V první polovině července vystoupí český prezident Petr Pavel na vrcholné schůzce představitelů NATO ve Washingtonu. Mimo to rovněž plánuje navštívit think tank The Heritage Foundation (HF), jak investigaci.cz potvrdil jeho tiskový mluvčí. Zmíněná organizace patří mezi největší konzervativní lobbisty v USA, do lobbingu investuje statisíce dolarů ročně a má velmi blízko k republikánské straně. Stojí například za plánem Project 2025, který připravuje návrhy konzervativní politiky na přetvoření vládní administrativy USA v případě, že Donald Trump na podzim 2024 ve volbách zvítězí a stane se hlavou státu.
„Prezident se chce během své cesty seznámit s různými pohledy, které ovlivňují americkou i světovou politiku, a proto navštíví i jeden z nejvlivnějších think tanků na americké politické scéně, Heritage Foundation,“ odpověděl investigaci.cz tiskový mluvčí Hradu.
Podle webu Heritage Foundation je posláním tohoto think tanku „prosazovat veřejnou politiku založenou na principech svobodného podnikání, štíhlého státu, individuální svobody, tradičních amerických hodnot a silné národní obrany“.
Organizace vznikla v roce 1973 a v následujících letech (především za vlády prezidenta Ronalda Reagana) získala důležitou pozici mezi americkými konzervativci. Jde o síť konzervativních jedinců i organizací, jež podle The New York Times spojuje „odpor k vládním regulacím od daní přes kontrolu zbraní až po ochranu životního prostředí a k sociálně progresivním záležitostem, jako jsou sňatky osob stejného pohlaví“. V řadách HF jsou aktivní také bývalí vysoce postavení úředníci Trumpovy administrativy.
Heritage Foundation o sobě na svém webu píše, že je nejmocnější konzervativní skupinou v USA. Zajišťuje mimo jiné personální obsazení republikánských úřednických postů už od zmíněné éry Ronalda Reagana a do Trumpovy administrativy před lety nastoupily desítky lidí přicházejících právě z této organizace.
Utrácet americké daně na domácí půdě
Tiskový mluvčí z Odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky na další otázky investigace.cz týkající se návštěvy Petra Pavla v Heritage Foundation neodpověděl.
Novinář Szabolcs Panyi, s nímž redakce investigace.cz spolupracuje v rámci projektu VSquare.org, se však na plánovanou červencovou návštěvu prezidenta Petra Pavla v Heritage Foundation ptal českého politického experta, který si přál zůstat v anonymitě. Ten naznačil, že Pavel chce budovat kontakty i v tomto protrumpovském think tanku a doufá, že tímto přístupem by se mu mohlo podařit zmírnit silně protiukrajinský postoj Heritage Foundation.
V čele Heritage Foundation od roku 2021 stojí Kevin D. Roberts. Pod jeho vedením organizace v posledních letech prosazuje názor, že americké daně by bylo užitečnější utrácet na domácí půdě než je používat na podporu Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Roberts se dokonce postavil proti financování války v Ukrajině. Tento názorový obrat směřování Heritage Foundation přiměl některé politické analytiky k odchodu z think thanku. Podle The New York Times se HF rovněž vyslovila pro snížení rozpočtu na obranu.
V květnu 2022, když americká Sněmovna reprezentantů hlasovala o schválení vojenské a humanitární pomoci Ukrajině, lobbisté napojení na Heritage Foundation tlačili na republikány, aby se proti opatření postavili. Výkonná ředitelka HF Jessica Anderson tehdy vydala prohlášení nazvané „Balíček pomoci Ukrajině staví Ameriku na poslední místo“.
Plán pro nového prezidenta
Heritage Foundation stojí za iniciativou Project 2025. Ten má za 22 milionů dolarů (přes 515 milionů korun) připravit politiku a personální obsazení pro příští americkou konzervativní vládu v případě, že v prezidentských volbách na podzim zvítězí Donald Trump. „Platforma navrhuje nahradit mnoho federálních úředníků politickými nominanty, kteří by byli loajální prezidentovi,“ upozorňují The New York Times.
Ve více než 900 stran dlouhém dokumentu organizace doporučuje propustit tisíce státních zaměstnanců, rozšířit pravomoci prezidenta, zrušit ministerstvo školství i další federální úřady a výrazně snížit daně. Project 2025 uvádí čtyři hlavní cíle pro americkou budoucnost — obnovit rodinu jako středobod amerického života, odstranit administrativní stát, bránit suverenitu a hranice národa a zajistit „Bohem daná práva jednotlivce na svobodný život“.
The president of the ultra-conservative Heritage Foundation, which is behind Project 2025:
„We are in the process of the second American Revolution, which will remain bloodless if the left allows it to be.“ pic.twitter.com/g0oKslNwkA
— Kyle Griffin (@kylegriffin1) July 3, 2024
Plán rovněž navrhuje zrušení práva na umělé přerušení těhotenství, kriminalizaci pornografie či škrty ve financování výzkumu klimatu. Mimo to chce HF odstranit termíny jako sexuální orientace, genderová rovnost, inkluze nebo reprodukční práva z „každého existujícího federálního předpisu, regulace, smlouvy, grantu a jakékoli části legislativy, která existuje“.
Jako nezisková organizace HF nemůže oficiálně podporovat konkrétní politické kandidáty. Na rozsáhlé iniciativě Project 2025 spolupracuje podle novinářů z The New York Times více než 80 konzervativních skupin a také bývalí vysocí úředníci Trumpovy administrativy.
Šéf Heritage Foundation Kevin D. Roberts popisuje Project 2025 jako plán, jehož cílem je urychlit najímání personálu a realizaci konzervativní politiky, což zahrnuje i „urychlené zrušení toho, co považujeme za špatnou politiku současné administrativy, prostřednictvím použití výkonného nařízení“. (Výkonné nařízení, tedy „executive order“, je opatření, které nabývá účinnost vzápětí po podpisu prezidentem a nevyžaduje schválení Kongresem, pozn. red.)
Jednou z priorit HF i republikánské strany je snížit počet federálních zaměstnanců. Roberts dokonce prohlásil, že chce „zničit administrativní stát“. Pro New York Times pak řekl, že „lidé sice přijdou o práci, ale doufejme, že i tak jejich životy budou moci vzkvétat.“ Podle něj má administrativní stát vliv na suverenitu Američanů, a proto je důležité snížit počet „nevolených byrokratů, kteří mají tuto moc místo Kongresu“, tedy radikálně snížit počet lidí ve státní správě.
Konzervativní kontroverze
Think tank Heritage Foundation prosazuje silně konzervativní cíle, proto není překvapením, že se dlouhodobě staví proti právům LGBTQ+ lidí nebo právu na umělé přerušení těhotenství.
Před deseti lety novináři z The New York Times publikovali článek o tom, jak v roce 2010 konzervativní Heritage Foundation uspořádala setkání katolických intelektuálů, výzkumníků, aktivistů i sponzorů ve Washingtonu. Podle New York Times se tam hovořilo o tom, že by měla vzniknout nová studie zkoumající rodinné struktury a výchovu dětí, jejíž závěr by konstatoval, že umisťování dětí do homosexuálních domácností je poškozuje. Výzkum v tomto směru následně provedl a v roce 2012 publikoval sociolog Mark Regnerus. Závěry jeho studie i zvolený postup zkoumání odsoudili odborníci jako silně zavádějící. Regnerusův výzkum mimo jiné citoval letos v únoru také český poslanec Jan Síla (SPD), když Poslanecká sněmovna jednala o svazcích párů stejného pohlaví.
Heritage Foundation má rovněž blízko ke křesťanské právnické organizaci Alliance Defending Freedom (ADF). Té dokonce udělila svou výroční cenu Heritage Innovation Prize, když ADF vytvořila měřítko Viewpoint Diversity Score Business Index, které hodnotí korporace podle toho, do jaké míry jsou v souladu s konzervativními křesťanskými názory.
Kromě toho HF doprovázejí i další kontroverze. Organizace například v minulosti popřela klimatickou krizi a tvrdila, že „jediný konsenzus ohledně hrozby změny klimatu, jenž v dnešní době zřejmě existuje, je ten, že tu žádný takový konsenzus neexistuje“. Úzké vazby má Heritage Foundation i na tabákový průmysl, před lety bojovala například proti zvýšení daně na tabák či proti regulacím zařízení na nahřívaný tabák. HF také opakovaně dostala sponzorské dary od firmy Altria vlastnící společnost Philip Morris USA.
V roce 2021 pak uniklo video, kde se výkonná ředitelka Heritage Action, sesterské organizace HF, chlubí přípravou podkladů pro zákony komplikující volební procesy. Podle daňových přiznání tato odnož HF utratila v roce 2021 až 5 milionů dolarů (přes 117 milionů korun) na lobbování za restriktivní volební zákony v takzvaných „swing states“, tedy ve státech, kde mají tradičně vyrovnanou podporu demokraté i republikáni. Neziskový institut Brennan Center for Justice uvedl, že právě v roce 2021 bylo přijato více zákonů potlačujících volební právo než v kterémkoli jiném roce za posledních deset let, kdy institut monitoruje volební legislativu.
Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / Říhová Michaela