Dánská investigativní reportérka Eva Jung z deníku Berlingske ve třetí epizodě podcastu Protagonista popisuje, jak se od nenápadného anonymního tipu dostala k odhalení největšího finančního skandálu v historii Dánska – masivnímu praní špinavých peněz přes estonskou pobočku Danske Bank. Během několikaletého pátrání musela se svými kolegy vyhodnotit přes 100 000 bankovních transakcí, procestovala Evropu a postupně odkrývala síť peněz proudících z Ruska, Ázerbájdžánu a dalších zemí k evropským politikům, zbrojařům i do autoritářských režimů.

Jak poznat podezřelou transakci? Jak fungují zákulisní tlaky velkých bank? A co se stane, když se při pátrání dotknete rodiny Vladimira Putina? Eva Jung si s Pavlou Holcovou povídá i o strachu svých zdrojů, o práci v utajení, psychické zátěži a o tom, jak důležité je nenechat se zastrašit – a publikovat, i když víte, že tím naštvete velmi mocné lidi.

V příštím díle Protagonisty uslyšíte Stevana Dojčinoviće, srbského investigativního reportéra z KRIK.rs, který mluví o tenké hranici mezi balkánským organizovaným zločinem a politikou a popisuje jeden z nejbrutálnějších klanů, jenž byl po léta chráněn policií i vládou.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 3. díl – Eva Jung – Jeden dopis. Sto tisíc transakcí. Jedna banka appeared first on investigace.cz.

Identity evropských influencerek byly zneužity v kampani na podporu Donalda Trumpa. Čelní představitelé ultrapravicového hnutí Terrorgram, spojení i s pachatelem střeleckého útoku v Bratislavě z roku 2022, jsou ve vazbě. Zločinecké gangy ohrožují bezpečnost občanů západní Evropy. Bývalá ředitelka Swedbank byla odsouzena v kauze praní špinavých peněz. 

Americké úřady vzaly do vazby lídry teroristické skupiny Terrorgram Collective. Obžalovaní Dallas Humber (34) a Matthew Allison (37) ve své skupině na Telegramu podněcovali k zločinům z nenávisti, k nimž verbovali a radikalizovali mladé lidi. Jedním z nich byl i devatenáctiletý útočník, jenž 12. října 2022 zastřelil dva návštěvníky bratislavské kavárny Tepláreň.

Bratislavský útočník jen několik hodin před plánovanou vraždou zveřejnil manifest, v němž mimo jiné poděkoval kolektivu Terrorgramu za inspiraci. Byl také v přímém kontaktu s Dallas Humber, která jeho manifest v rozsahu 61 stran načetla jako audioknihu. Obžalovaná dvojice navíc vrahovi věnovala svůj propagandistický dokumentární film oslavující rasistické útoky.

The indictment released yesterday by US authorities confirms the @ICJK_sk ‚s 2022 findings that the terrorist who murdered two young people outside an LGBTQ+ bar in Bratislava was radicalised by #Terrorgram leaders.

❗️https://t.co/u5ii6M7eZl pic.twitter.com/PndbF1SE22

— Karin Køvary Sølymos (@karin_kvr_slyms) September 10, 2024

Kromě střelce z Bratislavy ponoukali vůdci Terrorgramu k útokům i mladíka v Turecku a muže z New Jersey. U kalifornského soudu jsou momentálně obžalovaní ze spáchání 15 trestných činů. „Prostřednictvím platformy Telegram prosazovali svou ohavnou ideologii nadřazenosti bílé rasy, vyzývali k páchání zločinů z nenávisti a poskytovali návody a instrukce k teroristickým útokům na kritickou infrastrukturu i k atentátům na vládní představitele,“ uvedla náměstkyně generálního prokurátora Lisa Monaco. Pokud budou Humber a Allison usvědčeni ze všech obvinění, hrozí jim trest odnětí svobody až na 220 let. 

Přečtěte si

Telegram roste a konspirační a dezinformační účty na něm posilují. Blíží se však jeho regulace

Falešné profily na platformě X zneužívají identity evropských influencerek k šíření protrumpovské propagandy. CNN ve spolupráci s lidskoprávní organizací Centre for Information Resilience (CIR) odhalila celkem 56 falešných účtů, které otevřeně podporovaly Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách. Z toho 17 účtů používalo fotografie skutečných žen pocházejících mimo jiné z Dánska, Nizozemska, Německa a Ruska, a to bez jejich vědomí.

Podvodné účty na sebe vzájemně odkazovaly a šířily dezinformace, konspirační teorie i rasistické a xenofobní názory. Manipulovaly rovněž s fotografiemi influencerek, například přidávaly na jejich oblečení slogan „Make America Great Again“ („Udělejme Ameriku znovu skvělou“). Vypátrat správce těchto účtů se zatím nepodařilo, experti se však obávají, že by do kampaně mohly být zapojeny státní subjekty. „Úroveň sofistikovanosti naznačuje, že by to mohl být kterýkoli z nepřátelských státních aktérů, včetně Ruska, Íránu a Číny,“ řekla pro CNN Emily Horne, bývalá šéfka komunikace pro Twitter/X. Většina podvodných účtů byla ze sítě X odstraněna. Influencerky však uvedly, že v případech, kdy nahlásí, že jejich fotografie jsou používány bez jejich souhlasu nebo že jim někdo ukradl identitu, mají problémy přimět správce sociálních sítí, aby zasáhli. 

Přečtěte si

#zesvěta: Trump a Project 2025

Organizovaný zločin otřásá západní Evropou. Násilí kriminálních gangů narůstá hlavně v ulicích Nizozemska, Belgie a Dánska, kde ohrožuje i civilisty. Švédsko, dříve považované za jednu z nejbezpečnějších zemí světa, se nyní potýká s nejvyšším počtem vražd spáchaných v Evropě střelnými zbraněmi. 

Letošní zpráva Europolu potvrdila, že organizovaná trestná činnost aktuálně představuje pro vnitřní bezpečnost států Evropské unie stejně závažnou hrozbu jako terorismus. Zpráva zároveň identifikovala 821 nejrizikovějších kriminálních sítí působících v EU, jež dohromady čítají více než 25 000 členů. „Organizovaný zločin je jednou z největších hrozeb, kterým dnes čelíme, ohrožuje společnost korupcí a extrémním násilím,“ oznámila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson. Přítomnosti zločineckých sítí v Evropě jsme se v investigaci.cz podrobně věnovali v sérií článků MAFIE.

Přečtěte si

Letní speciál MAFIE od investigace.cz – celá série

Švédsko odsoudilo bývalou generální ředitelku Swedbank Birgitte Bonnesen v souvislosti s kauzou praní špinavých peněz v Estonsku. Swedbank byla v letech 2017–2018 spolu s Danske Bank jednou z několika pobaltských mezinárodních bank, jež zprostředkovávaly podezřelé platby pro klienty z Ruska a jiných zemí bývalého Sovětského svazu. O pozadí tehdejší bankovní krize v Pobaltí si můžete přečíst také v našem článku. 

Bonnesen v roce 2018 tvrdila švédským médiím, že Swedbank nemá žádné podezřelé vazby na operace Danske Bank v Estonsku a své aktivity v Pobaltí důkladně prověřila. Vyšlo však najevo, že přes banku proudily desítky miliard dolarů od podezřelých klientů, včetně předních ruských oligarchů. Swedbank se v důsledku aféry propadla na stockholmské burze, což způsobilo jejím akcionářům velké finanční ztráty. Za poskytování nepravdivých a zavádějících tvrzení byla Birgitte Bonnesen odsouzena k 15 měsícům ve vězení.

Autorka článku: Adéla Gajdicová
Zdroj úvodní fotografie: TASR/Profimedia

The post #zesvěta: Vůdci Terrorgramu napojení na střelce z Bratislavy zadrženi v USA appeared first on investigace.cz.

Přes Českou republiku stále putuje velké množství špinavých peněz. Nový návrh, jak tomu zamezit, představilo ministerstvo spravedlnosti společně s dalšími orgány. Šlo o to, zda se takzvané průtokové účty budou nově vyšetřovat v civilním, správním, nebo trestním řízení. Vláda včera schválila přípravu varianty trestního řízení, kdy by k zabavení majetku stačilo, že velmi pravděpodobně pochází z nelegálních zdrojů.

Nezávislý finanční monitorovací orgán Rady Evropy Moneyval, který sleduje toky peněz v eurech, již v roce 2018 ve své hodnotící zprávě kritizoval české banky například za to, že „při zjišťování skutečného majitele a zdroje finančních prostředků některým z nich stačí prohlášení klienta a údaje z obchodního rejstříku“. Laxní přístup se tak odráží i na celkově nelichotivé situaci.

Jen v průběhu let 2021 a 2022 totiž přes Česko prostřednictvím podezřelých tranzitních účtů proteklo více než 104 miliard korun. Podle ministerské analýzy, kterou má redakce investigace.cz k dispozici, úřady zablokovaly necelou miliardu. Dokument uvádí, že do těchto statistik se promítá i určitá skepse bank, Finančního analytického úřadu (FAÚ) a orgánů činných v trestním řízení, vědomých si toho, že pro daný typ případů neexistuje v českém právním řádu efektivní legislativní řešení. Zároveň musí Česko počítat s budoucí implementací nové evropské směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, kterou chystá Evropský parlament. 

To by mohl vyřešit návrh vycházející ze zmíněné analýzy, s nímž přišlo ministerstvo spravedlnosti společně s FAÚ, Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ), Nejvyšším státním zastupitelstvím, Generálním finančním ředitelstvím, Generálním ředitelstvím cel, ministerstvem vnitra a Úřadem služby kriminální policie. 

Vláda tento týden schválila jednu z jeho variant, z níž nyní bude vycházet ministerstvo spravedlnosti při tvorbě návrhu zákona. 

Přečtěte si

Jak ruští oligarchové perou peníze v ČR

K jakému řešení se tedy vláda přiklonila? Zabavení majetku by umožnila speciální úprava trestního zákona, a to i v případě, že by nebyl prokázán specifický trestný čin, tedy pouze na základě předpokladu, že majetek s vysokou pravděpodobností pochází z určitého typu trestné činnosti. O tom, zda se tak skutečně stalo, tedy že neexistuje jiné vysvětlení jeho nabytí než trestná činnost, by následně rozhodoval soud. Návrh také vysvětluje, jaké jsou varovné znaky praní peněz. Podezřelé jsou například opakované převody vysokých částek nebo používání offshorových firem, případně finanční machinace v zemích, s nimiž podezřelá osoba nemá nic společného.

Výhodou této varianty, kterou vláda přijala, je to, že nejvíce odpovídá i plánované evropské směrnici. 

Ve hře byly i další možnosti, například civilní proces se státním zástupcem jako navrhovatelem. Aby civilní soudy mohly zkonfiskovat majetek, muselo by celému procesu předcházet zastavené nebo odložené trestní řízení, během něhož došlo k zajištění majetku. Pro zavedení této varianty by se musel změnit zákon, který by dovolil použít záznamy o sledování, odposlechy či domovní prohlídky jako důkazy – to je běžné v rámci trestního řízení, ne však civilního. Výhodou by ovšem bylo rozložení důkazního břemene i na odpůrce, jenž by musel dokázat, že majetek získal legální cestou. Civilní řízení by podle dokumentu bylo výhodné i z toho důvodu, že země, z nichž například podezřelé finanční toky přicházejí, nemusí být ochotné s českými orgány komunikovat. 

Jednou z možností, jak se s nelegálně nabytými majetky vypořádat, kterou v současné době český právní řád využívá, je zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). Úřady, jež se ministerskou analýzou zabývaly, vycházely v návrhu jedné z variant právě z tohoto zákona. Správní řízení by spadalo pod gesci FAÚ, který by k tomuto účelu založil nové oddělení a začal vyšetřovat buď na základě vlastního šetření, nebo oznámení policie. Za této varianty by důkazy, že majetek nebyl nabyt ilegální cestou, musel předkládat jeho majitel, nikoli FAÚ. Podle analýzy by toto řešení bylo rychlejší i kvůli tomu, že by jej prováděl samotný FAÚ, jenž se problematikou praní špinavých peněz přímo zabývá. Tato zákonná úprava by bezprostředně navazovala na současné nastavení českého AML zákona.

Jak do Česka začaly téct peníze z Pobaltí

Podle analýzy ministerstva spravedlnost činil v letech 2020 a 2021 podíl oznámených podezřelých obchodů souvisejících s průtokovými (tranzitními účty) 10,5 % (2020) a 6,8 % (2021). „To při existenci desítek různých technik a modů operandi praní peněz a široké škály zdrojové trestné činnosti představuje alarmující podíl. Navíc je třeba konstatovat, že nejvyšší výskyt těchto případů se odehrál v letech 2016 a 2017,“ uvádí zpráva. 

Právě v těchto letech začalo do Česka téct více peněz kvůli bankovní krizi v Pobaltí. Jak již dříve psala investigace.cz, Česko prominentně figuruje v takzvaných laundromatech neboli velkých kauzách, jež se týkají právě masivního praní špinavých peněz. Ty často pocházejí z vytunelovaných ázerbájdžánských nebo ruských státních rozpočtů. Jedním z indikátorů, jenž toto dění signalizuje, je podle Valdise Dombrovskise, místopředsedy Evropské komise, který má na starost finance, podíl nerezidentů na vkladech v bankách. Lotyšsko dovedl masivní podíl cizinců na finančním trhu až k pádu tamní třetí největší banky ABLV. Právě v době, kdy mezinárodní instituce kritizovaly státy Pobaltí za velký objem peněz nerezidentů, v Česku jejich vklady začaly narůstat. Je pravděpodobné, že zejména ruské peníze původně uložené v Pobaltí se přelily do Česka. 

Před zvýšením objemu bankovních vkladů nerezidentů v lotyšských bankách varoval už v roce 2016 americký Narcotics Control Strategy Report (INCSR), který to označil za značné riziko. Podle jejich zprávy pocházelo přes 15 miliard eur (více než polovina všech peněz v lotyšském bankovním systému) od zahraničních klientů. Z grafu Mezinárodního měnového fondu (MMF) je patrné, že již na počátku roku 2016 začaly z Lotyšska odtékat peníze ve velkém, což časově odpovídá zveřejnění zprávy INCSR. 

Značná část celkového zahraničního kapitálu se tak z Lotyšska přesunula jinam ještě před zahájením samotného vyšetřování banky ABLV. Během dvou let, od roku 2016 do roku 2018, tedy od zveřejnění zprávy INSCR do začátku likvidace banky, klesl podíl zahraničních vkladatelů v lotyšském bankovním sektoru z více než padesáti na necelých 40 %. V období od konce roku 2016 do roku 2018 naopak narostly vklady nerezidentů z eurozóny v českých bankách zhruba o bilion korun (z přibližně 600 miliard na 1,6 bilionu korun) a vklady nerezidentů ze zbytku světa asi o dvě stě miliard korun (z 200 miliard na 400 miliard korun).

Vražda právníka

Jedna z největších kauz spojených s bankovní krizí v Pobaltí se týká vyšetřování třetí největší lotyšské banky ABLV. Všechno začalo v únoru 2018 na základě obvinění ze strany amerického regulátora finančního trhu Financial Crimes Enforcement Network (FinCEN). Regulátor banku podezíral, že kryje praní špinavých peněz, uplácí klíčové mocenské představitele a umožňuje porušovat sankce proti severokorejskému režimu. Agentura Reuters tehdy uvedla, že přes Lotyšsko se provádějí nezákonné finanční transakce související s Ruskem, Ukrajinou i Severní Koreou. Samotná banka ABLV sice obvinění z praní peněz odmítala, nebylo jí to ale nic platné. Závažné podezření ji destabilizovalo, vkladatelé vybrali během několika dnů zhruba 600 milionů eur (více než 15 miliard korun) a banka se potácela na pokraji krachu.

Evropská centrální banka lotyšské bance nařídila, aby zastavila veškeré platby. Krach ABLV ale nepřišel zničehonic. Jak už bylo řečeno, mezinárodní instituce již dříve vysílaly varovné signály, že ABLV stejně jako další banky v Lotyšsku mají příliš vysoký objem peněz od zahraničních klientů – kolem roku 2016 se podíl vkladů nerezidentů v této pobaltské zemi vyšplhal nad polovinu. Lotyšská vláda pár dnů před vyhlášením krachu ABLV prohlásila, že v rámci boje proti praní peněz bude postupně snižovat objem bankovních vkladů nerezidentů na polovinu. V únoru 2018 ale ministryně financí Dana Reizniece-Ozola dala od záchrany třetí největší banky v zemi ruce pryč: údajně nebyla životně důležitá. Majitelé poté vyhlásili bankrot. V tu dobu měla banka aktiva v hodnotě 2,4 miliardy eur (přes 57 miliard korun). 

Na počátku odhalení nelegálních finančních operací v ABLV stál podle všeho právník Martin Bunkus, specializující se na insolvenční řízení. Právě on měl získat dokumenty o poměrech v bance, jež svědčily o porušování zákona proti praní peněz a obcházení mezinárodních sankcí. Tyto informace pak poskytl kompetentním úřadům v USA. Snaha rozkrýt poměry v ABLV ho nakonec stála život. V květnu 2018 byl Martin Bunkus cestou do zaměstnání rozstřílen ve svém voze dávkou z kalašnikova. O čtyři roky později, v květnu 2022, lotyšská státní policie oznámila, že kvůli podezření z organizování právníkovy vraždy zadrželi jednoho z konečných majitelů banky LPB Mihailse Ulmanse a jeho dlouholotého obchodního partnera Alexandrse Babenka. 

Pračky špinavých peněz

Jak fungují finanční schémata praček na peníze, mapovala investigace.cz společně s investigativními novináři z Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). V pobočce Danske bank v Estonsku mohlo být podle odhadů OCCRP vypráno denně až 10 milionů dolarů (cca 219 milionů korun). V ázerbájdžánském laundromatu to bylo téměř 6 milionů dolarů (cca přes 130 milionů korun). Podle auditu dánské právní kanceláře Bruun & Hjejle, která zpracovávala data z estonské pobočky Danske Bank, šlo o značně rizikové vklady. Závěry auditu také vyzněly jasně: většina podezřelých plateb byla bankami provedena pro klienty z bývalého Sovětského svazu včetně Ruska. Lidé stojící za těmito vklady často patřili k vládnoucím či mocenským elitám, například šlo o příslušníky rodiny Vladimira Putina nebo o osoby z okolí Ruské federální bezpečnostní služby (FSB). 

V kauze ruské pračky zvané Troika zdokumentovali novináři z OCCRP platby, jež souvisely i s Českou republikou, a to ve výši přes 6 miliard korun. Z velké části tyto peníze směřovaly na nákupy bytů – například v Praze a v Karlových Varech. Část transakcí pokrývala i luxusní služby. Za stamilionovou částku byly v Česku nakoupeny rovněž tisíce firem na klíč, jejichž smysl není úplně jasný.

The post Přes průtokové účty se legalizují miliardy korun. Česko chystá nový zákon na jejich zabavení appeared first on investigace.cz.

Momentální bílá nadílka zaskočila nejednoho českého dopravce, což ale nelze tvrdit o bílém prášku z Latinské Ameriky, jehož jakékoli navýšení je pro „superkartel“ vítanou zprávou. Jenže co když jeden z bossů této organizace začne zpívat? To a také informace o tom, jak není radno sdílet fotky svých mazlíčků a že je možné pašovat opravdu všechno, třeba i dřevo na smyčce, se dozvíte v tradičním #zesvěta. Třešničkou na dortu je pak mea culpa jedné notoricky známé banky. 

#1 Pozor na odrazy a psí známky

Dva Britové, Danny Brow a Stefan Baldauf, byli odsouzeni za spoluúčast na komplotu, spočívajícím v odeslání více než čtyř set kilogramů MDMA neboli extáze do Austrálie. Drogy o hmotnosti dobře živeného kapustňáka, tedy mořské krávy, mají hodnotu zhruba 1,2 miliardy korun. Pánové by se vězení vyhnuli nebýt toho, že policie v roce 2020 nabourala šifrovací komunikační platformu Encro Chat, využívanou téměř exkluzivně zločinci. Jak ale britští policisté odhalili zrovna naše dva pašeráky, když se pod své zprávy nepodepisovali pravými jmény? Jeden z nich totiž vyfotil svou televizi a nasdílel ji parťákům, jenže si nevšiml, že se jeho tvář odráží na obrazovce. Druhý se zase pochlubil svým psím miláčkem Bobem, leč Bobík měl na známce čitelné páníčkovo telefonní číslo.

Více na stránkách magazínu Info Security.

#2 Rocco jako práskač?

Loni v březnu vydaly brazilské úřady někdejšího „kokainového krále Milána“ a jednoho z šéfů „superkartelu“ Roccu Morabitu do jeho rodné Itálie. Podle všeho na něj pobyt za mřížemi zapůsobil, neboť začal zpívat. Nejedná se ovšem o slavné árie z Verdiho oper, jež by se linuly chodbami vazební věznice. Italská média uvádějí, že se boss ’Ndranghety proměnil v „pentito“, což je tamní slangový výraz pro zločince, který se rozhodl spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Něco na způsob proslulého Joea Valachiho, jenž svého času popsal praktiky a strukturu americké mafie. Rocco Morabita tak momentálně zpívá o té italské, pokud by se však v jeho výpovědích objevily i nějaké důležité informace ze zahraničí, budou italští policisté spolupracovat s Europolem. Jeden ze zdrojů popsal spolupráci Imperialiho s úřady jako „významnou událost“, a to vzhledem k jeho vysokému postavení v rámci organizovaného zločinu i úzkým vazbám na Daniela Kinahana. Posledně jmenovaný je totiž dalším významným bossem „superkartelu“ a zároveň šéfem irské mafie. „Suprekartel“ je v podstatě organizovaný zločin povýšený na korporát – jednotlivé gangy mezi sebou spolupracují a do Evropy tak může z Latinské Ameriky proudit nekonečné množství kokainu. 

Více se dozvíte na webu Independent.

Přečtěte si

Irský drogový kmotr měl zálusk na letadla egyptské armády

#3 Pračka se přiznala

Danske Bank, globální finanční instituce, která však proslula hlavně tím, že prala peníze pro ázerbájdžánské nebo ruské elity, se před pár dny přiznala, že svým klientům umožňovala přístup do amerického finančního systému, ačkoli tito klienti nebudili dojem serióznosti. Estonská pobočka Danske Bank podle soudního rozsudku nedostačně kontrolovala dodržování předpisů namířených proti praní špinavých peněz, což umožňovalo přesun těchto financí do USA. Danske Bank uložilo americké ministerstvo spravedlnosti pokutu dvě miliardy dolarů, v přepočtu více než 45 miliard korun. Americký státní zástupce ve svém vyjádření uvedl, že právě výše pokuty má demonstrovat, jak tvrdě a nekompromisně bude „ministerstvo spravedlnosti střežit integritu amerického finančního systému před pochybnými zahraničními penězi – ať už z ruských, či jiných zdrojů“.

Detaily si můžete přečíst na webu amerického ministerstva spravedlnosti.

#4 Operace Dó-Ré-Mi

Červenohnědé brazilské dřevo ze stromu sapan je extrémně vzácné a přísně chráněné. Zároveň se jedná o tradiční materiál k výrobě smyčců nebo strunných nástrojů. Proto není divu, že se obchodu s tímto dřevem chytili překupníci a pašeráci. Po jejich stopách ale vyrazila i brazilská policie a zahájila akci Dó-Ré-Mi, během níž uložila třiatřiceti výrobcům smyčců pokuty v celkové výši 10 milionů dolarů (přes 200 milionů korun). Ačkoli je výroba i prodej smyčců malým odvětvím, obchodování s tímto artiklem z vzácného dřeva je extrémně lukrativní – cena jednoho takového smyčce se v USA nebo Velké Británii vyšplhá na minimálně 50 tisíc korun. Výrobce i obchodník si jistě mnou spokojeně ruce, ne tak už ekologové, kteří varují, že v případě pokračování tohoto trendu stromy Sapan zmizí z povrchu zemského. Zatím to vypadá, že těžba vzácného červenohnědého dřeva bude vesele pokračovat, neboť jakémukoli omezení či zpřísnění obchodu se brání nejen hudební průmysl, ale i významní muzikanti jako třeba slavný čelista Yo-Yo Ma nebo dirigent Simon Rattle.

Příběh výrobce smyčců-pašeráka si můžete přečíst u našich partnerů OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Kterak pejsek prozradil pašeráky appeared first on investigace.cz.

Za hlavní zprávou dnešního #zesvěta se vydáme na opačnou stranu zeměkoule. V Austrálii totiž ve velkém unikají data z pojišťoven, a navíc tam oběti kyberpodvodů pašují drogy. Pokud vás naopak zajímají spíše bizarní zprávy z našeho starého dobrého kontinentu, pak se nabízí informace o tom, jak byl bývalý generální ředitel Danske Bank zproštěn obvinění. A na závěr máme i ruské špiony, kteří nerušeně spolupracují s maďarským ministerstvem.

#1 Prodám osobní data australského premiéra, zn. spěchá

Na dark webu se nově nacházejí data přibližně 10 milionů lidí, kteří mají nebo měli smlouvu s australskou pojišťovnou Medibank Private Limited. Hackeři data získali kybernetickým útokem a od pojišťovny následně požadovali výkupné. Medibank ovšem jakékoli placení odmítla. Hackeři proto nelenili a data bývalých i současných klientů pojišťovny bleskurychle zveřejnili. Mezi oběťmi úniku tak figuroval například i současný australský premiér Anthony Albanese. Fakt, že jeho osobní data jsou veřejně přístupná, ho samozřejmě neuvedl do stavu nejvyšší blaženosti. Jak sám prohlásil, únik jej velmi znepokojil. Proto nám nezbývá než premiérovi popřát klidné spaní. Podle všeho to bude potřebovat.

Více informací o úniku dat si můžete přečíst na stránkách Anadolu Agency.

#2 Bývalý generální ředitel Danske Bank zproštěn obvinění

Pokud jste v úterý zaslechli hlasitou ránu neznámého původu, nebyl to výstřel v kremelské prezidentské pracovně následovaný dopadem bezvládné hlavy na mahagonovou desku stolu, nýbrž kámen, který Thomasu Borgenovi spadl ze srdce. Ležel mu tam minimálně od roku 2018, kdy byl Borgen odvolán z funkce generálního ředitele Danske Bank, zapletené do skandálu s praním špinavých peněz. Akcionáři banky po Borgenovi proto požadovali odškodnění v hodnotě téměř 8 miliard korun. Leč soud nahlédl celou aféru jinak a tento týden bývalého generálního zprostil viny. Lze proto předpokládat, že na rozdíl od australského premiéra bude Thomas Borgen minimálně několik dní spokojeně hajat jako nemluvně.

Podrobnosti o tom, jak se Borgen vyhnul zaplacení tučné sumy, se dočtete na stránkách Bloomberg.

Přečtěte si

V estonské pobočce Danske Bank prali peníze i Rusové

#3 Ruský špion ve službách maďarského ministerstva

Maďarská organizace s názvem Közérthető Biztonságért Alapítvány (ve volném překladu Nadace pro srozumitelnou bezpečnost) spolupracuje s maďarským ministerstvem vnitra, a to formou pořádání společných konferencí a interních školení. V prvním okamžiku nelze nic namítat, dopracovat se srozumitelné bezpečnosti jistě nejde jen tak mírnyks tírnyks. Jenže zakladatel zmíněné organizace není nikdo jiný než instruktor ruské školy bojových umění, která je specialisty považována za krytí pro ruské tajné služby. Další z členů této už méně srozumitelné organizace je pak napojený na ruskou státní energetickou společnost Gazprom. Aby podezřelých signálů nebylo málo, organizace nevlastní žádný majetek, oficiálně nemá žádné výdaje ani příjmy, a přesto jí filantropické zanícení nechybí, neboť se zavázala, že bude poskytovat školení o národní bezpečnosti pro maďarské civilisty. Inu, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Volně přeloženo do maďarštiny: ha elkapják a madarat, szépen énekelnek neki. 

Další informace o podezřelé spolupráci maďarského ministerstva se dočtete na webu Atlatszo.

#4 Nechcete přijít o celoživotní úspory? Pašujte drogy!

A na závěr zpráva, která v této rubrice nemůže chybět, neboť co by to bylo za #zesvěta bez světa narkotik. Jak je dobře známo, starší lidé patří k jedné z častých cílových skupin podvodníků. Zatímco u nás jsou v tomto směru nejznámější podvodní prodejci, obecně označovaní plurálem šmejdi, celosvětovému trendu v kategorii podvádění starých lidí vévodí kyberzločinci. Ti australští posunuli celý proces zase o kus dál, na zcela novou úroveň. Poté, co z naivních obětí z řad seniorů vymámí pod určitou záminkou peníze, nabídnou jim jednoduchý obchod: budete pro nás pašovat drogy a vaše peníze vám vrátíme. Podobnou nabídku přijali například dva starší Američané, kteří se posléze snažili pašováním získat zpět přes 12 milionů dolarů. S 15 kilogramy metamfetaminu a 1,5 kilogramem kokainu je však na hranicích zadrželi. A nebyli sami, australská policie už obdobně vyhmátla 18 důchodců s ukrytými drogami.

Více se dočtete na stránkách OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní fotografie: Martina Bartl

The post #zesvěta: Prodám osobní data australského premiéra, zn. spěchá appeared first on investigace.cz.

Skandál Danske Bank spočíval v tom, že přes estonskou pobočku této největší dánské banky proteklo z Ruska a dalších postsovětských republik do Evropy více než 200 miliard dolarů (téměř 4,5 bilionu korun). Jedním z klíčových nástrojů na praní peněz byly firmy okolo společnosti Lantana, jež si mezi sebou napřeposílaly až devadesát milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun) týdně.

Přečtěte si

V estonské pobočce Danske Bank prali peníze i Rusové

Autor schématu Igor Putin, bratranec ruského prezidenta, se spolu se svým kolegou a právníkem FSB Alexandrem Grigorijevem a později i stíhaným finančníkem Alexejem Kulikovem snažili, aby je s Lantana Group nikdo jen tak nespojil. Proto celé schéma opřeli o offshorové firmy, které jim měly zajišťovat anonymitu.

Lantana Group posílala peníze i do Česka, a to skotské firmě s českým bankovním účtem Salamandra & Co LLP. Ta má dvě panamské jednatelky: Nilku Urieta a Deliu Torres Vargas. Obě sedí v představenstvu dalších stovek firem. Platby ve výši téměř půl milionu korun, jež Salamandra od Lantany obdržela, měly být za „dopravu“. Jenže tato skotská firma podobné dopravní služby neposkytuje, a navíc existuje jen na papíře. Nemá žádnou webovou stránku a jedna z mála informací, které o ní internetové vyhledávače podávají, je obžaloba, podle níž se Salamandra vyskytuje v podvodu s DPH. Tato firma měla účet v české pobočce Raiffeisenbank.

Další platby pak znějí mnohem reálněji. Na účty v České spořitelně a v Komerční bance putovaly z Lantany peníze za ubytování s poznámkou „příjem z nájmu Fort Season“ a „poplatek za apartmán 419“.

Závěry auditu, jenž explicitně zmiňuje schéma kolem Lantana Group, jsou takové, že většina podezřelých plateb v bankách byla provedena pro klienty z bývalého Sovětského svazu včetně Ruska. Lidé, kteří za těmito vklady stáli, byli velmi často z vládnoucích elit a snažili se nelegálně získané peníze vyvést z Ruska, aby o ně nepřišli v případě, že upadnou v nemilost. Jak ale ve svém výzkumu uvádí Polský institut mezinárodních otázek (PISM), část těchto fondů může být přímo spravována i státem, jenž by takové peníze mohl používat například na hybridní válku, politické aktivity zahraničních proruských organizací, lobbing v energetice nebo na financování dezinformačních kampaní.

Aktuální informace o zařazení osoby na mezinárodní sankční seznamy a do databází politicky exponovaných osob najdete zde. 

Medailonek vznikl v rámci projektu KremRule, jehož cílem je zpřehlednit a katalogizovat majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku. Jde o lidi, kteří z velké části drží Putina při moci, slouží jako prostředníci pro jeho soukromé investice nebo drží strategické pozice v silových složkách a tajných službách. Pokud se chcete podílet na dalším mapování majetku ruských oligarchů v Čechách, podpořte nás. Jakákoliv částka nám velmi pomůže. Děkujeme.

The post Igor Putin appeared first on investigace.cz.

Putinovo údajné, za přátele skryté bohatství jsme už probírali v prvním díle této minisérie. Minulý díl jsme představili Prigožina, člověka, který za Putina dělá špinavou práci. Znamená to, že přichází čas věnovat se Putinově rodině. Většina Putinových příbuzných totiž zvláštní shodou náhod vyhrává státní zakázky, obsazuje důležité pozice ve státní správě, nebo i přes skrovný plat získala majetek v hodnotě několika miliard. Protože to by bylo, aby příbuzní vrchního oligarchy alespoň trochu neprofitovali ze svého příbuzenského vztahu.

Třetí díl ze série Bohatství a nepotismus Vladimira Putina. Dostupné na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Bohatství a nepotismus Vladimira Putina, díl 3. appeared first on investigace.cz.

Nakupování nemovitostí a luxusního zboží nebo zaplacení studia svých dětí. Právě na to jdou například peníze ruských oligarchů vyprané v českém finančním systému. Česká republika totiž patří k oblíbeným zemím vlivných Rusů, co mají blízko ke státním penězům, obchodování či politice. Reportéři investigace.cz pracovali na několika projektech, které na základě uniklých bankovních dokumentů odhalují, jak bohatí Rusové využívají české finanční instituce k legalizaci peněz vytunelovaných ze státních subjektů.

Od bytů přes obleky až k českému křišťálu

V rámci projektu Ruská pračka značky Troika jsme byli schopni dopátrat, jak vlivní Rusové vyvádějí ruské veřejné peníze na soukromé účty v evropských bankách. Za tyto finance si pak kupují nemovitosti v Praze nebo v Karlových Varech. Stovky milionů takto rovněž utratili za firmy na klíč, u kterých ale z oficiálních dokumentů není jasné, k čemu jsou využívané, protože reálně nevykonávají žádnou podnikatelskou činnost. Nemalý objem podvodně zlegalizovaných peněz spolkly i speditérské firmy, jež na clech každoročně připravují Rusko o stamiliardy korun. Vlastní je totiž samotní celníci, kteří jsou jedni z mála, kdo se dokáže vyznat v tamní složité dovozové byrokracii. Na seznamu příjemců pochybných plateb se často objevují i developerské společnosti. 

Nezanedbatelné mnohamilionové položky zbohatlíci vydávali i za nákup látek, obleků, autodílů či servis soukromých tryskáčů. Rusové mimo jiné ve velkém nakupovali i český křišťál, a to od skleniček až po lustry, za což utratili přes 60 milionů korun – například u firem Moser, ArtGlass nebo Bohemia Crystalex Trading.

Část plateb nebyla použita pouze na dlouhodobé investice, ale i na krátkodobé radovánky a přepych – lázeňské pobyty v Karlových Varech a v Mariánských Lázních nebo rezervace hotelových pokojů v oblíbených českých turistických destinacích.

Ruské miliardy v Česku: pražské byty, servis tryskáčů, křišťálové lustry

Peníze ze státních institucí a z ruského státního rozpočtu

Veřejné peníze byly z Ruska vyváděny až do útoku na Ukrajinu a zavedení západních sankcí prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Během projektu Ruská pračka značky Troika jsme zjistili, že jedním ze zdrojů, odkud peníze do pračky Troika putovaly, byly předražené ceny leteckého benzínu na moskevském letišti Šeremetěvo. Toto schéma připravilo ruský stát na daních o více než 800 milionů korun a zvedlo ceny letenek. 

Další více než dvě miliardy podvodně získaných korun skončily na účtech firem, jež tvořily součást pračky. Druhé podvodné schéma, skrze které do Troiky proudily finance, se vztahuje k jedné z největších ruských pojišťovacích společností Rosgosstrach. Ta se stala obchodním partnerem nadnárodní společnosti Sberbank CIB (v té době pod názvem Troika Dialog) v roce 2004. O pět let později obvinily ruské státní orgány pojišťovnu z toho, že napomáhá praní peněz a vyhýbá se placení daní. Zhruba 17 milionů dolarů (374 milionů korun) skončilo na účtech ruských firem napojených na pračku.

Do pračky ale údajně proudily i desítky miliard rublů přes společnost South American Reinsurance Company.

Pobaltí ze hry

Jeden z největších evropských finančních skandálů, týkající se praní peněz, se odehrál v Pobaltí. Tamní pobočky obrovských mezinárodních bank s kdysi neposkvrněnou pověstí, jakými jsou ABLV, Danske Bank, Trasta Komercbanka nebo Swedbank, přišly nejen o bankovní licence, ale musely zaplatit také obří pokuty a ztratily kapitál i důvěru investorů. Šéf estonské pobočky Danske Bank po vypuknutí skandálu spáchal sebevraždu. 

Podle auditu dánské právní kanceláře Bruun & Hjejle, který zpracovával data z estonské pobočky Danske Bank, šlo o značně rizikové vklady. Závěry auditu také vyzněly jasně: Většina podezřelých plateb byla bankami provedena pro klienty z bývalého Sovětského svazu včetně Ruska. Lidé stojící za těmito vklady často patřili k vládnoucím elitám, například šlo o příslušníky rodiny Vladimira Putina nebo o osoby z okolí ruské tajné služby FSB. O tom, jak praní peněz přes Danske Bank probíhalo a kdo tam peníze pral, jsme psali zde:

V estonské pobočce Danske Bank prali peníze i Rusové

Podle Polského institutu mezinárodních otázek (PISM) mohly být právě tyto peníze využity na politické aktivity proruských organizací, lobbing v energetice nebo na financování dezinformačních kampaní. 

Příznaky špinavých peněz v Česku

Negativní symptomy, na něž tehdy v Pobaltí upozorňovaly mezinárodní finanční instituce, se nyní objevují i v českém finančním systému. Jedním z indikátorů, jenž signalizuje praní peněz, je podíl nerezidentů na vkladech v bankách. Lotyšsko dovedl masivní podíl cizinců na jeho finančním trhu až k pádu třetí největší lotyšské banky ABLV. A právě v době, kdy mezinárodní instituce začaly kritizovat Pobaltí kvůli velkému objemu peněz nerezidentů, začaly jejich vklady narůstat v České republice. Je pravděpodobné, že zejména ruské peníze původně uložené v Pobaltí se přelily do Česka.

Česko se stává evropským centrem praní peněz

Výhody anonymních offshorů

Již zmíněná funkční pračka značky Troika využívala pro zajištění anonymity lidí tunelujících peníze z ruských institucí shluky offshorových firem, jež si v bance Troika otevřely účty. Tyto firmy pak měly své nastrčené ředitele i jednatele, kteří o svém angažmá mnohdy vůbec nevěděli. Díky těmto „převodovým pákám” se pak ukradené peníze, původně určené například na zlepšení životních podmínek v Rusku, zlegalizovaly a mohly tak sloužit svým pánům k osobním radovánkám a potřebám.

Jedním z takových nic netušících majitelů firmy, která si vzala půjčku v hodnotě 40 milionů dolarů, byl kupříkladu tento arménský dělník. 

V praní peněz hraje Česká republika důležitou roli, byť často jen jako tranzitní země. Finance z těchto schémat, jež se dodnes používají, pravidelně končí na českých bankovních účtech tuzemských či zahraničních offshorových firem nebo ruských občanů. 

Offshorové společnosti, které zajišťují anonymitu, chrání Rusy i před sankcemi Evropské unie. Jak takové celosvětové podvodné finanční schéma funguje, můžeme vědět jen díky novinářským projektům jako Panama nebo Pandora Papers, jež dávají nahlédnout za kdysi nepropustnou zeď anonymity a popisují, jak jsou offshorové destinace využívány k legalizaci podvodně získaných miliard. 

Jak se legálně bránit?

Podle Libora Kazdy, ředitele Finančního analytického úřadu (FAÚ, tuzemská zpravodajská jednotka monitorující podezřelé obchody), je jeho instituce schopna účinně zasáhnout a využít všechny zákonné prostředky pouze v případě, kdy disponuje informacemi o tom, že určité transakce souvisejí s konkrétní trestnou činností. Tehdy může FAÚ podezřelé transakce prošetřit a případně předat orgánům činným v trestním řízení. „Pokud FAÚ takové informace nemá, je účinné a efektivní řešení v rámci české legislativy velmi složité a mnohdy i nemožné,“ dodává Kazda.

Bankovní platby jsou podle zákona primárně monitorovány takzvanými povinnými osobami – tedy všemi institucemi, které by podle zákonodárců mohly být zneužity k praní peněz, mimo jiné tedy bankami. FAÚ totiž na bankovní účty přímo „nevidí“. Zmíněné „povinné osoby“ by tak dle znění zákona měly hlásit FAÚ jakékoli podezřelé platby. „Takto nastavený systém považujeme za velice efektivní a s ohledem na aktuální situaci (medializované kauzy Deutsche Bank, Danske Bank, ruská pračka a podobně) se nedomníváme, že by některá z povinných osob situaci okolo podobných transferů podcenila. A to i s ohledem na výši sankcí,“ tvrdí ředitel FAÚ Libor Kazda.

„Pro finanční systém není samozřejmě nikdy dobré, aby do něj vstupovaly finanční prostředky z trestné činnosti a aby byl využíván k jejich praní, respektive legalizaci,“ uzavírá ředitel české zpravodajské finanční jednotky.

Autoři článků: Pavla Holcová, Jakub Šimák, Hana Čápová, Paul Radu (OCCRP)
Zpracovala: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post Jak ruští oligarchové perou peníze v ČR appeared first on investigace.cz.

Evropská komise má v plánu představit v nejbližších týdnech nový dozorčí orgán: Úřad pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Ten má spolupracovat s vnitrostátními orgány členských států, koordinovat je a podporovat zvyšování jejich efektivity.

Poté, co několik zemí začalo vyšetřovat Danske Bank kvůli podezřelým transakcím v hodnotě 200 miliard eur, jež prošly malou estonskou pobočkou této banky v letech 2007–2015, se Evropa dostala pod tlak, aby posílila prosazování pravidel proti praní špinavých peněz.

V estonské pobočce Danske Bank prali peníze i Rusové

Brusel dosud nemá žádnou celoevropskou instituci, která by mohla aktivně potírat špinavé peníze. Při prosazování svých pravidel proto musí spoléhat na národní regulační orgány, ty ale ne vždy plně spolupracují.

„Praní peněz, financování terorismu a organizovaný zločin zůstávají významnými problémy, které by se měly řešit na úrovni Unie,“ uvádí se v dokumentech, jež získala německá tisková agentura DPA.

Z plánů komise vyplývá, že nový úřad bude moci v případě porušení pravidel EU ukládat finanční sankce až do výše deseti procent ročního obratu a bude se zabývat i riziky přicházejícími ze zemí mimo EU, například ze Spojeného království.

Část agendy plánovaného dozorčího orgánu se podle dokumentů má věnovat problematice praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměn. Opatření přichází v době, kdy je Unie tlačena k tomu, aby vytvořila vhodné nástroje k boji s protizákonnými finančními operacemi, kam patří i využívání digitálních měn k zastírání kriminality v evropských regionech. Současný stav by se měl zlepšit díky shromažďování a zpřístupňování údajů o původcích a příjemcích těchto finančních převodů, jež momentálně nespadají pod žádnou kontrolní doménu EU.

„Absence těchto pravidel poskytuje držitelům kryptoaktiv možnost praní špinavých peněz či financování terorismu, neboť toky nelegálních peněz se mohou uskutečňovat prostřednictvím převodů kryptoaktiv,“ uvádí se v dokumentech.

Boj Evropy proti pračkám peněz

Podle Evropského účetního dvora se do běžné ekonomiky EU každoročně dostávají miliardy eur z nezákonných transakcí, přičemž nelegální původ těchto prostředků je utajován. Europol odhaduje hodnotu podezřelých transakcí v rámci Evropy na stovky miliard eur.

Evropská komise chce své plány představit v nejbližším týdnu, poté musí členské státy a Evropský parlament rozhodnout, kdy a jak je budou zavádět.

Autorka textu: Nina Kodhajová
Zdroj úvodní fotografie: ČTK/Fotobanka ČTK/Fluger René, Horázný Josef

The post EU proti špinavým penězům appeared first on investigace.cz.

Na první pohled nepůsobí ázerbájdžánská komunita v Česku nijak významně, čítá ani ne tisíc osob s trvalým pobytem. Přesto její vlivní, movití a dobrými kontakty vybavení zástupci čile nakupují lukrativní nemovitosti v oblíbených turistických destinacích za miliardy korun. V Karlových Varech vlastní tchán ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva luxusní hotel kousek od centra, prezidentova dcera tam naopak disponovala vilou, kterou posléze převedla na spřízněného poslance. Investice neznámého původu spojené s ázerským vládním zmocněncem pro boj proti korupci putovaly také do Mariánských Lázní a do Prahy. 

Rodina je pro Ázerbájdžánce extrémně důležitá. Lze proto očekávat, že jakmile se někdo z rodiny vypracuje nebo dostane na dobré místo, bude z té pozice pomáhat svým lidem. Princip sounáležitosti funguje i přes hranice. „Jestliže se například do Česka dostane schopná, a hlavně důvěryhodná osoba, její schopnosti a dovednosti se rychle roznesou mezi potenciálními investory,“ popisuje docent Horák, odborník na země Střední Asie, který působí na FSV UK. Když si v Česku přes tohoto schopného prostředníka proto koupí jeden Ázerbájdžánec hotel, dá se očekávat, že ho budou následovat další – ať už je původ jmění, které chtějí investovat, jakýkoli.

Ta nejdůležitější zjištění ze série Ázerbájdžánci u českého moře ve videu na YouTube:

O ázerbájdžánských podnicích na jihu Čech se toho dosud ví jen málo. Investice ze zemí jako Ázerbájdžán jsou přitom problematické – nikdy totiž není jasné, odkud lidé napojení na ázerbájdžánskou politiku s průměrným platem kolem 40 000 korun měsíčně berou velké peníze. Země potlačuje základní lidská práva, pronásleduje opozici i novináře, avšak na bohatství plynoucí z těžby ropy dosáhne jen pár vyvolených. Samotní prominenti si ale nejsou jistí, jak dlouho ještě režim vydrží a jestli neupadnou v nemilost. Proto se snaží ukrýt své majetky v zahraničí – ať už jde o Londýn, nebo Karlovy Vary.

Přečtěte si

Ázerbájdžánská koupel v českých lázních

Česká republika je pro investice ne vždy legálně nabytého majetku obecně atraktivní nejen díky své poloze, ale i ekonomické a politické stabilitě – například se nedá očekávat, že by se zde odehrála revoluce nebo nějaká rozsáhlejší finanční krize. Konkrétně v Ázerbájdžánu má Česko pověst příjemného prostředí, ideálního k dovolené a „vegetování“. Neškodí tady mít ani několik spřátelených vrcholných politiků, včetně prezidenta republiky. Popularitu Česka pro ázerbájdžánské prominenty dokazuje také zavedení přímé letecké linky z Baku do Prahy i do Karlových Varů. U obou destinací bývá business třída vyprodána daleko rychleji než ta ekonomická. Koktejl namíchaný ze stability, politiky a schopných „vybavovačů“ tak vytvořil ideální prostředí pro investice pocházející z peněz často neznámého nebo pochybného původu.

Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z roku 2019 upozorňoval na nárůst vlastnictví nemovitostí v Česku zahraničními osobami a vyzýval k důkladnému prověřování rizik praní peněz na trhu s nemovitostmi. Ředitel Finančního analytického úřadu (FAÚ) Libor Kazda ale pro investigaci.cz vysvětlil, že to není tak jednoduché. „Občas se může stát, že pro některou povinnou osobu je zkoumání zdroje složité. Když nemají jinou možnost, když klient řekne, že jediné, co může dodat, je čestné prohlášení, co mají banky dělat?“ pokládá řečnickou otázku Kazda. „To ale neznamená, že se to dále nešetří. Fakt, že klient dodá jen prohlášení, může budit podezření, že něco není v pořádku.“ Dodává, že čestné prohlášení se při určování skutečného majitele peněz a jejich původu v Česku využívá „dost často“.

Když se řekne jižní Čechy, kdekomu se vybaví turisty obležený Český Krumlov nebo české „moře“ – Lipenská přehrada. Podnikat zde v gastronomii a ve službách je tedy rozhodně dobrý nápad. Podobně uvažovalo i několik investorů původem z Ázerbájdžánu, kteří se do velkolepých jihočeských projektů nebáli vložit stovky milionů korun. Jenže z jednoho takového plánu zůstala pouze byrokratická noční můra a zbořeniště na břehu Lipna, z druhého nepříliš úspěšná restaurace a jedna nikdy neotevřená restaurace a hotel, o který se začal starat někdo jiný. 

„Byly kolem toho velké plány, jezdili sem každý den, projekty jim dělal někdo z Prahy, řešili půjčky… Dokonce chtěli na Lipně koupit naši rodinnou firmu. Ale pak najednou ze dne na den zmizeli a projekty se zastavily,“ popisuje působení Ázerbájdžánců kolem Lipenské přehrady jeden z místních podnikatelů. „Říká se, že je tady lipenští moc nechtěli, že měli s těmi velkými investicemi problém.“

„Ano, velké plány tu byly, ale jak to teď vypadá, sami vidíte, jeli jste kolem. Zbořeniště a kopce písku. Ale alespoň je kolem toho plot,“ konstatuje Jiří Hůlka, starosta Horní Plané, pod níž spadá obec Hůrka, kde měl místo staré vojenské ozdravovny vzniknout krásný prosklený hotel ve tvaru lodi. 

Přečtěte si

Ázerbájdžánská elita si oblíbila jižní Čechy

Hůrka je malá vesnička nacházející se u vodní nádrže Lipno, největší vodní plochy v České republice. Hned po příjezdu si nelze nevšimnout oplocené vybetonované plochy, kde se dříve nacházela nepříliš vzhledná ubytovna a už před rokem měl stát wellness hotel. Celý projekt ale postupuje vpřed hlemýždí rychlostí, a to i kvůli byrokracii a epidemickým omezením. Společnost ALPS, s. r. o., která pozemek vlastní, koupila i stavební parcelu v satelitu poblíž Českých Budějovic. Ani tam se však nic neděje. Druhý ambiciózní projekt představovala koupě rodinného hotelu, pozemků a nemovitostí v další lipenské obci Frymburk a také dvou objektů v centru Českého Krumlova. Investor měl ale s podniky spíše problémy než radosti. Teď jsou všechny tři – dva hotely a restaurace – nejen kvůli koronaviru zavřené. „Prostě se tu jednoho dne vyloupl,“ komentuje zjevení Ázerbájdžánce v Krumlově místní hoteliér, jenž si nepřál být jmenován, „a pak zase zmizel. Určitě už déle než rok jsem ho neviděl.“

Zmíněnou společnost ALPS vlastní Ázerbájdžánec Juma Ahmadzada, který žije v luxusním londýnském bytě s nedohledatelným majitelem. Podivnou souhrou okolností apartmán zaplatila offshorová firma s neznámým majitelem ve stejné době, kdy se rozhodovalo o výstavbě obrovského vládního projektu v Ázerbájdžánu. Veřejná zakázka, o níž rozhodoval Ahmadzadův otec, tehdy přistála u tureckého investora a Ahmadzadova dobrého známého. Starší Ahmadzada byl v nedávné době odvolán z funkce kvůli možné korupci. 

V Českých Budějovicích je registrovaná ještě jedna pochybná firma, jejíž majitelé záhadně přišli ke jmění. Jedná se o LECO-CB a patří Zamiře Hadžijevě, manželce bývalého šéfa londýnské pobočky Mezinárodní ázerbájdžánské banky (International Bank of Azerbaijan). Bývalého proto, že Jahanir Hadžijev tuto banku vytuneloval a nyní si odpykává patnáctiletý trest. Hadžijeva žila v Londýně v domě za zhruba 340 milionů korun, kousek od luxusního obchodního domu Harrods, kde podle OCCRP za 10 let utratila více než 470 milionů korun, přičemž často používala kreditní karty vydané právě bankou, které šéfoval její manžel. Britské úřady po rodině momentálně požadují, aby vysvětlila zdroje svého bohatství, a zároveň zmrazily veškerý majetek této ázerbájdžánské rodiny ve Velké Británii. 

„Je třeba si uvědomit mentalitu ázerbájdžánských elit. Veškeré tamní státní podniky, a tedy i Národní banka, jsou tak trochu považovány za kasičku vládnoucí vrstvy. Když tedy někdo napojený například na šéfa banky potřebuje peníze, tak se vždy hledá cesta, jak peníze převést na potřebné účely,“ vysvětluje docent Horák. Podle jeho názoru se přitom nejedná o praktiku typickou jen pro Ázerbájdžán.

Naopak ti, kteří nemají takové konexe, o to víc strádají. Jestliže vládnoucí elity tunelují státní rozpočet, vždycky to znamená, že rozkradené peníze budou někde chybět – na důchodech, ve zdravotnictví, ve školství. Korupce a mafiánský styl vládnutí se navíc zákonitě projeví i na samotné politice. Když v roce 2017 vypukla v Ázerbájdžánu ekonomická krize způsobená propadem cen ropy, prezident Alijev začal ještě více potlačovat jakoukoli opozici a upevňovat svou moc – například za viceprezidentku Ázerbájdžánu jmenoval svou manželku, což z ní udělalo Alijevova nástupce. 

Podle nadnárodní organizace Freedom House, posuzující úroveň politické a osobní svobody v jednotlivých zemí světa, je Ázerbájdžán na úplném dně. V roce 2019 sice úřady povolily propuštění několika desítek politických vězňů, zároveň ale zadržely další. Velkým problémem je i koncentrace moci a utlačování jakékoli opozice. „Moc v zemi zůstává od roku 2003 v rukou prezidenta Alijeva, jeho rodiny a blízkých. V Ázerbájdžánu je vysoká míra korupce a politická opozice za roky útlaku téměř neexistuje. Úřady útočí na lidská práva a jakýkoli aktivismus je tvrdě potlačován,“ konstatuje ve své zprávě o svobodě ve světě za minulý rok (Freedom in the World 2020) Freedom House. V korupci pak podle Transparency International Ázerbájdžán zaujímá 129. příčku ze 180. 

„Ázerbájdžán – ač oficiálně republika – funguje na základě klanových vazeb. A v případě prezidentského postu dokonce formou nástupnictví. Jinými slovy, pokud jste ze spřízněného regionu, máte zkrátka nadějnější vyhlídky,“ vysvětluje pro investigaci.cz docent Slavomír Horák. „S nástupem současného prezidenta Ilhama Alijeva a jeho manželky k moci se v pomyslném hierarchickém žebříčku posunul nahoru celý bakinský region (oblast kolem hlavního města Baku), protože je odtud klan Pašijevů, z něhož pochází manželka prezidenta a současná viceprezidentka Mehriban Alijeva. Díky nástupu tohoto klanu se změnil premiér země a několik ministrů ze staré nachičevanské gardy (Nachičevan je autonomní republika oddělená od Ázerbájdžánu u hranic s Tureckem).“ 

V hodnocení svobody médií World Press Freedom Index 2021, jež každoročně vydává organizace Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders), skončil Ázerbájdžán na 167 místě ze 180 hodnocených zemí (pro srovnání, Česko je 40.). „Prezident Alijev proti nezávislým novinářům vede od roku 2014 válku,“ uvádí zpráva této organizace, „ti, kteří nepodlehnou vydírání a nátlaku – nebo se nenechají podplatit – jsou uvězněni.“ 

Kam až dokáže vláda zajít v boji s novináři, co příliš šťourají v jejích záležitostech, zjistila na vlastní kůži i členka nadnárodní sítě investigativních novinářů OCCRP Chadídža Ismajlova. Poté, co byl v roce 2005 pěti výstřely zavražděn její kolega, ji násilná smrt v práci spíše motivovala, byť se tehdy ázerbájdžánští novináři drželi stranou od záležitostí vládnoucí rodiny Alijevů. Od roku 2009 tak Chadídža vydávala i ve spolupráci s velkými světovými médii články o korupci a záhadně nabytých majetcích vládnoucí rodiny. Nejdříve byla kritizována ve státní televizi a provládních médiích a také telefonicky vydírána. Pak se jí někdo vloupal do bytu, kde nainstaloval kamery, jež zachytily intimní momenty s jejím přítelem. Jenže Chadídža žije v konzervativní zemi a nebyla vdaná, tím pádem následovaly výhrůžky o zveřejnění intimních záběrů. Ani za tohoto nátlaku se však nehodlala vzdát své práce a videa ze skrytých kamer byla proto zveřejněna v několika médiích. Podle islámské tradice tak zostudila rodinu a její vlastní bratr byl odhodlán ji zabít. Nakonec Chadídža Ismajlova v roce 2014 skončila ve vězení, kde si za vykonstruovaná obvinění sice odseděla tři a půl roku, avšak kvůli obrovskému mezinárodnímu tlaku na ázerbájdžánskou vládu byla nakonec předčasně propuštěna. Psát o vládní korupci ale nikdy nepřestala.

Navzdory autoritativnímu, nedemokratickému a korupčnímu režimu je podle ministerstva průmyslu a obchodu Ázerbájdžán nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka z regionu Jižního Kavkazu, přičemž hlavním důvodem atraktivity ázerského trhu je vývoz ropy – v roce 2020 jedna třetina objemu ropy dovezená do Česka pocházela právě odtud. Českých firem, které s Ázerem obchodují, jsou podle MPO desítky.

Co za Ázerbájdžánce naopak podniká v Jižních Čechách a kolik toho víme o jejich dalším podnikání a napojení na vládní elitu, se dočtete v následujících textech ze série.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post Ázerbájdžánci u českého moře: Není všechno demokracie, co se třpytí appeared first on investigace.cz.