Maďarsko, Slovensko a Česká republika se jako obvykle v posledních letech staví zády k evropské solidaritě a na vlastní pěst vyjednávají dohody o východních vakcínách, a to i za cenu vládních krizí. Čína a Rusko se mezitím snaží podkopat důvěru v očkovací látky vyráběné na Západě nezávisle na sobě a ve střední Evropě úspěšně propagují vlastní vakcíny.
Během první vlny pandemie patřilo Slovensko k premiantům boje s nemocí covid-19. Minimální počty nakažených a téměř žádná úmrtnost sloužily jako příklad i pro jiné země. Leč namísto příprav na druhou vlnu přišla nedbalá politická rozhodnutí, která situaci na Slovensku naprosto změnila. Nejprve to bylo nadměrné uvolňování a po nárůstu nemocných chaotické vedení krize spojené se „zázračně“ rychlými řešeními. Během posledních devíti měsíců tak vládní koalice dospěla k rozpadu.
Poslední kapkou v koaliční krizi se na Slovensku stalo tajné objednání dvou milionů dávek ruské vakcíny Sputnik V v režii premiéra. Igor Matovič poprvé zmínil možnost nákupu této vakcíny v polovině února. Ve svém příspěvku na Facebooku se ptal svých fanoušků, zda by souhlasili, kdyby Slovensko nakoupilo ruské vakcíny i bez oficiálního schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA).
„Lidé na Slovensku nemohou být pokusní králíci,“ reagovala předsedkyně koaliční strany Za ľudí Veronika Remišová na Matovičův záměr. Premiér odpověděl, že politikařením nebude ohrožovat zdraví lidí.
Jedním z jeho argumentů pro nákup vakcíny z Ruska byl i fakt, že před oficiálním schválením EMA začali Sputnik V používat v Maďarsku. Tamní farmaceutický úřad povolil používání vakcíny 20. ledna 2021. O dva dny později Maďarsko podepsalo smlouvu na dodávky ruské vakcíny pro milion lidí, a to ve třech fázích: 300 000 v prvním měsíci, 500 000 v druhém a 200 000 ve třetím. Už 12. února proto mohlo být zahájeno očkování starších lidí vakcínou Sputnik V.
Na začátku března premiér Matovič přes svůj Facebook avizoval brzké překvapení. Krátce nato se veřejnost přes média dozvěděla, že do Moskvy letí nákladní vojenské letadlo. Premiér a ministr zdravotnictví Marek Krajčí se ještě ten večer objevili na tiskové konferenci, uspořádané na letišti, kde pózovali před letadlem plným krabic s vakcínou Sputnik V.
Slovensko si objednalo dva miliony vakcín v hodnotě 17 eur za dvě dávky, což je běžná tržní cena. Podle Józsefa Berényiho, poradce Igora Matoviče, slovenský premiér s maďarskou stranou obchod konzultoval, Orbánova vláda ale v transakci údajně nehrála žádnou aktivní roli. „Dostali jsme know-how a maďarský ministr zahraničí Péter Szijártó nám zprostředkoval kontakty, pokud ale vím, žádná další spolupráce při nákupu ruských vakcín nebyla,“ řekl Berényi. Naši maďarští kolegové z Atlatszo.hu podali na maďarské ministerstvo zahraničních věcí a obchodu žádost o informace týkající se možné spolupráce mezi Maďarskem a dalšími zeměmi V4 při nákupu ruské vakcíny. Ministerstvo zatím neodpovědělo.
Na otázky Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK) ohledně dohody a způsobu nákupu Sputniku V neodpověděla ani slovenská vláda. Detaily smlouvy, tedy například jaký je rozvrh dodávek vakcín, zda je zveřejněná cena pravdivá a zda Rusku hrozí nějaké sankce, pokud smluvně dohodnuté dodávky nedodrží, zůstávají nejasné. Mimochodem je v této souvislosti podivné, že se Slovensko podle zjištění Hospodárských novín vzdalo tří milionů vakcín od firmy Pfizer.
Premiér a ministr zdravotnictví však nepřekvapili jen veřejnost, ale i své koaliční partnery. O jejich kroku nevěděl dokonce ani ministr zahraničí Ivan Korčok ze strany Sloboda a Solidarita (SaS). V reakci na vzniklou situaci okamžitě opustil vládní koalici poslanec Tomáš Valášek (Za ľudí). Několik dalších poslanců prohlásilo, že zvažují obdobné kroky. Vítání ruské vakcíny rovněž kritizovala i prezidentka Zuzana Čaputová.
Stejně pak reagovalo i vedení dvou koaličních stran, SaS a Za ľudí, a premiéra Matoviče za „vřelé přivítání“ ruské vakcíny ostře kritizovali. Rovněž žádali, aby ministr zdravotnictví odstoupil z funkce. Po několika bouřlivých dnech Matovič ve čtvrtek 11. března oznámil, že ministr zdravotnictví skutečně odstoupí, a krize se zdála být zažehnána. Na tiskovce ale premiér vzápětí prohlásil, že ministr Krajčí zůstane ve funkci až do doby, než se na Slovensku začne očkovat Sputnikem. Na což koaliční partneři reagovali tím, že krize neskončí, pokud nerezignuje sám premiér.
Na to, zda Igor Matovič skutečně odstoupí, si Slovensko počká do příštího týdne.
I Pražský hrad blouzní po Sputniku
Ve stejný den, kdy slovenský premiér Matovič uvítal ruské letadlo naplněné vakcínami Sputnik V, vypukla v Praze slovní bouře o používání neregistrované ruské vakcíny. Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta Miloše Zemana, na Matovičův krok briskně odpověděl na svém oficiálním twitterovém účtu, kam napsal: „Ano, odvážná rozhodnutí jako toto zachraňují lidské životy. Ideologická zaslepenost zabíjí.“
Ano, odvážná rozhodnutí, jako toto, zachraňují lidské životy. Ideologická zaslepenost zabíjí. pic.twitter.com/W0rzlFP2hI
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 1, 2021
Zatímco letadlo naložené dávkami Sputniku V přistálo v Košicích, český prezident poskytl exkluzivní interview soukromé televizi CNN Prima News. Zeman, známý svými dobrými vztahy s ruským prezidentem, potvrdil, že poslal dopis prezidentu Vladimiru Putinovi se žádostí o dodávku vakcíny Sputnik V.
„Po dohodě s panem premiérem jsem napsal prezidentu Putinovi žádost o dodávku Sputniku. Pokud jsem správně informován, této žádosti bude vyhověno… Budou-li nás různí Koudelkové varovat před ruskou nebo čínskou vakcínou, tak je dobré jim říci, že vakcína nemá žádnou ideologii,“ řekl prezident v interview. Zeman, kterému je 76 let, byl již naočkován vakcínou Pfizer, ale zmínil se, že by byl ochoten nechat se očkovat i ruskou vakcínou Sputnik, zejména kvůli jeho efektivitě kolem 92 procent.
Co přesně Zeman napsal Putinovi, není známo ani českým diplomatům. Týdeník Respekt uvedl, že Zeman poslal svou žádost přímo do Kremlu bez konzultace s českým ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem. Podrobnosti česko-ruské komunikace o Sputniku V jsou známy jen velmi omezené skupině lidí kolem prezidenta.
Zeman stejně jako Matovič uvedl, že v případě ruské vakcíny netrvá na povolení EMA, přičemž poznamenal, že by byl spokojen, kdyby byl Sputnik V registrován u českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Obcházení evropského souhlasu a spoléhání se pouze na národní český orgán se však pravděpodobně nestane. Jelikož je Česká republika členem EU, musí být všechny vakcíny nejprve schváleny EMA. Ministerstvo zdravotnictví sice může udělit výjimku z tohoto pravidla, což se stalo na Slovensku. Ani takové schválení ale neznamená „úplnou registraci“, jak bylo nesprávně publikováno v ruských médiích.
V cestě Zemanovým plánům použít v Česku Sputnik V stojí ministr zdravotnictví Jan Blatný. Ten již prohlásil, že nedá souhlas s vakcínou, která není registrovaná agenturou EMA.
„Je to jedna z věcí, kde svůj názor měnit nebudu. Dokud budu ministr zdravotnictví, nebudeme v Česku očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura,“ řekl v únoru Blatný pro Český rozhlas.
V rozhovoru pro CNN Prima News Zeman zmínil, že Blatný je „vyhořelý“, a navrhl jeho nahrazení. Na tiskové konferenci vlády, která se konala o několik dní později, však Blatný rázně potvrdil, že Česká republika má vakcín dostatek, a vyzval nemocnice, aby si druhé dávky nenechávaly na později.
„Garantuji, že druhých dávek bude v České republice dostatek, není proto nutné mít žádné obavy. Jak bylo už koneckonců řečeno, v průběhu března dojde tolik dávek vakcíny, kolik přišlo od začátku očkování, a v průběhu dubna přijde tolik dávek, kolik přišlo za celý první kvartál. Takže, prosím, neodkládejte si žádné dávky pro druhou vakcinaci,“ vyzval ministr zdravotníky a zdůraznil, že cílem je očkovat v březnu přibližně 35 000 lidí denně a 100 000 denně v dubnu. Blatný dále dodal, že používání neregistrovaných vakcín by představovalo ekonomické problémy, protože zdravotní pojišťovny je nemohou uhradit.
Názor ministra zdravotnictví, že vakcín je dost, sdílejí i čeští odborníci. Přednosta Ústavu biochemie při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Jan Trnka v rozhovoru pro Český rozhlas řekl: „Léky, které mají být použity, by měly být schváleny k tomu účelu, pro který jsou použity. Podle údajů ministerstva zdravotnictví máme 250 tisíc nevyočkovaných vakcín. Nevypadá to, že problémem by byl nedostatek vakcín, ale mnohem větším problémem je, že se ty vakcíny nedostávají tam, kam mají. A to, znovu opakuji, k lidem z nejstarších věkových kategorií, protože tam hrozí největší riziko.“
Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, ve stejném pořadu potvrdil: „Jsem přesvědčený o tom, že máme dostatečné množství vakcín. I kdyby se podařilo zaregistrovat ruské a čínské vakcíny v rámci EU, tak se bavíme o dubnu a květnu tohoto roku. A v té době bude v České republice takové množství vakcín, že jediným problémem bude, jak je dostat k cílovým skupinám.“
Ani podobné názory však prezidenta Zemana nepřesvědčily a otevřeně prohlásil, že si přeje, aby Blatný spolu s ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem na své vládní posty rezignovali. Oba ministři očkování Sputnikem kritizovali. Na obzoru se ale objevil další „nepřítel“ Hradu. Zemanovým plánům se Sputnikem V totiž zahradila cestu ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová, neboť odmítla ruskou vakcínu schválit. V rozhovoru pro Parlamentní listy proto Zeman označil Storovou a Blatného za „překážky“.
V tomto rozhovoru byl Zeman také mnohem méně diplomatický než před týdnem v CNN Prima News. Z úmrtí na koronavirus veřejně obvinil jak ministra zdravotnictví, tak i ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
„Pro mne z toho vyplývá závěr, že pokud se těmito vakcínami, ať ruskou, nebo čínskou, očkují miliony lidí, pak ti dva, o kterých jsem mluvil [Blatný and Storová], jsou vinni faktem, že i nadále budou zbytečně umírat naši lidé,“ řekl Parlamentním listům.
Poněvadž ale český prezident nemá pravomoc vynutit si rezignaci ministrů, směřovala Zemanova slova zejména k premiéru Andreji Babišovi. Na jedné straně Zeman ví, že za osudy ministrů je odpovědný výhradně předseda vlády, na druhé straně však prohlásil, že pokud Babiš nenahradí ministra zdravotnictví, toto rozhodnutí negativně ovlivní vztah obou politiků.
„Je to názor prezidenta,“ uvedl pro Českou televizi premiér Babiš s tím, že Zemanův nátlak nebude dále komentovat. Žádost Pražského hradu čeká na vyřízení. Prozatím.
V průběhu mediální aktivity českého prezidenta EMA oznámila, že zahájila průběžné hodnocení Sputniku V. O registraci podle tiskové zprávy požádala německá firma R-Pharm Germany GmbH.
„EMA v současné době posuzuje vakcínu Sputnik v průběžném hodnocení. EMA taktéž posoudí soulad Sputniku V s obvyklými normami EU pro efektivitu, bezpečnost a kvalitu. Jakmile budou data k dispozici, EMA je vyhodnotí, aby mohla rozhodnout, zda přínosy převažují nad riziky. Průběžná kontrola bude pokračovat, dokud nebude k dispozici dostatek důkazů pro formální žádost o registraci,“ odpověděla na dotazy investigace.cz tisková mluvčí Violeta Pashova. Mluvčí navíc zdůraznila, že se zatím jedná pouze o hodnocení laboratorních a klinických testů v prvních stádiích výzkumu. EMA bude v rolling review pokračovat až do doby, dokud nebudou dodána všechna potřebná data k vyhodnocení toho, zda lze vakcínu schválit.
- Co jsou rolling reviews a jak probíhají?
Pražský hrad na tuto zprávu nijak zásadně nereagoval. Naopak se vytáhl špatně informovaný a zmatený slovenský premiér Matovič a kritizoval předsedkyni představenstva EMA na Facebooku: „Milá Christa [Wirthumer-Hoche], všichni bychom byli velice rádi, kdybyste v EMA v nadcházejících měsících změnili pracovní dobu na 24 hodin denně a 7 dní v týdnu – a neschvalovali tak nové vakcíny tři měsíce, ale tři týdny. Jde totiž o život. A ne jeden. Děkuji za pochopení.“
V reakci na tento příspěvek odpověděla tisková mluvčí agentury investigaci.cz těmito slovy: „V posledních několika měsících agentura EMA samozřejmě intenzivně sledovala debatu o délce procesu schvalování EU, která probíhá na veřejné scéně: někteří požadovali rychlejší schválení vakcín, zatímco jiní byli znepokojeni, že vývoj postupuje vzhledem k zajištění bezpečnosti příliš rychle. Pokračovali jsme v zaběhlém rytmu a nechali jsme se vést silou vědeckých důkazů a ničím jiným. Kromě toho nám evropští občané řekli, že chtějí rychlé schválení, ale chtějí také důkladné zhodnocení výhod a rizik vakcíny, aby si mohli být jisti, že je bezpečná, účinná a vysoce kvalitní.“
Lídr a outsider
Nepochybným lídrem v prosazování neschválených východních vakcín na svých vlastních občanech je bezesporu Maďarsko. Kromě již používaného Sputniku V akceptoval 29. ledna Maďarský národní institut pro kontrolu potravin a léčiv také čínskou vakcínu Sinopharm. Stalo se tak na základě vládního nařízení, jež uvolnilo kontrolní pravidla. Očekává se, že za čtyři měsíce do země dorazí pět milionů dávek této vakcíny.
Na celém světě již bylo přípravkem Sinopharm očkováno více než 15 milionů lidí, včetně etnických Maďarů v provincii Vojvodina v sousedním Srbsku, které však není členem EU. Maďarsko dostalo první zásilku čínské vakcíny, 550 000 dávek, 16. února. O osm dní později, 24. února, začali praktičtí lékaři podávat tuto látku starším lidem.
Úplně jiná situace je v tomto směru v Polsku, které ve srovnání s výše citovanými zeměmi V4 působí jako outsider. V zemi se používají výhradně schválené vakcíny od západních společností a v současné době neexistují žádné oficiální plány, jak tuto situaci změnit. Čínské vakcíny se přesto dostaly do titulků před dvěma týdny, když polský prezident Andrzej Duda vydal 1. března překvapivé oznámení. Tisková zpráva o jeho rozhovoru s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem zmínila, že hovořili i o možnosti objednání čínských vakcín. Mluvčí vlády Piotr Müller i ministr zdravotnictví Adam Niedzielski takové plány ale rychle popřeli. Některá polská média však spekulovala o tom, že premiér Mateusz Morawiecki je této myšlence nakloněný a prezidenta využil k otestování veřejného mínění.
Pokud tomu tak skutečně bylo, žádné další námluvy s čínskými nebo ruskými vakcínami by ale v Polsku proběhnout neměly. O několik dní později totiž průzkum polského bulvárního časopisu Super Express zjistil, že 74 procent respondentů nechce, aby vláda kupovala vakcíny z Číny. S nákupem vakcín z Ruska pak nesouhlasilo 81 procent dotazovaných.