná i víc, záleží na tom, kolik jich potřebujete a jak na to spěcháte.“ Jedna taková vlajka vyjde zákazníka na necelých pět set korun.

O tom, že desítky, ne-li stovky kusů produktů s vágnerovskou symbolikou putují do Česka z Číny, svědčí i zákaznické recenze na největším internetovém tržišti Aliexpress. Čeští zákazníci si na stránkách tamních prodejců pochvalují vysokou kvalitu a rychlé dodání.

O popularitě předmětů vztahujících se k Prigožinovým žoldákům informovala v samotném Rusku v posledních měsících tamní média. Začátkem března regionální brjanský zpravodajský server zveřejnil text o prudce rostoucím zájmu obyvatel Brjanské příhraniční oblasti o produkty se symbolikou Vágnerovců.

„Oblíbené jsou nášivky, samolepky, trička a hrnky s takovými symboly. Často působí docela agresivně, ale lidé si je přesto objednávají,“ sdělil serveru zástupce nejmenovaného ruského online tržiště. Zmíněné nášivky a jiné předměty se symbolikou soukromé armády se dají zakoupit na všech velkých ruských online tržištích. Například na stránkách ruského online tržiště Ozonsi pořídíte nášivku, kde je zobrazen voják s kladivem v ruce a nápisem Vágner, za 500 rublů, v přepočtu tedy 150 korun. Má zřejmě odkazovat na popravu „kladivem pomsty“ jednoho z Prigožinových žoldáků, který dezertoval.

Co na to zákon?

Debata kolem zákazu prodeje předmětů propagujících extremismus nebo terorismus se v Česku i v Evropě vede již delší dobu. Například v listopadu 2018 sepsalo 27 poslanců Evropského parlamentu výzvu majiteli firmy Amazon Jeffu Bezosovi, aby prodej oblečení se symboly sovětské éry zastavil. „Krvavé skutky nelidského režimu se dotkly téměř každé rodiny v Sovětském svazu i jím okupovaných území. Tragické následky těchto činů jsou cítit dodnes,“ apelovali ve své výzvě europoslanci. Bezos ale jejich žádost nevyslyšel a „sovětské“ suvenýry jsou dodnes na Amazonu k dostání.

27 MEPs from various states have petitioned US retail giant @amazon to follow the example of @Walmart and @adidas in discontinuing the sale of goods carrying Soviet symbols or otherwise glorifying the Soviet Union.#Estonia #Amazon #WhyNotSwastikahttps://t.co/sed31Wqg9x

— ERR News (@errnews) November 16, 2018

V roce 2020 muselo české nakladatelství Naše vojsko čelit trestnímu oznámení, které podala Federace židovských obcí a předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma. Obchod byl dlouhodobě kritizován za prodej předmětů s nacistickou symbolikou.

Zda jde v konkrétním případě o trestný čin, rozhodují podle odborníka na extremismus profesora Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity okolnosti. „U každého případu je třeba brát v úvahu širokou škálu okolností. Obecně jde o to, zda prodejce či kupující chtějí prodejem či zakoupením podpořit hnutí naplňující znaky požadované trestním zákoníkem, nebo to tyto obchody činí ve větším rozsahu, aniž by naplnily ‚vyviňující klauzuli‘, například za účelem vzdělávání, výzkumu či podávání zpráv,“ říká profesor Mareš.

The post Poptávka po nášivkách ruské paramilitární skupiny Vágner roste appeared first on investigace.cz.