„Únik informací známý jako Pandora Papers ukazuje míru dopadu finanční kriminality na Evropskou unii,“ uvádí zpráva Europolu, která po dvou měsících reaguje na zjištění novinářů, jež začala poprvé vycházet v říjnu letošního roku. Ředitelka evropské policie Catherine De Bolle v rozhovoru pro belgické médium Knack vysvětluje, jak její organizace na tato zjištění reaguje, jaké jsou nové trendy v praní špinavých peněz a kam by se měly posunout zákony, abychom od dopadů zločineckých peněz na ekonomiku ochránili alespoň státy Evropy.
Jak Europol s odhaleními v kauze Pandora Papers nakládá?
Vydané články jsou pro Europol zdrojem informací, díky nim doplňujeme a rozšiřujeme své znalosti. Na celou věc se přitom nedíváme jako na otázku daňové problematiky, ale optikou boje proti závažnému a organizovanému zločinu. Uvědomujeme si, že zločinci v offshore destinacích z Pandora Papers vidí příležitost, protože v těchto lokalitách existuje jen velmi málo pravidel, na jejichž dodržování navíc nikdo nedohlíží. Je to paralelní finanční trh, který funguje pod povrchem. Podobného trendu jsme si všimli při některých nedávných operacích Europolu.
V červenci 2020 byla demontována platforma EncroChat, přes kterou šifrovaně komunikovali zločinci, v květnu 2021 zase Europol ukončil fungování šifrovací komunikační služby Sky ECC a v červnu dokázala FBI vyrušit 27 milionů zpráv, které si zločinci posílali skrze platformu Anom – tu na ně americký Federální úřad pro vyšetřování nastražil. Právě na základě informací z těchto tří zásahů jsme zjistili, že se Evropská unie potýká s reálným problémem. Abych uvedla příklad: když zločinecké organizace perou peníze způsobem, že v určitých evropských městech nakupují nemovitosti, dochází k erozi nejen ekonomiky, ale i celé společnosti a samozřejmě vlády práva. Běžná, legální ekonomika se totiž mísí se zločineckým podsvětím.
Ve své zprávě k Pandora Papers Europol uvádí, že „míra a komplexnost praní špinavých peněz ovlivňuje EU mnohem více, než bylo dříve chápáno“.
Komplexnost aktivit kolem praní špinavých peněz je velmi znepokojivá. Ve dvou ze tří případů se peníze vyperou jednoduše tak, že jsou investovány do legální ekonomiky. Jedná se o investice do hotelů, restaurací, nemovitostí, zlata, umění nebo dalšího luxusního zboží. Ale v tom třetím případě jsou operace mnohem složitější. Zde do hry vstupují offshore destinace. Zločinecké organizace si najímají finanční poradce, experty, kteří jim tyto struktury zprostředkují.
Podle Europolu jsou tito zprostředkovatelé – tedy společnosti, které se specializují na zakládání offshore firem a struktur – klíčovou součástí problému. Měly by být stíháni přísněji?
Přesně tak. Samozřejmě není naším cílem perzekuovat bohaté rodiny nebo společnosti, které offshore firmy používají. Naším cílem je závažný a organizovaný zločin. Offshore společnosti zločincům umožňují zůstat prakticky neviditelní díky statusu konečného vlastníka firmy. Jediné, co pro to musejí udělat, je zaplatit zprostředkovateli a ten se postará o zbytek. Ve výsledku dostane firmu se všemi náležitostmi – ředitelem, dokumenty o založení – a také příležitost podílet se na legální ekonomice.
Bude tento systém fungovat, pokud bude třeba existovat pouze jedna země, která offshore anonymitu nabízí?
Zločinci budou vždycky hledat cesty, jak obejít systém. Bude velmi těžké nastavit mantinely tak, aby kolem nich žádná cestička nevedla, tím spíš toho dosáhnout po celém světě. My se musíme soustředit na to, abychom těchto cestiček uzavřeli co nejvíce v Evropě.
Jaké jsou nové trendy v praní špinavých peněz?
Vidíme trvalý nárůst v používání kryptoměn a lze očekávat, že to tak bude i do budoucna. Europol proto vynakládá ohromné prostředky na školení a experty v tomto oboru. Zároveň spolupracujeme s privátním finančním sektorem, což nám pomáhá držet krok s nejnovějším vývojem. Například se to týká virtuálních peněz, které používají čínské zločinecké syndikáty.
Podle Europolu je v offshorech celosvětově uloženo více než 7,5 bilionů eur (zhruba 190 bilionů korun).
To je samozřejmě jen odhad. Evropa má na této částce podíl 1,5 bilionu eur (zhruba 38 bilionů korun).
V říjnu na Europol apeloval v rezoluci Evropský parlament, aby zlepšil spolupráci s policiemi a dalšími institucemi jednotlivých členských států EU, a to konkrétně ve vyšetřování daňových zločinů.
Je velmi důležité, aby mezi sebou policie a finanční správy v otázkách zločinu efektivně sdílely informace. To by se mělo odehrávat skrze jednotlivé finanční správy členských států. V některých případech už se tak děje, bohužel ale ne ve všech.
Co reálně dokázal Europol udělat s minulými případy datových úniků, z nichž vzešly velké kauzy?
Zasahujeme pouze v případě, že jsou do problému zapojeny alespoň dva členské státy a někdo oficiálně požádá o naši pomoc. Ohledně Pandora Papers jsme od členských států zatím žádné dotazy neobdrželi. To je ale normální, vyšetřování finanční kriminality organizovaných zločineckých skupin je extrémně složité a může trvat roky. Pouze v případě, že mají členské státy už nějak zpracovaný konkrétní případ, se pak obrací na Europol pro další expertízu.
Poté, co byly v roce 2016 zveřejněny Panama Papers a Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů data publikovalo, jsme našli informace vedoucí do 20 členských zemí EU a několika partnerských zemí Europolu.
Europol zároveň uvádí, že je nutné se zaměřit na zabavování majetku.
Zabavování drog a zatýkání zločinců nestačí. Musíme se také zaměřit na majetky získané nelegální cestou. Ne každé vyšetřování zločineckých organizací má i finanční stránku. Proto zemím EU doporučujeme, aby se primárně zaměřily na zmrazování majetků zločinců.
To je sice dobrý plán, jenže 98 % majetků zločinců se v Evropské unii nepodaří zabavit.
Tento údaj pochází z roku 2016, je ale pravda, že žádný aktuálnější nemáme k dispozici. Je také pravda, že se nám tento plán nedaří realizovat. Je ale nutné podotknout, že během posledních tří velkých zásahů měl Europol velký úspěch i v zabavování majetků. Avšak proces mezi zabavením majetku a jeho propadnutím státu je velmi složitý a někdy trvá roky. Přesto je zmrazování majetků extrémně důležité.
Když tedy zločinecké organizaci zabavíte majetky, omezuje ji to do budoucna?
Přesně tak. Právě proto, že se evropské země shodly na nedostatku finančních a ekonomických vyšetřování, zřídil Europol v červnu loňského roku speciální expertní centrum pro boj s finanční a ekonomickou kriminalitou European Financial and Economic Crime Centre (EFECC). Centrum sdílí své znalosti, ale také podporuje správné vyšetřovací postupy. Například existují evropské státy, kde může váš majetek propadnout státu, i když jste ještě nebyli odsouzeni (například Irsko – pozn. autora), a to v případě, že nejste schopni doložit jeho původ. Podobný systém by mohly zavést i ostatní státy, protože utvrzuje důvěru ve vládu práva i ve spravedlnost.
Catherine De Bolle pochází z Belgie a od roku 2018 je výkonnou ředitelkou Europolu, evropské nadnárodní policie. Před nástupem do funkce vedla belgickou federální policii. Vystudovala práva a následně prošla policejním výcvikem.