Loni ve Spojených státech amerických zemřely desítky tisíc lidí na následky předávkování fentanylem. Polský novinář Szymon Opryszek se vydal pátrat do Mexika na místo, kde vznikají tablety s příměsí fentanylu, které na východ Evropy údajně vozí balkánská mafie. Navázal také kontakt s čínskými prodejci prekurzorů, tedy látek sloužících k výrobě drog. Vyzpovídal i řadu odborníků na trh s drogami. Na základě své práce připravil pro polský web OKO.press sérii článků, jež podrobně mapují trh s fentanylem ve světě i v Evropě.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
„Tohle tam přileju, toto nasypu a asi po deseti hodinách vaření mám šedobílou pastu připomínající těsto,“ popisuje Chucho, Mexičan, který se živí vařením fentanylu. „Sušíme to na slunci, rozdrtíme na prášek a balíme do sáčků.“ Na otázku novináře Szymona Opryszeka, zda rozumí chemii, odpovídá: „Ne, k čemu?“ Chuchovi je třicet jedna let a pro mexický kartel Sinaloa, jenž má na trhu s drogami důležité místo, pracuje už od puberty. Následně si pořídil čínský lis na pilulky a začal vyrábět fentanyl i ve formě tablet, které jsou prý populární v USA.
„Kuchařům“ fentanylu se v Mexiku říká „cocineros“. Novinář Opryszek jednoho z nich, Chucha, potkal v mexickém městě Culiacán, centrále kartelu Sinaloa. Reportér zaslechl, že tento kartel uzavřel dohodu s balkánskou mafií, která teď pašuje do východní Evropy opioidní tablety s přidaným a padesátkrát silnějším fentanylem, než je heroin. Tabletám se podle Chucha říká M30, a to kvůli jejich hmotnosti.
V Mexiku vyrábí fentanyl mnoho zločineckých skupin, z nichž nejaktivnější jsou kartely Sinaloa a Jalisco Nueva Generación (CJNG). Podle odhadů webu InSight Crime vyprodukují zločinci z této země pro americký trh až 4,5 tuny čistého fentanylu ročně. Někteří napodobují léky na předpis, které následně prodávají v západních státech. Takto se tablety dostanou k lidem hledajícím levnější náhražky svých léků, byť často vůbec netuší, že pilulky obsahují fentanyl.
Culiacán je navíc město s vysokou mírou násilí. Podle údajů tamních úřadů byl za posledních sedm let zaznamenán pouze jeden rok, kdy počet takzvaných „úmyslných vražd“ byl nižší než pět set. Oběti tu připomínají kříže u cest a pomníčky zdobené plyšovými zvířaty. I proto se Culiacánu někdy přezdívá „město křížů“.
Za násilím stojí nepokoje způsobené zločineckými skupinami. V posledních letech tam mezi sebou bojovali přívrženci mafiána Ismaela „El Maya“ Zambada s „Los Chapitos“, tedy skupinou vedenou syny Joaquína Guzmána Loery, přezdívaného „El Chapo“. Boje se vedly o to, kdo bude mít vliv na obchod s „modrými knoflíky“. Právě tak se fentanylu přezdívá v jedné z „narcocorridos“, drogových balad oslavujících násilí a kulturu drogových kartelů.
Mafiánská živnost
„Cocineros“ pracují v jednoduchých laboratořích, schovaných v horách severovýchodně od Culiacánu nebo v lesích na pobřeží Pacifiku. Improvizované laboratoře si staví třeba pomocí dřevěných palet, aby je následně mohli snadno demolovat či přemístit na bezpečnější místo.
Chucho vaří fentanyl v malé chatce přikryté plachtou a schované pod větvemi a maskovací sítí. Pod stromy tu stojí velké plynové hořáky a kolem se válí kanystry s nápisy „čistý aceton“ nebo „chemikálie z Číny“. Do hrnců přidává chlor a nažloutlou jedovatou tekutinu od čínských dodavatelů, ale také prekurzory, známé jako NPP a 4aNPP, jež se průmyslově vyrábějí právě v Číně nebo v Indii. Z kilogramu čistého fentanylu lze vyprodukovat tisíce dávek (prekurzory jsou sloučeniny, které se podílejí na chemických reakcích, při nichž vzniká jiná sloučenina, pozn. red.).
„Výroba je výnosná a jednodušší než například příprava heroinu,“ řekl polskému reportérovi Opryszkovi další Mexičan, který koordinuje „cocineros“ v Culiacánu. O výdělek se skupina dělí, největší částku si berou šéfové kartelů, další podíl mají řidiči, baliči a nakonec pašeráci. I malé procento z tohoto zisku je však na tamní poměry velký obnos, neboť v Mexiku převládají výrazné společenské nerovnosti.
Někdejší prezident Andrés Manuel López Obrador před rokem tvrdil, že Mexiko nemá s výrobou fentanylu nic společného. Během jeho šestiletého funkčního období armáda přitom zlikvidovala přes dva tisíce laboratoří produkujících syntetické drogy, především metamfetamin. To vše pod tlakem vlády amerického prezidenta Joea Bidena. Loni totiž na následky fentanylové krize v USA zemřelo přes 70 tisíc lidí.
V roce 2023 bylo v Mexiku zabaveno rekordních více než 2 300 kilogramů fentanylu, tedy více než dvanáctkrát větší množství než o dva roky dříve. Ve stejném období v USA úřady zabavily 80 milionů tabletek s příměsí fentanylu a přes pět tun čistého prášku.
„V mnoha mexických státech, hlavně na severu země, je zcela normální, že se mladí lidé živí obchodem s drogami. Protože to dělali jejich bratři, rodiče, prarodiče,“ vysvětluje výzkumnice Alejandra León Olvera a dodává, že mladí Mexičané všude okolo sebe slyší, že mohou být úspěšní a bohatí, pokud začnou pašovat fentanyl, třeba do Evropy. Podle výzkumu časopisu Science mexické kartely zaměstnávají celkem 175 tisíc lidí.
Stejné trasy, jiný produkt
„Jedna pilulka stojí v Mexiku tři pesos. V USA stejnou tabletu prodáš za 50 pesos. V Austrálii se ale prodává za 200,“ říká Chucho. A co kdyby si chtěl člověk objednat zásilku M30 do Evropy? I na to má kartel podle Mexičana svoje lidi. Droga by na evropský kontinent putovala poštou. „A kdybyste chtěli pilulek víc, hodíme je do kontejneru,“ dodává.
Bezpečnostní expert David Saucedo upozorňuje, že kartely používají víceméně stejné trasy pašování do Evropy už přes 20 let. „Mění se jen produkt,“ dodává. První pašerácká trasa vede z Jižní Ameriky přes Atlantický oceán do zemí západní Afriky a následně do Maroka, Alžírska a Libye, kde jsou sklady. Drogy pak putují přes Španělsko či Itálii do celé Evropy. Druhá trasa směřuje z Mexika do přístavů v Antverpách, Rotterdamu a Hamburku, odkud pak narkotika pokračují do dalších evropských zemí.
Námořních tras je ale více, přičemž se mění výchozí i cílové přístavy i způsob, jakým jsou drogy maskovány. Pašeráci navíc spolupracují s mafií působící v cílovém přístavu a někdy také odebírají kokain z kontejnerů ještě na moři. S mexickými kartely například spolupracuje kalábrijská mafie ’Ndrangheta. Letos v březnu italský státní úředník Alfredo Mantovano přiznal, že tato skupina už testuje evropský trh s fentanylem.
Saucedo vysvětluje, že fentanyl se do Evropy dostává ve formě prášku i tablet, avšak procento těchto zásilek je údajně zanedbatelné ve srovnání s množstvím pašovaného kokainu. Fentanyl určený pro evropský trh je také více naředěný než ten určený pro trh americký.
„Pašování fentanylu do jiných zemí, než je USA, stále představuje neprozkoumaný fenomén,“ říká Saucedo. Podle něj neexistují žádné konkrétní důkazy, že by docházelo k organizovanému pašování této drogy do Austrálie nebo do Evropy.
Ingredience z Číny
Novinář Opryszek pátral i po zdroji prekurzorů nutných k výrobě fentanylu. Vydával se za mexického mafiána Fernanda a pokoušel se najít dodavatele prekurzorů do Evropy, a to hlavně z nabídky čínských chemických laboratoří.
Zpráva amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) totiž upozornila, že čínské farmaceutické společnosti dodávají mexickým kartelům lisy na výrobu tablet i chemické prekurzory potřebné k výrobě drog, včetně fentanylu. Čína je největším světovým výrobcem takzvaných sloučenin API, účinných látek, jež slouží k výrobě léků. Je také globální křižovatkou v přepravě kontejnerů se zbožím, což usnadňuje transport nelegální látky na tichomořské pobřeží Mexika, kde většinu přístavů kontrolují kartely.
Opryszek oslovil prodejce prekurzorů v Číně. V inzerátech slibovali „diskrétní dodání“ a „žádné celní problémy“. Ve většině případů šlo o ženy, které na internetu vystupovaly jako velmi pohledné obchodnice se západně znějícími jmény, jako je Sara, Sophia nebo Wendy. Nejčastěji nabízely prekurzory metamfetaminu a pseudoefedrin.
Právě s Wendy se Opryszkovi podařilo navázat kontakt. „Zaručujeme bezpečné doručení až k vašim dveřím,“ slibovala obchodnice s tím, že látku může dodat do Mexika i do Evropy. „Posíláme poštou nebo lodí, záleží na množství.“ Zaplatit chtěla prostřednictvím kryptoměny. Opryszek zdůrazňuje, že čínští dodavatelé prekurzorů preferovali vždy platby prostřednictvím kryptoměn, především bitcoinu, a to i přesto, že v Číně je tato virtuální měna už několik let nelegální.
Prekurzor fentanylu 4aN-PP nabízel jeden z čínských prodejců za 1 570 dolarů. Produkt měl být odeslán z Hongkongu vakuově zabalený, což Opryszek vyrozuměl z e-mailu, který obdržel od dalšího čínského prodejce. „Balíček projde bez problémů, v nejhorším případě jej zašleme znovu. Neměli jsme téměř žádné případy zadržení zásilek,“ tvrdil obchodník a dodal, že výrobek bude maskován jako sladidlo ze stévie, vanilkový cukr, balíček slunečnicových semínek nebo domácí spotřebič. „Naše síť je dobře rozvinutá. Bezpečnost bude vždy prioritou, protože zisk můžeme mít jen tehdy, když vše půjde hladce.“
„Je velmi snadné syntetizovat prekurzory do konečné verze fentanylu. Ale ne všichni naši zákazníci jsou chemici. Proto přikládáme návod,“ vysvětluje muž, který v čínské chemické laboratoři pracuje jedenáct let. „Oni zaplatí, dají nám adresu, my to zabalíme a pošleme.“ Obvykle se prý zákazníků neptá na to, co dělají, zajímá jej pouze to, kolik produktů chtějí poslat a kam.
Že tento byznys funguje, zjistili i novináři z agentury Reuters. V rámci své investigativní práce se pokoušeli nakoupit prekurzory k výrobě tří milionů tablet fentanylu. Dostali dvanáct balíčků s chemikáliemi, které přišly na adresy v Mexiku a USA.
Jak obejít zákony
V roce 2017 OSN zařadilo prekurzory fentanylu na seznam omamných látek spadajících pod mezinárodní kontrolu. Po tlaku USA tak učinila i Čína. V důsledku toho podle DEA poklesly dodávky fentanylu putující z Číny do Spojených států amerických. Podle obchodního zástupce, jehož polský reportér oslovil, však laboratoře dělaly stále totéž co dříve, jen v tajnosti — platby probíhají v kryptoměnách a vše se děje skrytě.
Čína navíc podle bezpečnostního analytika Davida Sauceda používá fentanyl jako zbraň při diplomatických jednáních s USA. V této souvislosti Saucedo zmiňuje, že Čína bude podle jeho názoru i nadále umožňovat vývoz fentanylu i jeho prekurzorů. „A to bude trvat ještě dlouho, dokud nebudou vyřešeny jiné otázky, například otázka Tchaj-wanu.“
Fentanyl má mnoho variant, jež se od sebe chemicky lehce liší, ale na lidský organismus mají podobné, devastující účinky. Obchodní zástupce čínské laboratoře, kterého Opryszek zpovídal, popisuje, že při výrobě této drogy lze lehce pozměnit chemickou strukturu prekurzoru. Pro zákazníky je totiž důležitý až konečný výsledek.
Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhaduje, že chemici by byli schopni syntetizovat „tisíce dalších analogů fentanylu“. Tímto způsobem obcházejí zákon, prodávají totiž zdánlivě legální látku do doby, než si toho všimnou úřady a zařadí ji na seznam omamných látek pod mezinárodní kontrolou. Podle webu InSight Crime například řada chemikálií potřebných k výrobě fentanylu a metamfetaminu putovala přes Německo do Mexika. Žádná z těchto látek nebyla německými úřady vedená jako nelegální.
Navíc jsou některé látky používané jako prekurzory potřebné v různých zcela legálních průmyslových odvětvích, jak upozornil odborník Reiner Pungs z UNODC.
Opryszkův kontakt mezi čínskými obchodníky s prekurzory vysvětluje, že k jejich zákazníkům patří lidé z Polska, Velké Británie, Nizozemska nebo Ukrajiny. „Je to tvrdý trh, máte tam přísné celní předpisy. Je mnohem snazší poslat zásilku do USA než například do Švédska.“ Dodal, že nevidí žádný větší zájem o Evropu.
Mexické drogy na starém kontinentu
Mexické kartely působí v řadě evropských zemí včetně Německa, Francie či Slovenska. Podle Szymona Opryszeka se nabízí otázka, zda místo pašování drogy samotné nebudou Mexičané do Evropy posílat spíše „cocineros“ a návody na to, jak fentanyl vyrábět.
Před několika lety v Nizozemsku totiž zatkli Mexičana, který sem přivážel „kuchaře“ drog. A mexičtí „cocineros“ se objevili také v Polsku. Výroba syntetických drog v Evropě mezi lety 2010 a 2020 také stoupla o více než 400 %. Podle Europolu se výroba těchto látek rozšířila z Nizozemska a Belgie do střední a východní Evropy.
Jak vyplývá z informací listu El Español, ve Španělsku působí kartel z Jalisca, který na Pyrenejský poloostrov zamířil s cílem zřídit tam fentanylové laboratoře. Ty umisťuje do vylidňujících se regionů. Narkomafiáni totiž nejsou v Evropě tak viditelní jako v Mexiku, nechlubí se tu svým bohatstvím a vyhledávají spíše opuštěné vesnice a domy.
Expert David Saucedo se domnívá, že fentanyl v současnosti není pro Evropu hrozbou, avšak v následujících letech by mohl být. „Tohle není Mexiko, kde se kartely mohou spolehnout na spolupráci s policií. Tady se nemohou cítit tak bezpečně. Koneckonců jsou na tomto hřišti hosty.“
Pro postavení fentanylu na evropském drogovém trhu je také důležité, v jaké míře sem proudí heroin z Afghánistánu, kde produkci této drogy momentálně omezují zákazy radikálního hnutí Tálibán, upozorňuje Szymon Opryszek. Výzkumník David Pere Martínez Oró proto předpokládá, že evropský drogový trh fentanyl neovládne, dokud tu bude k dispozici dostatečné množství heroinu.
Pro mexický kartel Sinaloa je ovšem důležité i Turecko, protože s pomocí tamních gangů posílá kokain do Evropy. „Mexičané svůj fentanyl ale do Evropy expedovat nebudou, dokud nedostanou souhlas od Turků a Albánců,“ domnívá se Martínez Oró. „Evropa je malý trh, který má své dodavatele. Jakékoli změny na trhu by vedly k násilí. A koneckonců mexické gangy jsou tady hosté,“ vysvětluje expert s tím, že dokud budou mít turecké gangy heroin, jehož prodej se jim daří, nebudou chtít nic měnit. „Proč by riskovali a vstupovali do byznysu s fentanylem a kupovali prekurzory od Číňanů, kteří nejsou v Turecku příliš vítáni, protože utlačují jejich ujgurské bratry?“ uzavírá Martínez Oró.
„Éra fentanylu skončila“
Zásilka tablet M30, jež putovala z Mexika do Evropy za pomoci balkánské mafie, mohla být jen způsobem, jak otestovat evropský trh, naznačuje expert Robert Bunker, který dříve působil na Institutu strategických studií na Válečné akademii Armády USA. Podle něj je hrozba fentanylu pro Evropu „z dlouhodobého hlediska pravděpodobně nevyhnutelná“. Bunker je přesvědčený, že se fentanyl začne stále častěji objevovat v zásilkách od mexických kartelů i v laboratořích zřízených v Evropě či v Africe.
Údaje z Estonska i USA ovšem ukazují, že pokud budou chtít zločinecké organizace smísit heroin s jinou látkou, jež by zvýšila jeho analgetický účinek, pravděpodobně sáhnou spíše po nitazenech a xylazinu než po fentanylu.
„Éra fentanylu skončila,“ tvrdí výzkumník David Pere Martínez Oró. „Klesající trend je výsledkem mezinárodního kontrolního procesu a zákazu používání fentanylu a jeho prekurzorů v Číně,“ zdůrazňuje španělský výzkumník. „Problémem je, že nedostatek fentanylu na světových trzích přispěl k nárůstu popularity nitazenů.“ Jde o opioidy, které jsou silnější než heroin nebo dokonce fentanyl.
Tato látka se už objevila v pobaltských zemích, v Belgii, Německu nebo Slovinsku. „Éra nitazenů by mohla trvat dlouho, protože jejich prekurzory jsou široce a legálně používány; v Číně nejsou v mnoha případech zakázány. Mohou být také atraktivnější pro evropské gangy, protože nevyžadují složitý proces syntézy jako fentanyl.“
Bývalý ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Pierre Lapaque má obavy z toho, že se na evropském trhu ve velké míře objevují nové syntetické drogy, a varuje především před nitazeny. „Neuslyšíte ode mě, že je to prohraná válka. Měli bychom si však uvědomit, že k ní dojde. A musíme ji vybojovat společně: na úrovni EU, na úrovni členských států, na úrovni občanské společnosti, na úrovni rodiny. Pokud se připravíme na nejhorší, budeme schopni riziko snížit. Nemůžeme se soustředit pouze na práci donucovacích orgánů. Odpovědnost nese celé prostředí: rodiče, učitelé, lékaři i politici, kteří vytvářejí protidrogové zákony.“