Nová studie Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu ukázala, že v důsledku vražd zemře na světě pětkrát více lidí než při ozbrojených konfliktech. Vraždy související s organizovaným zločinem si pak vyžádaly stejně životů jako ozbrojené konflikty po celém světě.
Rozsáhlá studie vypracovaná Organizací spojených národů se zabývá fenoménem vražd a jejich dopadem na společnost. Z výsledků mimo jiné vyplývá, že mezi lety 2000 a 2017 si vraždy celosvětově vyžádaly několikanásobně více mrtvých než ozbrojené konflikty. Ty měly jen v roce 2017 na svědomí osmdesát devět tisíc obětí, kdežto vraždám padlo na vrub 464 tisíc lidí. Organizovanému zločinu z toho studie připisuje devatenáct procent všech vražd.
Nejvíce dochází k vraždám na kontinentech Severní, Střední a Jižní Ameriky, na druhém místě tragické bilance pak stojí Afrika. Především ve státech jižně od USA je organizovaný zločin jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících vysoký počet vražd. Ty souvisejí zejména s mocenskými souboji mezi jednotlivými gangy.
- Přehledně: Vraždy podle studie OSN v bodech
- Mezi roky 1990 až 2017 zemřelo při ozbrojených konfliktech 2,25 milionů lidí, zavražděných bylo více než 11,7 milionu.
- V 90 procentech případů jsou obětí vraždy muži. Ženy však nejčastěji umírají v důsledku domácího násilí, rukou příbuzného nebo partnera.
- Počet vražd dětí se za několik let nezměnil. Mladší děti umírají častěji rukou matky, starší naopak otce. Čím jsou děti starší, tím častěji jsou oběťmi chlapci.
- Organizovaný zločin stojí od roku 2000 za stejným počtem mrtvých jako ozbrojené konflikty. Boje mezi gangy se vyhrocují, když se například na trhu objeví velké množství drog, o něž pak soupeří.
- Nejvíce lidí na sto tisíc obyvatel se stalo obětí vraždy v obou Amerikách a v Africe. Výrazně nižší je toto číslo v Evropě, Asii a Oceánii.
- Nejčastější vražednou zbraní je střelná zbraň (54 %). Na amerických kontinentech figurují ve třech čtvrtinách případů. V Evropě se naopak více používají jiné smrtící prostředky.
- Klíčem v boji proti kriminalitě je vymahatelnost práva, lepší sociálně-ekonomická situace a vzdělání.
„Náhlý vzrůst počtu vražd často souvisí se změnami mocenských vztahů mezi soupeřícími kriminálními skupinami. Tyto změny mohou být způsobeny řadou faktorů, jako je například nenadálý objev výhodných pašeráckých cest,“ uvádí studie. Počet vražd také zpravidla stoupá, když se na trhu objeví třeba velké množství kokainu, o který gangy následně soupeří.
Studie zároveň varuje, že organizovaný zločin není nezbytnou příčinou nárůstu vražd. Například v Evropě, kde je počet vražd na obyvatele hluboko pod světovým průměrem, studie uvádí jako příklad Nizozemsko. V něm se ve velkém obchoduje s drogami, přesto je v zemi počet vražd na obyvatele velmi nízký.
Dalším příkladem jsou pak země bývalé Jugoslávie. Ozbrojené konflikty a nepokoje na konci minulého století umožnily organizovaným gangům fungovat relativně beztrestně. Přesto je v jihovýchodní Evropě stávající počet vražd nízký a dlouhodobě klesá.
Nejohroženější skupinou jsou muži, násilné zabití je postihne v devadesáti procentech případů oproti deseti procentům žen. To samé platí i pro organizovaný zločin, a to především u mladých mužů mezi 15 až 29 lety. Zvláště na amerických kontinentech je nejčastější příčinou úmrtí násilí mezi gangy, v němž navíc hrají hlavní roli především střelné zbraně.
Mírně přes polovinu pachatelů všech vražd (54 %) podle statistiky studie OSN sáhlo právě po střelné zbrani. V obou Amerikách vraždily střelné zbraně minulý rok dokonce v pětasedmdesáti procentech případů. V některých zemích je tedy podle studie spojitost mezi těmito zbraněmi a vysokým počtem vražd. Výjimku za oceánem představují například Kanada nebo Kuba, kde ve většině případů pachatelé sáhli po ostrém předmětu.
Násilí spojené s použitím střelných zbraní je jednou ze zásadních příčin vražd rovněž v Africe. Studie ale uvádí, že africké státy mnohdy nedisponují dostatečně přesnými a kvalitními daty.
„Střelné zbraně jsou klíčovým prostředkem k umožnění vysokého počtu vražd. Existuje jasná spojitost mezi civilním držením zbraní a počtem vražd. Přísnější regulace a boj proti jejich nelegálnímu držení může pomoci ke snížení počtu vražd,“ uvádí studie.
Upozorňuje však, že samotné omezování držení střelných zbraní není samospásným řešením. Pachatelé totiž mohou jednoduše sáhnout po jiné zbrani. Zásadní roli podle OSN totiž hrají další faktory jako společenská nerovnost, úroveň vzdělání, nezaměstnanost či vymahatelnost práva.
Začarovaný kruh zločinu
V zemi, kde jsou bezpečnostní složky přehlcené řešením velkého počtu zločinů, pachatelé často vyváznou beztrestně. Proto se méně zdráhají páchat další zločiny a tím problém ještě umocňují. Vzniká tak začarovaný kruh, z kterého není snadné vyváznout. Podle OSN je proto důležité zaměřit v problémových oblastech prostředky států na posílení „vlády práva“ a současně investovat do společenského a hospodářského vývoje i vzdělání.
Studie také klade důraz na to, že mnohdy jsou centrem zločinu jen některé oblasti či provincie daných zemí. Potom je nutné zavádět preventivní opatření právě v těchto ohrožených regionech a komunitách, radí OSN.
Mezi nejbezpečnější kontinenty patří Asie a Evropa. V Evropě počet vražd podle studie tradičně klesá už několik staletí. Česká republika patří v tomto ohledu mezi nejbezpečnější země na světě. V roce 2016 činil podíl zavražděných v Česku 0,61 na sto tisíc obyvatel. V Brazílii, která drží v počtu vražd na obyvatele primát, to bylo přes osmdesát dva lidí. Na rozdíl například od Jižní Ameriky jsou v Evropě více ohrožení starší než mladší muži. I přesto spadají na sto tisíc obyvatel tři vraždy ročně. V případě obou Amerik to je 17,2 vražd.
Studie nicméně upozorňuje, že ani ženy nejsou bez rizika. Ačkoliv představují jen deset procent všech obětí vražd, největší ohrožení pro ně představují životní partneři nebo členové rodiny. Počty takto zabitých žen (58 %) jsou nesrovnatelně vyšší než u mužů. Ve společnostech, kde je nerovné postavení mužů a žen výraznější, jsou muži sice častěji oběťmi, ale i pachateli vražd.