Evropská komise má v plánu představit v nejbližších týdnech nový dozorčí orgán: Úřad pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Ten má spolupracovat s vnitrostátními orgány členských států, koordinovat je a podporovat zvyšování jejich efektivity.
Poté, co několik zemí začalo vyšetřovat Danske Bank kvůli podezřelým transakcím v hodnotě 200 miliard eur, jež prošly malou estonskou pobočkou této banky v letech 2007–2015, se Evropa dostala pod tlak, aby posílila prosazování pravidel proti praní špinavých peněz.
Brusel dosud nemá žádnou celoevropskou instituci, která by mohla aktivně potírat špinavé peníze. Při prosazování svých pravidel proto musí spoléhat na národní regulační orgány, ty ale ne vždy plně spolupracují.
„Praní peněz, financování terorismu a organizovaný zločin zůstávají významnými problémy, které by se měly řešit na úrovni Unie,“ uvádí se v dokumentech, jež získala německá tisková agentura DPA.
Z plánů komise vyplývá, že nový úřad bude moci v případě porušení pravidel EU ukládat finanční sankce až do výše deseti procent ročního obratu a bude se zabývat i riziky přicházejícími ze zemí mimo EU, například ze Spojeného království.
Část agendy plánovaného dozorčího orgánu se podle dokumentů má věnovat problematice praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměn. Opatření přichází v době, kdy je Unie tlačena k tomu, aby vytvořila vhodné nástroje k boji s protizákonnými finančními operacemi, kam patří i využívání digitálních měn k zastírání kriminality v evropských regionech. Současný stav by se měl zlepšit díky shromažďování a zpřístupňování údajů o původcích a příjemcích těchto finančních převodů, jež momentálně nespadají pod žádnou kontrolní doménu EU.
„Absence těchto pravidel poskytuje držitelům kryptoaktiv možnost praní špinavých peněz či financování terorismu, neboť toky nelegálních peněz se mohou uskutečňovat prostřednictvím převodů kryptoaktiv,“ uvádí se v dokumentech.
Podle Evropského účetního dvora se do běžné ekonomiky EU každoročně dostávají miliardy eur z nezákonných transakcí, přičemž nelegální původ těchto prostředků je utajován. Europol odhaduje hodnotu podezřelých transakcí v rámci Evropy na stovky miliard eur.
Evropská komise chce své plány představit v nejbližším týdnu, poté musí členské státy a Evropský parlament rozhodnout, kdy a jak je budou zavádět.
Autorka textu: Nina Kodhajová
Zdroj úvodní fotografie: ČTK/Fotobanka ČTK/Fluger René, Horázný Josef