„Máme spolehlivé informace, že Vám někdo chce fyzicky ublížit,“ řekl mu do telefonu muž z americké ambasády v Sofii. Atanas Čobanov, bulharský investigativní novinář a zakladatel portálu bird.bg, si zvykl na výhrůžky i sledování. Jeho články se dotýkají bulharské mafie, oligarchů, státní bezpečnosti i mezinárodního obchodu se zbraněmi.

V rozhovoru s Pavlou Holcovou vypráví, jak bulharská mafie prodávala Pentagonu zastaralé zbraně určené k sešrotování. Tyto zbraně pak doputovaly k syrským povstalcům. Atanas vysvětluje i to, proč se stal nepřítelem oligarchy Deljana Peevského a co to znamená, když vám na auto zaparkované v Paříži před bytem někdo položí plyšového vlka nebo bulharský klobouk.

Atanas otevřeně popisuje i své nejdůležitější  kauzy – od falešných certifikátů na export zbraní, přes byty politiků kupované za směšné ceny, až po varovný telefonát, který mu změnil život. A také vypráví o tom, proč i z exilu dál píše o Bulharsku, přestože ví, že vražedný útok na něj může stát jen deset tisíc dolarů.

Epizoda o novináři, který se nevzdává – i když cena za pravdu může být vysoká.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 9. díl – Atanas Čobanov – Jak bulharská mafie prodávala Pentagonu zbraně appeared first on investigace.cz.

Ukrajinští novináři odhalili nekalé a zločinné praktiky vedení Mezinárodních legií, včetně kradení zbraní a šikany. Dokument BBC odhaluje realitu za luxusními parfémy – sběrači jasmínu jsou někdy i pětileté děti. Bývalí němečtí zákonodárci stanuli před soudem za přijímání úplatků od ázerbájdžánské vlády, kterou na oplátku velebili. A ruská garnitura pokračuje v šikaně nezávislých novinářů. 

Kyiv Independent zveřejnil sérii textů o chování velitelů Mezinárodních legií působících v Ukrajině. Zahraniční vojáci, kteří se rozhodli uposlechnout výzvu Volodymyra Zelenského a přidat se k ukrajinské armádě, popsali šikanu a sexuální obtěžování žen ze strany nadřízených. Investigace novinářů také odhalila kradení zbraní – někteří z vojáků podali svědectví, jak se do civilních SUV se zhasnutými světly v noci nakládaly zbraně, které už nikdy nikdo nespatřil. Kvůli mizejícímu nebo nefunkčnímu vybavení měli pak vojáci vážné problémy v boji.

Z důkazů, jež novináři shromáždili, vyplývá, že vedení obou křídel Mezinárodní legie, spadající pod vojenskou rozvědku a armádu, se mohlo podílet na různých druzích pochybení, včetně šikany a vyhrožování fyzickým násilím, nezákonného propouštění nekonformních vojáků, jakož i krádeží osobního vybavení vojáků a zpronevěry lehkých zbraní. Vojáci se na novináře obrátili jako na poslední záchranu – státní instituce jejich stížnosti zřejmě nijak neřešily.

Přečtěte si

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Ruská policie pokračuje ve stíhání nezávislých novinářů v exilu. Orgány činné v trestním řízení vydaly zatykač na šéfredaktorku nezávislého investigativního serveru IStories Alesju Marochovskou. Není přitom zcela jasné, jakým obviněním Marochovská čelí, ačkoli byla již dříve dvakrát pokutována za údajné porušení ruského zákona o „zahraničních agentech“.

Přečtěte si

Evropské děti na mušce Kremlu: Jak Rusko vede západní děti s ruskými kořeny k patriotismu

Dokument od BBC Eye Investigations popisuje, odkud se bere jasmín – luxusní ingredience, kterou světové značky používají k výrobě parfémů. Polovina světové produkce jasmínu pochází z Egypta, kde se květy musí sbírat v noci, aby je nepoškodily sluneční paprsky. Sběratelé s sebou s vidinou alespoň skromných výdělků vodí do práce i děti. Lancôme a Aerin Beauty, tedy výrobci parfémů těžící z výsledků dětské práce, přitom tvrdí, že dodržují striktní etické zásady.

Přečtěte si

Počet případů obchodování s lidmi roste

V Mnichově minulý týden začal soud se dvěma bývalými německými zákonodárci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE). Ti jsou obžalovaní z přijímání úplatků od ázerbájdžánského režimu autokrata Ilhama Alijeva. Výměnou za úplatky měli v Radě Evropy hlasovat ve prospěch Baku a zkreslovat zprávy o lidských právech. Oba bývalí poslanci všechna obvinění odmítají. Axel Fischer a Eduard Lintner, někdejší členové PACE a poslanci německého Bundestagu za CDU/CSU, se zapletli do takzvaného Ázerbájdžánského laundromatu. Jde o celoevropský systém lobbování a praní špinavých peněz, který v roce 2017 odhalili novináři z OCCRP a Süddeutsche Zeitung. Alijevův režim využíval k uplácení tajný fond, v němž vypral peníze ve výši 2,9 miliardy dolarů, v českých korunách více než 62 miliard. Ázerbájdžán kromě přímých finančních úplatků používal i takzvanou kaviárovou diplomacii, tedy nefinanční úplatky ve formě drahých darů, jako je například kaviár, luxusní dovolené a další „pozornosti“ vysoké hodnoty. Evropští politici měli za úplatky hlasovat ve prospěch Ázerbájdžánu a přikrášlovat zprávy o tamních lidských právech. To vše se dělo v době, kdy režim uvrhl do vězení desítky politických vězňů.

Přečtěte si

Jak Ázerbájdžán korumpoval evropské politiky

The post #zesvěta: Velitelé mezinárodních legií v Ukrajině zřejmě kradli zbraně appeared first on investigace.cz.

Ani nový britský zákon, jenž má odhalit skutečné zahraniční vlastníky majetku na britském území, nedokáže opravdové majitele kompletně odkrýt. Ukázala to nová investigace OCCRP, která zkoumala, zda rodina ázerbájdžánského autoritářského prezidenta Ilhama Alijeva stále skrývá svůj britský majetek za offshorovými společnostmi navzdory novému zákonu. Zato v Česku Alijevovi blízcí i ázerbájdžánská elita zcela otevřeně vlastní firmy a nemovitosti. Majetek tu má například prezidentův tchán, úředník ministerstva daní, nebo bratr šéfa prezidentovy ochranky. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Investice ze zemí, jako je Ázerbájdžán, mohou být problematické. Nikdy totiž není jasné, odkud lidé napojení na tamní politiku a s průměrným platem kolem čtyřiceti tisíc korun měsíčně berou velké peníze. Režim zároveň potlačuje lidská práva, pronásleduje opozici i novináře a na bohatství plynoucí z těžby ropy dosáhne jen pár vyvolených. Prominenti si navíc nejsou jistí, jak dlouho tato situace vydrží a jestli neupadnou v nemilost, proto se snaží své majetky ukrýt v zahraničí.

Přečtěte si

Zatímco v Karabachu umírali civilisté, Ázerbájdžán blokoval pomoc Červeného kříže

Nová britská legislativa zavedená po ruské invazi do Ukrajiny v roce 2022 měla za cíl odhalit tajné zahraniční vlastnictví majetku na britském území a ztížit jeho skrývání za offshorovými strukturami. Zákon o hospodářské kriminalitě (Economic Crime and Corporate Transparency Act, zkráceně ECTE Act) vyžaduje, aby zahraniční subjekty, jež vlastní či kupují britský majetek, zveřejnily své skutečné vlastníky ve zvláštním registru. Díky tomu by mělo být nalezení majitele jakékoli nemovitosti otázkou jednoduchého prohledání online databáze.

Reportéři OCCRP v roce 2021 odhalili, že rodina dlouholetého ázerbájdžánského autoritářského prezidenta vlastní v Londýně dvacet tři nemovitostí v hodnotě 700 milionů dolarů (přes 17 miliard korun), a to přes offshorové společnosti. Nemovitosti, jež Alijevovi blízcí koupili, přitom patřily desítkám offshorových společností, které to skrývaly před kontrolou úřadů. Pouze díky úniku dat s názvem Pandora Papers se podařilo tyto nemovitosti s Alijevovými spojit.

Novináři společně s výzkumníky z Transparency International UK nyní zjišťovali, zda nový registr dokáže odhalit, jestli rodině ázerbájdžánského prezidenta Alijeva stále patří rozsáhlé portfolio londýnských nemovitostí. Prozkoumali tak dvacet tři nemovitostí, kterými rodina Alijevových disponovala k roku 2021, kdy OCCRP jejich vlastnictví objevila. Nový registr by měl poskytnout informace o konkrétních osobách, jež stojí za anonymními offshorovými společnostmi, kterým nemovitosti patří.

Přečtěte si

Další krvavý plyn: Česko chce nahradit ruský plyn ázerbájdžánským, Alijevův režim mezitím vězní stovky svých odpůrců

Do jisté míry to tak fungovalo – nově dostupná data ukázala, že prezidentovy dcery Lejla a Arzu Alijevovy jsou majitelkami šesti luxusních bytů v Londýně naproti Hyde Parku. V dalších šesti případech byli již uvedeni noví vlastníci, což naznačuje, že prezidentovy dcery nemovitosti prodaly. Nicméně v registru nelze dohledat vlastnictví dalších deseti nemovitostí, jež rodina získala za 160 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun). Tyto nemovitosti byly totiž přesunuty do offshorového trustu, přičemž trustové struktury v současnosti nepodléhají britské veřejné kontrole.

Ačkoli není možné s jistotou tvrdit, kdo z trustu těží, existují náznaky, že nemovitosti zůstávají spojeny s rodinou Alijevových. U devíti z nich je v registru uvedena stejná osoba, která offshorové společnosti, v jejichž vlastnictví nemovitosti jsou, „významně ovlivňuje nebo kontroluje“. Jde o Mira Pašajeva, bratrance manželky prezidenta Ilhama Alijeva, jenž je úzce spjat s rodinnými obchodními zájmy. Jeho jméno se v souvislosti s nemovitostmi ve Spojeném království objevilo již dříve, a to v říjnu 2014, kdy se stal ředitelem společnosti spravující honosný dům Lejly Alijevy na Speakers Corner.

Alijevovi v Česku

Rodina Ilhama Alijeva a její okolí měla majetek i v České republice. Dcera Arzu Alijeva vlastnila skrze českou firmu ZODIAC Immobilienbesitz vilu v Karlových Varech v hodnotě milionu eur (25 milionů korun). V roce 2013 však firma změnila majitele – stal se jím Machir Rafijev, což je ázerbájdžánský vysoce postavený úředník na ministerstvu daní, který byl v minulosti akcionářem AtaBank, bankovní dceřiné společnosti AtaHolding napojené na sestry Alijevovy.

Arzu Alijeva ovšem nebyla jediná z rodiny, kdo na českém území vlastnil majetek. Její dědeček z matčiny strany Arif Pašajev je dodnes majitelem společnosti RETRO-Inter se sídlem v Praze. Firma má v Karlových Varech řadu nemovitostí včetně pětihvězdičkového hotelu Retro Riverside a luxusní vily v nedaleké obci Mezirolí.

Přečtěte si

Ázerbájdžánská enkláva v Česku

Šéf ochranky 

Dalším vlastníkem nemovitostí v České republice je bratr muže, kterému prezident Alijev dlouhá léta velmi důvěřuje. Jde o šéfa jeho ochranky Bajlara Ejjubova, jehož rodina rovněž disponuje rozsáhlým majetkem. Offshorové společnosti vlastněné jeho manželkou a dcerou utratily 114 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 2,7 miliardy korun českých) za nemovitosti ve Spojeném království. Rodina včetně samotného Ejjubova také vlastní nemovitosti v Dubaji za více než 46 milionů dolarů, tedy přes miliardu korun. Zdroj tohoto bohatství zůstává záhadou, neboť šéf ochranky více než 30 let údajně pobírá pouze státní plat. Podle ázerbájdžánského investigativního webu Mikroskop jeho oficiální roční příjem od roku 2020 nikdy nepřesáhl 22 000 dolarů, tedy kolem 535 000 korun.

Ejjubův bratr Rafik Hasanov vlastní společnosti v Dubaji a v České republice v hodnotě nejméně 51 milionů dolarů (1,2 miliardy korun). V tuzemsku má například golfový resort Cihelny u Karlových Varů a v roce 2016 koupil luxusní hotel President v Praze. V roce 2019 Ilham Alijev ocenil jeho podnikatelské aktivity medailí pokroku, a to na základě prezidentského dekretu o „Ocenění zasloužilých osob v oblasti podnikatelské činnosti a obchodu“.

Podle webu Mikroskop popisuje Hasanova jeho okolí jako velmi bohatého podnikatele. Reportéři ale nenašli žádné záznamy, které by ukazovaly, že by vlastnil jakoukoli společnost před rokem 2011. V tomto roce totiž koupil pražský Hotel u krále Karla a v následujících letech začal značně bohatnout.

Přečtěte si

Ázerbájdžánci u českého moře: Jednou jako byznys, podruhé jako vstupenka

Ázerbájdžánská elita 

Podle zjištění investigace.cz podnikali od roku 2003 v České republice také bratři Adil a Allahverdi Alijevovi. Adil je od roku 2005 členem ázerbájdžánského parlamentu a rovněž předsedou federace kickboxerů a zápasníků Muay-Thai. Ázerbájdžánští poslanci přitom nesmějí podnikat, což sdělil investigaci.cz v článku z roku 2015 Vasif Movsumov, ředitel Protikorupční nadace, nevládní organizace se sídlem v hlavním městě Baku. „Zákon zakazuje veškerou obchodní aktivitu poslanců – nezáleží na tom, jestli doma nebo v zahraničí.“

Bratři se z České republiky již stáhli. Adil Alijev byl do roku 2013 společníkem ve firmě WEST END CENTRE, které patří dům v Karlových Varech. Jeho bratr Allahverdi byl v této firmě společníkem od roku 2016, přičemž v roce 2023 podíl převedl na svého syna Ruslana spolu se svou další firmou, přes kterou vlastní v Karlových Varech jinou nemovitost.

Dalšími významnými investory byl poslanec Javanšir Pašazade a jeho bratr Allahšukur. Posledně jmenovaný je islámský šejch, kavkazský velký muftí a předseda Náboženské rady Kavkazu, který se v roce 2009 umístil v žebříčku pěti set nejvlivnějších muslimských osobností světa. Podle informací z obchodního rejstříku vlastnili bratři přes společnost Aynur KV bytový komplex v centru Karlových Varů. Javanšir Pašazade však redakci investigace.cz v roce 2015 popřel vlastnictví jakýchkoli českých firem. Společnost zanikla v roce 2018.

Přečtěte si

Ázerbájdžánci u českého moře: Takový normální podnikatel

Redakce investigace.cz přinesla v roce 2021 sérii článků věnovaných jižním Čechám, oblíbenému místu pobytu i aktivit ázerbájdžánských podnikatelů. V Českých Budějovicích sídlila například firma patřící Zamiře Hadžijevě, Ázerbájdžánce žijící v Londýně, a její dceři Lejle. Hadžijeva je manželkou bývalého ředitele Mezinárodní ázerbájdžánské banky (International Bank of Azerbaijan), jenž si momentálně odpykává patnáctiletý trest odnětí svobody za podvody a zpronevěru. Podle rozsudku banku tuneloval. Jeho žena Zamira mezitím utrácela za luxusní zboží a platila i kreditkami vystavenými touto bankou. Jen v londýnském obchodním domě Harrods utratila za deset let šestnáct milionů liber, což je v přepočtu téměř 479 milionů korun.

BBC minulý rok informovala o tom, že Zamira byla nucena vrátit svůj majetek v Británii, a to na základě příkazu k zabavení nevysvětlitelného majetku. Musela se vzdát svého golfového klubu v Berkshire a domu v Knightsbridge v hodnotě 14 milionů liber (zhruba 419 milionů korun).

Její česká firma LECO-CB, kterou založila v roce 2008, zanikla předminulý rok. Nikdy přitom nebylo jasné, čím se tato firma v Česku zabývá. Elchin Kazimov, jednatel jiné ázerbájdžánské společnosti sídlící na stejné adrese jako LECO-CB, investigaci.cz v roce 2021 řekl, že Hadžijevu nezná a o její firmě nic neví. Podle účetních závěrek, vedených jen do roku 2014, to vypadá, že LECO-CB byla spící firmou, tedy negenerovala žádné zisky ani neprovozovala činnost. Tomu nasvědčuje i fakt, že jednatelem byl Rufat Imamverdijev, jenž zemřel v roce 2015. Dodnes je však zapsán ve dvou českých firmách jako společník nebo jednatel. Elchin Kazimov, který je v jedné z těchto firem společníkem, investigaci.cz sdělil, že jde o rodinný podnik.

Kazimov byl také jednou z hlavních postav série o ázerbájdžánském podnikání v jižních Čechách. Podnikatel je podle ázerbájdžánských médií zakladatelem tuzemské ázerbájdžánské komunity. Má dobré kontakty – zná se třeba s jihočeským podnikatelem a členem ODS Pavlem Dlouhým, do Ázerbájdžánu vozil také delegace v čele se senátorem a starostou Hluboké nad Vltavou Tomášem Jirsou.

Podnikatel Kazimov již v roce 2008 figuroval hned ve třech českých firmách spolu se svými krajany napojenými na ázerbájdžánskou vládu, ať už skrze stavební společnost, ropný byznys, nebo Mezinárodní ázerbájdžánskou banku. V jižních Čechách rovněž zastupoval zájmy Jumy Ahmadzady, což je zeť šéfa Mezinárodní ázerbájdžánské banky a syn ředitele ázerbájdžánské státní společnosti. Jak v roce 2020 popsali novináři OCCRP, Ahmadzada žil od roku 2008 v luxusním londýnským bytě vlastněném fiktivní společností Vermex, která obdržela pár měsíců před koupí tohoto apartmánu několik milionů dolarů za konzultační činnost od tureckého podnikatele, jehož firma získala zakázku na stavbu největší ázerbájdžánské přehrady. Zakázku vypsala státní společnost řízená Jumovým otcem Ahmadem Ahmadzadou. Vermex pak koupila další dva sousední byty, jež mohl Juma rekonstruovat podle libosti.

Elchin Kazimov v minulosti figuroval celkem v jedenácti ázerbájdžánských nebo česko-ázerbájdžánských firmách. Dnes má v obchodním rejstříku pouze dva aktuální záznamy – je členem vedení Evropsko-Ázerbájdžánské obchodní komory, kterou založil v roce 2017 spolu s českým podnikatelem Davidem Snášelem. Dále je společníkem firmy AgriBioTech CZ. Není jasné, čím se tato firma v Česku zabývá, od roku 2015 totiž nezveřejňuje účetní závěrky.

Přečtěte si

Ázerbájdžánská digitální diktatura

The post Ázerbájdžánské nemovitosti zůstávají ve Velké Británii skryty navzdory novému zákonu. V Česku vlastní majetek ázerbájdžánský úředník ministerstva daní nebo bratr šéfa ochranky prezidenta Alijeva appeared first on investigace.cz.

Němečtí prokurátoři vznesli obvinění z úplatkářství a korupce proti čtyřem osobám, mezi nimiž jsou i dva bývalí zákonodárci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE). Ti jsou podezřelí z přijímání úplatků od ázerbájdžánského režimu autokrata Ilhama Alijeva. Výměnou za úplatky měli v Radě Evropy hlasovat ve prospěch Baku a zkreslovat zprávy o lidských právech. 

Axel Fischer a Eduard Lintner, bývalí členové PACE a poslanci německého Bundestagu za CDU/CSU, se zapletli do takzvaného Ázerbájdžánského laundromatu (z anglického výrazu money laundering, tedy praní peněz). Jde o celoevropský systém lobbování a praní špinavých peněz, který v roce 2017 odhalili novináři z OCCRP a Süddeutsche Zeitung.

Alijevův režim využíval k uplácení tajný fond, v němž vypral peníze ve výši 2,9 miliardy dolarů, v českých korunách více než 62 miliard. Ázerbájdžán kromě přímých finančních úplatků používal i takzvanou kaviárovou diplomacii, tedy nefinanční úplatky ve formě drahých darů, jako je například luxusní kaviár, dovolené a další „pozornosti“ s vysokou hodnotou. Evropští politici měli za úplatky hlasovat ve prospěch Ázerbájdžánu a přikrašlovat zprávy o lidských právech. To vše se dělo v době, kdy režim uvrhl do vězení desítky politických vězňů. Ostatně porušování lidských práv se v zemi děje stále, což popsala investigace.cz několikrát, naposledy tento týden.

Pátrání OCCRP a Süddeutsche Zeitung v roce 2017 ukázalo právě na aktuálně obviněného Eduarda Lintnera a další členku Parlamentního shromáždění Rady Evropy – Karin Strenz, která však v roce 2021 náhle zemřela. Axela Fischera identifikovali v roce 2021 němečtí prokurátoři. Tito členové PACE z ázerbájdžánských praktik prokazatelně profitovali.

Fischer v roce 2016 obdržel úplatek ve výši 21 800 eur, v přepočtu přes půl milionu korun. Na oplátku hlasoval ve prospěch Alijevova režimu, a to například při hlasování ohledně války mezi Ázerbájdžánem a Arménií v Karabachu v lednu 2016. V té době také působil jako parlamentní zpravodaj PACE pro Arménii. Úplatky, jež získala Katrin Strenz, míní státní zástupci zabavit. Prostřednictvím Lintnerovy lobbistické organizace jí bylo vyplaceno nejméně 22 000 eur (560 tisíc korun českých).

Lintnerovy společnosti zase obdržely v letech 2012 až 2014 celkem 3,4 milionu eur, což je v českých korunách necelých 86,5 milionu. Jak už jsme informovali, jedna z plateb ve výši 61 000 eur (1,5 milionu korun) mu na účet přistála dva týdny poté, co se vrátil z Ázerbájdžánu, kde monitoroval prezidentské volby, které v této zemi bývají podle nezávislých pozorovatelů pravidelně zkorumpované.

Prezidentské volby, jež od roku 2003 soustavně vyhrává Ilham Alijev, byly navíc v roce 2013 poznamenány skandálem – lidem se v oficiální mobilní aplikaci ukázaly výsledky voleb ještě před otevřením volebních místností. Přesto Lintner volby vychvaloval. „Celý volební proces byl zorganizován na vysoké úrovni a splnil i takové standardy, jaké jsou například v Německu. Veškeré postupy stanovené zákonem byly při hlasování dodrženy ve všech volebních místnostech, které jsme navštívili. Náš tým si nevšiml žádných nesrovnalostí,“ prohlásil poslanec.

Samotní zákonodárci ale zjevně nebyli jediní, kdo špinavým praktikám podléhal. Mnichovští prokurátoři obvinili i Lintnerova syna, který měl provádět převody, a také bývalého zaměstnance Eduarda Litnera a Katrin Strenz.

Mnichovská prokuratura nyní vyšetřuje rovněž ázerbájdžánského exministra Elkhana Sulejmanova, jenž vedl nevládní organizaci se sídlem v Baku, jejímž prostřednictvím byly prováděny platby. Tento muž zřejmě naverboval i poslance Fischera.

Přečtěte si

Jak Ázerbájdžán korumpoval evropské politiky

Celá síť bude ale pravděpodobně ještě větší. „Koneckonců tito lidé jsou jen součástí německé a evropské korupční sítě kolem Ázerbájdžánu,“ řekl pro Der Spiegel vedoucí delegace německého Bundestagu v Radě Evropy Frank Schwabe.

Při vyšetřování podezřelých prohledala policie asi 20 nemovitostí po celém Německu, a to včetně kanceláří poslanců Bundestagu. Vydala zhruba 15 evropských vyšetřovacích příkazů nebo žádostí o vzájemnou právní pomoc do různých zemí včetně Kypru, Lichtenštejnska, Belgie, Estonska, Lotyšska, Ázerbájdžánu, Švýcarska a Turecka.

Jak již v roce 2017 investigace.cz informovala, úplatky nepřicházely pouze do Rady Evropy, ale například i do UNESCA. Dělo se to skrze britské firmy s pravděpodobně nastrčeným ředitelem. Už tehdy byl v Itálii obviněn politik a bývalý předseda Evropské lidové strany v PACE Luca Volontè, který byl za přijímání úplatků od ázerbájdžánských politiků v roce 2021 odsouzen ke 4 letům vězení.

Peníze putovaly i do České republiky. Konkrétně přes 130 milionů korun, jejichž část šla přímo na české účty ázerbájdžánských prominentů, za další peníze pak byly nakoupeny luxusní šperky a hodinky.

Přečtěte si

Dozvuky Ázerbájdžánského laundromatu

Zhoršení vztahů?

Tato obvinění přicházejí v době, kdy se vztahy Ázerbájdžánu s Radou Evropy zhoršují.

Parlamenty členských zemí Rady Evropy každoročně předkládají pověřovací listiny svých delegací a shromáždění poté hlasuje o jejich ratifikaci. Na konci ledna tohoto roku však Parlamentní shromáždění hlasovalo o neratifikaci pověřovacích listin ázerbájdžánské delegace v poměru 76 ku 10 hlasům (4 členové se hlasování zdrželi). Zdůrazňovala se přitom špatná úroveň lidských práv a demokracie v zemi. Ázerbájdžánská delegace tyto výsledky očekávala a o několik hodin dříve ze shromáždění vystoupila.

Přečtěte si

Další krvavý plyn: Česko chce nahradit ruský plyn ázerbájdžánským, Alijevův režim mezitím vězní stovky svých odpůrců

„Nikdo na světě, včetně těch, kteří sedí v tomto sále, nemůže s Ázerbájdžánem mluvit jazykem hrozeb a vydírání,“ prohlásil tehdy Samad Seyidov, vedoucí ázerbájdžánské delegace. „Tváří v tvář současné nesnesitelné atmosféře rasismu, ázerbájdžánofobie a islamofobie v Radě Evropy se ázerbájdžánská delegace rozhodla své působení a přítomnost v Radě Evropy až do odvolání ukončit,“ oznámil.

Přes pošramocenou pověst však Ázerbájdžán s Evropu nadále čile obchoduje. Stále je jedním z největších dodavatelů ropy a plynu do EU, a to včetně Česka. V půlce roku 2022 s Evropskou unií také podepsal memorandum o zdvojnásobení ročního dovozu ázerbájdžánského plynu do Unie, a to do roku 2027.

The post Němečtí politici jsou obviněni z přijímání úplatků od Ázerbájdžánu appeared first on investigace.cz.

Česká republika je mezi ruskou smetánkou už několik let velice populární. A víte, pro koho je taky populární? Pro ruské peníze. Jenže s majetky ruských oligarchů to není úplně jednoduché. Dostopovat je není jen tak. Když si totiž poctivě nakradete miliardy dolarů, za které si nakoupíte luxusní nemovitosti po celém světě, jachty o velikosti fotbalových hřišť, šperky, kožichy, obleky, či drahokamy, svou rodinu pošlete žít na západ a žijete svůj život v pro většinu populace nepředstavitelném luxusu a blahobytu, tak se své životní úrovně nechcete jen tak snadno vzdát. A jestli ruští oligarchové něco opravdu umí, je to využívání výhod moderního globálního světa a skrývání svého majetku. Jak to dělají? A jakou roli v tom hraje Česko? Dozvíte se ve videu.

Autor videa: Lukáš Nechvátal
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Video vzniklo za finanční podpory Thomson Foundation.

The post VIDEO: Jak Rusové skrývají své majetky a perou peníze přes Česko appeared first on investigace.cz.

Probíhající válka na Ukrajině stále hýbe světem. Ozvěnou konfliktu je například kauza týkající se Burger Kingu a jeho podílů v Rusku. Týdenní #zesvěta vám ale také přinese informace o soudním sporu mezi dvěma americkými státy, zásahu Europolu proti obchodu s lidmi a případu muže, který i přes vyšetřování pokračoval v ne úplně legální činnosti. Páteční #zesvěta je opět tu.

Burger King vlastní podíl v Rusku skrz offshore

Známý fast-foodový řetězec Burger King se na začátku rusko-ukrajinského konfliktu od Ruska distancoval. Navzdory tomu uniklé dokumenty dokázaly, že řetězec vlastní v Rusku podíl ve frančíze skrz offshorovou společnost. Podíl vlastní prostřednictvím na Kypru registrovaného společného podniku s bankou VTB, tedy ruskou státní bankou, o níž je známo, že Vladimiru Putinovi slouží jako peněženka a která opakovaně posílala peníze  do a z anonymních skořápkových společností na Seychelách. Mateřská společnost Burger Kingu Restaurant Brands International Inc. se k podílu přihlásila poté, co jim Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zaslalo otázky, které se jejich ruských majetků týkaly. Dokumenty unikly jako součást projektu Pandora Papers v roce 2021. 

Více si můžete přečíst na webu ICIJ.

Nakupoval nemovitosti za vyšetřování úřadů, aneb pod lampou je největší tma 

Ázerský politik Javanshir Feyziyev nakoupil dva luxusní domy v Londýně v hodnotě 26,5 milionů liber (v přepočtu 786,5 milionů korun). To by nebyl problém, kdyby zrovna nebyl vyšetřován britskými úřady pro možné praní špinavých peněz – ačkoliv by selský rozum radil uklidit se do ústraní, Feyziyev má asi v lásce adrenalin. Ani on, ani nikdo z jeho rodiny ale nebyl obviněn z trestné činnosti. Britské úřady nakonec potvrdily, že část peněz na nákup bytů, přesněji 5,6 milionu liber (přibližně 166,2 milionů korun) se na účet prodávajícího dostalo skrz mezinárodní pračku peněz jménem Ázerbájdžánský laundromat. 

Více naleznete v článku od OCCRP.

Ázerbájdžánci u českého moře: Není všechno demokracie, co se třpytí

Z lásky ke zločinu: Europol zasahuje proti obchodování s lidmi

Francouzská, rumunská a španělská policie za podpory Europolu odhalily kriminální síť, která se dopouštěla obchodování s lidmi s cílem sexuálního vykořisťování. Pachatelé použili takzvanou “taktiku milence” (v angličtině “the lover boy trick”), kdy proti obětem využívali jejich slabosti a sváděli je drahými dárky a sliby o lepším životě. Oběťmi tak byly ženy, které opouštěly své rodiny a šly za myšlenkou lásky a nových příležitostí. Po příchodu do nové země je ale pachatelé nutili k prostituci. Akce vedla k několika zatčením a mimo jiné konfiskaci mobilních telefonů, aut a marihuany.

Více o kauze se dočtete na stránkách Europolu.

New York a New Jersey před soudem kvůli 70 let staré komisi

New York a New Jersey se budou soudit u Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Předmětem sporu je 70 let stará komise “Waterfront Commision of New York Harbour”, volně přeloženo jako Pobřežní komise přístavu New York, která měla za úkol bojovat s korupcí a s mafií, která právě v některých přístavech provozovala svůj nelegální byznys. Stát New Jersey chtěl tuto komisi opustit, čímž by komise zanikla. Po tom, co pokusy o domluvu selhaly, guvernérka New Yorku Kathy Hochul podala žalobu, aby odchodu New Jersey zabránila, a případ teď míří k soudu.

Podrobnosti případu si můžete přečíst na webu The Hill.

Autorka článku: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta: Burger King vlastní podíl v Rusku skrz offshore appeared first on investigace.cz.

#zesvěta tento týden hlásí dobré zprávy z italského soudu s členy ’Ndranghety a investigativní žurnalistika zažívá důležitý dopad mezinárodních projektů. Naproti tomu, lidé v Afghánistánu bojují s prohlubující se krizí jediným možným řešením – prodáváním nezletilých dívek.

#1 Nezletilé nevěsty “zachraňují” Afghánistán

Americká televize CNN přinesla reportáž o afghánských dívkách, které jsou prodávány jako manželky starším mužům. Ačkoli je uzavírání sňatků s dětmi mladšími 15 let v celé zemi nezákonné, je již léta běžně praktikováno, zejména ve venkovských oblastech Afghánistánu. Od srpna se ale rozšířilo díky všeobecnému hladu a zoufalství. Podle zprávy OSN, zveřejněné tento týden, se více než polovina obyvatel potýká s akutním nedostatkem potravin. A více než 3 milionům dětí mladších 5 let hrozí v následujících měsících akutní podvýživa. Ceny potravin přitom prudce rostou, bankám docházejí peníze a dělníci nedostávají výplaty. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) bylo letos v důsledku války vysídleno téměř 677 000 lidí. Mnozí z nich žijí ve stanech nebo v chatrčích. Ceny za dívky se podle CNN pohybují kolem 2200 dolarů (necelých 50 000 českých korun) a kupci je rodině vyplácejí nejen v hotovosti, ale i ve formě ovcí nebo půdy. Po převzetí moci Talibanem přestaly dívky chodit do škol. Jakmile je dívka prodána jako nevěsta, její šance na další vzdělání se blíží nule.

Celou reportáž si můžete přečíst na stránkách CNN.

#2 Bödörovo komando jde na svobodu

Slovenský Nejvyšší soud minulý týden zrušil vazbu několika lukrativních vězňů – bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, bývalého šéfa Národní kriminální agentury Petra Hraška, exředitele protikorupční jednotky Róberta Krajmera a policistů Mariána Zetochy a Milana Mihálika. Všichni pánové byli vzati do vazby přibližně před rokem během velké policejní akce “Očistec”. Podle obvinění vytvořil nejvyšší management slovenské policie organizovanou zločineckou skupinu, mařil spravedlnost a korumpoval. Hlavou skupiny měl být podnikatel Norbert Bödör. Vyšetřování tzv. Bödörovo komanda je u konce a v nejbližších týdnech se očekává podání obžaloby státním zástupcem. Několik členů komanda se přiznalo a spolupracuje s policií. Nejvyšší bývalí funkcionáři však trvají na své nevině a prozatím budou stíháni na svobodě. Bývalý premiér Robert Fico na přopuštění Tibora Gašpara reagoval jeho pozváním do politické strany SMER-SD.

Úlovek z lovecké chaty

#3 První desítky členů ’Ndranghety jdou za mříže

Největší italský proces s členy nejsilnější mafiánské skupiny ’Ndrangheta minulý víkend přinesl první odsouzené. Přesněji řečeno, desítky odsouzených. Z 355 obviněných odsoudil kalábrijský soud 70 členů, 21 obžalovaných bylo zproštěno viny. První skupina obžalovaných čelila obviněním za pokus o vraždu a vydírání.

Sobotní megaproces se konal za zavřenými dveřmi ve speciálně upravené soudní síni v kalábrijském městě Lamezia Terme. Procesu se účastní stovky právníků a téměř tisíc svědků. Obvinění se rozhodli pro zrychlený proces, který jim v případě uznání viny umožnil snížit trest o třetinu. Dlouhý seznam obvinění zahrnuje četné případy obchodu s drogami, vražd, pokusů o vraždu, vydírání, lichvy, vyzrazení služebního tajemství a zneužití pravomoci.

’Ndrangheta je rozsáhlá zločinecká síť zahrnující přibližně 150 rodin. Tento proces se zaměřuje pouze na jednu z nich: rodinu Mancusů. Na nejžhavější jména si ale musíme počkat. Mezi ně patří třeba sedmašedesátiletý údajný šéf “mafiánské rodiny” Luigi Mancuso, přezdívaný „strýček“. Nebo bývalý senátor Giancarlo Pittelli, který byl podle obžaloby prostředníkem ke kontaktům s takzvanými bílými límečky.

Mafiánské skupině ’Ndrangheta se investigace.cz věnuje dlouhodobě. Všechny články naleznete pod označením #’Ndrangheta.

#4 Ázerbájdžánské majetky v ohrožení

Britská Národní kriminální agentura (NCA) chce zabavit 15 milionů liber (přibližně 442 milionu českých korun) z bankovních účtů manželky, syna a synovce vlivného ázerbájdžánského politika Džavanšíra Fejzijeva. Agentura se domnívá, že zdroj finančních prostředků „musel být nezákonný“, protože byly vyvedeny z Ázerbájdžánu prostřednictvím několika fiktivních společností s použitím falešných dokumentů, které měly zakrýt jejich původ. Na řetězci firem známých jako ázerbájdžánský laudromat pracovala redakce investigace.cz pod vedením OCCRP v roce 2017.

Fejzijev ani členové jeho rodiny nejsou obviněni ze žádného trestného činu. Fejzijev je členem parlamentu a je považován za spolupracovníka autoritářského ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. V pondělním občanskoprávním řízení však právník NCA předložil podrobnou analýzu, která má argumentaci o praní peněz podpořit. „Pravděpodobným vysvětlením je korupce, krádež, podvod a praní špinavých peněz,“ tvrdí NCA. 

#5 Chilský prezident obžalován kvůli Pandora Papers

Chilští zákonodárci v úterý ráno téměř po 24 hodinovém zasedání odhlasovali odvolání Sebastiána Piñery z funkce prezidenta a obvinili ho z porušení ústavy poté, co se v dokumentu Pandora Papers objevila informace o možném střetu zájmů. Chilská investigativní centra CIPER a Labot uvedla, že v prosinci 2010, devět měsíců po začátku Piñerova prvního prezidentského období, prodaly jeho děti svůj podíl v těžební společnosti za 152 milionů dolarů blízkému Piñerovu příteli Carlosi Albertu Délanovi.

Podle smlouvy nalezené v dokumentech Pandora Papers byla platba prvních 138 milionů dolarů z prodeje uskutečněna prostřednictvím fiktivních společností registrovaných na Britských Panenských ostrovech a mělo být vyplaceno ve třech splátkách. Smlouva obsahovala klauzuli, podle níž bude třetí splátka ve výši 9,9 milionu dolarů vyplacena pouze v případě, že do prosince 2011 nebudou přijata regulační opatření, která by „neodvolatelně“ zabránila zvažovanému těžebnímu projektu. Tato ochranná opatření by závisela na rozhodnutích Piñerovy vlády. K žádným regulačním změnám nedošlo a těžební projekt stále čeká na schválení.

Řízení o impeachmentu se nyní přesouvá do Senátu. Neočekává se, že by opozice získala v Senátu dostatečnou podporu pro impeachment, protože k odvolání prezidenta z funkce je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů.

Piñerův právní zástupce Jorge Gálvez řekl, že „neexistuje jediný důkaz“, který by Piñeru spojoval s jakýmkoli pochybením. Piñera je samostatně trestně stíhán chilskou státní prokuraturou, která zahájila vyšetřování pět dní po prvním zveřejnění Pandora Papers.

Piñera je jedním ze tří úřadujících latinskoamerických prezidentů, jejichž offshorové obchody vyšly najevo v rámci celosvětové kauzy Pandora Papers. Z 35 současných a bývalých hlav států, které se v záznamech objevily, jich 14 pochází z Latinské Ameriky.

Celou kauzu o chilském prezidentovi si můžete přečíst zde.

The post #zesvěta: Nezletilé nevěsty “zachraňují” Afghánistán appeared first on investigace.cz.

Vítejte v dnešním #zesvěta, ve kterém se opět dozvíte, co se poslední týden ve světě organizovaného zločinu a investigativní novinařiny událo. Mimo jiné se dnes dozvíte, že pašeráci lidí v Sýrii hledají svoji obětinu na TikToku, nebo uslyšíte o dvojím životě dýdžejky Mikaely Jav z Ibizy. V noci roztáčí gramce, přes den pak šmelí v bance! Dnešní díl pak zakončujeme vážnou a důležitou zprávou o sílícím tlaku na ruskou nezávislou novinařinu, která by vás rozhodně neměla minout.

#1 Buď zemřeš jako hrdina, nebo budeš žít tak dlouho, než se z tebe stane padouch.

Španělská policie a celníci zatkli ve středním Atlantiku tři Brity poté, co na jejich jachtě plující z Karibiku do Evropy objevili tunu kokainu v hodnotě více než 80 milionů liber. Španělští představitelé tvrdí, že se jim díky těmto zadržením podařilo rozbít mezinárodní skupinu pašeráků drog, kterou údajně vedl bývalý důstojník britského královského námořnictva. Čtyřiašedesátiletý Robert Mark Benson byl jedním z deseti osob zatčených minulý měsíc při raziích v provinciích Malaga a Cádiz a ve španělské severoafrické enklávě Ceuta po dvojím zadržení lodí převážejících 1,5 tuny hašiše.

Jak se přechází na temnou stranu Síly si můžete přečíst na tomto odkazu.

#2 Dávejte pozor, co sledují vaše děti na internetech!

Nejenom média, politici a influenceři se snaží zapůsobit na (povětšinou) mladé uživatele sociální sítě TikTok. Pašeráci lidí v Sýrii v posledních měsících aplikaci stále častěji využívají k tomu, aby inzerovali své služby, které zahrnují „cestování bez hranic“ v luxusních vozidlech, která projíždějí vojenskými kontrolními stanovišti rozesetými po horské dálnicí z Damašku do Bejrútu.

Za 3 000 dolarů (necelých 65 tisíc korun) vás jeden z nich dokonce vezme na „soukromou cestu“ z Bejrútu až do Řecka, hlavní brány do Evropy. Potenciální klienti včetně těch, které hledá režim, jsou ujišťováni, že tato činnost je zcela „v souladu se zákonem“. TikTok se sice snaží takové účty snaží blokovat, jeho snaha je ale zatím marná. Novináři z OCCRP účty nabízející přímou cestu z Damašku do Bejrútu za v přepočtu zhruba 5 400 korun na síti stejně našli.

„Bojíte se odvodu Asadovým režimem? Chcete začít nový život v Evropě? Potom klikněte na sem a získejte speciální časově omezenou nabídku!“

#3 Belgická platforma na potírání darebáků 

Belgie spustila platformu, prostřednictvím které budou vláda a banky společně prověřovat podezřelé účty a sdílet informace o rizicích praní špinavých peněz, trestné činnosti a ochranných postupech. Děje se tak v přímé návaznosti na celosvětový novinářský projekt FinCEN Files, na kterém jsme se jako jediní z České republiky podíleli. Belgie byla totiž v projektu hojně zastoupena. Z 2100 uniklých dokumentů SAR se slovo „Belgie“ objevilo 365krát.

Více o belgickém snažení zde.

 #4 Ve dne takovou, v noci jinou

Mikaela Jav se proslavila jako dýdžejka, která rozjížděla párty na španělském ostrově Ibiza, který je již dlouho proslulý svým bujarým nočním životem. Pořadatelka večírků „Mikaela & Friends“ se aktivně prezentovala také na Facebooku, kde zveřejňovala okázalé fotografie z cest po Řecku, Thajsku nebo Las Vegas.

Ve skutečnosti se ale „Mikaela Jav“ jmenuje Izzat Khanim Džavadova, je to sestřenice ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva a posledních několik let je spolu se svým manželem Sulejmanem Džavadovem ve Velké Británii vyšetřována kvůli téměř 14 milionům liber, které jsou podle Národní kriminální agentury výnosy z korupce, krádeže nebo zpronevěry. Manželé peníze přijímali přes síť 20 neprůhledných společností se sídlem převážně v offshore jurisdikcích, z nichž sedm bylo součást Ázerbájdžánského laundromatu, univerzálního finančního nástroje, který OCCRP odhalil v roce 2017. Tento systém umožňoval vládnoucí elitě země zpronevěřovat finanční prostředky, vyhýbat se placení daní, prát peníze a převádět je z Ázerbájdžánu do Evropy, kde byly využívány k nákupu nemovitostí, financování luxusního životního stylu, nebo uplácení politiků. Je tak prvním členem vládnoucí rodiny Alijevů, o němž je známo, že Ázerbájdžánského laundromatu využíval.

Nadcházející turné Mikaely Jav najdete zde.

https://www.investigace.cz/jak-azerbajdzan-korumpoval-evropske-politiky/

#5 Příběhy moderního otroctví

Ve Velké Británii odsouzeni tři muže z řízení největšího gangu obchodníků s lidmi, jaký byl kdy ve Spojeném království dopaden. Muži nalákali stovky lidí z Polska do hrabství West Midlands s příslibem lepšího života. Ve skutečnosti ale nacpali až 11 lidí do domů se dvěma postelemi a nutili je pracovat. Jejich odměny si pak nepřekvapivě nechávali pro sebe. Soudní proces s obžalovanými je považován za vůbec největší stíhání za moderní otroctví v Evropě. Rozsudek nad třemi otrokáři bude vynesen později.

Kterak si nehledat brigádu ve Spojeném království se dozvíte tady.

#6 Nezávislá ruská novinařina opět pod útokem

Všechnu srandu stranou, dnešní #zesvěta bohužel zakončíme na smutnou notu. Ruská policie v úterý ráno provedla razii v bytech několika investigativních novinářů a jejich rodinných příslušníků. Policisté prohledali byt šéfredaktora investigativního internetového deníku Proekt Romana Badanina, jedné z jeho novinářek Marie Žolobové a provedli razii rovněž i v domě rodičů Badaninova zástupce Michaila Rubina. Razie podle všeho vznikly z případu pomluvy kvůli dokumentu z roku 2017, na němž Badanin a Žolobovová pracovali pro nezávislý televizní kanál Dožď a který pojednával o petrohradském podnikateli s údajnými vazbami na organizovaný zločin. Ruské úřady tak poté, co například prohlásily zpravodajský server Meduza za zahraničního agenta, nebo vyslýchaly našeho kolegu Romana Anina, opět zvyšují svůj tlak na tamní nezávislou novinařinu.

Více o situaci ruských novinářů si můžete přečíst zde, nebo poslechnout v podcastu níže.

The post #zesvěta: Bývalý důstojník britského námořnictva vedl gang pašeráků drog appeared first on investigace.cz.

Ázerbájdžánským investorům se zalíbily jižní Čechy. Vlastní tam parcely, které leží ladem, a jinde plánují velkolepé výstavby, ty se však zasekly někde mezi plány a realizací. Přes firmy a nemovitosti v Česku se přitom dají ulívat a přelévat peníze nebo díky nim získat vstup do schengenského prostoru. Kdo stojí za penězi, jež tečou na český jih, a kdo jsou majitelé firem, které kousek od českobudějovického náměstí poklidně spí? Provedeme vás několika příběhy, které vyvstávají ze složitého klubka kontaktů a rodinných vazeb.

V propletenci firem s ázerskými a českými vlastníky, které téměř všechny sídlí na stejné adrese a v jejichž registračních dokumentech se střídají ta samá jména, figurují osoby napojené na ázerbájdžánskou vládu a tamní státní firmy, ale i naprosto nedohledatelní podnikatelé. Kromě známých destinací, jako je Lipno nebo České Budějovice, je pro náš příběh důležitý rychle rostoucí satelit na kopci nad Českými Budějovicemi – Hlincová Hora, Kodetka.

Ázerbájdžánci u českého moře ve videu na YouTube:

Geneze ázerbájdžánské story v jižních Čechách sahá do roku 2000, kdy se v Českých Budějovicích registruje firma AKAR-CB, s. r. o., kterou s českým partnerem zakládá člen vlivné ázerbájdžánské rodiny Imamverdijevů. Firma sídlí na Kodetce, kde také později kupuje stavební parcelu. To už ale v jejím vedení vystupují další dva členové rodiny – Rufat, bývalý šéf pobočky ázerské banky v Londýně, a Kamila. Rufat je zároveň jednatelem českobudějovické firmy LECO-CB, s. r. o., jejíž ázerbájdžánská majitelka je momentálně v hledáčku britských finančních úřadů. Podobně zarostlá vedlejší parcela na Kodetce zase patří jiné ázerbájdžánské společnosti – ALPS, s. r. o., která plánuje výstavbu u Lipna. Firmu vlastní Ázerbájdžánec žijící v Londýně, jehož otec ještě nedávno příslušel k vládním elitám země. 

Dvě z těchto firem pak spojuje tajemný podnikatel ázerbájdžánského původu Elchin Kazimov, o jehož osudu a kontaktech jsme psali v minulém díle ázerbájdžánské série.

Ázerbájdžánci u českého moře: Takový normální podnikatel

Příběh pokračuje na začátku roku 2008, kdy se v Českých Budějovicích zaregistrovaly další tři ázerbájdžánské firmy. Všechny mají společné jednatele – rodinu Mirošničenkových. Igor, Jurij a Viktorija Mirošničenko navíc vlastní firmu KIBUL, s. r. o, která rovněž sídlí na zmiňované Kodetce. V domě ukrytém ve slepé ulici za vzrostlou jabloní se kromě této rodinné firmy vystřídalo od roku 1996 několik ázerbájdžánských společností. Sídlila tam i jedna z trojice firem založených v roce 2008 – LECO-CB. Mirošničenkovi byli také jedni z prvních kontaktů Kazimova v Česku. Rodina původem z Ukrajiny podle sousedů v domě nadále bydlí, avšak hledat jejich jména či názvy firem na zvoncích je zbytečné, nejsou tam.

Nákupná maniačka

Českobudějovická firma LECO-CB, s. r. o., patří Zamiře Hadžijevě, Ázerbájdžánce také žijící v Londýně, a její dceři Leyle. Hadžijeva je manželkou bývalého ředitele Mezinárodní ázerbájdžánské banky (International Bank of Azerbaijan) Džahangira Hadžijeva, který si ve své kavkazské vlasti momentálně odpykává 15letý trest odnětí svobody za rozsáhlé podvody a zpronevěru. Hadžijev tvrdí, že je obětním beránkem a naprosto nevinný. Podle rozsudku ale v průběhu svého mnohaletého působení v čele citované banky prováděl její tunelování. Bance, z větší části vlastněné ázerbájdžánským státem, předsedal od roku 2001 do roku 2015, kdy ze zdravotních důvodů odstoupil. V oficiálním prohlášení ázerbájdžánského ministerstva financí stojí, že „mezi lety 2009–2015 tato banka poskytla nezákonné půjčky ve výši několika miliard dolarů“, přičemž Hadžijev z banky údajně vyvedl v přepočtu zhruba 133 miliard korun. Finance zamířily na několik zahraničních účtů, většinou vlastněných anonymními offshorovými firmami. Hadžijev byl odsouzen v roce 2016. V kauze mu podle všeho příliš nepomohla ani vášeň jeho manželky Zamiry Hadžijevy pro nakupování luxusního zboží. Zamira totiž platila i kreditkami vystavenými právě Mezinárodní bankou. Její utrácení – ať už za šperky, tryskáč, golfové hřiště, či parádní byt – zaujalo i britské finanční kontrolory, kteří ji v roce 2018 požádali o objasnění původu jejího a manželova majetku. Hadžijeva se proti příkazu odvolala, ovšem neúspěšně, a britská vláda tak nadále drží její majetky zmrazené.

Že z ázerbájdžánské Mezinárodní banky odtékaly peníze, popsal už projekt OCCRP Ázerbájdžánský laundromat, jehož součástí byla i investigace.cz. Peníze se praly přes britské firmy a mířily na úplatky nebo nákupy nemovitostí. 

Jak Ázerbájdžán korumpoval evropské politiky

Co firma LECO-CB v Česku dělá, zůstává záhadou. Elchin Kazimov, jednatel jiné ázerbájdžánské společnosti sídlící na stejné adrese, tvrdí, že Hadžijevu nezná a o její firmě nic neví. Podle účetních závěrek, vedených jen do roku 2014, můžeme spekulovat, že LECO-CB spí neboli negeneruje žádné zisky ani činnost. Tomu nasvědčuje i fakt, že jednatelem firmy je již 6 let mrtvý Rufat Imamverdijev. 

Důvodem, proč LECO-CB v Česku před lety vznikla a od té doby se nic neděje, může být i fakt, že cizinci ze zemí mimo schengenský prostor tady v minulosti zakládali firmy s cílem snazšího získání trvalého pobytu a s tím spojeného jednoduššího cestování mezi evropskými státy, které volný pohyb osob umožňují. 

Rodinný byznys

Rufat Imamverdijev působil mimo LECO-CB jako společník nebo jednatel i v jiných českobudějovických firmách. Povoláním byl vedoucí Mezinárodní ázerbájdžánské banky v Londýně (International Bank of Azerbaijan) a tuto funkci vykonával třináct let až do své smrti v dubnu 2015. V bance tedy pracoval ve stejné době jako již zmíněný Džahangir Hadžijev. Podle komentáře na svém facebookovém profilu zemřel na zástavu srdce, ázerbájdžánskými médii ovšem kolovala informace, že spáchal sebevraždu, protože si pod jeho jménem Hadžijev půjčil peníze, které pak nesplácel.

Rufat Imamverdijev se svou příbuznou Kamilou nakonec převzali firmu AKAR-CB, s. r. o., které momentálně patří stavební parcela na Kodetce. Stejně jako v případě LECO-CB ale není jasné, co tato firma v Česku dělá. Nám již známý Elchin Kazimov, jenž byl v AKAR-CB do února 2018 společníkem a jednatelem, investigaci.cz pouze sdělil, že jde o rodinný podnik. Údajně jej opustil kvůli rozvodu. V roce 2015 zesnulý Rufat Imamverdijev také nadále zůstává majitelem bytu v Hluboké nad Vltavou, kde žije příbuzná Kamila. 

Loď, která nevyplula 

Vedle vysokým plevelem zarostlé parcely v majetku AKAR-CB se z kopce nad Českými Budějovicemi svažuje ještě jeden podobně zaplevelený pozemek, což mezi okolními novými domy s upravenými zahradami působí minimálně zvláštně. Majitelem svahu je firma ALPS, s. r. o., která patří Ázerbájdžánci rovněž žijícímu v Londýně. Parcela je momentálně na prodej za více než 9 milionů korun s doporučením na výstavbu řadových domků. Její majitel se jmenuje Juma Ahmadzada, syn dnes již bývalého vládního zmocněnce pro vodní hospodářství. Z oficiálního prohlášení prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva nelze vyčíst, proč byl Ahmadzada senior odvolán z funkce. Je ovšem možné, že se tak stalo na základě informací zveřejněných OCCRP o podezřelém řetězci událostí, díky nimž Ahmadzada mladší získal luxusní byt v Londýně od offshorové firmy, za jejíž konzultace zaplatil turecký podnikatel, který s přispěním Ahmadzady staršího následně obdržel lukrativní vládní zakázku v Ázerbájdžánu. 

Ázerbájdžánská elita si oblíbila jižní Čechy

Manželkou Jumy Ahmadzady je dcera ředitele ázerbájdžánské Národní Banky (Central Bank of Azerbaijan) Elmana Rustamova, jmenuje se Gunel. Pár se do hledáčku novinářů dostal díky svému pohádkovému jmění, které však pochází z neznámých zdrojů. Podnikání manželské dvojice totiž není nijak úspěšné. 

Gunel Rustamova stála společně s Ahmadzadou ve vedení ALPS v prvních letech její existence. Jednatelem firmy tenkrát nebyl nikdo jiný než Jurij Mirošničenko. V roce 2014 Rustamova z vedení odešla a ALPS začal zastupovat Elchin Kazimov, jenž se podle vlastních slov s Ahmadzadou mladším přátelí již téměř dvě dekády. Kamaráda proto oslovil s tím, že „by se tady (v Česku, pozn. red.) dal dělat hezký byznys“. Ostatně pár měsíců před tím firma koupila od ministerstva obrany budovu bývalé vojenské zotavovny. Takzvaná Volareza v malé vesnici Hůrka na břehu lipenské vodní nádrže byla na prodej od roku 2011, o někdejší armádní rekreační zotavovnu ale nikdo nestál. 

Za ošklivý bílo-hnědý objekt Ázerbájdžánci zaplatili 26,1 milionů korun. Budovu chtěli nejdříve přestavět a zrekonstruovat. Podle slov starosty Jiřího Hůlky se místním jejich plány líbily, někteří z nich tam dokonce našli i pracovní uplatnění. Objekt byl totiž 24 hodin denně střežen a o jeho zabezpečení se starali právě obyvatelé Hůrky najatí firmou ALPS. V létě roku 2018 ale přijela demoliční četa a starou Volarezu srovnala se zemí. Na místě zbyly jen betonové základy, hromada štěrku a čistička odpadních vod. Jako obrovská dřevěná a prosklená loď plánovaný wellness hotel tak zůstal jen na papíře.

 

„Mysleli jsme si, že to půjde jako v Ázerbájdžánu. Požádáme o povolení a za dva roky máme postaveno,“ vysvětluje neměnnou přítomnost zbořeniště jednatel ALPS Elchin Kazimov a vzápětí argumentuje liknavou českou byrokracií: „Na stavební povolení jsme čekali skoro 6 let!“ Návštěvník tak jako první z vesnice uvidí nevzhledné ruiny, které v malebné přírodě kolem „jihočeského moře“ působí jako pěst na oko. Obyvatelé Hůrky z tohoto stavu samozřejmě nadšení nejsou, což potvrzuje i starosta Horní Plané, pod kterou Hůrka spadá. Projekt wellness hotelu přitom uvítal s otevřenou náručí, do obce by totiž přilákal novou klientelu. Nějaké výhrady starosta přesto měl. „Prodej toho objektu s námi nikdo neřešil, navíc je problematická právě ta čistička odpadních vod, která slouží celé obci, ale nyní je na soukromém pozemku.“ vysvětluje Jiří Hůlka. „Ano, investoři se mnou komunikují, ale už to celé trvá moc dlouho. Obávám se, aby nám tady nezůstaly jen ty rozemleté zbytky staré budovy,“ povzdychne si nakonec. Kazimov investigaci.cz sdělil, že firma ALPS má nyní v plánu postavit v Hůrce apartmány, protože hotel se zdá i kvůli koronavirové pandemii jako riskantní plán.

Dokud do hry nevstoupil právě Kazimov, ALPS budila dojem spící společnosti a podle účetních závěrek byla v minusu téměř tři čtvrtě milionu. V roce 2014 se ale věci daly do pohybu a ve firemním účetnictví se objevila částka 63 milionů – z části se jednalo o půjčku, kterou dokládají přiložené dokumenty, z části je ovšem původ peněz nejasný. I sám Kazimov tvrdí, že neví, odkud peníze pocházejí. Podle jeho názoru by ale nebylo vhodné, aby se přítele Ahmadzady na zdroj financí ptal. Půjčka mohla směřovat ke koupi bývalé vojenské ozdravovny, oceněné na 26,1 milionu korun. Kam ale zmizel zbytek peněz, skoro 37 milionů korun, je zahaleno hávem tajemství. 

Společnost za rok 2014 odevzdala dvě verze účetní závěrky. V takovém případě se považuje za platnou ta, která je doručena později. První verze má balanci na řádku „závazky ke společníkům“ ve výši 35,3 milionu korun. Druhá varianta závěrky má na tomtéž řádku hodnotu 63,6 milionu korun, tedy téměř dvojnásobek. „Taková účetní operace je obvykle spojena s vkladem společníka mimo základní kapitál a slouží například k financování provozní činnosti společnosti. V aktivech se částka nejčastěji objeví ve formě krátkodobého finančního majetku, tedy peněz. To v tomto případě ale neplatí, položka se objevila v řádku jako ‚ostatní pohledávka‘. Z toho vyplývá, že majitel firmy do ní vložil peníze, které buď obratem půjčil někomu dalšímu a tím pohledávka vznikla, nebo majitel do společnosti vložil přímo pohledávku v této výši,“ vysvětluje finanční analytik Jakub Vojtíšek. Od roku 2014 firma své další účetnictví jednoduše nezveřejnila. 

O tom, jak vypadá ázerbájdžánské podnikání v hoteliérství a restauračním byznysu u Lipna a v Českém Krumlově, si můžete přečíst příště. 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky a infografiky: Lenka Matoušková

 

The post Ázerbájdžánci u českého moře: Jednou jako byznys, podruhé jako vstupenka appeared first on investigace.cz.

Na první pohled nepůsobí ázerbájdžánská komunita v Česku nijak významně, čítá ani ne tisíc osob s trvalým pobytem. Přesto její vlivní, movití a dobrými kontakty vybavení zástupci čile nakupují lukrativní nemovitosti v oblíbených turistických destinacích za miliardy korun. V Karlových Varech vlastní tchán ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva luxusní hotel kousek od centra, prezidentova dcera tam naopak disponovala vilou, kterou posléze převedla na spřízněného poslance. Investice neznámého původu spojené s ázerským vládním zmocněncem pro boj proti korupci putovaly také do Mariánských Lázní a do Prahy. 

Rodina je pro Ázerbájdžánce extrémně důležitá. Lze proto očekávat, že jakmile se někdo z rodiny vypracuje nebo dostane na dobré místo, bude z té pozice pomáhat svým lidem. Princip sounáležitosti funguje i přes hranice. „Jestliže se například do Česka dostane schopná, a hlavně důvěryhodná osoba, její schopnosti a dovednosti se rychle roznesou mezi potenciálními investory,“ popisuje docent Horák, odborník na země Střední Asie, který působí na FSV UK. Když si v Česku přes tohoto schopného prostředníka proto koupí jeden Ázerbájdžánec hotel, dá se očekávat, že ho budou následovat další – ať už je původ jmění, které chtějí investovat, jakýkoli.

Ta nejdůležitější zjištění ze série Ázerbájdžánci u českého moře ve videu na YouTube:

O ázerbájdžánských podnicích na jihu Čech se toho dosud ví jen málo. Investice ze zemí jako Ázerbájdžán jsou přitom problematické – nikdy totiž není jasné, odkud lidé napojení na ázerbájdžánskou politiku s průměrným platem kolem 40 000 korun měsíčně berou velké peníze. Země potlačuje základní lidská práva, pronásleduje opozici i novináře, avšak na bohatství plynoucí z těžby ropy dosáhne jen pár vyvolených. Samotní prominenti si ale nejsou jistí, jak dlouho ještě režim vydrží a jestli neupadnou v nemilost. Proto se snaží ukrýt své majetky v zahraničí – ať už jde o Londýn, nebo Karlovy Vary.

Přečtěte si

Ázerbájdžánská koupel v českých lázních

Česká republika je pro investice ne vždy legálně nabytého majetku obecně atraktivní nejen díky své poloze, ale i ekonomické a politické stabilitě – například se nedá očekávat, že by se zde odehrála revoluce nebo nějaká rozsáhlejší finanční krize. Konkrétně v Ázerbájdžánu má Česko pověst příjemného prostředí, ideálního k dovolené a „vegetování“. Neškodí tady mít ani několik spřátelených vrcholných politiků, včetně prezidenta republiky. Popularitu Česka pro ázerbájdžánské prominenty dokazuje také zavedení přímé letecké linky z Baku do Prahy i do Karlových Varů. U obou destinací bývá business třída vyprodána daleko rychleji než ta ekonomická. Koktejl namíchaný ze stability, politiky a schopných „vybavovačů“ tak vytvořil ideální prostředí pro investice pocházející z peněz často neznámého nebo pochybného původu.

Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z roku 2019 upozorňoval na nárůst vlastnictví nemovitostí v Česku zahraničními osobami a vyzýval k důkladnému prověřování rizik praní peněz na trhu s nemovitostmi. Ředitel Finančního analytického úřadu (FAÚ) Libor Kazda ale pro investigaci.cz vysvětlil, že to není tak jednoduché. „Občas se může stát, že pro některou povinnou osobu je zkoumání zdroje složité. Když nemají jinou možnost, když klient řekne, že jediné, co může dodat, je čestné prohlášení, co mají banky dělat?“ pokládá řečnickou otázku Kazda. „To ale neznamená, že se to dále nešetří. Fakt, že klient dodá jen prohlášení, může budit podezření, že něco není v pořádku.“ Dodává, že čestné prohlášení se při určování skutečného majitele peněz a jejich původu v Česku využívá „dost často“.

Když se řekne jižní Čechy, kdekomu se vybaví turisty obležený Český Krumlov nebo české „moře“ – Lipenská přehrada. Podnikat zde v gastronomii a ve službách je tedy rozhodně dobrý nápad. Podobně uvažovalo i několik investorů původem z Ázerbájdžánu, kteří se do velkolepých jihočeských projektů nebáli vložit stovky milionů korun. Jenže z jednoho takového plánu zůstala pouze byrokratická noční můra a zbořeniště na břehu Lipna, z druhého nepříliš úspěšná restaurace a jedna nikdy neotevřená restaurace a hotel, o který se začal starat někdo jiný. 

„Byly kolem toho velké plány, jezdili sem každý den, projekty jim dělal někdo z Prahy, řešili půjčky… Dokonce chtěli na Lipně koupit naši rodinnou firmu. Ale pak najednou ze dne na den zmizeli a projekty se zastavily,“ popisuje působení Ázerbájdžánců kolem Lipenské přehrady jeden z místních podnikatelů. „Říká se, že je tady lipenští moc nechtěli, že měli s těmi velkými investicemi problém.“

„Ano, velké plány tu byly, ale jak to teď vypadá, sami vidíte, jeli jste kolem. Zbořeniště a kopce písku. Ale alespoň je kolem toho plot,“ konstatuje Jiří Hůlka, starosta Horní Plané, pod níž spadá obec Hůrka, kde měl místo staré vojenské ozdravovny vzniknout krásný prosklený hotel ve tvaru lodi. 

Přečtěte si

Ázerbájdžánská elita si oblíbila jižní Čechy

Hůrka je malá vesnička nacházející se u vodní nádrže Lipno, největší vodní plochy v České republice. Hned po příjezdu si nelze nevšimnout oplocené vybetonované plochy, kde se dříve nacházela nepříliš vzhledná ubytovna a už před rokem měl stát wellness hotel. Celý projekt ale postupuje vpřed hlemýždí rychlostí, a to i kvůli byrokracii a epidemickým omezením. Společnost ALPS, s. r. o., která pozemek vlastní, koupila i stavební parcelu v satelitu poblíž Českých Budějovic. Ani tam se však nic neděje. Druhý ambiciózní projekt představovala koupě rodinného hotelu, pozemků a nemovitostí v další lipenské obci Frymburk a také dvou objektů v centru Českého Krumlova. Investor měl ale s podniky spíše problémy než radosti. Teď jsou všechny tři – dva hotely a restaurace – nejen kvůli koronaviru zavřené. „Prostě se tu jednoho dne vyloupl,“ komentuje zjevení Ázerbájdžánce v Krumlově místní hoteliér, jenž si nepřál být jmenován, „a pak zase zmizel. Určitě už déle než rok jsem ho neviděl.“

Zmíněnou společnost ALPS vlastní Ázerbájdžánec Juma Ahmadzada, který žije v luxusním londýnském bytě s nedohledatelným majitelem. Podivnou souhrou okolností apartmán zaplatila offshorová firma s neznámým majitelem ve stejné době, kdy se rozhodovalo o výstavbě obrovského vládního projektu v Ázerbájdžánu. Veřejná zakázka, o níž rozhodoval Ahmadzadův otec, tehdy přistála u tureckého investora a Ahmadzadova dobrého známého. Starší Ahmadzada byl v nedávné době odvolán z funkce kvůli možné korupci. 

V Českých Budějovicích je registrovaná ještě jedna pochybná firma, jejíž majitelé záhadně přišli ke jmění. Jedná se o LECO-CB a patří Zamiře Hadžijevě, manželce bývalého šéfa londýnské pobočky Mezinárodní ázerbájdžánské banky (International Bank of Azerbaijan). Bývalého proto, že Jahanir Hadžijev tuto banku vytuneloval a nyní si odpykává patnáctiletý trest. Hadžijeva žila v Londýně v domě za zhruba 340 milionů korun, kousek od luxusního obchodního domu Harrods, kde podle OCCRP za 10 let utratila více než 470 milionů korun, přičemž často používala kreditní karty vydané právě bankou, které šéfoval její manžel. Britské úřady po rodině momentálně požadují, aby vysvětlila zdroje svého bohatství, a zároveň zmrazily veškerý majetek této ázerbájdžánské rodiny ve Velké Británii. 

„Je třeba si uvědomit mentalitu ázerbájdžánských elit. Veškeré tamní státní podniky, a tedy i Národní banka, jsou tak trochu považovány za kasičku vládnoucí vrstvy. Když tedy někdo napojený například na šéfa banky potřebuje peníze, tak se vždy hledá cesta, jak peníze převést na potřebné účely,“ vysvětluje docent Horák. Podle jeho názoru se přitom nejedná o praktiku typickou jen pro Ázerbájdžán.

Naopak ti, kteří nemají takové konexe, o to víc strádají. Jestliže vládnoucí elity tunelují státní rozpočet, vždycky to znamená, že rozkradené peníze budou někde chybět – na důchodech, ve zdravotnictví, ve školství. Korupce a mafiánský styl vládnutí se navíc zákonitě projeví i na samotné politice. Když v roce 2017 vypukla v Ázerbájdžánu ekonomická krize způsobená propadem cen ropy, prezident Alijev začal ještě více potlačovat jakoukoli opozici a upevňovat svou moc – například za viceprezidentku Ázerbájdžánu jmenoval svou manželku, což z ní udělalo Alijevova nástupce. 

Podle nadnárodní organizace Freedom House, posuzující úroveň politické a osobní svobody v jednotlivých zemí světa, je Ázerbájdžán na úplném dně. V roce 2019 sice úřady povolily propuštění několika desítek politických vězňů, zároveň ale zadržely další. Velkým problémem je i koncentrace moci a utlačování jakékoli opozice. „Moc v zemi zůstává od roku 2003 v rukou prezidenta Alijeva, jeho rodiny a blízkých. V Ázerbájdžánu je vysoká míra korupce a politická opozice za roky útlaku téměř neexistuje. Úřady útočí na lidská práva a jakýkoli aktivismus je tvrdě potlačován,“ konstatuje ve své zprávě o svobodě ve světě za minulý rok (Freedom in the World 2020) Freedom House. V korupci pak podle Transparency International Ázerbájdžán zaujímá 129. příčku ze 180. 

„Ázerbájdžán – ač oficiálně republika – funguje na základě klanových vazeb. A v případě prezidentského postu dokonce formou nástupnictví. Jinými slovy, pokud jste ze spřízněného regionu, máte zkrátka nadějnější vyhlídky,“ vysvětluje pro investigaci.cz docent Slavomír Horák. „S nástupem současného prezidenta Ilhama Alijeva a jeho manželky k moci se v pomyslném hierarchickém žebříčku posunul nahoru celý bakinský region (oblast kolem hlavního města Baku), protože je odtud klan Pašijevů, z něhož pochází manželka prezidenta a současná viceprezidentka Mehriban Alijeva. Díky nástupu tohoto klanu se změnil premiér země a několik ministrů ze staré nachičevanské gardy (Nachičevan je autonomní republika oddělená od Ázerbájdžánu u hranic s Tureckem).“ 

V hodnocení svobody médií World Press Freedom Index 2021, jež každoročně vydává organizace Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders), skončil Ázerbájdžán na 167 místě ze 180 hodnocených zemí (pro srovnání, Česko je 40.). „Prezident Alijev proti nezávislým novinářům vede od roku 2014 válku,“ uvádí zpráva této organizace, „ti, kteří nepodlehnou vydírání a nátlaku – nebo se nenechají podplatit – jsou uvězněni.“ 

Kam až dokáže vláda zajít v boji s novináři, co příliš šťourají v jejích záležitostech, zjistila na vlastní kůži i členka nadnárodní sítě investigativních novinářů OCCRP Chadídža Ismajlova. Poté, co byl v roce 2005 pěti výstřely zavražděn její kolega, ji násilná smrt v práci spíše motivovala, byť se tehdy ázerbájdžánští novináři drželi stranou od záležitostí vládnoucí rodiny Alijevů. Od roku 2009 tak Chadídža vydávala i ve spolupráci s velkými světovými médii články o korupci a záhadně nabytých majetcích vládnoucí rodiny. Nejdříve byla kritizována ve státní televizi a provládních médiích a také telefonicky vydírána. Pak se jí někdo vloupal do bytu, kde nainstaloval kamery, jež zachytily intimní momenty s jejím přítelem. Jenže Chadídža žije v konzervativní zemi a nebyla vdaná, tím pádem následovaly výhrůžky o zveřejnění intimních záběrů. Ani za tohoto nátlaku se však nehodlala vzdát své práce a videa ze skrytých kamer byla proto zveřejněna v několika médiích. Podle islámské tradice tak zostudila rodinu a její vlastní bratr byl odhodlán ji zabít. Nakonec Chadídža Ismajlova v roce 2014 skončila ve vězení, kde si za vykonstruovaná obvinění sice odseděla tři a půl roku, avšak kvůli obrovskému mezinárodnímu tlaku na ázerbájdžánskou vládu byla nakonec předčasně propuštěna. Psát o vládní korupci ale nikdy nepřestala.

Navzdory autoritativnímu, nedemokratickému a korupčnímu režimu je podle ministerstva průmyslu a obchodu Ázerbájdžán nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka z regionu Jižního Kavkazu, přičemž hlavním důvodem atraktivity ázerského trhu je vývoz ropy – v roce 2020 jedna třetina objemu ropy dovezená do Česka pocházela právě odtud. Českých firem, které s Ázerem obchodují, jsou podle MPO desítky.

Co za Ázerbájdžánce naopak podniká v Jižních Čechách a kolik toho víme o jejich dalším podnikání a napojení na vládní elitu, se dočtete v následujících textech ze série.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post Ázerbájdžánci u českého moře: Není všechno demokracie, co se třpytí appeared first on investigace.cz.