Christy Kinahan si v Dubaji více než deset let budoval impérium postavené na obchodu s kokainem, praní peněz a vazbách na Hizballáh. Nyní mu tamní úřady zrušily pobytové povolení a musí Spojené arabské emiráty opustit do konce září – jen několik týdnů poté, co byl do Irska vydán jeho syn Daniel.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Dubaj bývá obvykle bezpečné místo pro lidi, kteří potřebují zmizet před dohledem policie a justice. S většinou západních zemí totiž nemá extradiční smlouvy a tamní banky se klientů příliš nevyptávají, odkud pocházejí jejich peníze. Redakce investigace.cz o této problematice informovala v rámci projektu Dubai Unlocked.

Přečtěte si

Dubaj jako útočiště zločinců, zkorumpovaných politiků a kontroverzních postav

V poslední době se ale zdá, že i trpělivost dubajských úřadů má své meze. Devětašedesátiletému šéfovi rodinného zločineckého kartelu Christymu Kinahanovi tamní úřady zrušily povolení k pobytu ve Spojených arabských emirátech a musí zemi opustit do konce září, jak zjistil server Bellingcat a britský list The Sunday Times. Přesný důvod zrušení víza úřady nezveřejnily. Stalo se to jen několik týdnů poté, co do Irska vydaly jeho syna Daniela.

Zloděj a pašerák

Christy Kinahan v minulém století v Irsku pašoval drogy, kradl auta a padělával šeky. Za mřížemi si vybudoval kontakty a v následujících dekádách se jeho skupina stala jednou z nejmocnějších a nejhledanějších na světě. Odhady majetku sahají k jedné a půl miliardě dolarů.

Přečtěte si

Hledá je Irsko i USA. Kinahanův kartel mezitím obchoduje s majetky v Dubaji

Vedle Christyho v čele gangu stáli i jeho synové Daniel a Christopher Kinahanovi, podle vyšetřovatelů právě Daniel fungoval jako tvář kartelu navenek. Je známý také ve světě profesionálního boxu – založil manažerskou agenturu pro boxery MTK Global, která však ukončila svou činnost po uvalení sankcí na jejího zakladatele.

Podle Europolu stojí kartel za nejméně dvaceti vraždami spojenými s bojem o kontrolu evropského drogového trhu a ovládá až třetinu kontinentálního obchodu s kokainem. Jeho byznys se ale netočil pouze kolem kokainu. Vedle drog se kartel věnuje i praní špinavých peněz, obchodu se zbraněmi a využívá systém hawala k převodům financí jihoamerickým dodavatelským kartelům. Hawala je systém převodu peněz, kdy osoba v jedné zemi dostane hotovost a jiný zprostředkovatel následně stejnou částku doručí příjemci v zemi požadované majitelem peněz. Zprostředkovatelé si dluhy vzájemně vyrovnávají později.

Přečtěte si

Spolupracovník Kinahanova drogového kartelu podnikal v Praze

Tímto způsobem měl podle evropských a amerických zpravodajských služeb kartel Kinahanů poslat peníze jihoamerickým drogovým kartelům, přičemž transakce prováděla íránská militantní skupina Hizballáh. Ta si za službu účtovala provizi a mohla si tak přijít na stovky milionů dolarů.

Americké ministerstvo financí (OFAC) uvalilo na Christyho, Daniela i Christophera Kinahanovy sankce v dubnu 2022 a zařadilo takzvanou Kinahan Organised Crime Group na sankční seznam, čímž jim zablokovalo přístup k americkému finančnímu systému a zakázalo americkým subjektům s nimi obchodovat.

Přečtěte si

Kinahan rozšiřuje byznys. Irský kartel pracuje pro Írán a Hizballáh

Ve stejném měsíci americké úřady vypsaly odměnu až pět milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení každého z trojice vedoucích členů kartelu.

Bezpečné útočiště

V letech 2015 a 2016 vyvrcholil konflikt Kinahanů s konkurenčním irským gangem Gerryho Hutche. Poté, co se Hutchovi lidé pokusili zabít Kinahanova syna Daniela a násilí mezi oběma skupinami dál eskalovalo, se rodina začala přesouvat do Dubaje. Podle novinářů z The Times ale přesídlení do Spojených arabských emirátů nebylo jen útěkem před konfliktem, nýbrž promyšleným krokem.

Rodina si tam budovala zázemí přes síť firem, které jim sloužily i k zajištění pracovních víz. Z Dubaje pak Kinahanovi řídili dodávky kokainu do Evropy, komunikovali s dodavateli i distributory a spravovali svůj majetek.

Přečtěte si

Irský drogový kmotr měl zálusk na letadla egyptské armády

Situace se pro klan začala měnit v říjnu 2024, kdy Irsko a Spojené arabské emiráty podepsaly extradiční smlouvu. Jejím prvním výsledkem bylo v květnu 2025 vydání Seana McGoverna, klíčového spolupracovníka Kinahanů, do Irska.

V dubnu 2026 dubajská policie na základě irského zatýkacího rozkazu zadržela přímo Daniela Kinahana. Následně byl vydán do vlasti, kde mu hrozí obžaloba z řízení zločinecké organizace v souvislosti s obdobím krvavé války mezi kartelem Kinahanů a rivalským gangem Hutchů.

Na rozdíl od svého syna Daniela ale Christy Kinahan v Irsku v současnosti nečelí žádnému obvinění. Rozsáhlé vyšetřování jeho role ve vedení kartelu sice irská policie předala státnímu zastupitelství, to však obvinění nedoporučilo a podle zdrojů Irish Times by k případnému stíhání byly zapotřebí nové důkazy.

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Dubaj už pro zločince není bezpečná. Zakladatel irského drogového kartelu musí opustit zemi appeared first on investigace.cz.

Šéf a členové černohorského mafiánského gangu Kavački dostali v Černé Hoře souhrnný trest 148 let vězení. Soud tak rozhodl na základě odposlechnutých komunikací ze šifrované aplikace Sky. Na rozkrývání zločinecké sítě, která sahala až do Prahy, se v minulosti podílela také investigace.cz. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Investigativní konsorcium OCCRP, kterého je investigace.cz členem, informuje, že černohorský Vrchní soud v Podgorici vynesl v nepřítomnosti prvoinstanční rozsudek 40 let vězení pro Radojeho Zvicera, uprchlého vůdce notoricky známého zločineckého klanu Kavački. Trest dostal za vraždu s přitěžujícími okolnostmi i za další obvinění.

Zvicer, aktuálně jeden z nejhledanějších mafiánských bossů v Evropě, dostal maximální možný trest a vysokou peněžní pokutu, v přepočtu zhruba 5,8 milionu korun. K tomu byl společně s jeho parťákem z gangu Radovanem Mujovićem shledán odpovědným za zaplacení dalších zhruba 13 milionů korun odškodného.

Tresty v rozmezí od osmi do dvaceti let dostala i desítka dalších členů gangu Kavački. Většina se týkala obchodu s drogami, jejich pašování nebo výroby.

Česká stopa

Redakce investigace.cz v minulosti o aktivitách gangu nejen v Česku informovala pravidelně. Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž byl dokonce vydán zatykač od Interpolu, hlavně však byl jedním z vůdců klanu Kavački. V Česku byl zatčen v bytě v centru Prahy. Kašćelan svůj pobyt v Praze vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Gang Kavački si v minulosti minimálně ve dvou případech k vraždám najal i profesionální odstřelovače, kteří prošli výcvikem ve Francouzské cizinecké legii. Jeden z nich byl Jihoafričan Gregory Michael Ferraris. Předtím, než stihl vykonat vraždu, na kterou byl najatý, ho ale zatkla policie v Černé Hoře s padělaným českým cestovním dokladem.

„Dostal jsem pas na jméno Ladislav Cesník, ve kterém byla moje fotka. Kromě pasu jsem dostal i občanku a řidičák vystavené na stejné jméno, ale s mojí fotografií,“ vypověděl tehdy.

Detaily o fungování gangu Kavački si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Válka o Balkán

Aktuálně odsouzený Radoje Zvicer je považován za jednu z nejzáhadnějších postav organizovaného zločinu. Přežil již několik pokusů o atentát. V květnu 2020 se stal terčem nájemných vrahů, když si šel zaběhat v centru Kyjeva, přežil však díky tomu, že jeho manželka Tamara na útočníky vystřelila. V únoru 2021 se vrazi údajně pokusili o další atentát poblíž bosenského lyžařského střediska Jahorina, kde pár trávil dovolenou.

Tyto pokusy o atentát jsou součástí brutální, mnohaleté války mezi klanem Kavački a jejich rivaly, klanem Škaljari. Obě skupiny pocházejí z Kotoru v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře a původně byly spojenci při pašování jihoamerického kokainu do Evropy.

Gang založil v květnu 2010 Slobodan Kašćelan a právě on mu dal název Kavački klan. Až do roku 2014 všechno probíhalo hladce. Jenže pak se členové této zločinecké organizace rozhádali o dvě stě kilogramů kokainu, což zapříčinilo rozštěpení původního klanu na dvě větve – Kavački a Škaljari. Tím vypukla jedna z nejkrvavějších klanových válek na Balkáně, která trvá dodnes.

Válka poznamenala celé balkánské podsvětí a nejenom to. Na jakou stranu se přidají, nemuseli řešit jen lidé z organizovaného zločinu, ale i někteří politici a příslušníci policejního sboru.

Tato rivalita si vyžádala desítky životů na Balkáně i mimo něj. Klany zatím dál soupeří o kontrolu nad evropským trhem s kokainem, jehož roční obrat činí 5,7 miliardy eur.

Spor se vyostřil v září 2022, kdy byl Jovan Vukotić, vůdčí postava klanu Škaljari, zastřelen střelcem na motorce, zatímco seděl v autě se svou rodinou v Istanbulu. Před svou vraždou údajně Vukotić vypsal odměnu ve výši čtyř milionů eur za smrt Zvicera a Kašćelana.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

Jako bychom seděli s nimi u stolu

Kromě aktivit balkánských mafií se redakce věnovala i šifrované aplikaci Sky ECC, kterou zločinci používali ke komunikaci mezi sebou. Právě díky prolomení bezpečnostní infrastruktury společnosti, která Sky ECC provozuje, se mezinárodní policie a další orgány dostaly k důkazům, které později použily k usvědčení mafiánů, jak se stalo i v případě odsouzení Zvicera a jeho kumpánů.

Díky prolomení aplikace se veřejnost dozvěděla taky o případu Srdjana Laliće, přezdívaného „smějící se řezník“. Přezdívku dostal podle fotografie, kterou poslal skrze Sky ECC, na níž drží mrtvolu jedné ze svých obětí a široce se přitom usmívá.

Lalić, který byl členem srbského zločineckého gangu Principi, měl rovněž spojení s Českem. V listopadu 2018 si v centru Prahy založil firmu Panzerbox, pojmenovanou podle své přezdívky „Pancer“, kterou používal i v aplikaci Sky ECC. Do firmy dosadil jako jednatele Borise (Borislava) Vojnoviće, rovněž člena zločineckého gangu. Na jeho jméno byl vedený i účet v české Fio bance.

„Na platformě Sky ECC bylo všechno. Nejen textové zprávy, ale i videa a fotografie, které nám samozřejmě poskytly spoustu informací,“ poznamenala výkonná ředitelka Europolu Catherine de Bolle. „Jeden kolega z Nizozemska mi řekl: ‚To je, jako bychom se zločinci seděli u jednoho stolu.‘ A skutečně to tak bylo…“

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Černohorský soud odsoudil uprchlého šéfa klanu Kavački ke 40 letům vězení appeared first on investigace.cz.

Na jaře roku 2019 přistálo na letišti u Basileje soukromé letadlo. Na první pohled běžný let se změnil v mezinárodní policejní zátah – orgány tehdy zadržely 600 kilogramů kokainu ukrytých ve 21 kufrech. Stopy pašerácké sítě vedly k balkánskému drogovému kartelu, českým pilotům a firmě, v níž měl akcie tehdejší ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Je 16. května 2019, 17:26 hodin. Na ranveji švýcarsko-francouzského letiště EuroAirport Basel Mulhouse Freiburg přistává soukromé letadlo vracející se z Latinské Ameriky se zastávkou v Nice, kde vystoupili cestující – na palubě tak zůstala jen letuška, dva piloti a kufry.

Posádka vystoupí na ploše určené pro soukromá letadla a jeden z pilotů se vydá pronajmout auto a následně vyzvedne i dodávku. Personál letadla posléze začne spěšně vykládat zavazadla do dodávky. V tu chvíli nikdo z trojice netuší, že celou akci monitoruje policie. V jednadvaceti kufrech, které posádka naložila do auta, je totiž nacpaných 600 kilogramů kokainu v hodnotě nejméně osmnácti milionů eur, tehdy v přepočtu kolem 460 milionů korun.

Zásilka ale byla pouhou špičkou ledovce. Pod ní se skrýval rozsáhlý obchod s kokainem z Uruguaye, organizovaný balkánským kartelem, jenž k přepravě svého cenného nákladu po celém světě používal soukromá letadla.

V 17:42 na letiště u Basileje dorazil šéf balkánského kartelu Michael Dokovich, jak uvádí rozsudek z roku 2021 okresního soudu v Záhřebu, který rozhodl o jeho vině a trestu 11 let vězení. Dokovich se s pilotem sešel v kavárně, kde mu měl za transport zaplatit v hotovosti. Poté nastoupil do pronajatého vozidla, zatímco pilot s letuškou odjeli v jiném pronajatém autě do České republiky. Další pilot sedl do naložené dodávky. Auta se pak rozjela pryč z letiště.

Policie konvoj sledovala až do nedaleké podzemní garáže Grand Casina v Basileji. Tam zatkla jednoho z pilotů, šéfa kartelu Dokoviche a jeho spolupracovníka. Letušku s prvním pilotem zatkla policie v České republice.

Piloti jako policejní návnada? 

Pilota zatčeného ve Švýcarsku, Aleše Sokolíka, země vydala v roce 2019 do Chorvatska, kde v současné době probíhá soudní řízení. Druhý z pilotů, Pavel Pik, byl stíhán v Česku, řízení však bylo zastaveno. Pikovi se Ministerstvo spravedlnosti následně omluvilo za to, že proti němu nezákonně zahájilo trestní stíhání. Řízení s letuškou bylo rovněž zastaveno.

Členové posádky trvají na tom, že o přepravě kokainu nevěděli. Piloti soukromých letadel totiž nekontrolují zavazadla cestujících. Podle pilota Pavla Pika si mysleli, že vezou zlato. „Zlato se z Jižní Ameriky vozilo historicky. Zlato jsme i deklarovali v papírech – stálo tam, že jde o předzpracované zlato určené ke zpracování do Švýcarska,“ popisuje Pik. Pasažéry najali kvůli tomu, že pro komerční přepravu zboží z Jižní Ameriky jsou potřebné složité administrativní úkony. Díky tomu, že vezli pasažéry, mohli let deklarovat jako turistický. „Když řeším komerční kargo, trvá to měsíc. Když turisty, letím za dva dny,“ vysvětluje.

Stíhání Pavla Pika bylo v České republice zastaveno. „Dle názoru soudu se bez důvodných pochybností nepodařilo prokázat, že by byl obžalovaný s pašováním drog minimálně srozuměn, nebo jej dokonce aktivně organizoval,“ připustila mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

Podle pilota a majitele společnost Business Air Pavla Pika posloužili oba piloti jako policejní návnada. Policie je totiž monitorovala. „Policajti věděli, co nám naloží v Uruguayi. Europol honil Dokoviche pět let. A když si začal objednávat lety od nás, tak neudělali nic. Kdybych přišel v Uruguayi na to, co je v kufrech, tak jsme mrtví, všichni,“ sdělil redakci.

Soudní řízení s druhým pilotem Sokolíkem začalo v Chorvatsku až letos v srpnu. Nejbližší termín slyšení u záhřebského soudu je 26. listopadu. „Poté bude pokračovat předkládání důkazů (poslech nahrávek tajně zaznamenaných rozhovorů, prohlížení videozáznamů a výslechy svědků),“ uvedl prostřednictvím OCCRP pro investigaci.cz mluvčí záhřebského soudu. Na rozdíl od jeho kolegů z posádky obžaloba o Sokolíkovi tvrdí, že se měl několikrát sejít se šéfem kartelu Michaelem Dokovichem i s dodavateli kokainu z Jižní Ameriky. Redakce investigace.cz se pilota pokusila kontaktovat, ale nereagoval.

„Sešel se s ním, protože jsem ho tam poslal,“ řekl redakci Pik. Podle něj řešili záležitosti ohledně letadla, které chtěl Dokovich koupit. „Sokolík byl na schůzce, kde se mluvilo srbochorvatštinou. Oni se tam bavili o drogách. Ale Sokolík neuměl srbochorvatsky, tak tam seděl a kýval,“ popisuje Pik.

Ludvíkovy akcie 

Podle rozsudku založeném na dohodě o vině a trestu najal v roce 2018 šéf balkánského kartelu Michael Dokovich české piloty na komerční přepravu pasažérů. Ve skutečnosti, jak soud konstatoval, plánoval přepravu kokainu.

Chorvatský útvar pro odhalování korupce a organizovaného zločinu zvaný USKOK uvedl, že Dokovich zaplatil za první tři lety kolem 900 000 eur, což bylo v přepočtu přes 23 milionů korun. Jeho dalším krokem bylo pořízení vlastního letadla, aby mohl lépe organizovat pašování kokainu. Z rozsudku záhřebského okresního soudu vyplývá, že za letadlo již zaplatil zálohu 1,1 milionu eur (v přepočtu 26,7 milionu korun). Kromě toho Dokovich v lednu 2019 v Záhřebu založil leteckou společnost MD Global Jet.

Podle rozsudku, který má redakce investigace.cz k dispozici, chtěl Dokovich koupit letadlo Gulfstream G-V s registrací M-FISH. Právě toto letadlo přistálo s 600 kilogramy kokainu na francouzsko-švýcarském letišti. Jeho provozovatelem byla soukromá letecká společnost Business Air, a. s., jejímž majitelem je jeden ze zatčených pilotů Pavel Pik.

Policejní operace, během které policie zadržela oněch 600 kilo kokainu, proběhla právě v době, kdy ve firmě Business Air držel deset kusů akcií i tehdejší ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, který je nyní ve vazbě kvůli korupčnímu skandálu. Na majetkové poměry včetně nákupu akcií firmy Business Air se Ludvíka ptal v roce 2019 Ekonomický deník na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím, přičemž někdejší ředitel nemocnice za poskytnutí informací po deníku požadoval 108 tisíc korun.

Ludvíkovým nákupem akcií se podle serveru iRozhlas nedávno zabývali kriminalisté. Podle nich si měl v roce 2023 koupit akcie ve firmě Business Air, což neuvedl v majetkovém přiznání. Nakonec ale vyšlo najevo, že si je koupil výrazně dříve, nákup doložil již v roce 2017. Akcie prodal loni v únoru.

Podle Ludvíkovy obhájkyně Simony Kadlecové byl její klient podat vysvětlení ohledně této kauzy na policii. „Pan Ludvík je toho názoru, že společnost Business Air nepropůjčovala vědomě svá letadla členům drogových kartelů,“ sdělila Kadlecová investigaci.cz s tím, že Ludvík se měl seznámit s Pavlem Pikem během absolvování kurzu vedoucího k získání pilotního průkazu. „Vztah byl přátelský, nicméně nevídali se často. Naposledy se viděli počátkem roku 2024, možná dokonce 2023. Po tomto datu se možná potkali na letišti, ale jen se pozdravili,“ dodala Kadlecová. Podle ní spolu nepodnikali.

Společnost Business Air, v níž Ludvík držel akcie v době policejního zátahu na basilejském letišti, toto letadlo nevlastnila, ale provozovala a byla za něj zodpovědná. Což vyplývá z uniklých dokumentů několika právních kanceláří, které jsme získali v rámci projektu známého jako Pandora Papers. Redakce má k dispozici smlouvu mezi Business Air a majitelem letadla, firmou Osprey Wings, s. r. o., jež v roce 2015 zplnomocnila Pavla Pika a firmu Business Air jakožto provozovatele k různým právním úkonům ohledně tohoto letadla.

Majitel letadla, firma Osprey Wings, s. r. o., měla nejasnou vlastnickou strukturu, která vedla přes Marshallovy ostrovy a Seychely až do slovenského paneláku k muži, jenž podle veřejně dostupných zdrojů ale nemohl na letadlo Gulfstream vydělat potřebné finance – mezi lety 2015 a 2016 byl majitelem dnes zadlužené firmy a v letech 2019 a 2020 provozoval vlastní živnost.

Platnost smlouvy, která zplnomocňuje majitele Business Air, mimo jiné dokazuje i veřejně dostupný referenční dopis z roku 2016 hlavního akcionáře Business Air Pavla Pika, v němž si chválí spolupráci s pojišťovacím konzultantem, jehož schopnosti dokládá tím, že dokázal pojistit i tak „exkluzivní letadlo, jako je Gulfstream G-V“.

Firma letadlo provozovala i v roce 2018 a 2019, kdy probíhalo pašování kokainu. V katalogu společnosti, která zprostředkovává koupi a prodej letadel, je v září 2018 firma uvedena jako provozovatel. Kromě toho Business Air na svých stránkách nabízela i let Gulfstreamem G-V, což dokládá archiv webových stránek z května roku 2019, kdy se udály policejní razie. To, že Business Air letadlo provozovala, potvrdil také Pik.

Firma v současnosti už Gulfstream neprovozuje. Letadlo změnilo i svého majitele.

Věděli o tom? 

Podle soudních dokumentů byl spolu s druhým pilotem a zároveň majitelem společnosti Business Air Pavlem Pikem několikrát v Jižní Americe i Aleš Sokolík, a to v termínech, kdy mělo docházet k pašování kokainu. Podle Pika tam poprvé letěli, protože Dokovich chtěl vyzkoušet letadlo, které chtěl zakoupit. „Nevím, jestli zpátky vezli nějaké kufry, to není moje práce je kontrolovat,“ říká Pik.

Jak už bylo řečeno, Pavel Pik, u něhož policie našla bankovky v hodnotě milionu eur v krabici ukryté v krbu, byl stíhán v České republice, kde bylo řízení zastaveno. Podle Pika šlo o částku 497 000 euro, nikoliv o milion*. „Vybral jsem je z banky. Když létáme, vozíme dolary a eura, protože když se něco stane, musíme vytáhnout prachy, ukázat je a teprve potom začnou něco opravovat. Jinak ne – protože bankovní převod v Číně trvá týden a pneumatika stojí 30 tisíc dolarů. Něco na motoru? Sto tisíc dolarů,“ vysvětluje Pik. Dodává, že je měl ukryté v krabici od oříšků kvůli bezpečnosti. „Asi je nebudu vozit v trezoru nebo v krabici s nápisem ‚peníze‘,“ říká.

Podle svých slov strávil ve vazbě na Pankráci 320 dnů. Nakonec se dle dokumentu, který máme k dispozici, Ministerstvo spravedlnosti Pikovi omluvilo za to, že proti němu nezákonně zahájilo trestní stíhání. Pik se s Ministerstvem dodnes soudí o náhradu škody.

„Policajti měli hromadu koksu, mediální slávu a snažili se to hodit na ty piloty,“ tvrdí jeden z vyslýchaných účastníků, jenž si kvůli obavám o svou bezpečnost nepřál zveřejnit své jméno. „Víte, co všechno musí člověk podstoupit, než se mu podaří dostat se na místo pilota takového letadla? Ty lidi jsou dost chytří na to, aby věděli, že je to cesta do pekla, což nikomu za to nestojí.“

„V rámci přípravného řízení policisté opatřili celou řadu důkazů tvořících logicky navazující řetězec, z něhož lze vyvodit, že stíhané osoby jednaly nejméně v nepřímém úmyslu, tedy že byly srozuměny s tím, že dochází k přepravě narkotik, a věděly, že to může mít trestněprávní následky, a byly ochotny je akceptovat. O vědomosti a úmyslu pachatelů svědčí zejména jejich předem promyšlené, cílené, kooperativní a systematické aktivní jednání,“ sdělila redakci investigace.cz mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Redakce investigace.cz dlouhodobě píše o působení balkánských drogových kartelů i v České republice. Přes Česko vede takzvaná „balkánská drogová cesta“, tedy jeden z hlavních proudů, kudy se do Evropy dostávají drogy jako kokain nebo heroin. Balkánská mafie má v Česku také řadu schránkových firem, jež využívá k praní špinavých peněz. „Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko,“ řekl investigaci.cz srbský investigativní novinář a odborník na balkánské mafie Stevan Dojčinovič.

Případ českých pilotů ukazuje, jak balkánská mafie využívá Čechy i na logistiku. Podle soudních dokumentů měli čeští piloti několikrát přepravovat kokain z Jižní Ameriky v letech 2018 a 2019.

Vyšetřování vyvrcholilo operací nazvanou FAMILIA, kterou koordinoval americký Úřad pro potírání drog (DEA) a evropská policie Europol. Policie tak v roce 2019 zatkla celkem šestnáct osob a zajistila přes jednu tunu kokainu. „Orgány činné v trestním řízení z celého světa se spojily proti balkánské organizované zločinecké síti, která byla podezřelá z rozsáhlého obchodování s kokainem z Jižní Ameriky do Evropy, a to pomocí soukromých letadel,“ píše česká policie v tiskové zprávě.

Otazník rovněž visel nad tím, proč Michael Dokovich, šéf balkánského kartelu, přijel k vykládce kokainu osobně – není to totiž obvyklé. Podle mluvčí Národní protidrogové centrály ale každá skupina zabývající se obchodem s drogami nemá klasickou hierarchickou strukturu, jako ji známe z filmů s mafiánskou tematikou.

„Transport drog v rozsahu, který byl dokumentován v rámci FAMILIA, je organizačně i logisticky velmi komplikovanou záležitostí a mnohdy se bez aktivity výše postaveného člena skupiny či brokera neobejde,“ popisuje Šmoldasová.

*Edit 20.11. 2025, 16:15: Do textu jsme přidali vyjádření Pavla Pika ohledně zabavené částky. 

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Kokain a soukromé aerolinky: Co spojuje Miloslava Ludvíka s případem pašování kokainu? appeared first on investigace.cz.

Velkoobchodní ceny kokainu v Evropě jsou na rekordním minimu. Co to dělá s drogovým trhem a co to znamená pro Evropu? Na základě rozhovorů s více než deseti vysokými představiteli orgánů činných v trestním řízení a odborníky na drogy z celé Evropy a Latinské Ameriky jsme se v OCCRP snažili sestavit mozaiku toho, co pád cen čistého kokainu pro Evropu znamená.

Právě začínalo svítat, když španělští policisté v ústí řeky Guadalquivir zpozorovali několik motorových člunů. Sledovali je zhruba 60 kilometrů proti proudu až na farmu u města Coria del Río, kterou hlídala ozbrojená stráž.

Jakmile na farmě udělali prohlídku, nestačili se divit. Okolo usedlosti našli zakopané kontejnery se sedmi tunami čistého kokainu, jehož celková cena by se na ulici pohybovala okolo 420 milionů eur (v přepočtu přes deset miliard korun). Každá kilová cihla kokainu měla své logo v podobě emotikonu ďáblíka, který hraje na kytaru.

Přestože zdaleka nešlo o největší kokainový zátah v současném Španělsku, zároveň vhodně ukazuje, jak se jeho překupníci dokáží rychle adaptovat na jakékoli podmínky. Zvýšené bezpečnostní kontroly v přístavech vyřešili využitím alternativních pašeráckých cest a evropský trh zaplavený levným kokainem obešli bezpečnou úschovou svého zboží v podzemí a s vyhlídkou, že velkoobchodní ceny zase někdy porostou.

Rozmach pěstování koky, rostoucí využívání „narkoponorek“ a „chemického maskování kokainu“ v kombinaci s tvrdou konkurencí mezi kartely vyústilo v nadbytek tohoto narkotika v Evropě a propad jeho velkoobchodní ceny zhruba o polovinu. Tím pádem to pro mnoho překupníků přestalo být ziskové.

„Kartely i další mafie si mezi sebou začaly daleko víc konkurovat,“ vysvětluje novinářům z OCCRP Cesar Alvarez Velasquez z kolumbijského think-tanku Innovation for Development Foundation.

„Kriminální organizace mají větší konkurenceschopnost a větší manévrovací prostor,“ pokračuje a dodává: „Ti z vrcholu kokainové pyramidy se stali velice efektivní, s možností předcházet mnoha rizikům, rozšiřovat obchod a nabízet výhodné ceny kokainu.“

A tak zatímco uživatelé kokainu si mohou užít vyšší čistotu produktu, jeho cena na ulici se téměř nezměnila. Místo toho, aby kokain pro uživatele zlevnily, ho kartely naopak začaly zakopávat přímo v přepravních kontejnerech na svých pozemcích s vidinou zmírnit přetlak nabídky, aby velkoobchodní ceny zase mohly růst.

„Jsou tu obrovské zásoby. Ve Španělsku jsme narazili na případy, kdy kartely pohřbily kokain v podzemních bunkrech,“ komentuje situaci Robert Fay, vedoucí protidrogové jednotky Europolu. „A všichni se ptají: ‚Co se to sakra děje?‘“

Nadprodukce kokainu

První část skládačky leží na druhé straně Atlantického oceánu v džunglích Kolumbie, největšího světového pěstitele koky, tedy keře, z něhož se kokain vyrábí.

Podle nejnovějších dostupných údajů Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) plocha zemědělské půdy, na níž se v této jihoamerické zemi pěstuje koka, vzrostla mezi lety 2018 a 2023 téměř o dvě třetiny, a to na 253 000 hektarů – tedy přibližně na velikost Lucemburska.

Ve stejném období se tak produkce více než zdvojnásobila, a to na 3 708 tun.

Příčiny této nadprodukce lze shrnout do tří hlavních bodů: neúspěšná politika ohledně potírání kultivace keřů koky, zemědělské inovace a převzetí lokální moci sdružením menších ozbrojených skupin, které se soustřeďují spíše na zisky než na politiku.

Graf ukazuje vývoj množství zadrženého listí koky (v metrácích) a rozlohy pěstování (v hektarech) v letech 2015–2023. Zdroj: euda.europa.eu, James O’Brien

Před uzavřením historické mírové dohody kolumbijské vlády v roce 2016 s největší povstaleckou skupinou v zemi, Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), soudy pozastavily letecké postřikování kokových plantáží toxickým herbicidem.

„Díky menšímu vládnímu tlaku již zemědělci nemusí vynakládat prostředky na opětovnou výsadbu a ztrácet tím čas, ale mohou místo toho investovat do agrochemikálií, výběru rostlin a konsolidace toho, co již mají,“ říká Ana María Rueda, koordinátorka analýzy protidrogové politiky v kolumbijské nadaci Ideas for Peace Foundation.

Zároveň se vládní program nahrazování keřů koky jinými zemědělskými plodinami ukázal jako poněkud kontraproduktivní. Zemědělci, kteří koku nikdy nepěstovali, ji začali kultivovat, aby měli nárok na dotaci, kterou jim kolumbijská vláda platí za pěstování alternativní plodiny.

Mimo to zemědělci začali s pěstěním nové, vysoce výnosné odrůdy koky, kterou lze sklízet několikrát ročně, což výrazně zvyšuje potenciální produkci.

A konečně obrovské zásoby drogy, jež se nahromadily během pandemie covidu-19, kdy se obchodování sice zpomalilo, ale výroba pokračovala, přispívají k „prakticky nevyčerpatelným zásobám“ v celé Jižní Americe, jak prohlásila Juliane Grotz, mluvčí mnichovské prokuratury.

„Výrobci proto snížili ceny, aby se kokainu zbavili jakýmkoli způsobem,“ dodává Alberto Morales, vedoucí protidrogové brigády španělské policie.

„Jestliže totiž kokain ponechají jen tak někde uskladněný, mohou nastat pouze dvě situace: buď jim bude ukraden, nebo ho zabaví policie.“ Tento postup se jim docela daří.

Co na to policie?

V roce 2023 členské státy EU již sedmým rokem po sobě zabavily rekordní množství kokainu. Na špici pomyslného žebříčku největších zátahů proti kokainu jsou Belgie, Španělsko a Nizozemsko. Což zároveň odráží význam těchto států jako vstupních bran pro kokain pašovaný do Evropy. Španělsko loni oznámilo svůj dosud největší zátah, třináct tun kokainu ukrytých v zásilce banánů z Ekvádoru.

Ani to však nestačilo k zastavení přílivu této drogy do Evropy.

Graf ukazuje vývoj množství zadrženého kokainu v Evropě mezi lety 2013 a 2023. Nejvýraznější nárůst je patrný v Belgii a Nizozemsku, které patří mezi hlavní vstupní body drogy do Evropy. Výrazný růst zadrženého množství lze pozorovat i ve Španělsku a Turecku. Zdroj: euda.europa.eu, James O’Brien

„[Kokain] je jako voda. Ta si vždycky najde cestu,“ tvrdí Martin Van Nes, národní prokurátor pro drogovou oblast v Nizozemsku.

Navzdory rekordním snahám úřadů se tak podaří zadržet pouze jeho pašovaný zlomek.

„Ve Španělsku je 80 % kokainu nalezeno v kontejnerech. Zkontrolováno je přitom pouhých 10 % kontejnerů. Tak si to spočítejte,“ popsal situaci novinářům z OCCRP vysoký úředník protidrogového útvaru v Katalánsku, který nechtěl být z bezpečnostních důvodů jmenován.

Díky prolomení dvou šifrovaných komunikačních platforem Sky ECC a Encrochat, přísnějším hraničním kontrolám a také inspekcím v hlavních přístavech zadrželi evropští úředníci v roce 2023 podle EUDA přesto rekordních 419 tun kokainu.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

Úspěch to však byl krátkodobý. V následujícím roce se množství zabaveného kokainu v hlavních evropských přístavech, Antverpách a Rotterdamu, výrazně snížilo, i když jeho spotřeba nadále rostla, což dokládá zvýšený obsah kokainových zbytků v odpadních vodách velkých evropských měst.

„Hacknutí těchto komunikačních platforem narušilo obchod. Síť se proto musela přizpůsobit,“ říká Robert Fay z Europolu. Tradiční schéma, kdy většina kokainu určeného pro Evropu dorazí po moři ukrytá v milionech přepravních kontejnerů, se začalo měnit.

Nové pašerácké stezky

Zlepšené kontroly ve velkých přístavech zkrátka donutily pašeráky hledat nové způsoby, jak se vyhnout odhalení. Například používat jiné tranzitní body, menší přístavy, poloponorná plavidla známá jako „narkoponorky“, letadla nebo chemické maskování.

Z dříve tranzitního bodu se doslova logistickým uzlem stala západní Afrika. Korupce a nedostatečná policejní kontrola v zemích jako Sierra Leone, Senegal, Guinea-Bissau a Kapverdy umožňují bez problémů smazat původ zásilek, což ztěžuje sledování a zadržování kokainu, jakmile dorazí k hranicím EU.

„Tyto drogové organizace nejsou hloupé. Pokud se zaměříme na jeden přístav, přesunou se prostě do jiného,“ sdělil OCCRP Alberto Morales ze španělské policie. „Kolumbijci tomu říkají balónový efekt. Stisknete jednu stranu a stlačený vzduch se přesune na druhou.“

Významná část ilegálně dováženého kokainu nyní putuje i starými pašeráckými trasami hašiše z Maroka. Novinkou je rovněž vylovení zásilek zaplacenými rybáři či narkoponorkami daleko od pevniny v Atlantském oceánu. „Narcos shodí kokain do moře, kde ho vyzvednou motorové čluny, které pak plují po řece Guadalquivir a zboží vyloží na břehu hluboko ve vnitrozemí,“ dodal Morales.

Nová generace pašeráků kokainu

Jednou z nejvýznamnějších změn ve fungování sítí zabývajících se obchodem s kokainem se v posledních letech stala i jejich decentralizace, jež snížila náklady a zefektivnila veškerou logistiku. „Celý kokainový obchodní proces už nekontroluje od A do Z jen jeden kartel, ale hned několik skupin. Jednotlivé skupiny se specializují na konkrétní fáze pašování,“ popisuje nové schéma Yasmine Salhi, ekonomka z Francouzského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. „Skupiny jsou tak zaměřené pouze na jeden konkrétní úkol.“

Její slova potvrzuje i Fatjona Mejdini z Global Initiative Against Transnational Organized Crime (Globální iniciativa proti mezinárodnímu organizovanému zločinu). „Pašeráci dnes mají tendenci pracovat v malých buňkách, jež mezi sebou uzavírají pakty. V důsledku toho se buňky působící například v Latinské Americe, o kterých předtím nikdo neslyšel, ukázaly jako poměrně vlivné.“

Skupinami, které v tomto obchodu nabývají stále silnější pozici, jsou albánské gangy. Ty nejenže nakupují drogu přímo v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, ale dokáží přes Brazílii a západní Afriku pašovat tuny a tuny kokainu do Evropy.

Přestože v Brazílii se koka nepěstuje, hraje tato země v celosvětovém obchodu s kokainem důležitou roli díky výhodné poloze a velkým přístavům. Vznikla tak dohoda mezi největším brazilským organizovaným zločineckým syndikátem Primeiro Comando da Capital (PCC) a mafiánskými organizacemi, jako je italská ’Ndrangheta a skupiny ze západního Balkánu, například klany Kavač a Škaljari z Černé Hory.

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

PCC pašuje drogy přes Brazílii a nabízí svou logistiku i síť kontaktů ostatním, a to jako důvěryhodný zprostředkovatel mezi pěstiteli a pašeráky. „PCC funguje jako platforma, podobně jako Uber nebo Airbnb. Prostě jako obchodní struktura, která umožňuje propojení mnoha nezávislých podnikatelů,“ uvedl Gabriel Feltran z Pařížského institutu politických studií.

Jak schovat kokain

Vyšetřovatelé se domnívají, že pokles počtu zadržených zásilek kokainu v hlavních evropských přístavech lze rovněž vysvětlit sofistikovanějšími způsoby maskování drogy.

„Hledáme důvod, ale neznáme ho,“ říká Laurent Laniel, analytik EU agentury pro drogy. „Existují různé hypotézy, jednou z nich je chemická a fyzická kamufláž.“

Zatímco fyzická kamufláž spočívá v promytí kokainové báze, tedy částečně zpracovaného extraktu, do oblečení nebo lepenky či v jejím smíchání s látkami jako káva, hnojivo nebo uhlí, chemická kamufláž je něco jiného.

Dokazuje to odhalení vícero evropských laboratoří na výrobu kokainu. V těchto laboratořích se skrytá droga extrahuje z nosného materiálu pomocí chemikálií, jako je hydroxid sodný, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová a různá rozpouštědla.

Přečtěte si

MAFIE: 2. díl – Ctěná společnost ‘Ndrangheta

Chemickou kamufláž, při které je kokain změněn na molekulární úrovni, je také daleko těžší odhalit, protože droga může být ukryta v plastech nebo kovech. Běžné testy, jež se zbarví modře v případě přítomnosti kokainu, jej pak nezaznamenají.

„Modrá barva se prostě neobjeví,“ sdělila novinářům z OCCRP Anneke Hulshof, specialistka na narkotika z Nizozemského forenzního institutu. „Už to není rozpoznáno jako kokain.“

Takto maskovaného kokainu se podle specialistů na drogy z Kolumbie dostává do Evropy zhruba pětina.

Pád velkoobchodních cen kokainu

Ceny kokainu se v Evropě značně liší, ale úřady v několika zemích uvedly, že jeho velkoobchodní cena se za poslední rok snížila zhruba na polovinu, zatímco ty maloobchodní zůstaly relativně beze změn.

Ekonomika nelegálních drogových trhů totiž nefunguje vždy stejně jako ekonomika těch legálních. Odborníci jsou přesvědčeni, že klesající velkoobchodní ceny vedly ke zvýšení čistoty kokainu prodávaného na ulici, avšak neměly vliv na cenu.

Graf ukazuje vývoj kvality kokainu a ceny kokainu pro koncové zákazníky v Evropské unii v letech 2014–2023. Zatímco kvalita kokainu a jeho čistota dlouhodobě roste, jeho velkoobchchodní cena klesá.

„Ceny drog jsou do jisté míry regulovány ředěním,“ říká Ramon Chacón, vedoucí kriminálního vyšetřování katalánské policie, s odkazem na čistotu drogy.

Podle výzkumu UNODC je však v případě kokainu jeho cena na ulici určována spíše vnímaným rizikem zatčení nebo násilí ze strany dealerů než velkoobchodní cenou.

Nizozemský prokurátor Van Nes tvrdí, že zhruba před rokem stál jeden kilogram kokainu v Nizozemsku téměř 30 000 eur. Podle jeho zdrojů se nynější cena pohybuje spíše kolem 15 000 eur. Na podobných hodnotách se shodnou i vyšetřovatelé ve Španělsku a Německu.

Přečtěte si

SKY: Srbský prodejce šifrované komunikační platformy Sky ECC se přiznal k podílu na sedmi vraždách

„Jeden z našich informátorů nám řekl, že pašeráci ‚nebudou pašovat za méně než 12 000 eur za kilogram, protože se jim to pak nevyplatí‘,“ prohlásil šéf španělské protidrogové policie Alberto Morales.

V reakci na podobný stav tak pašeráci hromadí zboží, aby způsobili opětovné zvýšení ceny.

Ve městě Coria del Río nedaleko Sevilly zvou webové stránky tamní radnice turisty, aby se seznámili s „jedinečnou historií, přívětivými obyvateli a bohatou kuchyní a aby se k nám připojili a užili si krásnou krajinu na březích řeky Guadalquivir“

Radnice však nezmiňuje, že díky poloze města u řeky je toto místo také výhodné pro vykládání a ukládání balíků kokainu, zatímco se čeká na oživení jeho velkoobchodních cen.

The post Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly appeared first on investigace.cz.

Palj Domdoni, šestačtyřicetiletý občan Srbska, byl před několika týdny na základě zpráv z šifrované aplikace Sky ECC odsouzen v nepřítomnosti k 12 letům vězení. Podílel se na organizaci zločinecké skupiny, která v Německu a Česku obchodovala s kokainem. Domdoni byl zadržen a obviněn loni na podzim, soud jej ale vzápětí propustil na kauci.  Letos v březnu Domdoni v Praze údajně pobodal muže a od té doby je na útěku. Redakci investigace.cz se podařilo dohledat vazby na další postavy balkánského zločinu, ačkoli policie o tomto spojení údajně nemá informace.

Kriminalisté Národní protidrogové centrály Domdoniho zadrželi a následně obvinili loni v září. Jeho přímou účast na organizovaném zločinu odhalili zejména díky tomu, že se jim podařilo vyhodnotit obsah šifrované komunikace na platformě Sky ECC, přes kterou prodával kokain a také se domlouval se zbytkem zločinecké skupiny. Sky ECC využívali ke komunikaci  zločinci po celé Evropě, policie několika evropských zemí společně aplikaci prolomily v roce 2021.

Jako příklad jedné z transakcí česká policie uvedla, že si Domdoni objednal dva kilogramy kokainu za 64 000 eur (1 600 000 korun) a drogu následně prodal. Celkové množství prodané drogy by podle policie mělo být přes osm kilogramů. Na trestné činnosti se měly podílet i další osoby působící v zahraničí, jež spolu komunikovaly právě přes Sky ECC.

Odsouzený Palj Domdoni koordinoval část skupiny zločinců, která působila v České republice a v Německu minimálně od března roku 2020. Podle policejní zprávy měli její členové „(…) v zahraničí opakovaně obstarat požadované množství kokainu zabaleného do cihel o hmotnosti jednoho kilogramu“. Domdoni měl podle kriminalistů v Německu komplice, který po domluvě přichystal požadované množství kokainu do speciálně upraveného vozidla. Další člen skupiny pak kokain převezl z Německa do Česka a Domdonimu nebo někomu z jeho kompliců ho předal. Drogy pak dále prodávali buď dalším dealerům, nebo přímo uživatelům.

Krátce po jeho zadržení, 10. září 2024, soud rozhodl o propuštění obviněného na kauci ve výši milion korun, neboť dle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 „soud došel k závěru, že peněžitá záruka je v projednávané věci přípustná“. Tu za sebe obviněný zaplatil a byl vyšetřován na svobodě. Proti tomuto rozhodnutí se žádná ze stran neodvolala. Tiskové oddělení Městského státního zastupitelství v Praze na opakované žádosti o vyjádření ohledně propuštění Domdoniho na kauci nereagovalo.

Pokus o vraždu v centru Prahy

Kriminalisté po něm pátrají od března letošního roku, kdy měl v ranních hodinách zaútočit na muže české národnosti v Praze v ulici Masná. Podle policie se oba muži náhodně potkali v centru města a následně došlo k hádce, která vyústila ve vážné zranění poškozeného. Kriminalisté útok označili za pokus o vraždu. Od té doby je Domdoni na útěku.

Palj Domdoni byl 30. července 2025 v nepřítomnosti odsouzen ke dvanáctiletému vězení, rozsudek ještě není vypracován. Podle mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasové nemá policie informace o napojení odsouzeného na známé struktury balkánského zločinu v České republice.

Komunita a vazby na balkánský zločin

Redakce investigace.cz na sociálních sítích dohledala uživatele se jménem Pajl Domgjoni a také další účet s názvem „Lorenco Paulo“. Fotografie na profilech odpovídají podobě Domdoniho z policejní databáze hledaných osob. Na základě analýzy těchto profilů a interakcí s dalšími účty dokázali dát reportéři investigace.cz dohromady pravděpodobné okruhy lidí kolem Palje Domdoniho.

Ze smutečního oznámení o smrti Lorence Domgjoniho, otce Palje Domdoniho, které tyto osoby zveřejnily na svých profilech, se nám podařilo částečně zrekonstruovat jejich rodinné vztahy. Lidé uvedení na parte totiž mají na sociálních sítích společné fotografie a často interagují.

Pomyslným pojítkem mezi rodinou Domgjoni (přepis jména variuje mezi Domdoni, Domđoni a Domgjoni) a komunitou balkánské mafie v Česku je Albánec Flamur Azemi. Ten podnikal jak s rodinou Domdoniových, tak s potomkem Koleho Jakupiho, výrazné postavy kosovsko-albánské komunity, a drogovým bossem Fatonem Gashim.

Přečtěte si

Balkánská cesta kolonádou Karlových Varů

Rodina Azemi (makedonští Albánci) je důležitá jak v kontextu balkánského zločinu v České republice i ve světě, tak i pro vazby na Fatona Gashiho a samotnou rodinu Domgjoniových.

Rodina Azemi: násilí a drogy

V polovině prosince 2013 mezi 21:30 a 22:05 napadla skupina mužů ochranku v COCO Café Cocktail baru v Kaprově ulici v Praze. Podle rozsudku nejprve došlo k potyčce, které byl přítomen Fatmir Azemi – ten se později vrátil se svým bratrem Flamurem a dalšími dvěma komplici a na ochranku zaútočili. Flamur Azemi na ulici před barem udeřil do hlavy člena ochranky, českého boxera Petra Horáčka, a opakovaně jej bodl nožem se zhruba 15 centimetrů dlouhou čepelí do hrudníku. Bodné rány způsobily kolaps levé plíce a poškození žeber, bez rychlé operace by následovala smrt. Fatmir Azemi přitom mířil na ostatní členy ochranky zbraní, aby jim znemožnil zasáhnout.

Jejich komplicové, Fatmirův nezletilý syn Jeton A. a Luidj Dedaj, vběhli do baru a napadli zbytek ochranky. Flamur Azemi byl v roce 2016 odsouzen za pokus o úmyslnou vraždu (opakovaně a s vysokou intenzitou bodal do životně důležitých míst) k trestu odnětí svobody ve výši deseti let a vyhoštění ze země na dobu neurčitou.

Fatmir Azemi byl odsouzen na šest let odnětí svobody za pomoc při pokusu o těžké ublížení na zdraví a výtržnictví, soud bral v úvahu také jeho odsouzení z roku 1999, kdy v Praze při demonstraci za mír v Kosovu čtyřmi ranami zastřelil muže, se kterým měl v minulosti v Jugoslávii konflikt.

Oba bratři byli odsouzeni v nepřítomnosti. Fatmir je dodnes veden v policejní databázi mezi hledanými osobami. Na facebookovém profilu se jménem Fatmir Azemi lze dohledat fotografie Fatmira Azemiho, některé pravděpodobně z New Yorku. Na profil byly přidány v roce 2023. Objevuje se i na fotografiích z oslavy narozenin, které byly na profily se jmény rodinných příslušníků přidány také v roce 2023.

Flamur Azemi podnikal se synem Koleho Jakupiho. Ten byl v roce 2008 v Praze odsouzen za objednávku vraždy kosovského podnikatele ke třinácti letům vězení. Trest si odpykal v Chorvatsku, kde po propuštění zůstal.

Výše zmiňovaný drogový boss Faton Gashi byl v roce 2004 českými soudy odsouzen za organizování obchodu s 250 kilogramy heroinu, které měly putovat do Itálie, k dvanácti a půl letům vězení.

V současné době je Faton Gashi nepravomocně zproštěn obžaloby v kauze „kokainových banánů“, neboť měl řídit organizovanou skupinu působící v Česku, Německu a zemích Jižní Ameriky. Soud v tomto případě konstatoval, že se skutky nepodařilo prokázat. Soud uznal Gashiho vinným pouze z nedovoleného ozbrojování a uložil mu peněžitý trest ve výši sto tisíc korun.

Všichni spolu podnikají

Flamur a Fatmir Azemi společně s dalším rodinným příslušníkem a působili ve firmě Heroes, s. r. o., kterou tři týdny po útoku na vyhazovače v pražském klubu na konci roku 2013 převzali Lorenc a Leka Domgjoni, tedy otec a bratr hledaného Domdoniho – tomu odpovídá výčet jmen pozůstalých na výše zmiňovaném parte i příspěvky rodinných příslušníků na sociálních sítích. Leka Domgjoni byl v době převzetí firmy už několik týdnů jejím jednatelem. Firmu opustili v roce 2015.

Flamur Azemi zároveň mezi lety 2010 a 2013 podnikal s Edmondem Jakupi, synem Koleho Jakupiho, který si odpykal třináct let za objednávku vraždy, jak jsme již psali výše. Ve firmě Remass, s. r. o., se pak v roce 2013 Jakupi vystřídal s Fatonem Gashim, tedy mužem odsouzeným za obchod s heroinem. Faton společně s Flamurem Azemim zůstali jedinými společníky.

V roce 2013 tedy Flamur Azemi zároveň působil ve firmách Heroes, s. r. o., a Remass, s. r. o., a několik týdnů tak byl nepřímým spojením mezi Fatonem Gashim a rodinou Domgjoni.

Rodina Jakupiových a pražská zlatnictví

O rodině Jakupiových, kterou německá zpravodajská služba BND označila za jeden ze „středových dílků evropské drogové skládačky“, jsme psali již v roce 2019. Rodina vlastnila v Česku několik zlatnictví. Edmond, syn Koleho Jakupiho, po otci zčásti převzal zlatnickou živnost a tenkrát naší redakci sdělil, že byl Jakupi senior odsouzen „na základě lží a nepravdivých tvrzení podplacených svědků“. Když jsme se ho ptali, o jaké lži se přesně jednalo či kdo byli oni lživí svědkové, už neodpověděl. Edmond Jakupi nepopřel, že s výše zmíněnými lidmi on nebo jeho rodina spolupracovali, nikdy ale nespecifikoval, jak moc či jestli spolu stále podnikají. „Naše komunita je velmi malá, každý zná každého, a pokud vím, není protizákonné znát své krajany,“ dodal.

Kontakty až k Fatonu Gashimu

Uživatel se jménem Pajl Domgjoni a také další účet s názvem „Lorenco Paulo“ mají na sociálních sítích, mezi svými přáteli či sledujícími účty se jmény a fotografiemi již zmiňovaných členů rodiny Azemi a také Pjetera Nikollaje, jenž byl v roce 2003 zatčen během policejní operace Titanium. Tato mezinárodní operace měla za cíl rozbít drogový byznys albánského pašeráka drog a jedné z nejvýraznějších postav kosovsko-albánského organizovaného zločinu Fatona Gashiho.

Přečtěte si

V Kosovu zatkli mezinárodního zločince, podniká i v Brně

Nemovitosti v Dubaji

Podle zjištění novinářů z Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) vlastnili Flamur a Fatbar Azemi v roce 2018 v Dubaji dvě luxusní rezidence v Trident Grand Residence, z nichž je výhled na pláže, největší umělý ostrov na světě a na jachty v přístavu. Podle odhadu se tenkrát hodnota nemovitostí pohybovala kolem jednoho milionu dolarů (přibližně 21 milionů korun).

Fatmir Azemi tenkrát svůj luxusní životní styl prezentoval i na sociálních sítích – fotil se například u takzvaného nekonečného bazénu v soukromém plážovém klubu Dukes Dubai Oceana na jednom z dubajských umělých ostrovů.

Na útěku, odsouzený… a podnikatel

Pajl Domdoni společně se svou rodinou v Česku podnikal od devadesátých let a zakládali firmy: první z nich byla Dom Gjoni, kde působil spolu se svými rodinnými příslušníky, zřejmě s bratry a bratrancem. V roce 1999 se k nim přidal také jeho otec, v roce 2003 i současná manželka jeho bratra. Z firmy všichni postupně vystupovali a v roce 2012 s ní formálně ztratili veškeré vazby. Firma je v současné době zlikvidována, rodinní příslušníci Domdoniho ale později zakládali další firmy s podobným názvem – v těch už ale Palj Domdoni nefiguruje.

Domdoni ale figuroval v jiných českých firmách – od roku 2016 vlastnil MonsterFerry, s. r. o, která v Praze provozovala středomořskou restauraci. Firma je od ledna 2023 v likvidaci. Od července 2022 až do loňského března vlastnil další firmu, Ametyst spol. s r. o. V březnu roku 2024 Domdoni svůj podíl ve firmě přepsal na manželku Emanuellu Dedaj. Několik týdnů na to trvale uzavřeli pobočku klenotnictví Granát, kterou provozovali poblíž Staroměstského náměstí.

Autorka textu: Janka Bílková

The post Milionová kauce pro obchodníka s kokainem napojeného na balkánskou mafii. Domdoni je podezřelý z pokusu o vraždu v Praze appeared first on investigace.cz.

„Chystají se tě zabít.“ Tak začínal e-mail, který Paulovi Vugtsovi změnil život. Jak vlastně vypadá život novináře, kterého chce zabít mafie? 

Paul Vugts je nizozemský novinář, který už víc než dvacet pět let sleduje dění v amsterodamském podsvětí. Píše o drogových gangsterech, objednaných vraždách i globálním kokainovém byznysu – a právě kvůli svým článkům se ocitl v ohrožení života. Čelil výhrůžkám smrtí, musel opustit domov a s budoucí manželkou žil pod ochranou elitní policejní jednotky v přísně střeženém bezpečnostním režimu.

V první epizodě podcastové série Protagonista mluví s Pavlou Holcovou o tom, jak se vyjednává se zločinci, co všechno novinář může zjistit – a kdy se to stává nebezpečným. Otevřeně popisuje zákulisí případu Ridouana Taghiho, šéfa jedné z nejbrutálnějších drogových organizací v Evropě, i to, jak se násilí z podsvětí přelilo k soudcům, právníkům a novinářům.

Vypráví o strachu, o odvaze – i o tom, proč nikdy nepřestal psát. A také o tom, co všechno musíte ztratit, než se znovu začnete cítit v bezpečí.

V příštím díle podcastové série Protagonista uslyšíte příběh maďarského novináře Szabolcse Panyiho, jehož práce někomu vadila tak moc, že ho začali sledovat.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 1. díl – Paul Vugts – Reportér v hledáčku narkomafie appeared first on investigace.cz.

Německý podnikatel a náruživý běžec Oliver Herrmann byl zatčen v Austrálii s obrovským množstvím kokainu. Vyšetřování odhalilo jeho vazby na mezinárodní drogový kartel Christyho Kinahana, který ovládá údajně až třetinu evropského trhu s kokainem. Digitální stopy z běžecké aplikace Strava a recenzí na Google Maps ukázaly, že Herrmann se často pohyboval v blízkosti šéfa kartelu. Podnikatel pravidelně cestoval i do Prahy, kde spoluvlastnil firmu. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Německý podnikatel Oliver Herrmann byl zapálený běžec, což dokládá fakt, že před lety vyhrál maraton v jeho rodném Mnichově. Běhal i v Praze na své oblíbené trase po Prokopském údolí.

Na konci prosince 2024 Herrmanna a dalšího muže zatkla po tříměsíčním vyšetřování australská policie ve městě Perth. V jejich hotelovém pokoji policisté našli celkem dvě stě kilogramů kokainu. Droga byla zabalená v kufrech, a to v kilových blocích spolu s brýlemi na noční vidění, leteckým vybavením a hardwarovou peněženkou na kryptoměny.

Úřady hodnotu zabavených drog odhadly na 65 milionů australských dolarů (v přepočtu 941 milionů korun) a inspektor tamní policie uvedl, že za celou záležitostí nejspíš stojí „syndikát organizovaného zločinu“.

Oba muži nyní čekají na soud, který proběhne v květnu. Podle webu Bellingcat se zatím nepřiznali. Stále tak pro ně platí presumpce neviny.

Přečtěte si

MAFIE: 5. díl – Irská rodinná mafie. Kinahanovi ovládají z Dubaje evropský trh s kokainem

Kinahanův zástupce

Deník The Sunday Times letos v lednu zveřejnil informaci, že Herrmann má úzké finanční vazby na Christyho Kinahana, sedmašedesátiletého vůdce drogového kartelu, po němž pátrají úřady po celém světě. Herrmann údajně působil jako Kinahanův zástupce v Indonésii.

The Sunday Times se přitom odvolal na svůj skrytý zdroj, jenž novinářům sdělil, že jej Herrmann jednou představil vůdci kartelu. „Kinahan byl Oliverův šéf,“ řekl zdroj. „Měl z něj strach. Kinahan na něj pořád křičel,“ dodal.

Běžcova digitální stopa

Novináři z Bellingcatu spolu s kolegy z The Sunday Times před rokem zmapovali pohyb Christophera Kinahana na základě jeho profilu na Google Maps, kde hledaný zločinec v průběhu pěti let zveřejňoval stovky recenzí pod přezdívkou Christopher Vincent. Upozornil tak na přesná místa svého pobytu na třech kontinentech včetně Dubaje, kde se nyní údajně skrývá. Mafián cestoval také do Maďarska, Španělska, Belgie či Turecka.

Reportéři rovněž provedli analýzu Herrmannovy digitální stopy z jeho veřejného profilu v aplikaci Strava, kde mohou uživatelé sdílet své běžecké či cyklistické trasy. Výsledky ukázaly, že se německý podnikatel nacházel ve stejný čas v totožných destinacích jako Kinahan, který tam zrovna hodnotil restaurace a hotely.

Herrmannův účet na Stravě například potvrzuje, že podobně jako Kinahan často cestoval do Zimbabwe. Mezi únorem 2018 a květnem 2022 zaznamenala jeho aplikace v hlavním městě Harare téměř pět set aktivit. Kinahan mezitím v Harare v období od června 2019 do září 2021 udělil pětadvacet hodnocení na Googlu.

V jedné z těchto recenzí vůdce nadnárodního syndikátu organizovaného zločinu uvedl, že strávil čtyři noci v hotelu Amanzi Lodge na „konferenci o navazování obchodních kontaktů“. Den před zahájením této události běžel Herrmann pouhých 5,5 kilometrů od místa, kde byl Kinahan ubytovaný. Herrmannova aktivita na Stravě z roku 2019 tak opakovaně naznačuje, že v Harare skutečně trávil čas v blízkosti tohoto místa.

Dvě z Herrmannových běžeckých aktivit z let 2021 a 2022 se naopak konaly v centru Dubaje jen několik set metrů od kanceláře sankcionované společnosti, kterou podle americké vlády ovládá Daniel Kinahan, syn Christyho Kinahana.

Další místa, kde Kinahanův spolupracovník sportoval, souvisejí se společnostmi, v nichž Herrmann figuroval jako společník či ředitel. Desítky běhů zaznamenal mezi lety 2016 a 2019 také v Praze, konkrétně v již zmíněném Prokopském údolí. Začátek a konec jeho běhání po této trase zase ukazují, že čas podle všeho trávil v jednom z panelových domů na sídlišti Nové Butovice, a to poblíž kanceláře firmy, kterou spoluvlastnil.

Herrmann byl uveden jako finanční ředitel dnes již zaniklé irské společnosti Leveris Limited, orientované na finanční technologie a bankovní systémy. Zkrachovala v roce 2021 s dluhy ve výši zhruba 950 milionů korun. Její pražská dceřiná firma Leveris, s. r. o., je nyní v insolvenci a na firemní majetek byl vyhlášen konkurz. Svým zaměstnancům, především z oboru IT služeb, dluží odměny za vykonanou práci v řádech milionů korun.

Herrmannův společník Conor Fennelly řekl novinářům z Bellingcatu, že se s německým podnikatelem seznámil v roce 2016 prostřednictvím svého spolupracovníka ze společnosti Leveris. Herrmann údajně do společnosti následně investoval a stal se jejím finančním ředitelem. Fennelly ho považoval za „spolehlivého, klidného, kompetentního a důvěryhodného“. Zpráva o jeho zatčení v Austrálii pro něj prý byla „naprostý šok“. Domníval se totiž, že Herrmann žil v Zimbabwe a trénoval běh.

Fennelly byl rovněž uveden jako „zmocněnec“ u jiné Herrmannovy firmy v Indonésii. Bellingcatu však sdělil, že o indonéské společnosti „nikdy neslyšel“ a „nemá žádné informace“ ani o její činnosti. Nakonec prohlásil, že s Herrmannem nemá žádné obchodní spojení mimo společnost Leveris a od krachu irské technologické firmy v roce 2021 s ním nebyl v kontaktu.

Zda se Herrmannovy pobyty v Praze týkaly i jeho spolupráce s Kinahanovými, není z veřejně dostupných dokumentů jasné.

Podle irského webu The Journal byla Česká republika vedle Belgie jednou ze zemí, kde Kinahanovi legalizovali výnosy ze své trestné činnosti.

Autorka textu: Barbora Šturmová

Speciál Mafie od investigace.cz si můžete poslechnout v kanálu podcastu Odposlech, který najdete na všech podcastových platformách. V pátém dílu se věnujeme irské rodinné mafii Kinahanových.

The post Spolupracovník Kinahanova drogového kartelu podnikal v Praze appeared first on investigace.cz.

Syn bývalé politické lídryně australské liberální strany obchodoval s drogami, k tomu využíval offshorovou firmu i kyperský bankovní účet. Maďarsko vetovalo návrh zařadit dva oligarchy napojené na Kreml na sankční seznam EU. Vláda karibského státu Trinidad a Tobago zmocnila policii k provádění prohlídek a zatýkání bez soudního příkazu. Strýc Bašára al-Asada využíval služby britské finančnice k ukrytí peněz ukradených v minulém století ze syrských veřejných financí. 

Maďarsko ochránilo dva oligarchy napojené na Kreml před sankcemi Evropské unie. Informoval o tom server Re:Baltica. Lotyšsko několikrát navrhlo k zařazení na sankční seznamy EU ruské občany Iskandera Machmudova a Andreje Bokareva, ale Maďarsko se proti těmto snahám postavilo kvůli svým obchodním zájmům. Zařazení osob na sankční seznam EU vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států.

Oba oligarchové částečně vlastní ruského výrobce vlaků firmu Transmashholding (THM), jenž podle amerických zpravodajských služeb vyrábí od začátku války v Ukrajině komponenty pro bojová vozidla pěchoty ruské armády. V Maďarsku THM před válkou provozovala společné podniky s Kristófem Szalayem-Bobrovniczkym, ministrem obrany ve vládě Viktora Orbána. Španělskou vládu loni v létě přiměl rostoucí vliv THM v maďarském železničním sektoru k zablokování prodeje výrobce španělských vlaků Talgo maďarským investorům, a to kvůli jejich vazbám na Rusko. Jak napsal Deník N v roce 2022, oba oligarchové podnikali i v České republice. Sankce na Machmudova a Bokareva uvalily Spojené státy, Spojené království, Austrálie a Nový Zéland.

Přečtěte si

KremRule: Český majetek mocných lidí Kremlu v jedné databázi

Asadův strýc využíval správkyni fondu z ostrova Guernsey k ukrytí milionových částek uloupených ze Sýrie v 80. letech minulého století. Členové Asadovy rodiny údajně okradli syrský lid o stovky milionů syrských liber. Tyto peníze převáděli pomocí zahraničních právníků, daňových expertů a poskytovatelů svěřenských fondů na vybudování svého realitního impéria. The Guardian společně s The Bureau of Investigative Journalism nyní odhalili britskou finančnici, která pomáhala spravovat miliony liber Rifaatovi al-Asadovi, Bašárovu strýci, známému pod přezdívkou „řezník z Hamá“. Rifaat al-Asad měl dohlížet na nezákonné věznění, mučení a popravy deseti až čtyřiceti tisíc lidí v roce 1982. Roku 1984 byl ze země vyhoštěn kvůli pokusu o puč, přesto stihl uloupit obrovské množství peněz ze syrských veřejných prostředků.

V březnu tohoto roku úřady Guernsey, malého ostrova v Lamanšském průlivu, udělily 40leté Ginette Blondel pokutu ve výši 210 000 liber, což je v přepočtu skoro 6,4 milionu korun, a na devět let jí zakázaly vykonávat funkce s finanční odpovědností. V oznámení úřadů se uvádí, že Blondel věděla o závažných obviněních proti svému klientovi a v letech 2013 až 2020 pro něj pracovala bez licence.

Vláda karibského státu Trinidad a Tobago v pondělí zmocnila svou policii k provádění prohlídek a zatýkání bez soudního příkazu po dobu 48 hodin. Důvodem striktního opatření má být zvýšené násilí ze strany kriminálních gangů, které převážně obchodují s nelegálními zbraněmi. Karibský stát zaznamenal v roce 2024 rekordních 623 vražd (počet obyvatel činí 1,4 milionu). Ostrovy se tím řadí mezi země s největším počtem vražd na světě. Tamní ministr pro bezpečnost situaci označil za epidemickou.

Nové dokumenty ukazují, že Mark Chikarovski, australský obchodník s drogami, používal offshorovou společnost a kyperský bankovní účet. Informovalo o tom Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). Chikarovski, který na darknetu vystupoval pod přezdívkou „AusCokeKing“, je synem bývalé lídryně Liberální strany Austrálie. Na darknetu prodával obrovské množství kokainu a dalších drog, za což dostal trest 35 měsíců odnětí svobody. Dokumenty získané ICIJ odhalují, že Chikarovski byl klientem kanceláří SFM Corporate Services na pobočkách v Curychu a v Dubaji. Kancelář SFM se prezentuje jako komplexní služba pro ty, co chtějí rychle zakládat offshorové společnosti. SFM byla častokrát zmiňována v investigativní aféře Pandora Papers. V dokumentech SFM je muž uveden jako kontakt pro společnost Aquay Holdings Ltd. Chikarovski platil kanceláři několik let za poskytnutí adresy ve Spojených arabských emirátech a za služby nastrčených ředitelů i akcionářů této společnosti.

Přečtěte si

Dubai Unlocked: Jak se špinavé peníze nalévají do dubajských nemovitostí

The post #zesvěta: Maďarsko ochránilo oligarchy před sankcemi appeared first on investigace.cz.

Drogy jsou v České republice čím dál dostupnější. Může za to jejich zvýšená produkce, která se přímo odráží v distribučních schématech. V poslední době zločinci obchodující s drogami využívají i sociální sítě. Investigace.cz hovořila s ředitelem Národní protidrogové centrály Jakubem Frydrychem o tom, jak se práce jeho týmu proměnila s nástupem narkotik do virtuálního světa a proč pro něj zákaz HHC není tak horké téma. 

Podle Zprávy o nelegálních drogách v České republice v roce 2023 roste dostupnost kokainu a MDMA (extáze). Může to být tím, že tato narkotika jsou snadno dostupná na internetu?

U každé z těch drog je důvod jiný. Co se týče kokainu, žijeme v období jeho nadprodukce v endemických zemích produkce. V Peru sice produkce klesla asi o dvě procenta, ale v Bolívii a Kolumbii výroba stoupla o desítky procent. To představuje obrovské množství kokainu, které se valí do Evropy. Výsledkem je zvýšená dostupnost, snížená cena a přímo úměrně i zvýšená kvalita. Kokain si tím pádem nachází další a další trhy a zájemce.

Větší dostupnost MDMA je zase daná tím, že Nizozemsko a Belgie se potýkají s velkým problémem spojeným se značnou objemovou produkcí tabletovaných stimulantů.

To vše se pak odráží i ve virtuálním světě.

Dalo by se říct, že se vaše práce pomalu přesouvá do virtuálního prostředí?

Není to tak. Představte si koláčový graf, kde sto procent představují různé formy distribuce. Ten koláč se jen trochu rozevřel o nový segment, který je však pouhým doplňkem. Některé inovativní kriminální skupiny obchodující ve veřejném prostoru zkrátka vezmou část drog a domluví se s partou, která jim to prodává ve virtuálním prostoru. Je to taková diverzifikace. Ve virtuálním světě tedy probíhá obchod s drogami a prekurzory, s chemickými látkami. Na to navazují různé obchody, například ty na Telegramu, a samozřejmě i zásilkové služby, kryptoměny a kryptované formy komunikace.

Virtuální prostředí je pro nás nové pole, kde se osm let učíme pohybovat. Máme velké úspěchy, ale ocitli jsme se i ve slepých uličkách. Podařilo se nám například odhalit darknetové tržiště, které bylo jednu dobu majoritní ve Švédsku. Programovalo se z Česka a vedli to čeští zločinci. Hodně jsme si osahali i oblast kryptoměn. Myslím, že úroveň našeho poznání tohoto prostředí se vysoko zvedla. Ale rozhodně nemůžeme říct, že máme o všem dokonalý přehled, protože to ani nejde. Takže představa, že ve virtuálním prostoru lze eliminovat nabídku nelegálních komodit, je prostě lichá. To neumí nikdo na světě, ani Čína. A ta se hodně snaží.

Sociální sítě jsou různou mírou a různými způsoby využívány k obchodu s drogami. Na Facebooku existují skupiny, kde lze sehnat drogy, podobnou roli plní i instagramové účty. Na platformách Meta se podle ad library objevují reklamy, jež vedou k telegramovým kanálům nabízejícím nelegální návykové látky. Jakou roli by měly hrát tyto platformy – měly by za výše popsané nést nějakou zodpovědnost? 

Myslím si, že ano. Rozhodně by měly mít přístup nějaké sdílené zodpovědnosti. Participace na odpovědnosti by měla být i u poskytovatelů. Obdobně přece vyžadujeme odpovědnost od provozovatelů fotbalových klubů ve smyslu toho, že podniknou náležité kroky k zamezení výtržnostem na stadionech. Nenecháváme to jen na policii. Stejně tak klademe odpovědnost na provozovatele hospody, aby nenalil nezletilým, jinak mu hrozí postih.

Naše instituce proto běžně vyzývá poskytovatele, aby na svých stránkách smazali nevhodný obsah. Drtivá většina českých provozovatelů uposlechne nebo nevhodný obsah maže i bez našeho upozornění, protože je proti jejich interním pravidlům. Máme velmi dobré zkušenosti s CZ.NIC (sdružení poskytovatelů internetových domén .cz, pozn. red.). Naopak problémy jsou právě s komunikačními platformami, které mají původ v jiných zemích. S těmi se komunikuje obtížně, nebo to vůbec nejde.

Takže jste oslovovali Metu i Telegram? 

Komunikujeme napříč celým světem. Vždy se snažíme zjistit, jestli bychom nelegální virtuální činnost nemohli nějak ovlivnit.

Jak se k tomu staví Telegram? 

Telegram neposkytuje žádné informace. Nereaguje vůbec na nic.

A Meta? 

Ta jak kdy, tady bych nebyl tak kategorický.

V čem se liší prodej drog na darknetu a na Telegramu? 

Na darkwebu najdete zboží ve větším množství a máte vyšší spotřebitelskou jistotu. Díky anonymitě tam lidé běžně píší recenze, že jsou spokojeni s množstvím i cenou. U těchto tržišť se běžně stává, že v okamžiku, kdy zákazník napíše, že mu zboží nedošlo, mu prodejce pošle zadarmo další zásilku, aby si zachoval dobrou pověst. Tohle se na Telegramu neděje. Tam je to víc rychloobrátkové a prodává se menší množství. Sem tam někdo řekne, že má něco kvalitního, pak se například ukáže, že to zase tak kvalitní nebylo. Dějí se tam i levárny.

Zájem o tržiště z darkwebu ale spíš upadá. Pro uživatele je tento systém nejspíš zbytečně komplikovaný. Něco jako kdybych vám řekl, že můžete telefonovat jedině z pošty, i když vlastníte mobil. Naopak je tento systém výhodný a bezpečný pro ty, kteří ho využívají k prodeji či nákupu ve velkém.

Přečtěte si

Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích

Pervitinová velmoc

Jak je to v Česku s dostupností metamfetaminu neboli pervitinu? 

To je jiný příběh. Pervitin a jeho snadná dostupnost je daná tím, že se produkuje v malých množstvích napříč celou republikou. Nemáme tu zkrátka žádné velké distribuční sítě, které by ovládaly celé lokality. Není ani potřeba vytvářet složité distribuční sítě, jako je tomu u kokainu či u heroinu – ty jsou u pervitinu zbytečné, vždy se k němu nějak a někde dostanete. Máme tu řadu malinkých laboratoří. Což je mimochodem produkční schéma, které neexistuje nikde jinde v Evropě.

Jaký to má důvod? 

S produkcí tohoto typu máme ještě předrevoluční zkušenost. A zřejmě máme i poměrně konzervativní producenty a uživatele, protože na rozdíl od celé Evropy, kde táhnou úplně jiné typy drog, u nás je jedničkou stále pervitin. Ve smyslu uživatelů není pervitin evropské téma. Je to ale téma z hlediska záchytů, neboť se začíná dovážet v tunových množstvích z Mexika, Afriky, Íránu a Afghánistánu. Pervitin ale obecně není v Evropě zatím populární droga.

Přesto počet jeho uživatelů v České republice stoupl. 

To jsou jen odhady. Když se podíváte na střední odhad, který je ve Zprávě o nelegálních drogách v České republice za rok 2023, jedná se asi o 47 000 osob pravidelně užívajících pervitin a opioidy. Většinu z nich přitom tvoří uživatelé pervitinu, kteří jsou v kontaktu s neziskovým nebo zdravotním sektorem. Ten většinu služeb poskytuje anonymně, a nejsou tedy vyřazeny duplicity. Za daty může sice být informace, že počet stoupl, ale může se do toho promítnout i fakt, že zasáhly dříve skryté uživatelské populace. Můžeme se bavit pouze o tom, do jaké míry tato data odpovídají vzhledem ke střednímu odhadu a latenci.

Přečtěte si

Česko je stále hlavní varna pervitinu, místní dostupnost konopí a kokainu stoupá

Existují v tomto ohledu i tvrdá data? 

Máme zdravotní data: přijde nějaký pacient, jehož rodné číslo je ve zdravotním systému. Také máme trestněprávní data: vyskytne se droga nebo podezřelý a za ním stojí něco hmotného. Pak máme další rigidní data, a to třeba informace z odpadních vod nebo analýzu výměnného injekčního materiálu – z použitých injekčních stříkaček například zjistíte, co se zrovna sjíždí v Brně.

Český pervitin v Grónsku

Jaké má Česko postavení v obchodu s drogami? Co se tu produkuje a kam se to vyváží?

Jsme produkční zemí na konopí, metamfetamin a nové psychoaktivní substance, okrajově amfetamin. Sem tam se tu vyrábí i extáze, ale tím bych asi skončil. V Česku jsme nikdy neobjevili žádnou laboratoř na transformaci kokainové pasty ani laboratoř na výrobu jiných látek. Co se týká vývozu, jsme renomovaným vývozcem konopí. Dokonce jsme považováni za jednu ze třech zemí, která dodává konopí do velké části Evropy. Do všech okolních zemí vyvážíme i metamfetamin. Zejména výrobci z příhraničních krajů mají klienty ze zahraničí. Děje se tu taková přeshraniční drogová turistika, která hodně probíhá s Němci, Rakušany a velice se Slováky. Ti mají málo laboratoří a tradičně si většinu pervitinu, který zkonzumují, vozí od nás. Vyváží se ale i do vzdálenějších destinací, do Skandinávie, jihovýchodní Asie, Oceánie a někdy i do USA či Velké Británie.

Kam až sahají stopy z českých laboratoří pervitinu?

Nejbizarnějšími zeměmi, kam se dostal metamfetamin vyrobený v Česku, jsou Grónsko a Japonsko. Je to ale spíš náhoda, která však má svůj důvod. Nějací lidé s možnostmi narazí na lidi s poptávkou a prováže se to.

Skotská policie v roce 2022 varovala před nákupem štěňat, protože s nimi nelegálně obchodují gangy, které jsou zapojeny i do obchodu s drogami a dalších nelegálních činností. Pozorujete podobná propojení s jinými odvětvími organizovaného zločinu i u nás? 

Spojení obchodu s drogami s ostatní kriminální činností nebývá úplně pravidlem, ale sledujeme určité propojení například právě s nelegálními doklady, se zbraněmi, ale hlavně s velkými finančními hotovostmi, jež mají tendenci přesouvat se po světě mimo klasický bankovní systém. Ať máte jakýkoli systém, zkrátka se vám hromadí peníze na jednom místě a potřebujete je někde jinde. Nemůžete je nikde zoficializovat, protože pocházejí z nelegální činnosti. Aby to dávalo ekonomický smysl, musíte zaplatit někoho, kdo vám je fyzicky převeze.

Pak existují etnické kriminální skupiny, které reagují odlišně v různých zemích. Například Západoafričané žijící u nás víc inklinují k obchodu s drogami a míň k obchodu s lidmi než třeba v Itálii, kde kromě obchodu s lidmi také obchodují s doklady. Balkánci zase častěji obchodují s drogami a padělanými doklady. Nedá se ale říct, že všechno je jeden velký koláč organizovaného zločinu a všichni dělají všechno. Jsou tam určité specializace.

Změna nabídky

Jak se změnila česká drogová scéna za 30 let, co jste u policie? 

Hodně. Změnila se na straně nabídky i poptávky. Mimochodem, ohledně nabídky se změnila dokonce několikrát. Přetrvává problém s konopím a pervitinem, postupně se však objevily i jiné drogové fenomény.

Začátkem devadesátých let jsme například zažili velký nástup heroinu. Téměř z nuly skočil zájem o tuto látku na velmi nepříjemné úrovně. Pak to opadlo a dnes je heroin společensky vnímaný jako droga neúspěšných lidí. Decimuje marginalizované skupiny obyvatelstva ve vyloučených lokalitách. Když se ale obecně podíváte na situaci, zjistíte, že heroin se tu užívá opravdu minimálně.

Potom jsme zažili nástup různých organizovaných zločineckých skupin. Šlo o ruskojazyčné skupiny, jež se snažily ovládnout trh s pervitinem, ale nepovedlo se jim to.

V Česku také působily vietnamské kriminální skupiny a dosáhly poměrně významných úspěchů v oblasti konopí a poté i pervitinu. Nikdy se jim ale nepovedlo, aby kontrolovaly nějaké území a potíraly konkurenci. Dnes v tomto byznysu pokračují dál, ale v kombinaci se zahraničím. Vyplatí se jim vyrábět jinde než v ČR, třeba v Nizozemsku. Takže se častěji zapojují do výroby v Nizozemsku, Německu či Polsku a u nás mají pouze sklady s chemikáliemi a tak dále.

Proč se Rusům ani Vietnamcům nepodařilo ovládnout místní trh s pervitinem? Souvisí to s tím, co jste výše říkal o absenci místních velkých distribučních sítí, nebo spíš s prací tuzemské policie?

Určitě bych to připsal spíš charakteru produkce a distribuce pervitinu, která má tradičně základnu v maloobchodní komunitní produkci malých množství. Větší produkce potom častěji směřují na vývoz.

Kdy nastal boom nových psychoaktivních substancí? 

Bylo to kolem roku 2010, kdy se objevila celá plejáda nových látek, schopných nahrazovat konvenční drogy. Můžete si je představit jako syntetické kanabinoidy, syntetické opioidy nebo například náhrady MDMA. Od roku 2010 jsme podobných substancí zařadili na seznam zakázaných nebo návykových látek asi tisíc a každý rok přidáváme další. To je takový nekonečný koloběh.

Takže syntetický kanabinoid HHC, který se nyní hojně řeší v médiích v souvislosti se zákazem, je pro vás jen jedna z mnoha podobných látek? 

Přijde mi docela úsměvné, že se tady pozastavujeme nad zákazem nějakého HHC, protože nyní máme připravených 143 dalších látek, jež chceme na zmíněný seznam dát. Obchodníci, kteří kšeftují s těmito typy drog, které u nás zakážeme, je pak do Česka nedodávají. Vyhnou se nám a prodávají to v zemích, v nichž zákaz neplatí. Tímto způsobem se nám od roku 2010 daří Česko těchto drog zbavit. Pokud je někdo doveze nebo si je objedná virtuálně, jde o marginální záležitost. A nerozjede se s tím takový marketingový byznys jako s HHC a dalšími analogy syntetických kanabinoidů. Byla chyba, že se nezakázaly hned s jejich nástupem.

Předpokládám, že jste to navrhovali. 

Zákaz těchto látek jsme navrhovali v listopadu 2022. V současnosti jsme dali stejný podnět ohledně dalších jedenácti analogů a velmi intenzivně pracujeme na rešerši jiných psychoaktivních analogů. Uvidíme, zda budeme mít větší trpělivost my, nebo prodejci.

Proč se ty látky nezakázaly, když jste to navrhovali? 

Protože existují různé názory na to, kam by měla protidrogová politika směřovat, a nyní u nás převládá názor, že bychom měli jít směrem k regulaci. To znamená, že některé psychoaktivní látky postavíme na úroveň tabáku a alkoholu. Vytvoříme s nimi regulovaný trh, který bude zatížený daní a bude mít svá pravidla. Tento názor je podporovaný aktuální vládou a je součástí legislativních návrhů, jež nyní směřují k finalizaci. Proto nebyly naše návrhy na zákaz HHC akceptovány.

Nevedou ale zákazy k výrobě nových a nových psychoaktivních látek? 

Mnoho set z nich jsme ale dokázali zakázat ještě dříve, než dorazily do České republiky. Probíhá to tak, že zjistíme, že třeba v Německu, Švédsku či Itálii se objevily případy akutní intoxikace na syntetický kanabinoid, a my ho proto zapíšeme v rámci předběžné opatrnosti na náš seznam.

The post Prodej drog přes sociální sítě je pouhým doplňkem. Na Telegramu se dějí i levárny, říká ředitel Národní protidrogové centrály appeared first on investigace.cz.

Nelegální směnárny a doklady totožnosti, ale i drogy či extremismus – to vše lze najít na Telegramu. O temné straně této sociální sítě informuje investigace.cz dlouhodobě. Obchody s nelegálním zbožím už ale prosakují i na Facebook, Instagram a Messenger. Tyto sociální sítě obchodníci z Telegramu využívají k umisťování svých reklam, jimiž lákají na nelegální zboží. Redakce investigace.cz proto zjišťovala, v jaké podobě se na sociálních sítích reklamy na drogy objevují a zda z nich provozovatel, platforma Meta, inkasuje peníze. Podle zprávy deníku Wall Street Journal již američtí prokurátoři ve Virginii prověřují, zda platformy společnosti Meta neumožňovaly nelegální prodej drog a neprofitovaly z něj.

Reklama, která se v Česku na Instagramu zobrazila celkem 202 lidem starším 18 let, vypadá na první pohled vcelku neškodně. Členité barevné obrázky, psychedelické motivy a Spongebob s rozšířenými zorničkami, to vše bez textu. Na druhý pohled už ale tak neškodná není – jde totiž o propagaci psychotropní látky LSD, s níž jsou často spojené barevné motivy i rozčlenění na malé čtverečky speciálního papíru, jež se vkládají do úst pod jazyk, kde se rozpustí. Upoutávka vede do telegramového kanálu, kde se nabízejí i jiné drogy.

Stejný inzerent zaplatil i za další reklamu, která se dostala k celkem 78 osobám z Česka, věkově nad 18 let. Obrázek v podobě hromady barevných pilulek je ovšem daleko explicitnější a vede do stejného kanálu jako reklama předešlá.

Redaktorka investigace.cz se pod falešným účtem k tomuto kanálu přidala.

„Yoo g. Odkud jsi? Co by sis od nás chtěla objednat?“ oslovil ji přes soukromou zprávu na Telegramu obchodník.

„Z Prahy, doručujete sem? Objednala bych si 10 gramů kokainu, pokud je to možné?“

„Do Prahy není problém, ale dodání je až za dva dny. Máme kolumbijský a venezuelský kokain. Venezuela stojí 480 eur, Kolumbie 760,“ popisuje neznámý obchodník ceny za 10 gramů.

Podobných reklam cílených na české uživatele sociálních sítí, jež se vyskytují na platformách společnosti Meta, tedy Facebooku, Instagramu a Messengeru, a které vedou na telegramové kanály nebo přímo do soukromého chatu s drogovým obchodníkem, se od října 2023 do začátku března 2024 na sociálních sítích objevily desítky. Právě v tomto období jsme se do jejich analýzy pustili.

Podle ad library, knihovny reklam společnosti Meta, kde je možné sledovat všechny reklamy, jež byly na sociální sítě umístěny, se zákazníky přes sociální sítě snaží nalákat nejrůznější inzerenti. Redakce investigace.cz za šest měsíců identifikovala celkem 23 facebookových stránek, k nimž se vázala reklama na nelegální návykové látky. Jednotliví inzerenti ale mohli platit za více reklam podobně jako ten výše zmíněný, který zaplatil za dvě. Počet těchto typů reklam, jež investigace.cz objevila, byl 64, ve skutečnosti ale mohl být ještě vyšší.

Decentní bílý prášek

Většina reklam vypadá na první pohled nenápadně. Například na začátku ledna se na Facebooku, Instagramu i Messengeru objevila reklama s názvem The Bake Farm s kresleným obrázkem zeleného pole a horami v pozadí. Odhalit, že se nejedná o reklamu na běžné farmářské výrobky, vyžaduje určitou znalost slangových výrazů. Výraz „bake“, který v angličtině původně označuje pečení, se v přeneseném významu používá i pro kouření marihuany. Za tímto obrázkem v reklamě také následoval obrázek bílého prášku, jenž ale spíše než mouku připomínal balíček kokainu. Po kliknutí na reklamu byl dvojsmysl jasnější – upoutávka směrovala na telegramový kanál s více než dvěma tisíci odběrateli, v němž se nabízí nelegální zboží všeho druhu, zejména kokain.

Jako ilustrační fotografie inzerenti dále používají lysohlávky, květy marihuany, pilulky nebo nejrůznější bílé krystaly. Krystalickou podobu mohou mít například látky jako pervitin, kokain nebo MDMA (extáze). Fotografie mohou rovněž připomínat balení bonbonů, na němž je ale nápis narážející na psychotropní látku. Jeden z obchodníků použil i nápis evokující logo obchodního potravinového řetězce Lidl, následovala však fotografie podobná sáčku s kokainem.

Texty těchto reklam zní stejně jako reklamy legálního zboží. „Pro milovníky kvalitního hašiše; Exkluzivní edice; Marocký hašiš v Evropě; Čistá a silná sladká chuť; Pospěšte si, než to skončí“. Těmito slovy láká jedna z nich, která však jako jedna z mála nesměruje na Telegram, nýbrž rovnou do facebookové skupiny.

Někteří jsou ale ohledně textů opatrnější. Většina z 23 inzerentů nepoužila žádný slogan a spoléhala pouze na obrázky, případně použila strohé „kliknutím na odkaz se připojíte k mému kanálu a zadáte objednávku,“ nebo „pro více informací klikněte zde“. Oba vzkazy byly napsány v cizím jazyce.

Jak probíhá kontrola reklam 

Každá reklama umístěná na Facebook, Instagram nebo Messenger musí nejprve projít kontrolou, aby se zjistilo, zda splňuje zásady pro reklamu. Meta například zakazuje obsah, který se pokouší koupit, prodat, vyměnit, darovat nebo žádat o drogy a léky, a to bez ohledu na zákony dané země.

Jelikož se na výše zmíněné sociální sítě denně umisťují vysoké počty reklam, proces kontroly je automatizovaný. Nejprve tento systém kontroluje text, obrázek nebo video a stránku, na níž reklama směruje. Pokud je podle automatizovaného postupu vše v souladu s pravidly, může se uživatelům dané sociální sítě zobrazit. Pokud v souladu není, je zamítnuta. Reklama ale může být smazána i zpětně – například když ji někdo nahlásí. V některých případech reklamy kontrolují i lidé, tedy zaměstnanci společnosti Meta. Ta tvrdí, že na zdokonalování systémů kontroly soustavně pracuje a chce posílit tým, který bude reklamy zpětně kontrolovat. V tomto týmu mají být i česky hovořící členové.

„Jak v reklamách, tak v organickém obsahu zakazujeme obsah, který propaguje nákup a prodej drog a farmaceutických léků, a odstraňujeme jej, kdykoli na něj narazíme,“ sdělila investigaci.cz mluvčí společnosti Meta Jekatěrina Panawa. Podle Mety byla drtivá většina reklam odhalena ještě dříve, než byly umístěny na sociální sítě.

„Když se rozhodujeme, jestli daná reklama vyžaduje další kontrolu ve vztahu ke konkrétním zásadám, můžeme přihlédnout k tomu, jak inzerent dodržoval zásady pro reklamu v minulosti,“ uvádí Meta na svém webu. U inzerentů s drogami je však potíž v tom, že jejich profily na sociálních sítích jsou staré nanejvýš několik měsíců a často jsou zakládány pouze za účelem propagace nelegálního zboží.

Na druhou stranu je zřejmé, že ani kontrola textu není příliš efektivní, neboť prošly explicitní názvy drog – „hashish“ či „cannabis“. V některých případech platí benevolence nebo ignorace kontrolního systému i na obsahově zcela jasné obrázky – zejména ty s marihuanou, pilulkami, hašišem nebo se zbraněmi.

Přečtěte si

NarcoFiles: Narkobaroni si najímají hackery, aby jim pomohli dostat kokain přes kontroly v přístavech

Meta zároveň upozorňuje, že lidé mají nevhodné reklamy nahlašovat. Jenomže další mechanismus, díky kterému se zločincům daří zboží propagovat, spočívá v tom, že zobrazení a šíření reklamy naplánují pouze na několik dní. Všechny reklamy, které redakce investigace.cz sledovala a identifikovala, běžely jeden až maximálně čtyři dny. Tím pádem se sice nedostanou k velkému počtu lidí, současně se ale snižuje pravděpodobnost, že konkrétní reklamu někdo nahlásí jako závadnou.

Sama Meta na svých webových stránkách přiznává, že se jim ne vždy podaří nepatřičný obsah zachytit.

Podle ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha ale reklamy nejsou tím, co by přilákalo nové zájemce o nelegální látky. „Když do Telegramu zadáte určitá klíčová slova, vyskočí na vás nespočet skupin, které nabízejí všechno možné. Nepotřebujete se k tomu dostat přes reklamu,“ říká Frydrych. „Odpovědnost za tuto situaci by měly nést sociální sítě. Obdobně přece vyžadujeme odpovědnost od provozovatelů fotbalových klubů ve smyslu toho, že podniknou náležité kroky k zamezení výtržností na stadionech,“ podotýká.

Podle ředitele se Národní protidrogová centrála snaží s platformami komunikovat, ale jde to obtížně. „Telegram vůbec neposkytuje informace a nekomunikuje s námi. Meta jak kdy, u ní bych nebyl tak kategorický,“ popisuje své zkušenosti Frydrych.

Společnost Meta podle svých slov nahlašuje odborným skupinám i orgánům činným v trestním řízení účty, u nichž má podezření, že se podílejí na nelegální výrobě nebo distribuci vysoce rizikových drog.

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Tisícové dosahy

Reklamy, jež investigace.cz analyzovala, mají dosah několika stovek až tisíců lidí. Výše citovaná reklama s nápisem The Bake Farm se na Facebooku, Instagramu a Messengeru objevila celkem třikrát – dvě podoby této reklamy běžely od 8. 1. 2024 do 9. 1. 2024, jedna měla dosah 78 a druhá 95 lidí z České republiky. Další byla zveřejněna od 5. 1. do 7. 1. a zobrazilo si ji 184 lidí z Česka. Celkový dosah byl 7 024, 8 177 a 12 466 osob – inzerent totiž naplánoval reklamu tak, aby se zobrazovala i lidem v jiných zemích Evropy, například v Polsku, Německu, Švédsku či Chorvatsku.

Investigace.cz našla i čtyři reklamy směrující na český telegramový kanál a zaměřené na rozvoz marihuany po Praze. Naprosto nepokrytě zobrazovaly květy marihuany a lákaly textem, v němž prodejci tvrdí, že jsou špičkou na trhu, a chlubí se svou 12letou zkušeností. Podle dosahu zjistitelném v ad library měla ta nejúspěšnější z nich dosah přes 10 a půl tisíce lidí z České republiky během 3. až 6. března.

Zadavatel měl v tuto dobu další tři reklamy, z nichž jedna měla dosah osm tisíc, další dvě po tisíci. Nejvíce se zobrazovaly mužům ve věku 25 až 54 let.

Výhradně na Českou republiku mířila i reklama na drogový koktejl makatussin neboli lean, jehož základem je sirup proti kašli. Tato upoutávka se zobrazila celkem 1 500 lidí.

Většina reklam cílících na Česko, které investigace.cz pozorovala mezi říjnem 2023 a březnem 2024, mířila i na další země Evropy – od Španělska až po Švédsko. Dosah na české obyvatele se pohyboval mezi desítkami až stovkami osob.

Jak to funguje

Výše zmiňovaná reklama o prodeji marihuany po Praze nesměruje na český telegramový kanál náhodou, neboť ten má skoro pět tisíc členů. Obsahuje také podmínky doručení. Platí se hotově při předání, a aby si zájemce mohl objednat, musí napsat správci účtu.

Ostatní kanály, na něž reklamy cílené na obyvatele evropských zemí odkazují, jsou vedeny v angličtině, francouzštině či ruštině a nabízejí drogy všeho druhu, nejčastěji ale marihuanu a kokain.

Anastasija M., která na téma nelegálního obchodování na Telegramu psala diplomovou práci v rámci svého studia nových médií na Univerzitě Karlově, narazila i na kanály nabízející na českém trhu poměrně netradiční látky, jako jsou Alfa-PVP nebo mefedron. „V Rusku a na Ukrajině jsou kvůli těmto novým látkám celé drogové epidemie. Nyní se alespoň podle Telegramu tyto látky přesouvají do České republiky,“ popisuje svou analýzu, jež ukázala, že obchodníci s drogami nepoužívají Telegram pouze k prodeji, ale i k verbování nových kurýrů. Podle Anastasije M. existují i případy, kdy si společně s drogou lze objednat i prostitutku.

Všechny kanály fungují jako tržiště, na němž člověk najde aktuální nabídku a instrukce, za jakých podmínek nákup probíhá.

„Tady jsou instrukce, jak to funguje, nepište mi a nesnažte se přicházet se svými pravidly. Objednávku učiníte tak, že mi napíšete, jaký produkt chcete a kolik toho chcete. Pište ve zkratce, protože máme hodně klientů, kteří čekají. Nechoďte za mnou s vašimi vtipnými historkami. Chceme pouze vážné kupce. Pošlete nám adresu doručení, zaplatíte v bitcoinech přes CashApp nebo PayPal. Než bude zboží vydáno ze skladu, musí být nejprve zaplaceno. Děkuji za pochopení. A našim pravidelným zákazníkům přejeme hezký víkend,“ popisuje správce jedné ze skupin čítající 1 808 členů podmínky nákupu. Jedna z reklam této skupiny měla dosah 8 500 lidí po celé Evropě, v Česku se dostala na displeje několika desítek lidí.

Platby předem obchodníci vyžadují u každé skupiny, kterou investigace.cz monitorovala. To ovšem nese jisté riziko, neboť může jít o podvod a zboží nemusí být doručeno. Podle Anastasije M. ale některé skupiny umožňují platbu, která bude dokončena až v okamžiku, kdy zboží přijde. Z jejího výzkumu rovněž vyplývá, že platby probíhají i uvnitř Telegramu – přes funkci Wallet in Telegram.

Obchodníci využívají i různé marketingové nástroje, aby ukázali, že nejsou podvodníci a zboží ke klientům skutečně dorazí. Zveřejňují například fotografie zásilek (se začerněnými adresami), konverzace se spokojenými zákazníky, videa, jak zásilky připravují, ale i faktury za doručovací služby, jako třeba United States Postal Service nebo trasování zásilky v aplikaci UPS.

Podle serveru 404media, jenž se prodejem drog na Telegramu rovněž zabýval, prodejci nabízejí i ověření přes FaceTime, aby si kupující před odesláním objednávky prohlédl konkrétní výrobek nebo si nechal vysvětlit, jak provést platbu.

Zda zásilka objednaná přes telegramový kanál, který zaplatil promování na platformách Mety, skutečně dorazí a zákazník nebude podveden, se investigaci.cz zatím nepodařilo zjistit. Komunikovala ale s obchodníky, kteří tvrdili, že doručují i do Česka. Anastasija M. mluvila s lidmi, co si objednávali přes Telegram marihuanu. „Zásilka jim skutečně přišla, a to přímo domů. Dovezl ji kurýr. Obchodníci začínají používat i geolokaci – zásilku tedy někam ukryjí, pošlou polohu a zákazník si ji vyzvedne,“ popisuje nové metody nelegálního trhu s narkotiky.

Autorka textu: Barbora Šturmová

The post Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích appeared first on investigace.cz.