Putinovi zřejmě docházejí žoldáci a jejich nábor se tak musel rozšířit i na území Střední Asie. Právě tam se nově z řad Kyrgyzů a Uzbeků nabírají vojáci, kteří by se měli přidat k ruským jednotkám bojujícím proti Ukrajincům. Za náborem stojí soukromá firma Vágner, jedna z předních ruských vojenských organizací, označovaná za Putinovu stínovou armádu. S tímto zjištěním přišel minulý týden kyrgyzský investigativní portál MediaHub, jehož novinářů jsme se zeptali na průběh vyšetřování.
Pozornost novinářů upoutaly pracovní inzeráty na Instagramu, které nabízely pozice zaměstnanců ostrahy průmyslových objektů v odlehlých regionech Ruska. Na kyrgyzské poměry byly tyto nabídky atypické velkorysými pracovními podmínkami – nástupní mzda od sta tisíc rublů měsíčně, hrazená doprava do místa zaměstnání a pomoc při získání občanství Ruské federace. Podobné inzeráty se stejným telefonním číslem novináři našli i na stránkách uzbeckých sociálních sítí.
Občany zemí NATO nechceme
„Ozvali jsme se na uvedené číslo a tam nám sdělili, že nastala změna a ostrahu dočasně nenabízejí, mají pro nás ale jinou zajímavou práci,“ popisuje průběh šetření investigativní novinář Argen Baktybek Uulu, který se kauze věnoval. Nová nabídka, jejíž podrobnosti novinář dostal na WhatsApp, slibovala několikanásobně větší odměnu ve výši 250 tisíc rublů měsíčně. Přesný popis pracovní náplně sice chyběl, zpráva ovšem obsahovala místo činnosti – v „zóně speciální vojenské operace na Ukrajině“. „V nabídce se taktéž uvádělo, že firma pracuje v zájmu Ministerstva obrany Ruské Federace,“ doplňuje novinář.
Žádné speciální požadavky na uchazeče firma neměla. Nechtěla ani předchozí vojenský výcvik, ani čistý rejstřík trestů. Jediná podmínka spočívala v tom, že uchazeč nesměl být občanem zemí Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. „Nabídka obsahovala i varování, že se v případě zdravotních následků neposkytuje žádné odškodnění,“ uvádí MediaHub.
Číslo, z něhož pracovní nabídka dorazila, patří podle údajů aplikace GetContact, která se používá pro určení vlastníka telefonního čísla, „soukromé vojenské společnosti Vágner“. Osoba, s níž byli novináři v kontaktu, uvedla, že kvůli podpisu smlouvy je nutné přijet do vesnice Molkino v Krasnodarském kraji. Shodou náhod investigativní tým novinářů Reuters právě poblíž Molkina před třemi lety odhalil skrytou výcvikovou základnu oddílu Vágner, maskovanou jako starý pionýrský tábor. Na základě satelitních snímků novináři zjistili, že výstavba základny začala už v listopadu 2014 a skončila na jaře 2016.
Vágnerovci jsou často nazýváni Putinovou stínovou armádou, které šéfuje Jevgenij Prigožin, oligarcha blízký ruskému prezidentovi, do jehož přízně se dostal coby schopný majitel restaurací a cateringové firmy. Více o „Putinově kuchaři“, jak se mu v médiích přezdívá, se dočtete v našem článku z minulého roku.
Zájemců může být hodně
O tom, kolik uchazečů v Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, kde průměrná mzda činí kolem 17 tisíc rublů měsíčně, tato nabídka oslovila, lze jen spekulovat. „V posledních letech zasáhly obě země silné ekonomické otřesy, na nichž se podepsala pandemie, uzavírání hranic, nárůst nezaměstnanosti a samozřejmě válka. S ohledem na tuto nepříznivou situaci může být nabídka od Vágnerovců pro řadu obyvatel skutečně zajímavá,“ konstatuje Baktybek Uulu.
Další příčinou vyššího počtu zájemců by mohla být i trvalá přítomnost ruské propagandy v místních médiích. „Většina obyvatel pod vlivem této propagandy sice neodsuzuje kroky Ruské federace na Ukrajině, ale práce nezávislých médií, přinášejících zprávy o skutečném válečném dění, je postupně přiklání k větší empatii vůči Ukrajincům. Silný vliv na tuto proměnu měly hlavně tragické události v Buči. Velkou zásluhu na zlepšení informovanosti mají i vyšetřování ruských válečných zločinů publikovaná na nezávislých kanálech, na YouTube a dalších sociálních sítích,“ popisuje novinář situaci v Kyrgyzstánu.
Žádná svědectví o tom, že občané Střední Asie pracují pro firmu Vágner, novináři MediaHubu zatím nemají. „V inzerátu se uvádí, že používání jakýchkoli sociálních sítí je během výkonu práce zakázáno a svoje účty by uchazeči měli zrušit. Na místě se smějí používat jen tlačítkové mobilní telefony bez kamer,“ říká Baktybek Uulu o opatřeních, jež by mohla vysvětlit dosavadní nepřítomnost důkazů o účasti Kyrgyzů či Uzbeků v řadách Vágnerovců.
Kyrgyzská vláda mlčí
Přestože novináři mají k dispozici informace o tom, že během války na Ukrajině zemřelo už několik občanů Kyrgyzské republiky, kteří bojovali na straně ruských jednotek, není známo, jak se tito lidé k Rusům dostali. Oficiální orgány Kyrgyzské republiky se k této otázce nevyjadřují.
Budoucím žoldákům je zaměstnavatelem navíc doporučeno, aby požádali o ruské občanství a vyhnuli se tak postihům v rodné zemi. Účast občana Kyrgyzské republiky v ozbrojených konfliktech jiných států za účelem získání materiální odměny se totiž trestá odnětím svobody na 10 až 12 let.
„Poté, co jsme kauzu zveřejnili, Ministerstvo pro migraci Republiky Uzbekistán vyzvalo své občany, aby byli vůči podobným pracovním nabídkám obezřetní. Vláda Kyrgyzské republiky je ale více závislá na Ruské federaci, takže k této otázce zatím žádná oficiální prohlášení nevydala,“ uzavírá novinář.
Autorka textu: Kristina Vejnbender
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Evgeniy Maloletka