#zesvěta: Chybějící nahrávky americké policie ze střelby v Uvalde

Snímek z policejní kamery zachycuje zásah na základní škole v Uvalde v květnu 2022 / Zdroj: ČTK / AP / Uncredited

Osmnáctiletý pachatel zaútočil nožem na návštěvníky mešity v Turecku, ve svém manifestu přitom odkazoval na neonacistické symboly. Policie z amerického města Uvalde neuveřejnila všechny záznamy z policejních kamer ze zásahu při střelbě na tamní základní škole. Dánsko chce společně se Švédskem stíhat gangy, které najímají mladistvé k tomu, aby páchali násilné zločiny. 

Policie v Uvalde nepředala všechny záznamy ze svých kamer ze zásahu při střelbě na základní škole před dvěma lety. Informoval o tom web ProPublica. Úřady v texaském městě Uvalde uvedly, že nezveřejnily některé záznamy z kamer policistů související se střelbou na základní škole v roce 2022, jak to vyžaduje dohoda se zpravodajskými organizacemi, jež se pak soudily o přístup k těmto materiálům.

Strážcům zákona trvalo v květnu 2022 víc než hodinu, než se dostali do třídy a zneškodnili střelce, přestože děti volaly policii a prosily, aby je zachránila. Při střelbě zemřelo devatenáct žáků a dva učitelé. Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland se vyjádřil, že strážci zákona při zásahu selhali.

Poté, co město Uvalde v první polovině srpna poskytlo médiím z akce stovky záznamů, jeden tamní policista veřejnost informoval, že některé záběry z jeho kamery chybějí. Policejní náčelník Homer Delgado proto nařídil audit serverů oddělení, a najednou se tak objevilo „několik dalších videí“. Podle informací, které policie v Uvalde původně poskytla vyšetřovatelům texaského ministerstva veřejné bezpečnosti, mělo sedm z 25 zasahujících policistů v den střelby zapnuté a k tělům připevněné kamery. Zveřejněné záznamy ovšem obsahovaly pouze záběry z pěti takových policejních kamer. 

Zpravodajské organizace včetně deníku Tribune a serveru ProPublica před více než dvěma lety zažalovaly několik místních i státních orgánů, aby k záznamům souvisejícím se střelbou získaly přístup. Město se s organizacemi dohodlo a souhlasilo s jejich poskytnutím na základě zákona o veřejných informacích. Pár úřadů, včetně texaského ministerstva veřejné bezpečnosti nebo úřadu šerifa okresu Uvalde, naopak bojuje za to, aby žádné záznamy vydány nebyly. 

V Turecku útočil osmnáctiletý neonacista, svůj čin vysílal na sociální síti X. V zahradě mešity v tureckém městě Eskišehir zaútočil 12. srpna mladý muž oblečený do neprůstřelné vesty s nacistickým symbolem „Sonnenrad“. Pobodal pět lidí, z nichž dva skončili v kritickém stavu. Poté byl zadržen policií. Pachatel svůj útok vysílal na sociální sítí X prostřednictvím webové kamery, kterou si připevnil k vestě. Video zločinu se rychle šířilo po internetu. Útočník také zveřejnil manifest, v němž nastínil svou ideologii a nabádal další lidí k tomu, aby páchali násilné činy.

Podle platformy Global Project Against Hate and Extremism (GPAHE) byl jeho čin ovlivněn krajně pravicovým extremistickým přesvědčením. V manifestu mladého muže se objevují odkazy na neonacismus i na hry a gamifikaci (tj. přiřazení herních prvků) potenciálních teroristických akcí provedených v budoucnu. Útočník z Eskišehiru kategorizoval místa, zbraně a oblečení pomocí termínů z počítačových her. Více se dočtete na webu GPAHE.

Dánsko a Švédsko slíbily, že budou stíhat vůdce gangů, jež najímají nezletilé k zabíjení v zahraničí. Dánský a švédský ministr spravedlnosti chtějí stíhat vůdce organizovaného zločinu v zahraničí, kteří si podle nich najímají mladistvé ve Švédsku, aby následně v Dánsku prováděli vražedné operace. Gangy si od letošního dubna více než dvacetkrát najaly mladé Švédy k vykonání zločinů v Dánsku, a to částečně proto, že švédské zákony ukládají nezletilým mírnější tresty za závažné trestné činy.

Technologie jsou v Brazílii stále častěji středobodem kriminálních operací, píše web InSight Crime. V Brazílii byly v rámci operace federálních a státních orgánů zlikvidovány komunikační věže i prodejny mobilních telefonů. Akce se zaměřila na území kontrolované nejmocnější brazilskou zločineckou organizací Primeiro Comando da Capital (První velitelství hlavního města, PCC) ve státě São Paulo.

Cílem úřadů bylo rozbití logistiky zločinecké skupiny, která pomocí technologií koordinuje obchod s drogami i podvody. PCC provozovala nelegální byznys s mobilními telefony i díky komunikačním věžím, jež napájely monitorovací systémy používané gangem k zachycení zpráv vojenské policie státu São Paulo. Podle úřadů se tak PCC mohla vyhýbat dopadení a předvídat, kdy bude policie provádět zásahy.

Společnost TotalEnergies vytěžila od přijetí Pařížské dohody o klimatu obrovské množství ropy a zemního plynu. Nová analýza organizace Global Witness odhalila, že petrolejářský gigant TotalEnergies sídlící v Paříži vytěžil od přijetí Pařížské dohody v roce 2016 tak velké množství ropy a plynu, jaké je v tomto století schopné způsobit úmrtí až 578 tisíc lidí, a to v důsledku vln veder. V přepočtu jde o 2,6 miliardy tun emisí CO₂, jež se dostávají do ovzduší a oteplují planetu. 

V současné době má gigant TotalEnergies, ale i jiné společnosti těžící fosilní paliva, plány na další rozšíření těžby ropy a zemního plynu, což povede ke zvýšení emisí. Dokud tak budou činit, bude se planeta stále více zahřívat a lidé umírat vinou extrémního horka způsobeného spalováním fosilních paliv, upozorňují novináři z webu Global Witness.

 

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / AP / Uncredited