Prodej drog přes sociální sítě je pouhým doplňkem. Na Telegramu se dějí i levárny, říká ředitel Národní protidrogové centrály

Drogy jsou v České republice čím dál dostupnější. Může za to jejich zvýšená produkce, která se přímo odráží v distribučních schématech. V poslední době zločinci obchodující s drogami využívají i sociální sítě. Investigace.cz hovořila s ředitelem Národní protidrogové centrály Jakubem Frydrychem o tom, jak se práce jeho týmu proměnila s nástupem narkotik do virtuálního světa a proč pro něj zákaz HHC není tak horké téma. 

Podle Zprávy o nelegálních drogách v České republice v roce 2023 roste dostupnost kokainu a MDMA (extáze). Může to být tím, že tato narkotika jsou snadno dostupná na internetu?

U každé z těch drog je důvod jiný. Co se týče kokainu, žijeme v období jeho nadprodukce v endemických zemích produkce. V Peru sice produkce klesla asi o dvě procenta, ale v Bolívii a Kolumbii výroba stoupla o desítky procent. To představuje obrovské množství kokainu, které se valí do Evropy. Výsledkem je zvýšená dostupnost, snížená cena a přímo úměrně i zvýšená kvalita. Kokain si tím pádem nachází další a další trhy a zájemce.

Větší dostupnost MDMA je zase daná tím, že Nizozemsko a Belgie se potýkají s velkým problémem spojeným se značnou objemovou produkcí tabletovaných stimulantů.

To vše se pak odráží i ve virtuálním světě.

Dalo by se říct, že se vaše práce pomalu přesouvá do virtuálního prostředí?

Není to tak. Představte si koláčový graf, kde sto procent představují různé formy distribuce. Ten koláč se jen trochu rozevřel o nový segment, který je však pouhým doplňkem. Některé inovativní kriminální skupiny obchodující ve veřejném prostoru zkrátka vezmou část drog a domluví se s partou, která jim to prodává ve virtuálním prostoru. Je to taková diverzifikace. Ve virtuálním světě tedy probíhá obchod s drogami a prekurzory, s chemickými látkami. Na to navazují různé obchody, například ty na Telegramu, a samozřejmě i zásilkové služby, kryptoměny a kryptované formy komunikace.

Virtuální prostředí je pro nás nové pole, kde se osm let učíme pohybovat. Máme velké úspěchy, ale ocitli jsme se i ve slepých uličkách. Podařilo se nám například odhalit darknetové tržiště, které bylo jednu dobu majoritní ve Švédsku. Programovalo se z Česka a vedli to čeští zločinci. Hodně jsme si osahali i oblast kryptoměn. Myslím, že úroveň našeho poznání tohoto prostředí se vysoko zvedla. Ale rozhodně nemůžeme říct, že máme o všem dokonalý přehled, protože to ani nejde. Takže představa, že ve virtuálním prostoru lze eliminovat nabídku nelegálních komodit, je prostě lichá. To neumí nikdo na světě, ani Čína. A ta se hodně snaží.

Sociální sítě jsou různou mírou a různými způsoby využívány k obchodu s drogami. Na Facebooku existují skupiny, kde lze sehnat drogy, podobnou roli plní i instagramové účty. Na platformách Meta se podle ad library objevují reklamy, jež vedou k telegramovým kanálům nabízejícím nelegální návykové látky. Jakou roli by měly hrát tyto platformy – měly by za výše popsané nést nějakou zodpovědnost? 

Myslím si, že ano. Rozhodně by měly mít přístup nějaké sdílené zodpovědnosti. Participace na odpovědnosti by měla být i u poskytovatelů. Obdobně přece vyžadujeme odpovědnost od provozovatelů fotbalových klubů ve smyslu toho, že podniknou náležité kroky k zamezení výtržnostem na stadionech. Nenecháváme to jen na policii. Stejně tak klademe odpovědnost na provozovatele hospody, aby nenalil nezletilým, jinak mu hrozí postih.

Naše instituce proto běžně vyzývá poskytovatele, aby na svých stránkách smazali nevhodný obsah. Drtivá většina českých provozovatelů uposlechne nebo nevhodný obsah maže i bez našeho upozornění, protože je proti jejich interním pravidlům. Máme velmi dobré zkušenosti s CZ.NIC (sdružení poskytovatelů internetových domén .cz, pozn. red.). Naopak problémy jsou právě s komunikačními platformami, které mají původ v jiných zemích. S těmi se komunikuje obtížně, nebo to vůbec nejde.

Takže jste oslovovali Metu i Telegram? 

Komunikujeme napříč celým světem. Vždy se snažíme zjistit, jestli bychom nelegální virtuální činnost nemohli nějak ovlivnit.

Jak se k tomu staví Telegram? 

Telegram neposkytuje žádné informace. Nereaguje vůbec na nic.

A Meta? 

Ta jak kdy, tady bych nebyl tak kategorický.

V čem se liší prodej drog na darknetu a na Telegramu? 

Na darkwebu najdete zboží ve větším množství a máte vyšší spotřebitelskou jistotu. Díky anonymitě tam lidé běžně píší recenze, že jsou spokojeni s množstvím i cenou. U těchto tržišť se běžně stává, že v okamžiku, kdy zákazník napíše, že mu zboží nedošlo, mu prodejce pošle zadarmo další zásilku, aby si zachoval dobrou pověst. Tohle se na Telegramu neděje. Tam je to víc rychloobrátkové a prodává se menší množství. Sem tam někdo řekne, že má něco kvalitního, pak se například ukáže, že to zase tak kvalitní nebylo. Dějí se tam i levárny.

Zájem o tržiště z darkwebu ale spíš upadá. Pro uživatele je tento systém nejspíš zbytečně komplikovaný. Něco jako kdybych vám řekl, že můžete telefonovat jedině z pošty, i když vlastníte mobil. Naopak je tento systém výhodný a bezpečný pro ty, kteří ho využívají k prodeji či nákupu ve velkém.

Pervitinová velmoc

Jak je to v Česku s dostupností metamfetaminu neboli pervitinu? 

To je jiný příběh. Pervitin a jeho snadná dostupnost je daná tím, že se produkuje v malých množstvích napříč celou republikou. Nemáme tu zkrátka žádné velké distribuční sítě, které by ovládaly celé lokality. Není ani potřeba vytvářet složité distribuční sítě, jako je tomu u kokainu či u heroinu – ty jsou u pervitinu zbytečné, vždy se k němu nějak a někde dostanete. Máme tu řadu malinkých laboratoří. Což je mimochodem produkční schéma, které neexistuje nikde jinde v Evropě.

Jaký to má důvod? 

S produkcí tohoto typu máme ještě předrevoluční zkušenost. A zřejmě máme i poměrně konzervativní producenty a uživatele, protože na rozdíl od celé Evropy, kde táhnou úplně jiné typy drog, u nás je jedničkou stále pervitin. Ve smyslu uživatelů není pervitin evropské téma. Je to ale téma z hlediska záchytů, neboť se začíná dovážet v tunových množstvích z Mexika, Afriky, Íránu a Afghánistánu. Pervitin ale obecně není v Evropě zatím populární droga.

Přesto počet jeho uživatelů v České republice stoupl. 

To jsou jen odhady. Když se podíváte na střední odhad, který je ve Zprávě o nelegálních drogách v České republice za rok 2023, jedná se asi o 47 000 osob pravidelně užívajících pervitin a opioidy. Většinu z nich přitom tvoří uživatelé pervitinu, kteří jsou v kontaktu s neziskovým nebo zdravotním sektorem. Ten většinu služeb poskytuje anonymně, a nejsou tedy vyřazeny duplicity. Za daty může sice být informace, že počet stoupl, ale může se do toho promítnout i fakt, že zasáhly dříve skryté uživatelské populace. Můžeme se bavit pouze o tom, do jaké míry tato data odpovídají vzhledem ke střednímu odhadu a latenci.

Existují v tomto ohledu i tvrdá data? 

Máme zdravotní data: přijde nějaký pacient, jehož rodné číslo je ve zdravotním systému. Také máme trestněprávní data: vyskytne se droga nebo podezřelý a za ním stojí něco hmotného. Pak máme další rigidní data, a to třeba informace z odpadních vod nebo analýzu výměnného injekčního materiálu – z použitých injekčních stříkaček například zjistíte, co se zrovna sjíždí v Brně.

Český pervitin v Grónsku

Jaké má Česko postavení v obchodu s drogami? Co se tu produkuje a kam se to vyváží?

Jsme produkční zemí na konopí, metamfetamin a nové psychoaktivní substance, okrajově amfetamin. Sem tam se tu vyrábí i extáze, ale tím bych asi skončil. V Česku jsme nikdy neobjevili žádnou laboratoř na transformaci kokainové pasty ani laboratoř na výrobu jiných látek. Co se týká vývozu, jsme renomovaným vývozcem konopí. Dokonce jsme považováni za jednu ze třech zemí, která dodává konopí do velké části Evropy. Do všech okolních zemí vyvážíme i metamfetamin. Zejména výrobci z příhraničních krajů mají klienty ze zahraničí. Děje se tu taková přeshraniční drogová turistika, která hodně probíhá s Němci, Rakušany a velice se Slováky. Ti mají málo laboratoří a tradičně si většinu pervitinu, který zkonzumují, vozí od nás. Vyváží se ale i do vzdálenějších destinací, do Skandinávie, jihovýchodní Asie, Oceánie a někdy i do USA či Velké Británie.

Kam až sahají stopy z českých laboratoří pervitinu?

Nejbizarnějšími zeměmi, kam se dostal metamfetamin vyrobený v Česku, jsou Grónsko a Japonsko. Je to ale spíš náhoda, která však má svůj důvod. Nějací lidé s možnostmi narazí na lidi s poptávkou a prováže se to.

Skotská policie v roce 2022 varovala před nákupem štěňat, protože s nimi nelegálně obchodují gangy, které jsou zapojeny i do obchodu s drogami a dalších nelegálních činností. Pozorujete podobná propojení s jinými odvětvími organizovaného zločinu i u nás? 

Spojení obchodu s drogami s ostatní kriminální činností nebývá úplně pravidlem, ale sledujeme určité propojení například právě s nelegálními doklady, se zbraněmi, ale hlavně s velkými finančními hotovostmi, jež mají tendenci přesouvat se po světě mimo klasický bankovní systém. Ať máte jakýkoli systém, zkrátka se vám hromadí peníze na jednom místě a potřebujete je někde jinde. Nemůžete je nikde zoficializovat, protože pocházejí z nelegální činnosti. Aby to dávalo ekonomický smysl, musíte zaplatit někoho, kdo vám je fyzicky převeze.

Pak existují etnické kriminální skupiny, které reagují odlišně v různých zemích. Například Západoafričané žijící u nás víc inklinují k obchodu s drogami a míň k obchodu s lidmi než třeba v Itálii, kde kromě obchodu s lidmi také obchodují s doklady. Balkánci zase častěji obchodují s drogami a padělanými doklady. Nedá se ale říct, že všechno je jeden velký koláč organizovaného zločinu a všichni dělají všechno. Jsou tam určité specializace.

Změna nabídky

Jak se změnila česká drogová scéna za 30 let, co jste u policie? 

Hodně. Změnila se na straně nabídky i poptávky. Mimochodem, ohledně nabídky se změnila dokonce několikrát. Přetrvává problém s konopím a pervitinem, postupně se však objevily i jiné drogové fenomény.

Začátkem devadesátých let jsme například zažili velký nástup heroinu. Téměř z nuly skočil zájem o tuto látku na velmi nepříjemné úrovně. Pak to opadlo a dnes je heroin společensky vnímaný jako droga neúspěšných lidí. Decimuje marginalizované skupiny obyvatelstva ve vyloučených lokalitách. Když se ale obecně podíváte na situaci, zjistíte, že heroin se tu užívá opravdu minimálně.

Potom jsme zažili nástup různých organizovaných zločineckých skupin. Šlo o ruskojazyčné skupiny, jež se snažily ovládnout trh s pervitinem, ale nepovedlo se jim to.

V Česku také působily vietnamské kriminální skupiny a dosáhly poměrně významných úspěchů v oblasti konopí a poté i pervitinu. Nikdy se jim ale nepovedlo, aby kontrolovaly nějaké území a potíraly konkurenci. Dnes v tomto byznysu pokračují dál, ale v kombinaci se zahraničím. Vyplatí se jim vyrábět jinde než v ČR, třeba v Nizozemsku. Takže se častěji zapojují do výroby v Nizozemsku, Německu či Polsku a u nás mají pouze sklady s chemikáliemi a tak dále.

Proč se Rusům ani Vietnamcům nepodařilo ovládnout místní trh s pervitinem? Souvisí to s tím, co jste výše říkal o absenci místních velkých distribučních sítí, nebo spíš s prací tuzemské policie?

Určitě bych to připsal spíš charakteru produkce a distribuce pervitinu, která má tradičně základnu v maloobchodní komunitní produkci malých množství. Větší produkce potom častěji směřují na vývoz.

Kdy nastal boom nových psychoaktivních substancí? 

Bylo to kolem roku 2010, kdy se objevila celá plejáda nových látek, schopných nahrazovat konvenční drogy. Můžete si je představit jako syntetické kanabinoidy, syntetické opioidy nebo například náhrady MDMA. Od roku 2010 jsme podobných substancí zařadili na seznam zakázaných nebo návykových látek asi tisíc a každý rok přidáváme další. To je takový nekonečný koloběh.

Takže syntetický kanabinoid HHC, který se nyní hojně řeší v médiích v souvislosti se zákazem, je pro vás jen jedna z mnoha podobných látek? 

Přijde mi docela úsměvné, že se tady pozastavujeme nad zákazem nějakého HHC, protože nyní máme připravených 143 dalších látek, jež chceme na zmíněný seznam dát. Obchodníci, kteří kšeftují s těmito typy drog, které u nás zakážeme, je pak do Česka nedodávají. Vyhnou se nám a prodávají to v zemích, v nichž zákaz neplatí. Tímto způsobem se nám od roku 2010 daří Česko těchto drog zbavit. Pokud je někdo doveze nebo si je objedná virtuálně, jde o marginální záležitost. A nerozjede se s tím takový marketingový byznys jako s HHC a dalšími analogy syntetických kanabinoidů. Byla chyba, že se nezakázaly hned s jejich nástupem.

Předpokládám, že jste to navrhovali. 

Zákaz těchto látek jsme navrhovali v listopadu 2022. V současnosti jsme dali stejný podnět ohledně dalších jedenácti analogů a velmi intenzivně pracujeme na rešerši jiných psychoaktivních analogů. Uvidíme, zda budeme mít větší trpělivost my, nebo prodejci.

Proč se ty látky nezakázaly, když jste to navrhovali? 

Protože existují různé názory na to, kam by měla protidrogová politika směřovat, a nyní u nás převládá názor, že bychom měli jít směrem k regulaci. To znamená, že některé psychoaktivní látky postavíme na úroveň tabáku a alkoholu. Vytvoříme s nimi regulovaný trh, který bude zatížený daní a bude mít svá pravidla. Tento názor je podporovaný aktuální vládou a je součástí legislativních návrhů, jež nyní směřují k finalizaci. Proto nebyly naše návrhy na zákaz HHC akceptovány.

Nevedou ale zákazy k výrobě nových a nových psychoaktivních látek? 

Mnoho set z nich jsme ale dokázali zakázat ještě dříve, než dorazily do České republiky. Probíhá to tak, že zjistíme, že třeba v Německu, Švédsku či Itálii se objevily případy akutní intoxikace na syntetický kanabinoid, a my ho proto zapíšeme v rámci předběžné opatrnosti na náš seznam.