Přibližně 44% Rumunů věří dezinformacím a konspiračním teoriím, jež se šíří skrz virtuální prostor střední a východní Evropy. Celá situace se zhoršila během pandemie koronaviru, což přinutilo rumunskou vládu, aby omezila přístup na propagandistické webové stránky a začala aktivněji pracovat na potíráním falešných zpráv. Na dezinformačních platformách rezonují konspirace o USA, členství v EU a NATO či očkování. Vliv sociálních sítí v Rumunsku stále stoupá, alespoň jeden účet už nyní vlastní 62 % obyvatel.
Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží)
Třináct redakčních týmů ze střední a východní Evropy se sešlo v projektu Firehose of Falsehood, aby podrobně prozkoumalo informační válku probíhající po celé Evropě a řízenou ruským státním aparátem. Projekt založený na využití analýzy dat a metadat s regionálními náhledy odhaluje nová spojení a spolupráci mezi zdánlivě nesouvisejícími weby a přináší lepší pohled na to, jak probíhá informační válka. Novináři z 13 zemí Evropy se zabývali tím, jak se v jejich vlastích šíří dezinformace. Jednotlivé proruské weby spolu podle jejich zjištění čile komunikují a spolupracují a v jejich aktivitách jim nezabraňují ani snahy jednotlivých vlád dezinformační stránky blokovat. Nahlédněte do zákulisí prokremelského, konspiračního a ultrapravicového dezinformačnho ekosystému v Rumunsku.
Rumunsko se potýká s politickou nestabilitou, rozsáhlou korupcí, nedostatečnou transparentností rozhodovacích procesů a omezenou vymahatelností práva. Důvěra Rumunů ve státní instituce v posledních letech neustále klesá, a tak se část obyvatelstva stále častěji obrací k dezinformacím.
Výzkum online prostředí provedený v rámci projektu Ohňostroj lží ukazuje, že dezinformace si v Rumunsku vytvořily vlastní ekosystém. Tvoří ho stránky šířící konspirační teorie a kremelské narativy. Tyto weby jsou dále propojeny se stovkami dalších domén, které ve střední a východní Evropě šíří lživé či zavádějící informace. Společně tak tvoří celou galaxii dezinformací.
Jak ukazuje nejnovější zpráva organizace GLOBSEC, Rumuni mají tendenci věřit konspiracím a informacím z alternativních zdrojů. Podle této zprávy je přibližně 44 % Rumunů náchylných k tomu, aby manipulativním textům důvěřovali. Rumunští čtenáři tak dezinformacím a propagandě často věří. Tuto zranitelnost ještě zesílila pandemie koronaviru.
Rumunské úřady se proti dezinformacím snaží bojovat. V březnu 2020 vyhlásilo Rumunsko v souvislosti s pandemií covidu-19 výjimečný stav a rumunská vláda se podle prezidentského dekretu rozhodla omezit uživatelům přístup na webové stránky obsahující falešné či jinak zavádějící zprávy o koronaviru.
Vláda následně investovala do informačních kampaní ve zpravodajských médiích. V souvislosti s covidem-19 byla také vytvořena národní informační platforma.
Ve stejném roce spustilo ministerstvo národní obrany internetové stránky zaměřené na boj s dezinformacemi, které se šíří ve veřejném prostoru a cílí na rumunskou armádu. Doposud bylo zveřejněno přibližně 30 článků, které mají nepravdivé informace vyvracet.
Po útoku ruských ozbrojených sil na Ukrajinu koncem února 2022 omezila EU přístup k Russia Today a Sputnik, ruským médiím působícím na území Evropské unie. Rumunské úřady následně poskytovatelům internetového připojení (ISP) nařídily, aby tyto webové stránky a další domény zablokovali. Proti tomuto rozhodnutí ale vystoupila Asociace pro technologie a internet (ApTI), rumunská nevládní organizace prosazující svobodný a otevřený digitální svět. Ta státní orgány kritizovala za to, že domény byly „blokovány bez jakéhokoli konkrétního právního základu, přičemž se jednalo o legitimní, ale pravděpodobně viry napadené domény“. Mezi zablokovanými weby byly totiž například dvě subdomény Google Firebase, subdoména amerického poskytovatele reklamy či některé internetové obchody. Rumunská vláda stále neobjasnila, na základě jakých právních předpisů může poskytovatelům internetových služeb nařídit blokování webových domén.
V březnu 2022 navíc vyšlo najevo, že úřady spolu s několika nevládními organizacemi připravují platformu, která bude v online médiích, na blozích a na sociálních sítích vyhledávat falešné zprávy a zdroje dezinformací a propagandy v souvislosti s konfliktem v Ukrajině. Projekt ale vyvolal vlnu kritiky, protože se přišlo na to, že algoritmy platformy mají skrytou funkci. Tato funkce vyhodnocovala jako závadné, a tedy vhodné k zablokování i weby, které v rámci jednoho textu spojují vládu, premiéra nebo prezidenta s „korupcí“ nebo „neschopností“. Po tomto skandálu byl vývoj platformy zastaven.
Proruské narativy se zpravidla šíří na „alternativních zpravodajských“ webech, přičemž jejich tvůrci neopomínají ani místní kontext, zejména populistické nacionalistické projevy. Dezinformátoři také zpochybňují roli Rumunska v EU a NATO a hovoří o možném obnovení vztahů s Ruskou federací. Odborníci v oblasti dezinformací vysvětlují, že tato sdělení jejich autoři nezveřejňují napřímo, ale různě naznačují a přicházejí s nepřímými sděleními, která podněcují další, podobná témata.
V Rumunsku jsou hlavními tématy dezinformačních platforem konspirace proti USA, NATO, EU, covidu-19 a očkování.
V nadcházejících letech se bude vliv a dosah dezinformací zvyšovat a kvůli narůstajícímu počtu uživatelů sociálních sítí, kteří budou tyto zdroje informací sledovat, bude stále ničivější. Rumuni jsou na sítích aktivnější než průměrný Evropan – v roce 2021 vlastnilo alespoň jeden účet na sociálních sítích 62 % Rumunů.
Autorka textu: Iulia Stănoiu, Context.ro