Velkoobchodní ceny kokainu v Evropě jsou na rekordním minimu. Co to dělá s drogovým trhem a co to znamená pro Evropu? Na základě rozhovorů s více než deseti vysokými představiteli orgánů činných v trestním řízení a odborníky na drogy z celé Evropy a Latinské Ameriky jsme se v OCCRP snažili sestavit mozaiku toho, co pád cen čistého kokainu pro Evropu znamená.
Právě začínalo svítat, když španělští policisté v ústí řeky Guadalquivir zpozorovali několik motorových člunů. Sledovali je zhruba 60 kilometrů proti proudu až na farmu u města Coria del Río, kterou hlídala ozbrojená stráž.
Jakmile na farmě udělali prohlídku, nestačili se divit. Okolo usedlosti našli zakopané kontejnery se sedmi tunami čistého kokainu, jehož celková cena by se na ulici pohybovala okolo 420 milionů eur (v přepočtu přes deset miliard korun). Každá kilová cihla kokainu měla své logo v podobě emotikonu ďáblíka, který hraje na kytaru.

Přestože zdaleka nešlo o největší kokainový zátah v současném Španělsku, zároveň vhodně ukazuje, jak se jeho překupníci dokáží rychle adaptovat na jakékoli podmínky. Zvýšené bezpečnostní kontroly v přístavech vyřešili využitím alternativních pašeráckých cest a evropský trh zaplavený levným kokainem obešli bezpečnou úschovou svého zboží v podzemí a s vyhlídkou, že velkoobchodní ceny zase někdy porostou.
Rozmach pěstování koky, rostoucí využívání „narkoponorek“ a „chemického maskování kokainu“ v kombinaci s tvrdou konkurencí mezi kartely vyústilo v nadbytek tohoto narkotika v Evropě a propad jeho velkoobchodní ceny zhruba o polovinu. Tím pádem to pro mnoho překupníků přestalo být ziskové.
„Kartely i další mafie si mezi sebou začaly daleko víc konkurovat,“ vysvětluje novinářům z OCCRP Cesar Alvarez Velasquez z kolumbijského think-tanku Innovation for Development Foundation.
„Kriminální organizace mají větší konkurenceschopnost a větší manévrovací prostor,“ pokračuje a dodává: „Ti z vrcholu kokainové pyramidy se stali velice efektivní, s možností předcházet mnoha rizikům, rozšiřovat obchod a nabízet výhodné ceny kokainu.“
A tak zatímco uživatelé kokainu si mohou užít vyšší čistotu produktu, jeho cena na ulici se téměř nezměnila. Místo toho, aby kokain pro uživatele zlevnily, ho kartely naopak začaly zakopávat přímo v přepravních kontejnerech na svých pozemcích s vidinou zmírnit přetlak nabídky, aby velkoobchodní ceny zase mohly růst.
„Jsou tu obrovské zásoby. Ve Španělsku jsme narazili na případy, kdy kartely pohřbily kokain v podzemních bunkrech,“ komentuje situaci Robert Fay, vedoucí protidrogové jednotky Europolu. „A všichni se ptají: ‚Co se to sakra děje?‘“
Nadprodukce kokainu
První část skládačky leží na druhé straně Atlantického oceánu v džunglích Kolumbie, největšího světového pěstitele koky, tedy keře, z něhož se kokain vyrábí.
Podle nejnovějších dostupných údajů Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) plocha zemědělské půdy, na níž se v této jihoamerické zemi pěstuje koka, vzrostla mezi lety 2018 a 2023 téměř o dvě třetiny, a to na 253 000 hektarů – tedy přibližně na velikost Lucemburska.
Ve stejném období se tak produkce více než zdvojnásobila, a to na 3 708 tun.
Příčiny této nadprodukce lze shrnout do tří hlavních bodů: neúspěšná politika ohledně potírání kultivace keřů koky, zemědělské inovace a převzetí lokální moci sdružením menších ozbrojených skupin, které se soustřeďují spíše na zisky než na politiku.
Graf ukazuje vývoj množství zadrženého listí koky (v metrácích) a rozlohy pěstování (v hektarech) v letech 2015–2023. Zdroj: euda.europa.eu, James O’Brien
Před uzavřením historické mírové dohody kolumbijské vlády v roce 2016 s největší povstaleckou skupinou v zemi, Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), soudy pozastavily letecké postřikování kokových plantáží toxickým herbicidem.

„Díky menšímu vládnímu tlaku již zemědělci nemusí vynakládat prostředky na opětovnou výsadbu a ztrácet tím čas, ale mohou místo toho investovat do agrochemikálií, výběru rostlin a konsolidace toho, co již mají,“ říká Ana María Rueda, koordinátorka analýzy protidrogové politiky v kolumbijské nadaci Ideas for Peace Foundation.
Zároveň se vládní program nahrazování keřů koky jinými zemědělskými plodinami ukázal jako poněkud kontraproduktivní. Zemědělci, kteří koku nikdy nepěstovali, ji začali kultivovat, aby měli nárok na dotaci, kterou jim kolumbijská vláda platí za pěstování alternativní plodiny.
Mimo to zemědělci začali s pěstěním nové, vysoce výnosné odrůdy koky, kterou lze sklízet několikrát ročně, což výrazně zvyšuje potenciální produkci.
A konečně obrovské zásoby drogy, jež se nahromadily během pandemie covidu-19, kdy se obchodování sice zpomalilo, ale výroba pokračovala, přispívají k „prakticky nevyčerpatelným zásobám“ v celé Jižní Americe, jak prohlásila Juliane Grotz, mluvčí mnichovské prokuratury.
„Výrobci proto snížili ceny, aby se kokainu zbavili jakýmkoli způsobem,“ dodává Alberto Morales, vedoucí protidrogové brigády španělské policie.
„Jestliže totiž kokain ponechají jen tak někde uskladněný, mohou nastat pouze dvě situace: buď jim bude ukraden, nebo ho zabaví policie.“ Tento postup se jim docela daří.
Co na to policie?
V roce 2023 členské státy EU již sedmým rokem po sobě zabavily rekordní množství kokainu. Na špici pomyslného žebříčku největších zátahů proti kokainu jsou Belgie, Španělsko a Nizozemsko. Což zároveň odráží význam těchto států jako vstupních bran pro kokain pašovaný do Evropy. Španělsko loni oznámilo svůj dosud největší zátah, třináct tun kokainu ukrytých v zásilce banánů z Ekvádoru.
Ani to však nestačilo k zastavení přílivu této drogy do Evropy.
Graf ukazuje vývoj množství zadrženého kokainu v Evropě mezi lety 2013 a 2023. Nejvýraznější nárůst je patrný v Belgii a Nizozemsku, které patří mezi hlavní vstupní body drogy do Evropy. Výrazný růst zadrženého množství lze pozorovat i ve Španělsku a Turecku. Zdroj: euda.europa.eu, James O’Brien
„[Kokain] je jako voda. Ta si vždycky najde cestu,“ tvrdí Martin Van Nes, národní prokurátor pro drogovou oblast v Nizozemsku.
Navzdory rekordním snahám úřadů se tak podaří zadržet pouze jeho pašovaný zlomek.
„Ve Španělsku je 80 % kokainu nalezeno v kontejnerech. Zkontrolováno je přitom pouhých 10 % kontejnerů. Tak si to spočítejte,“ popsal situaci novinářům z OCCRP vysoký úředník protidrogového útvaru v Katalánsku, který nechtěl být z bezpečnostních důvodů jmenován.
Díky prolomení dvou šifrovaných komunikačních platforem Sky ECC a Encrochat, přísnějším hraničním kontrolám a také inspekcím v hlavních přístavech zadrželi evropští úředníci v roce 2023 podle EUDA přesto rekordních 419 tun kokainu.
Úspěch to však byl krátkodobý. V následujícím roce se množství zabaveného kokainu v hlavních evropských přístavech, Antverpách a Rotterdamu, výrazně snížilo, i když jeho spotřeba nadále rostla, což dokládá zvýšený obsah kokainových zbytků v odpadních vodách velkých evropských měst.
„Hacknutí těchto komunikačních platforem narušilo obchod. Síť se proto musela přizpůsobit,“ říká Robert Fay z Europolu. Tradiční schéma, kdy většina kokainu určeného pro Evropu dorazí po moři ukrytá v milionech přepravních kontejnerů, se začalo měnit.
Nové pašerácké stezky
Zlepšené kontroly ve velkých přístavech zkrátka donutily pašeráky hledat nové způsoby, jak se vyhnout odhalení. Například používat jiné tranzitní body, menší přístavy, poloponorná plavidla známá jako „narkoponorky“, letadla nebo chemické maskování.
Z dříve tranzitního bodu se doslova logistickým uzlem stala západní Afrika. Korupce a nedostatečná policejní kontrola v zemích jako Sierra Leone, Senegal, Guinea-Bissau a Kapverdy umožňují bez problémů smazat původ zásilek, což ztěžuje sledování a zadržování kokainu, jakmile dorazí k hranicím EU.
„Tyto drogové organizace nejsou hloupé. Pokud se zaměříme na jeden přístav, přesunou se prostě do jiného,“ sdělil OCCRP Alberto Morales ze španělské policie. „Kolumbijci tomu říkají balónový efekt. Stisknete jednu stranu a stlačený vzduch se přesune na druhou.“
Významná část ilegálně dováženého kokainu nyní putuje i starými pašeráckými trasami hašiše z Maroka. Novinkou je rovněž vylovení zásilek zaplacenými rybáři či narkoponorkami daleko od pevniny v Atlantském oceánu. „Narcos shodí kokain do moře, kde ho vyzvednou motorové čluny, které pak plují po řece Guadalquivir a zboží vyloží na břehu hluboko ve vnitrozemí,“ dodal Morales.
Nová generace pašeráků kokainu
Jednou z nejvýznamnějších změn ve fungování sítí zabývajících se obchodem s kokainem se v posledních letech stala i jejich decentralizace, jež snížila náklady a zefektivnila veškerou logistiku. „Celý kokainový obchodní proces už nekontroluje od A do Z jen jeden kartel, ale hned několik skupin. Jednotlivé skupiny se specializují na konkrétní fáze pašování,“ popisuje nové schéma Yasmine Salhi, ekonomka z Francouzského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. „Skupiny jsou tak zaměřené pouze na jeden konkrétní úkol.“
Její slova potvrzuje i Fatjona Mejdini z Global Initiative Against Transnational Organized Crime (Globální iniciativa proti mezinárodnímu organizovanému zločinu). „Pašeráci dnes mají tendenci pracovat v malých buňkách, jež mezi sebou uzavírají pakty. V důsledku toho se buňky působící například v Latinské Americe, o kterých předtím nikdo neslyšel, ukázaly jako poměrně vlivné.“
Skupinami, které v tomto obchodu nabývají stále silnější pozici, jsou albánské gangy. Ty nejenže nakupují drogu přímo v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, ale dokáží přes Brazílii a západní Afriku pašovat tuny a tuny kokainu do Evropy.
Přestože v Brazílii se koka nepěstuje, hraje tato země v celosvětovém obchodu s kokainem důležitou roli díky výhodné poloze a velkým přístavům. Vznikla tak dohoda mezi největším brazilským organizovaným zločineckým syndikátem Primeiro Comando da Capital (PCC) a mafiánskými organizacemi, jako je italská ’Ndrangheta a skupiny ze západního Balkánu, například klany Kavač a Škaljari z Černé Hory.
PCC pašuje drogy přes Brazílii a nabízí svou logistiku i síť kontaktů ostatním, a to jako důvěryhodný zprostředkovatel mezi pěstiteli a pašeráky. „PCC funguje jako platforma, podobně jako Uber nebo Airbnb. Prostě jako obchodní struktura, která umožňuje propojení mnoha nezávislých podnikatelů,“ uvedl Gabriel Feltran z Pařížského institutu politických studií.
Jak schovat kokain
Vyšetřovatelé se domnívají, že pokles počtu zadržených zásilek kokainu v hlavních evropských přístavech lze rovněž vysvětlit sofistikovanějšími způsoby maskování drogy.
„Hledáme důvod, ale neznáme ho,“ říká Laurent Laniel, analytik EU agentury pro drogy. „Existují různé hypotézy, jednou z nich je chemická a fyzická kamufláž.“
Zatímco fyzická kamufláž spočívá v promytí kokainové báze, tedy částečně zpracovaného extraktu, do oblečení nebo lepenky či v jejím smíchání s látkami jako káva, hnojivo nebo uhlí, chemická kamufláž je něco jiného.
Dokazuje to odhalení vícero evropských laboratoří na výrobu kokainu. V těchto laboratořích se skrytá droga extrahuje z nosného materiálu pomocí chemikálií, jako je hydroxid sodný, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová a různá rozpouštědla.
Chemickou kamufláž, při které je kokain změněn na molekulární úrovni, je také daleko těžší odhalit, protože droga může být ukryta v plastech nebo kovech. Běžné testy, jež se zbarví modře v případě přítomnosti kokainu, jej pak nezaznamenají.
„Modrá barva se prostě neobjeví,“ sdělila novinářům z OCCRP Anneke Hulshof, specialistka na narkotika z Nizozemského forenzního institutu. „Už to není rozpoznáno jako kokain.“
Takto maskovaného kokainu se podle specialistů na drogy z Kolumbie dostává do Evropy zhruba pětina.
Pád velkoobchodních cen kokainu
Ceny kokainu se v Evropě značně liší, ale úřady v několika zemích uvedly, že jeho velkoobchodní cena se za poslední rok snížila zhruba na polovinu, zatímco ty maloobchodní zůstaly relativně beze změn.
Ekonomika nelegálních drogových trhů totiž nefunguje vždy stejně jako ekonomika těch legálních. Odborníci jsou přesvědčeni, že klesající velkoobchodní ceny vedly ke zvýšení čistoty kokainu prodávaného na ulici, avšak neměly vliv na cenu.
Graf ukazuje vývoj kvality kokainu a ceny kokainu pro koncové zákazníky v Evropské unii v letech 2014–2023. Zatímco kvalita kokainu a jeho čistota dlouhodobě roste, jeho velkoobchchodní cena klesá.
„Ceny drog jsou do jisté míry regulovány ředěním,“ říká Ramon Chacón, vedoucí kriminálního vyšetřování katalánské policie, s odkazem na čistotu drogy.
Podle výzkumu UNODC je však v případě kokainu jeho cena na ulici určována spíše vnímaným rizikem zatčení nebo násilí ze strany dealerů než velkoobchodní cenou.
Nizozemský prokurátor Van Nes tvrdí, že zhruba před rokem stál jeden kilogram kokainu v Nizozemsku téměř 30 000 eur. Podle jeho zdrojů se nynější cena pohybuje spíše kolem 15 000 eur. Na podobných hodnotách se shodnou i vyšetřovatelé ve Španělsku a Německu.
„Jeden z našich informátorů nám řekl, že pašeráci ‚nebudou pašovat za méně než 12 000 eur za kilogram, protože se jim to pak nevyplatí‘,“ prohlásil šéf španělské protidrogové policie Alberto Morales.
V reakci na podobný stav tak pašeráci hromadí zboží, aby způsobili opětovné zvýšení ceny.
Ve městě Coria del Río nedaleko Sevilly zvou webové stránky tamní radnice turisty, aby se seznámili s „jedinečnou historií, přívětivými obyvateli a bohatou kuchyní a aby se k nám připojili a užili si krásnou krajinu na březích řeky Guadalquivir“
Radnice však nezmiňuje, že díky poloze města u řeky je toto místo také výhodné pro vykládání a ukládání balíků kokainu, zatímco se čeká na oživení jeho velkoobchodních cen.






