Španělsko zatklo dalšího vora v zakoně. Přibývá jich i v Česku

Španělská policie ve spolupráci s francouzskými kolegy a Europolem zatkla šéfa arménské mafie, takzvaného vora v zakoně. Podle informací redakce investigace.cz se jedná o korunovaného vora v zakoně Erika Džaginjana, v kriminálním podsvětí známého jako Ero Tomský. Spolu s Tomským policisté zadrželi dalších 28 členů této zločinecké skupiny. Španělská policie tak pokračuje v boji s ruskojazyčnou mafií, která se v zemi usídlila průběhu nultých let. V poslední době dochází k nárůstu počtu vorů v zákoně a jejich spolupracovníků i v České republice.

Organizace vedená Tomským legalizovala peníze získané z další trestné činnosti prostřednictvím sítě autoservisů a obchodu s kaviárem v Barceloně. Během domovních prohlídek policie zabavila 16 luxusních hodinek, mezi nimiž byl i model v hodnotě 39 000 eur (v přepočtu skoro 900 tisíc korun), osm aut, šest zbraní i se střelivem, jednu neprůstřelnou vestu, dvě detekční zařízení GPS a hotovost ve výši 60 000 eur (necelých 1,4 milionu korun). Mezi zabavenými předměty se také nacházela peněženka Tomského s nápisem „Voru Erikovi. A.U.E.“ (zkratka pro „Arestantskij uklad jedin“, v překladu Vězňův zákon je jediný, pozn. red.), což představovalo jeden z identifikačních prvků, jejž naše redakce při ověřování totožnosti Tomského použila. V současné době není známo, že by existoval další vor v zakoně jménem Erik.

Oficiální vyšetřování začalo v listopadu 2020, ovšem Tomský a jeho podílníci se do hledáčku španělské policie dostali již v roce 2018. Tehdy, teprve rok po přestěhování do Španělska, se arménský boss pokusil zavraždit šéfa konkurenční gruzínské mafie a následně převzít moc nad mafií arménskou. Tomského a dalších šest vorů tenkrát zadržela policie, avšak kvůli nedostatku důkazů byl takzvaný Ero propuštěn. Mafiánský šéf poté zareagoval na zvýšenou pozornost policie a zavedl nová bezpečnostní opatření – začal používat různá auta registrovaná na ostatní členy organizace a pravidelně nechával vozidla kontrolovat kvůli možnému policejnímu sledování.

Arméni proti Gruzíncům

Pokus arménských kmotrů o převrat byl výsledkem dlouhodobého souboje mezi klany na území západní Evropy. Křehká rovnováha mezi arménskými a gruzínskými vory se narušila v okamžiku, kdy mafiánští bratři Šušanašviliovi skončili koncem nultých let za mřížemi evropských věznic. Nejdříve se mladší bratr Kacha dostal do španělského a později do francouzského vězení, následně byl dopaden i starší bratr Laša, který byl převezen do Řecka.

Oba dlouhou dobu patřili do blízkého okruhu spolupracovníků někdejšího nejmocnějšího muže postsovětského podsvětí Děda Chasana, kmotra z Gruzie. V průběhu nultých let měli na starosti takzvaný obščak neboli společnou zločineckou kasu. Když se některý z členů ruské zločinecké organizace nechce podřídit placení příspěvku do obščaku, je na něm tento povinný příspěvek vymáhán násilím. Ti největší odpírači pak bývají exemplárně zavražděni.

K vybudování společného sofistikovaného francouzsko-španělského schématu firem na praní peněz se v roce 2003 dohodla takzvaná „schodka“. Tato schodka neboli schůze vorů v zakoně se odehrála v luxusním hotelu na pobřeží Středozemního moře, během oslav padesátin jednoho z kmotrů. Vorové se dohodli, že investují své špinavé peníze do nemovitostí ve španělském turistickém letovisku Marbella.

Místo investic nebylo vybráno náhodně. Podle španělského zpravodajského centra pro boj s terorismem a organizovaným zločinem je ve městě s necelými 150 tisíci obyvateli minimálně 113 aktivních zločineckých skupin zastupujících 59 různých národností.

„Španělské Chicago“

Mafiánská historie letoviska začala již v šedesátých letech minulého století během režimu generála Francisca Franca, kdy se z města postupně stalo luxusní letovisko pro bohatší lidi. Původ bohatství těchto lidí tehdejší vládu nezajímal. „Byla to neoficiální dohoda. Vláda řekla zločincům: ‚Přijeďte sem odpočívat, nedělejte žádné zločiny a dovezte sem své peníze.‘ Úřady to odkývaly a jejich činnost přehlížely,“ shrnul tehdejší poměry expolitik Antonio Romero. Marbella tak postupně získala pověst přední destinace pro světovou kriminální elitu.

„Marbella je jakýmsi centrem, nebo spíše ‚coworkingovým‘ prostorem, kde je zastoupena téměř každá velká zločinecká skupina z celého světa. Marbella je známá jako turistická destinace, ale má také své jméno ve světě zločinu. Pokud se kmotr z Liverpoolu chce zapojit do rozsáhlého obchodování s drogami, ví, že musí zavítat do Marbelly. Nemá na výběr,“ uvedl Marcos Frías, šéf Úřadu pro vyšetřování organizovaného zločinu, ve dva roky starém rozhovoru pro britský deník The Guardian.

Gruzínští a arménští mafiáni dorazili do města v devadesátých letech. Kromě samotného renomé Marbelly kmotry přitahoval i vlídný postoj místního zastupitelstva. Tehdejším starostou byl Gregorio Jesús Gil y Gil, podnikatel a politik známý svou náklonností k mafiánským praktikám. Během jeho výkonu funkce udělovala radnice v Marbelle stavební povolení pouze za úplatky, proto byly výškové budovy a městem původně využívané pozemky obsazeny a zastavěny rezidenčními komplexy pro bohaté cizince.

„Podle zpráv španělské policie se hlavní činností ruské mafie na pobřeží Costa del Sol stalo praní špinavých peněz. Díky tomu se v krátké době objevilo obrovské množství fiktivních společností, které ale zmizely stejně rychle, jak se objevily,“ říká Antonio García, profesor kriminologie na univerzitě v Seville. Jednou z těchto firem byla i Chasanova realitní kancelář Suninvest 2000, jež se stala součástí schématu na praní peněz.

Během Gilova funkčního období Marbellou proteklo skrze nelegální obchody s pozemky a nemovitostmi 18 milionů eur (v přepočtu 414 milionů korun). Nezákonně vzniklo dvacet tisíc budov, včetně obytných komplexů, hotelů a restaurací. Díky Gilovu vedení se tak malé turistické město přeměnilo v útočiště pro bohaté zločince, kde se nacházejí luxusní hotely a vily.

Poté, co Gil ve funkci starosty v roce 2002 skončil, bylo zahájeno 80 trestních řízení, v nichž byl obviněn z korupce, spolupráce s kriminálními živly a zpronevěry státních peněz ve výši 2,5 milionů eur. 

VIDEO: Před třemi lety natočila televizní stanice HBO seriál Bafuňář věnovaný Gilově kariéře v politice a sportu.

Zlatá éra kmotrů definitivně skončila v roce 2005, kdy došlo k masivní razii proti šéfům ruské mafie po celém jižním pobřeží Španělska. Tato akce následně vedla k dalším rozsáhlým vyšetřováním zahájeným v roce 2013, jež se zaměřovala na ruskou mafii. Během posledních deseti let bylo v rámci těchto vyšetřování zatčeno přes 200 osob.

Česko je další?

Po deseti letech od mediálně hojně sledovaného případu arménského vora v zakoně Andranika Soghojana, jenž rovněž organizoval nájemnou vraždu kvůli odpírači příspěvků do obščaku, se ruští kmotři opět vrátili do Česka. 

Na začátku ledna letošního roku byl v Praze zatčen aspirující šéf ruské mafie Polad Omarov, pravá ruka Namika Salifova, ázerbájdžánského vora v zakoně a současného šéfa mafiánského klanu Lotu Guli. Omarov byl v USA obviněný z plánování vraždy známé íránské disidentky Masíh Alínežád, která ve Spojených státech získala politický azyl. Podle informací naší redakce Omarov do Prahy přijel za rodinou na ukrajinský cestovní pas.

Trasa z Ukrajiny do Česka není pro vory v zakoně neobvyklá. Na začátku minulého roku založil ukrajinský vor v zakoně gruzínského původu Sergo Glonti, známý jako Guga, pražskou firmu s názvem Richi company, s. r. o. Její hlavní činností je podle obchodního rejstříku pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Z notářského zápisu vyplývá, že Glonti se na založení firmy osobně podílel. Glonti je přitom členem zločinecké skupiny ve Francii a dlouhodobě působil v kriminálním podsvětí v Kyjevě a Oděse.  

Autorka textu: Kristina Vejnbender
Úvodní fotografie: Europol