Uniklé dokumenty z lucemburského rejstříku majitelů firem, takzvané OpenLux, odhalily další tajemství jednoho z evropských daňových rájů. OCCRP popisuje, jak na základě těchto dokumentů dokázala zmapovat působení jedné z nejmocnějších mafií světa, italské ’Ndranghety, v malém lucemburském knížectví. Stalo se tak díky Santu Rumbovi, muži, který členství v klanu zdědil po otci a už jako poměrně mladý se dokázal vyšvihnout mezi nejvyšší mafiánské bosse.
’Ndrangheta, mafie z jižního italského regionu Kalábrie, patří k nejmocnějším a nejbohatším zločineckým skupinám na světě a zároveň je zřejmě největším dovozcem kokainu do Evropy. Tato mafie je založena na rodinných klanech, spravujících jednotlivá území. Vzhledem k pokrevním svazkům bylo dlouho nemožné organizaci nějakým způsobem infiltrovat. Velký soudní proces, který byl zahájen letos v lednu, ale dokládá, že podobná svízel už neplatí, neboť policie již dokáže poměrně dobře zmapovat způsoby, jakými ’Ndrangheta funguje, a kde všude působí. Přesto vyplouvají na povrch další tajemství – jako například činnost Santa Rumboa v Lucembursku.
Když se Rumbo v knížectví objevil, byl už důvěryhodným a vlivným členem ’Ndranghety. Již v jednatřiceti letech se dokázal dostat mezi vysoce postavené členy této přísně hierarchizované skupiny. V Lucembursku se Rumbo rozhodl usadit, založit tam restaurační byznys a spolupracovat s mladými migranty z malého zchudlého městečka nedaleko jeho rodiště. Jmenuje se Siderno a leží na východním kalábrijském pobřeží u Jónského moře. Policie na jeho počínání nahlížela s notnou dávkou skepse.
Pro ’Ndranghetu je totiž postupné osídlování nových destinací prostřednictvím řízené migrace klasickým modem operandi. Italové, kteří se úspěšně usadí v cizině, pak pomáhají svým krajanům zakládat podniky a vůbec se v nové zemi orientovat. Někdy se tak stěhují celé rodiny. Hlavním městem této drogové mafie ale nadále zůstává zmíněné Siderno.
Právě ze Siderna pochází rodina Santa Rumboa. Jeho otec Riccardo byl šéfem rodinného klanu, takzvaného ’ndrina, spadajícího pod ’Ndranghetu. Klan Rumbo-Figliomeni byl známý svou nesmlouvavostí a mocí. Riccardo Rumbo naučil svého syna vše, co o rodinném podnikání věděl, a Santo pod jeho vedením rozjel v roce 2009 byznys s půjčováním peněz. V roce 2010 byl Riccardo zatčen a odsouzen, jeho syn tak údajně převzal důležitou roli v klanu. Nejvýše postavení členové ’Ndranghety jsou proslavení svým tajnůstkářstvím a proniknout mezi ně je téměř nemožné. Největší kápové mají hodnost „doti“ a je velmi dobře možné, že jejich identitu neznají ani řádoví členové mafie, natož pak policie. Nejvyšší doti (hodností) je Padrino (Kmotr), následují Quartino, Trequartino, Vangelo (Evangelium) a Santa (Svatý). Jen mafiáni s těmito hodnostmi mohou zastupovat organizaci při jednáních s vnějším světem, ať už jde o jinou zločineckou organizaci, politiky, byznysmeny, nebo členy Svobodných zednářů. Jakmile je někdo povýšen do určité doti, může se podílet na jednáních o ’Ndranghetě jako celku. Jako každá jiná nadnárodní korporace má italská mafie svá pravidla a vyvíjí se, například hodnost Vangelo je poměrně nová a vznikla kvůli nadbytku Santů. Policie se o vysokém postavení Santa Rumboa dozvěděla náhodou, když v Kanadě odposlouchávala jiné členy ’Ndranghety. Jeden z nich se zmínil, že Santo získal vyšší titul než jeho bratr, který byl Vangelo až do své smrti. Jestliže Santo skutečně držel hodnost Trequartino ještě před třicítkou, znamená to, že se skrz hierarchii vyšplhal extrémně rychle.
Po nějaké době se Santo odstěhoval do Kanady. Kdy přesně to bylo, vyšetřovatelé nevědí. Naneštěstí pro něj zrovna natrefil na dobu, kdy italská policie prováděla v Kanadě velké zátahy proti mafii a z odposlechů se dozvěděla, že Santo míří do Lucemburska. Jen pro připomenutí, donedávna neexistoval způsob, jak se ke skutečným majitelům lucemburských firem dopracovat. A to ani pro policii.
Giuseppe Lombardo, jeden ze státních zástupců zaměřujících se na boj s ’Ndranghetou, OCCRP vysvětlil, že právě kvůli své netransparentnosti jsou země jako Lucembursko pro mafii atraktivní. „Lucembursko je pro ’Ndranghetu zajímavým místem, kam investovat a kde prát peníze právě díky neprůhledné vlastnické struktuře místních firem.“
Policie Santa v Lucembursku nakonec dopadla, a to v roce 2019. Nikdy se jim ale nepodařilo zjistit, co tam dělal. Síť investigativních novinářů se o to pokusila.
Podle očekávání policie nebyl Santo v Lucembursku sám. Obklopil se asi 20 mladými podnikateli z okolí svého rodného města, včetně syna šéfa jednoho z menších rodinných klanů. Italové postupně otevírali a zavírali restaurace, což je podle policie ideální způsob, jak vyprat peníze. Podniky s malými příjmy nemusí v Lucembursku zaměstnávat účetního a podávají jen všeobecné údaje o svých výdělcích. Zločinci tak mohou přes podnik prát peníze, dokud se drží pod hranicí stanovenou zákonem pro dokládání příjmů. Kdyby totiž moc zbohatl, přitahovalo by to nechtěnou pozornost úřadů. Zároveň založení podniku v určité zemi poskytuje záminku k zakládání bankovních účtů, na které mohou putovat peníze. Veškeré podnikání se samozřejmě drží v rodině.
Anna Sergi, odbornice na ’Ndranghetu z University of Essex, vysvětluje, že Lucembursko je oblíbenou přestupní destinací jak pro mafiány samotné, tak pro jejich peníze a podnikání. Podle policie má již italská mafie v Lucembursku právě díky řízené migraci značnou základnu.
Investigativní novináři z IrpiMedia zjistili, že v jedné lucemburské oblasti je soustředěno 17 rodin, které provozují restaurace a mají vazby na město, odkud pochází Santo Rumbo. Oblast původu sice z někoho automaticky nedělá mafiána, některé z restaurací v Lucembursku ale na mafii přímo odkazují a pro mladé lidi z chudých vesnic kolem Siderno je celkem běžné přijmout nabídku na podnikání v zahraničí s nějakým tím eurem od ’Ndranghety do začátku. Díky tomu, že někteří Italové žijí v Lucembursku už dlouhá léta, je velmi složité vysledovat jejich rodinné vazby na mafii. Před několika desítkami let ještě žádné ucelené vyšetřování ’Ndranghety totiž neexistovalo.