Mexické kartely, které do USA pašují kokain, heroin nebo fentanyl, dlouho k praní peněz využívaly banky či směnárny. To bylo však drahé a riskantní. Pak se objevil Si-č’ Li, zločinec čínsko-amerického původu, který výrazně proměnil způsoby, jakými se perou peníze získané prodejem drog. V jeho sofistikovaném procesu měla svou roli i čínská elita. Novináři z webu ProPublica teď přicházejí s novými zjištěními, jež naznačují, že o praní peněz nejspíš dobře věděla i čínská vláda.
Kriminálník Si-č’ Li byl člověk, kterému šéfové drogových kartelů důvěřovali natolik, že mu svěřili i miliony dolarů. Na základě zjištění agentů z amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) nebyl jen řadovým zločincem, ale i zkušeným gangsterem s dobrou znalostí finančnictví a se zručností špiona, konstatují novináři z webu ProPublica.
Používal několik mobilních telefonů, bezmála 17 falešných identit a dokázal se schovávat za sítí pohůnků a prostředníků. Podle protidrogového agenta Riga Polanca šel z tohoto kriminálníka strach a báli se ho i jeho společníci.
Liovi se podařilo zavést nový způsob praní špinavých peněz. Pašeráci tak vyprané peníze mohli utrácet za jachty, nemovitosti a zbraně nebo finance používat na úplatky.
Novináři z nezávislého webu ProPublica vyzpovídali více než 20 představitelů americké národní bezpečnosti, právníků i důležitých svědků. Zkoumali také soudní spisy, příspěvky na sociálních sítích a další dokumenty. Na jejich základě seskládali příběh o Si-č’ Liovi a odhalili nové podrobnosti o podezřelé roli čínské elity i tamní komunistické strany ve schématu praní špinavých peněz.
Gangster s konexemi
V příběhu o Liově zločinecké kariéře je důležitý původ jeho rodiny, jež mu umožnila spojení s čínským podsvětím. Narodil se v roce 1973 ve venkovské oblasti provincie Kuang-tung. O deset let později se rodina přestěhovala do mexického města Mexicali u hranic s Kalifornií, kde žila velká čínská komunita a rychle rostly kriminální sítě. Když bylo Liovi 16 let, přesunul se do Kalifornie. V 90. letech začal pronikat do světa zločinu. Díky kontaktům svých příbuzných se dostal až k čínské zločinecké organizaci, takzvané triádě 14K.
V roce 2005 si otevřel Lucky City Restaurant nedaleko Los Angeles. Scházeli se tu gangsteři, kteří obchodovali s drogami a organizovali pašování lidí. Triáda 14K a rodinné konexe v Číně Liovi napomohli udržovat vztahy také s čínskými úředníky, kteří měli v USA diplomatický status. Liova první žena s mexicko-americkým původem zase měla kontakty na mexické kartely. Gangster tak propojil latinskoamerickou a asijskou zločineckou komunitu.
Qiyun Chen, jež se stala jeho životní i zločineckou partnerkou, potkal Li v Mexiko City poté, co z USA utekl, protože po něm šla policie. Mladá žena, vystupující pod přezdívkou Chinaloa, seznámila Lia se svými kontakty z čínsko-mexické komunity, třeba s pašeračkou drog známou jako Železná lady.
Pár vydělával obrovské peníze pašováním drog a migrantů. Kokain posílali i do Kanady a přes Mexiko až do Hongkongu. Pak začali prát peníze pro kartely Sinaloa a Jalisco Nueva Generación.
Li plní sliby
V roce 2011 Li koupil kasino v Guatemala City a získal novou obchodní identitu. Stal se z něj guatemalský podnikatel v oblasti hazardních her. Navíc začal prodávat falšované dokumenty. Sám používal až pět pasů. K získávání falešných dokladů využíval latinskoamerické zkorumpované úředníky a na vládu napojený zdroj pasů měl i v Hongkongu.
Guatemalské kasino se stalo důležitou zločineckou základnou. Li si sem vodil čínské občany, z nichž někteří byli propojeni s čínskými politickými kruhy, a také místní zkorumpované úředníky. Ti se tu potkávali s latinskoamerickými obchodníky s drogami. Podle soudních dokumentů mělo kasino fungovat jako jakási výkladní skříň, jež dokazovala, že Li splní vše, co slíbí.
Ve stejném roce se Li setkal s bohatým čínským imigrantem Taoem Liuem, který od něj chtěl koupit guatemalský pas. Oba muži se spřátelili. Podle amerických úřadů Tao Liu pomáhal Liovi s budováním schématu určeného k praní špinavých peněz. Dokonce se prý v přiznání agentům DEA popisoval jako vlivný mentor, jenž Lia naučil ohledně praní peněz všemu potřebnému.
Tao Liu využil své kontakty v Číně i mezi lidmi z čínské diaspory, aby se dostal ke zbohatlíkům, kteří chtěli koupit americké dolary. Mexické kartely se naopak dolarů potřebovaly zbavit a přeměnit je na jmění v legitimním finančním systému. Li s pomocí svého nového kamaráda zkombinoval potřeby obou skupin a začal pro ně prát peníze, a to za mnohem nižší provizi, než jakou si za tuto činnost účtovali třeba Kolumbijci.
Proč měla čínská elita takový zájem o americké dolary? Okolo roku 2013 začal čínský prezident v rámci boje proti korupci prosazovat různá opatření, nakonec vstoupil v platnost například i limit pro nákup cizích měn. To v případě amerických dolarů představovalo pouhých 50 tisíc ročně. Mezi zbohatlíky se proto zvýšila poptávka po této měně. Podobně vzrostl zájem i o eura, která využívala čínská mafie usídlená v Evropě.
Díra na trhu
Mexické kartely v minulosti praly peníze přes banky a směnárny. Pro tuto práci si najímaly nejrůznější prostředníky, často Kolumbijce a Libanonce. Šlo ovšem o riskantní, drahé a časově náročné metody. Navíc hrozilo, že hotovost někdo ukradne nebo ji zabaví úřady.
Pak se ale v mexickém podsvětí objevil Li. Jeho schéma fungovalo efektivně, rychle, a dokonce tu byla i záruka náhrady v případě, že se peníze při převozu ztratí.
Probíhalo to následovně: člen mexického kartelu, jenž chtěl peníze vyprat, nejdříve předal hotovost kurýrovi, který pracoval pro Lia. Často šlo o 350 tisíc dolarů, protože právě tolik se vešlo do jednoho kufru. Výměna proběhla na parkovišti, v motelu nebo v obchodě. Kurýři Liovi nebo jeho lidem poslali fotografii potvrzující, že k předání skutečně došlo. Tito lidé neměli žádné záznamy v trestním rejstříku ani nenosili zbraně. Šlo třeba o studenty, číšníky nebo šoféry.
Li poté doručil kartelu odpovídající částku v mexických pesos, a to do 24 hodin. Z transakce si účtoval dvě procenta provize. Bohatí Číňané pak nakoupili oněch 350 tisíc dolarů od Lia. Zaplatili za ně převodem ekvivalentní částky v jüanech na čínský bankovní účet, který spravovali Liovi lidé. V tomto případě činila provize 10 %.
Jüany utržené za 350 tisíc dolarů Li nato prodal zahraniční společnosti, často mexické, jíž se tato měna hodila kvůli obchodním aktivitám v Číně. Firma zaplatila Liovi v amerických dolarech nebo v pesos a přidala k částce opět poplatek. Peníze získané prodejem drog tak byly převedené do legálního finančního systému.
Liova zločinecká síť využívala i služby Čínské průmyslové a obchodní banky a Čínské zemědělské banky. Obě instituce přesouvaly miliony dolarů po celém světě, a to s minimální kontrolou. Američtí vyšetřovatelé proto mají podezření, že někteří bankéři o praní peněz věděli a záměrně nad tím zavírali oči. „Museli tušit, že je to nezákonné,“ upozorňuje Michael Ciesliga, bývalý vyšetřovatel DEA. „Neexistují žádné legitimně fungující podniky, které by přesouvaly takové množství peněz.“
Podle novinářů z ProPublica se v celém případu Si-č’ Lia nadto objevují i další podivná napojení na čínský stát. Spekuluje se totiž o tom, že je to právě Čína, kdo aktivně podporuje praní peněz a tok fentanylu i dalších drog do USA.
Čínské vlivy v USA?
Když totiž američtí agenti z DEA vyšetřovali Lia a jeho finanční zločiny, objevili důkazy, jež je dovedly až k představitelům čínské vlády a Komunistické strany Číny (KSČ).
Mezi Liovy klienty například patřil čínský vysoký armádní důstojník, který od něj nakupoval zfalšované dokumenty. Vyšetřovatelé tvrdí, že jde o jeden z důkazů Liových služeb poskytovaných v rámci čínských zájmů v Latinské Americe, kde Čína platí za ekonomickou a diplomatickou mocnost. Pomocí zahraničních pasů a falešných identit se její agenti mohou v zámoří skrýt nebo utéct, pokud se objeví problémy.
Na druhou stranu čínské bezpečnostní služby státem řízenou ekonomiku pevně kontrolují, a Liovi se přesto podařilo pravidelně a bez problémů do Číny přesouvat obrovské množství peněz. Ostatně nejde o ojedinělý případ. Podle novinářů z ProPublica vyšetřují australské úřady čínský syndikát, který údajně přesouval stovky milionů dolarů po celém světě pro čínské klienty, včetně bratrance prezidenta Si Ťin-pchinga.
Podle vysokého představitele americké armády Craiga Fallera čínská vláda praní peněz mlčky podporuje. „Nemají žádnou touhu to zastavit.“ Někteří představitelé amerických úřadů se dokonce domnívají, že čínské úřady přímo podporují americký obchod s drogami, aby destabilizovaly celý region a rozšířily tamní korupci i drogovou závislost obyvatelstva.
„Měli jsme podezření, že za drogovou a finanční aktivitou je čínská ideologická a strategická motivace,“ vyjádřil se bývalý vysoký úředník FBI Frank Montoya Jr. „Není pochyb o tom, že mezi čínským organizovaným zločinem a čínským státem existuje vzájemné propojení.“
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Čínou projde za jeden rok odhadem až 154 miliard dolarů získaných nezákonným způsobem. „Bylo by prakticky nemožné, aby vláda, která má nad svými lidmi takovou kontrolu jako v Číně, nevěděla, jak k tomuto dochází,“ uzavírá John Tobon, zvláštní agent a šéf americké vnitřní bezpečnosti (HSI).
Agenti z DEA se při šetření Liových aktivit zabývali i možností, že se čínské tajné služby snaží proniknout do americké politiky. DEA proto sledovala také zmíněného Liova kamaráda, obchodníka Taoa Liua. Ten se totiž úporně pokoušel získat politický vliv a setkal se i s Donaldem Trumpem. DEA i FBI prověřovali Liua kvůli podezření, že je napojen na čínské špionážní agentury.
By 2020, the DEA wanted Tao Liu for his role aiding Xizhi Li build a money laundering empire that washed Latin American cartel cash via Chinese elites.
In 2018, the FBI wanted to know why Liu was meeting with President Trump.
We found they met twice: https://t.co/rNJpiEI7P8 pic.twitter.com/Z3UB8esq3d
— Kirsten Berg (@kirstenberg) October 11, 2022
V celé kauze sehrálo důležitou roli rovněž odhalení Liových vazeb na triádu 14K. Například bývalý šéf macajské větve této kriminální organizace, Wan Kuok-Koi, se pohyboval mezi zločineckou sférou, obchodem a politikou, aby prosazoval čínské národní zájmy v zahraničí. Kuok-Koi je vlivným členem Čínského lidového politického poradního shromáždění (jde o poradní orgán napojený na Komunistickou stranu Číny, pozn. red.). Bývalý vysoký úředník amerického ministerstva zahraničí David Asher ho popsal jako „velvyslance organizovaného zločinu“. Čínské triády navíc v Hongkongu a na Tchaj-wanu útočí na místní politické oponenty Pekingu.
Agent v přestrojení
Liova kriminální aktivita přitahovala pozornost agentů DEA i FBI už od nultých let. V roce 2017 se vyšetřovatel Peter Maher z DEA spojil s výše zmíněným bývalým vyšetřovatelem Michaelem Ciesligou. Nejdříve odhalili Železnou lady — šlo o Mariselu Flores-Torruco, dvaapadesátiletou mexickou narkobaronku. Měla čínské kořeny a její organizace byla známá jako Los Chinos. Dovážela tuny kokainu z Kolumbie pro kartel Sinaloa. Na Železnou lady byla napojena Liova partnerka Chen neboli Chinaloa, která koordinovala praní peněz v Mexiku. Divize speciálních operací DEA začala odposlouchávat její komunikaci, což dovedlo agenty až k Si-č’ Liovi.
V květnu 2017 vyšetřovatelé zatkli jeho blízkého spolupracovníka, poštovního doručovatele z Brooklynu. Ten se přiznal ke spiknutí za účelem praní špinavých peněz a putoval do vězení. Úřady následně zatkly i Železnou lady a Chinalou. Poslední jmenované zabavily pět telefonů a letenky do Portlandu, kde měla mít schůzku s pohůnky dohlížejícími na více než 251 čínských bankovních účtů. I díky těmto zabaveným telefonům byli agenti schopni zmapovat celou Liovu organizaci a globální strukturu praní peněz.
Klec nad Liem spadla koncem roku 2019. Pod záminkou, že se setká se svým společníkem, ho DEA nalákala do Meridy v Mexiku, kde jej posléze zatkla mexická policie a předala americkým agentům. Si-č’ Li se přiznal k finančním transakcím zahrnujícím ilegální peníze. Žalobci ho obvinili ze spiknutí a praní nejméně 30 milionů dolarů, za což dostal 15 let vězení. Za mříže šla i Chinaloa a Železná lady.
Politické a diplomatické detaily celého případu ale zůstávají podle novinářů z ProPublica do jisté míry skryté. Americké úřady totiž Liovo obchodování s falešnými pasy vyhodnotily jako hrozbu pro národní bezpečnost. Proto DEA oslovila diplomatickou bezpečnostní službu ministerstva zahraničí. Vyšetřování tak údajně stále pokračuje.