Němečtí prokurátoři vznesli obvinění z úplatkářství a korupce proti čtyřem osobám, mezi nimiž jsou i dva bývalí zákonodárci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE). Ti jsou podezřelí z přijímání úplatků od ázerbájdžánského režimu autokrata Ilhama Alijeva. Výměnou za úplatky měli v Radě Evropy hlasovat ve prospěch Baku a zkreslovat zprávy o lidských právech.
Axel Fischer a Eduard Lintner, bývalí členové PACE a poslanci německého Bundestagu za CDU/CSU, se zapletli do takzvaného Ázerbájdžánského laundromatu (z anglického výrazu money laundering, tedy praní peněz). Jde o celoevropský systém lobbování a praní špinavých peněz, který v roce 2017 odhalili novináři z OCCRP a Süddeutsche Zeitung.
Alijevův režim využíval k uplácení tajný fond, v němž vypral peníze ve výši 2,9 miliardy dolarů, v českých korunách více než 62 miliard. Ázerbájdžán kromě přímých finančních úplatků používal i takzvanou kaviárovou diplomacii, tedy nefinanční úplatky ve formě drahých darů, jako je například luxusní kaviár, dovolené a další „pozornosti“ s vysokou hodnotou. Evropští politici měli za úplatky hlasovat ve prospěch Ázerbájdžánu a přikrašlovat zprávy o lidských právech. To vše se dělo v době, kdy režim uvrhl do vězení desítky politických vězňů. Ostatně porušování lidských práv se v zemi děje stále, což popsala investigace.cz několikrát, naposledy tento týden.
Pátrání OCCRP a Süddeutsche Zeitung v roce 2017 ukázalo právě na aktuálně obviněného Eduarda Lintnera a další členku Parlamentního shromáždění Rady Evropy – Karin Strenz, která však v roce 2021 náhle zemřela. Axela Fischera identifikovali v roce 2021 němečtí prokurátoři. Tito členové PACE z ázerbájdžánských praktik prokazatelně profitovali.
Fischer v roce 2016 obdržel úplatek ve výši 21 800 eur, v přepočtu přes půl milionu korun. Na oplátku hlasoval ve prospěch Alijevova režimu, a to například při hlasování ohledně války mezi Ázerbájdžánem a Arménií v Karabachu v lednu 2016. V té době také působil jako parlamentní zpravodaj PACE pro Arménii. Úplatky, jež získala Katrin Strenz, míní státní zástupci zabavit. Prostřednictvím Lintnerovy lobbistické organizace jí bylo vyplaceno nejméně 22 000 eur (560 tisíc korun českých).
Lintnerovy společnosti zase obdržely v letech 2012 až 2014 celkem 3,4 milionu eur, což je v českých korunách necelých 86,5 milionu. Jak už jsme informovali, jedna z plateb ve výši 61 000 eur (1,5 milionu korun) mu na účet přistála dva týdny poté, co se vrátil z Ázerbájdžánu, kde monitoroval prezidentské volby, které v této zemi bývají podle nezávislých pozorovatelů pravidelně zkorumpované.
Prezidentské volby, jež od roku 2003 soustavně vyhrává Ilham Alijev, byly navíc v roce 2013 poznamenány skandálem – lidem se v oficiální mobilní aplikaci ukázaly výsledky voleb ještě před otevřením volebních místností. Přesto Lintner volby vychvaloval. „Celý volební proces byl zorganizován na vysoké úrovni a splnil i takové standardy, jaké jsou například v Německu. Veškeré postupy stanovené zákonem byly při hlasování dodrženy ve všech volebních místnostech, které jsme navštívili. Náš tým si nevšiml žádných nesrovnalostí,“ prohlásil poslanec.
Samotní zákonodárci ale zjevně nebyli jediní, kdo špinavým praktikám podléhal. Mnichovští prokurátoři obvinili i Lintnerova syna, který měl provádět převody, a také bývalého zaměstnance Eduarda Litnera a Katrin Strenz.
Mnichovská prokuratura nyní vyšetřuje rovněž ázerbájdžánského exministra Elkhana Sulejmanova, jenž vedl nevládní organizaci se sídlem v Baku, jejímž prostřednictvím byly prováděny platby. Tento muž zřejmě naverboval i poslance Fischera.
Celá síť bude ale pravděpodobně ještě větší. „Koneckonců tito lidé jsou jen součástí německé a evropské korupční sítě kolem Ázerbájdžánu,“ řekl pro Der Spiegel vedoucí delegace německého Bundestagu v Radě Evropy Frank Schwabe.
Při vyšetřování podezřelých prohledala policie asi 20 nemovitostí po celém Německu, a to včetně kanceláří poslanců Bundestagu. Vydala zhruba 15 evropských vyšetřovacích příkazů nebo žádostí o vzájemnou právní pomoc do různých zemí včetně Kypru, Lichtenštejnska, Belgie, Estonska, Lotyšska, Ázerbájdžánu, Švýcarska a Turecka.
Jak již v roce 2017 investigace.cz informovala, úplatky nepřicházely pouze do Rady Evropy, ale například i do UNESCA. Dělo se to skrze britské firmy s pravděpodobně nastrčeným ředitelem. Už tehdy byl v Itálii obviněn politik a bývalý předseda Evropské lidové strany v PACE Luca Volontè, který byl za přijímání úplatků od ázerbájdžánských politiků v roce 2021 odsouzen ke 4 letům vězení.
Peníze putovaly i do České republiky. Konkrétně přes 130 milionů korun, jejichž část šla přímo na české účty ázerbájdžánských prominentů, za další peníze pak byly nakoupeny luxusní šperky a hodinky.
Zhoršení vztahů?
Tato obvinění přicházejí v době, kdy se vztahy Ázerbájdžánu s Radou Evropy zhoršují.
Parlamenty členských zemí Rady Evropy každoročně předkládají pověřovací listiny svých delegací a shromáždění poté hlasuje o jejich ratifikaci. Na konci ledna tohoto roku však Parlamentní shromáždění hlasovalo o neratifikaci pověřovacích listin ázerbájdžánské delegace v poměru 76 ku 10 hlasům (4 členové se hlasování zdrželi). Zdůrazňovala se přitom špatná úroveň lidských práv a demokracie v zemi. Ázerbájdžánská delegace tyto výsledky očekávala a o několik hodin dříve ze shromáždění vystoupila.
„Nikdo na světě, včetně těch, kteří sedí v tomto sále, nemůže s Ázerbájdžánem mluvit jazykem hrozeb a vydírání,“ prohlásil tehdy Samad Seyidov, vedoucí ázerbájdžánské delegace. „Tváří v tvář současné nesnesitelné atmosféře rasismu, ázerbájdžánofobie a islamofobie v Radě Evropy se ázerbájdžánská delegace rozhodla své působení a přítomnost v Radě Evropy až do odvolání ukončit,“ oznámil.
Přes pošramocenou pověst však Ázerbájdžán s Evropu nadále čile obchoduje. Stále je jedním z největších dodavatelů ropy a plynu do EU, a to včetně Česka. V půlce roku 2022 s Evropskou unií také podepsal memorandum o zdvojnásobení ročního dovozu ázerbájdžánského plynu do Unie, a to do roku 2027.