Smrad za všechny prachy: Putinova klika profituje z odpadního byznysu v Rusku

Když Rusko před lety zavádělo reformy v odpadovém hospodářství, otevřela se tím obrovská příležitost pro byznys. Jak nyní odhalili ruští investigativní novináři ze serveru Važnyje istoriji, za pochybnými firmami, jež bez soutěže získaly zakázky za desítky miliard korun, se skrývají Putinovi kamarádi a nejbližší spolupracovníci. Reformy navíc likvidaci odpadů spíš zhoršují, což vyvolalo ostré protesty u ruské veřejnosti. 

Michail Gorelikov v mládí bojoval po boku sovětských partyzánů proti vojákům nacistického Wehrmachtu. Dnes – ve svých devadesáti letech – stojí znovu na barikádách. „Děda Míša“, jak mu přezdívají místní, totiž na sklonku života vyrazil do boje proti nezákonnému skladování odpadu ve městě.

V šedesátitisícovém Alexandrově dvě hodiny jízdy autem severovýchodně od Moskvy tamní malá skládka nabobtnala za pár let do výšky okolních paneláků. Místní se začali zajímat proč a brzy zjistili, že na vině je dovoz odpadu z Moskvy, ačkoli to odporuje vyhlášce Alexandrova. 

Michail Gorelikov a jeho sousedé nelenili – proti nelegálním praktikám uspořádali demonstrace, a dokonce zavedli občanskou stráž v budce před skládkou, kde „děda Míša“ a jeho souputníci kontrolují u každého nákladního vozu dokumenty o původu odpadu.

Skládka v Alexandrově. Zdroj: VKontaktě / Александров.Свалка.net

„Nedá se tu dýchat. Voda je otrávená. Dříve bývala průzračně čistá, dnes se nedá pít a všichni ji musíme kupovat v obchodě. Jakmile přijde jaro, vyvalí se proudy krys a zaplaví okolní vesnice. Je to nesnesitelné,“ hřímá Michail Gorelikov před svými sousedy během protestu. 

Jeho město se zkrátka stalo obětí jednoho rozhodnutí Vladimira Putina. Ruský prezident nechal roce 2017 uzavřít největší moskevskou skládku odpadu a ten tak začal putovat do měst v blízkém okolí metropole. Uzavírkou obří skládky v Kučinu Putin zároveň symbolicky odstartoval reformu hospodaření s odpadem. Ta se stala trnem v oku veřejnosti a rozdmýchala hnutí celostátního rozsahu, jež v posledních letech plní lidmi náměstí bezpočtu ruských měst a vesnic.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Stovky miliard bez soutěže

Ruská vláda v posledních třech letech výrazně změnila dosavadní legislativu týkající se odpadu. Na základě těchto změn začaly místní úřady uzavírat staré skládky a zakládat nové, údajně šetrnější k lidem i přírodě. Zároveň prosazovaly i údajně modernější technologie recyklace a spalování, ale především vypisovaly stovky veřejných zakázek. Tím se otevřela příležitost pro lukrativní byznys, čehož využily především firmy s neprůhlednou strukturou vlastnictví.

Součástí reformy byl mimo jiné i přesun odpovědnosti za platbu svozu komunálního odpadu na samotné občany. Tyto platby ve spoustě regionů výrazně vzrostly, což vyhnalo do ulic lidi, kteří se dožadovali objasnění důvodu náhlého růstu cen.

Ruský investigativní portál Važnyje istoriji se z těchto důvodů na rok ponořil do studia zákonů, dokumentace výběrových řízení i nabídek firem. Zjištění ruského partnera mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), jejíž součástí je i investigace.cz, jsou skličující: 83 procent z celkem 253 zakázek v celkové výši přes 700 miliard korun proběhlo bez soutěže. Často šlo navíc o skořápkové firmy, jež nevykazovaly žádnou ekonomickou činnost, neměly žádného zaměstnance, a hlavně nebylo možné z veřejných zdrojů zjistit, kdo je reálně vlastní.

Z práce ruských investigativců nadto vzešel ještě jeden zajímavý fakt, a to, že z nově regulovaného odpadového byznysu nejvíce profitují lidé z blízkého okolí ruského prezidenta.

Kremelský kamarádšoft

Jedním z nich je i Arkadij Rotenberg, ruský oligarcha, jehož jmění narůstalo úměrně s vzestupem vycházející hvězdy v podobě jeho dávného přítele – Vladimira Putina. 

Firmy ze skupiny EkoLine, jež si ve zmíněném Alexandrově pronajímají skládku a zároveň na ni svážejí miliony tun odpadu z Moskvy, totiž vlastní jistý Mark Omelnitski. Ruští novináři odkryli už během kauzy Panama Papers, že tento britský občan byl nastrčeným ředitelem alespoň ve třech zahraničních firmách, které dříve patřily Arkadiji Rotenbergovi a jeho synu Igorovi. Novináři svá současná zjištění podepřeli o vícero důkazů ze zahraničních rejstříků, napojení EkoLine na rodinu Rotenbergů pak přiznal i jeden z vysoce postavených úředníků, jenž měl odpadovou reformu na starosti.

  • Kdo je Arkadij Rotenberg?

Arkadij Rotenberg je jedním z nejbližších přátel prezidenta Vladimira Putina. V mládí spolu trénovali judo. Jeho společnost Strojgazmontaž se významně podílela na stavbě plynovodu South Stream. Pohádkově vydělal i na předražených zakázkách pro olympijské hry v Soči. Jeho firma stavěla kontroverzní most přes Kerčský průliv na Ruskem okupovaný Krym.

Společnosti, jež vlastní spolu se svým synem Igorem, vybírají poplatky od nákladních dopravců, vydělávají též na lukrativních zakázkách státního Gazpromu.

Zahraniční firmy spojené s Arkadijem a Igorem Rotenbergovými, v nichž jako nastrčený ředitel figuroval Mark Omelnitski, zároveň zasílaly miliardy korun společnostem, s nimiž je spojován Sergej Roldugin. Tento profesionální petrohradský cellista a dlouholetý přítel Putina je dlouhodobě podezříván z toho, že slouží jako bílý kůň současného ruského prezidenta, jehož jmění údajně spravuje.

Arkadij Rotenberg získal v roce 2013 od Vladimira Putina Řád přátelství za své údajné zásluhy pro stát. Zdroj: kremlin.ru

K zatajení skutečných majitelů firem skupiny EkoLine byla kromě nastrčeného ředitele použita i offshorová vlastnická struktura. V Moskvě registrovaná EkoLine tak patřila dalším firmám v Hong Kongu, na Gibraltaru či Novém Zélandu, tedy v zemích se soudní jurisdikcí, kde firmy nemají povinnost zveřejňovat své reálné majitele. 

EkoLine má přitom za své služby v odpadovém hospodářství inkasovat téměř 30 miliard korun, nejde tedy o žádnou „malou rybu“. Nebýt investigativních novinářů, napojení firmy na Arkadije Rotenberga, jenž s Putinem v mládí trénoval judo, by nejspíš veřejnosti zůstalo skryto. 

Skupina EkoLine, která provozuje skládku v Alexandrově, je spojena s Rotenbergovými přes dva muže, kteří v minulosti pro tuto rodinu sloužili jako bílí koně. Autor grafiky: Edin Pašović / OCCRP

Rotenberg ale není zdaleka jediný z mocných – z odpadového byznysu skrytě profituje například i Sergej Čemezov, dlouholetý šéf státního zbrojařského gigantu Rostěch a bývalý agent KGB, s nímž Putin, rovněž někdejší agent KGB, spolupracoval v socialistické NDR. Společnost, která je s ním propojená, provozuje kontroverzní spalovnu odpadů v Moskevské oblasti a podepsala smlouvy za více než 50 miliard korun.

Třetím vlivným mužem figurujícím v tomto byznysu je Igor Čajka, syn někdejšího generálního prokurátora Ruska Jurije Čajky. Jeho firma Chartija má v Moskvě nasmlouvány služby za více než 35 miliard korun.

Dopis prezidentovi

„Když napíšete prezidentovi, mělo by to pomoct,“ řekl ruským novinářům již zmiňovaný Michail Gorelikov, devadesátiletý organizátor protestů v Alexandrově, s odkazem na to, že Putinovi napsal dopis, v němž vysvětloval, co všechno je na skládce špatně.

„Dnes přišlo na demonstraci tolik lidí! Byly jich tisíce! Copak mu to vůbec nedochází? A to ani nemluvím o jeho svědomí,“ zlobil se „děda Míša“, který nevědomky vyrazil do boje proti kamarádům a blízkým spolupracovníkům adresáta svého dopisu.

Arkadij Rotenberg zjištění novinářů z investigativního portálu Važnyje istoriji popřel, firma EkoLine na otázky ruských kolegů neodpověděla.

Autor článku: Jakub Šimák
Autor původní investigace: Roman Anin (Važnyje istorii/IStories), rusky zde, anglicky zde
Autor úvodní fotografie: Alan Levine / pxhere.com