Jan Vinš - třetí zleva na lavici obžalovaných.
Jan Vinš – třetí zleva na lavici obžalovaných. Zdroj: ČTK / Kamaryt Michal

V roce 2013 vypukla kauza úvěrových podvodů, které zapříčinily pád Metropolitního spořitelního družstva, odkud bylo vyvedeno přes 1,2 miliardy korun. Peníze putovaly na účty do Hong Kongu a poté do Dubaje nebo České republiky. Dokumenty získané v rámci projektu Dubai Unlocked, na němž se podílela i investigace.cz, odhalují, že jeden z nepravomocně odsouzených, Jan Vinš, od roku 2013 v Dubaji vlastní byt, který v současnosti pronajímá. Druhý nepravomocně odsouzený Aziz Al-Nasser svůj tamní byt již prodal. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Dovolujeme si vás upozornit, že podcastový kanál Audiočlánky budeme postupně rušit. Audioverze vybraných článků investigace.cz nově najdete v kanálu podcastu Odposlech, k jeho odběru se můžete přihlásit tady. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.

V květnu 2013 bylo v diskusním fóru na webu finexpert.cz, zaměřeném na téma Metropolitního spořitelního družstva (MSD), rušněji než obvykle. Zatímco ještě začátkem roku se tam lidé občas radili, jak funguje jejich spořicí účet a jak je to s úroky, v květnu už se probíralo, co bude s jejich penězi, které vložili do tehdy největší české kampeličky.

Začátkem května totiž Česká národní banka zakázala MSD přijímat vklady a poskytovat úvěry kvůli „závažnosti zjištěných nedostatků v podnikání družstevní záložny“, jak uvedla ČNB v tiskové zprávě z května 2013. Vrchní státní zastupitelství v Praze ve stejnou dobu zablokovalo všechny peněžní prostředky této záložny, která tím pádem nemohla vyplácet vklady svých klientů.

Jen dva týdny před kontrolou ČNB v Metropolitním spořitelním družstvu si podnikatel Jan Vinš pořídil byt v Dubaji. O měsíc dříve si tam byt koupil také český podnikatel s libanonskými kořeny Aziz Al-Nasser. Oba byli v kauze vytunelování MSD nepravomocně odsouzeni – Vinš v roce 2019 a Al-Nasser v roce 2023.

Státní zástupci v první fázi procesu Vinše označili za spoluorganizátora podvodu. „Jestli jsem někdy něco provedl, tak to byla pomoc k legalizaci výnosu z trestné činnosti, protože jsem si to nehlídal, ale nikoli organizátorství,“ uvedl na svou obhajobu pro investigaci.cz. O tunelování kampeličky podle svých slov nevěděl.

Metropolitní spořitelní družstvo

Fungovalo jako spořitelní a úvěrové družstvo od roku 1999. Počet jeho členů vystoupal z pár desítek zakládajících až na zhruba čtrnáct tisíc.

 

V první čtvrtině roku 2013, než přišla kontrola ČNB, mělo družstvo na vkladech kolem třinácti miliard korun.

 

Metropolitní spořitelní družstvo po kontrole už znovu nikdy nefungovalo. V prosinci 2013 mu ČNB odebrala povolení působit jako družstevní záložna. „Důvodem byly závažné nedostatky v podnikání této družstevní záložny, které poškozovaly zájmy jejích vkladatelů a významným způsobem ohrožovaly její bezpečnost a stabilitu,“ psalo se v tiskové zprávě ČNB. Poté družstvo skončilo v konkurzu.

Infobox obsah

Tunel do Hong Kongu

Soudní řízení s některými aktéry této kauzy probíhá dodnes. Státní zástupce David Ešner podal doposud přes padesát obžalob na více než 120 lidí a firem. Jak ukázalo vyšetřování, různé skupiny z družstva vyvedly přes 1,2 miliardy korun. Podvod fungoval následovně: nastrčení ředitelé nově založených firem žádali až o stamilionové úvěry, přičemž ručili nadhodnocenými pozemky.

Peníze, jež pochybné firmy obdržely od MSD, podle obžaloby putovaly na účty do Hong Kongu nebo do Dubaje, kde je měl legalizovat podnikatel Aziz Al-Nasser společně s dalšími lidmi, což uvedla ČT24. O tom, jak legalizace probíhala v Hong Kongu, informovala investigace.cz již v roce 2016.

Přestože policie část peněz na účtech v českých a hongkongských bankách zadržela, dodnes se neví, kde skončily zbylé stamiliony korun z vytunelované kampeličky. Dodnes se rovněž s jistotou neví, kdo byl hlavou celého rozsáhlého podvodu.

Hlavní organizátoři

Jednoho z hlavních organizátorů, Romana Vršeckého, poslal minulý rok soud nepravomocně do vězení na sedm let a udělil mu peněžitý trest ve výši jednoho milionu korun. Vršecký se proti rozsudku odvolal. Měl se společně s dalším obviněným, organizátorem Jiřím Liškou, mimo jiné podílet i na rekrutování lidí, kteří si v MSD brali úvěry.

„Máme zdroj peněz“ 

Na rekrutování lidí do firem zakládaných jen za účelem, aby si půjčovaly peníze od MSD, se měl podle obžaloby podílet i podnikatel Jan Vinš, kterého soud poslal v roce 2019 nepravomocně do vězení na sedm let. V první fázi procesu jej státní zástupci označili za spoluorganizátora. Vinš však takovou roli popírá. Do případu ho podle jeho slov zapletl v roce 2012 jeden z dalších aktérů této kauzy a jeho tehdejší dlouholetý kamarád Aziz Al-Nasser. Vinš tenkrát Al-Nasserovi dodával auta.

„Kolem roku 2012 přišel s nabídkou, jestli si nechci vydělat dost peněz. Řekl, že máme zdroj peněz a že se budou síťovat pozemky,“ vypráví Vinš. Al-Nasser tehdy působil ve firmě KEGA Investment, která vlastnila pozemky v Brandýse nad Labem. Parcely připojovala na inženýrské sítě (pitná voda, odpady, elektřina a plyn, pozn. red.) a poté je prodávala. Vinš měl k síťování sehnat bagry, nákladní automobily a dělníky. Podle něj ale Al-Nasser potřeboval i jeho firmu Delsaco Trade, na jejíž účet by přicházely peníze od věřitele, který na provedení inženýrských sítí půjčil finance. Peníze měl spravovat ekonom Petr Koltok. „Aziz mi řekl, že se nebudu muset o nic starat, protože jeho ekonom spolupracuje s dodavatelem peněz a bude se starat o účetnictví. Já měl pouze síťovat,“ podotýká Vinš.

K síťování ale nikdy nedošlo. Firma Delsaco Trade ve skutečnosti neměla sloužit k vybudování základní inženýrské sítě k pozemkům, jež by se poté mohly prodat na stavbu rodinných domků. Společnost sloužila k vyvádění peněz z Metropolitního spořitelního družstva. Z firemního účtu, který podle Vinše spravoval Petr Koltok, odteklo několik tisíc eur do hongkongské banky HSBC Hongkong. Vinš ale tvrdí, že to nevěděl. „Nikdy mi neřekl, kdo je dodavatelem těch peněz. Že je to MSD, jsem poznal později ze smluv, které mi dávali podepisovat,“ doplňuje podnikatel.

Podle svých slov tedy firemní účet Delsaco Trade poskytl Petru Koltokovi. „Aziz mi řekl, že mám jít na Václavák, kde bude jeho známý, byl to ekonom Petr Koltok – tehdy jsem ho neznal. Šli jsme do banky LBBW, kde mi bylo řečeno, že token (elektronický klíč, který se používá k ověření identity například v bankách, pozn. red.) bude za 14 dní. Byly tam už připravené nějaké příkazy, které jsem měl podepsat,“ popisuje Vinš redakci investigaci.cz. Token měl předat Koltokovi, aby měl přístup k firemnímu účtu. Proč předal svůj token někomu jinému, Vinš odůvodňuje tím, že je to běžná praxe. „Nepřišlo mi to divné, protože běžně má jeden token celá kancelář. Je třeba na jedno jméno, ale platí z toho víc lidí,“ vysvětluje.

O tom, co se na účtech jeho firmy doopravdy děje, neměl prý vůbec ponětí, protože se po odevzdání tokenu už o nic nestaral. Vinš tvrdí, že banka neznala ani jeho e-mail a telefonní číslo, a tím pádem mu od ní nepřicházely žádné informace. „Věřil jsem ekonomovi Koltokovi a právníkovi, který zařizoval smlouvy. Já si dělal dál jen svoje auta a celou dobu jsem čekal, kdy se tedy začne také síťovat. Oni mi zdržení vysvětlovali tak, že to ještě nemají legislativně provedené, aby se pozemky mohly síťovat,“ říká podnikatel.

Později se k firmě Delsaco Trade přidala i Inguron Invest, kde Vinš vystupoval jako jednatel a která fungovala stejným způsobem. Celkem byla podle rozsudku přes tyto firmy vyvedena částka ve výši 933 768 115 korun.

V rozsudku je rovněž uvedeno, že Vinš zajišťoval i „najmutí a následnou koordinaci jednotlivých úkonů nastrčených osob“. To ale podnikatel odmítá. „Někteří moji spolupracovníci sami projevili zájem spolupracovat s Azizem, zajímalo je to. Často se pohyboval v prostorách mojí firmy, protože jsme spolu obchodovali už před tím s auty, takže se s nimi normálně potkával. Možná jsem jim na něj dal třeba číslo, když si o něj řekli, ale k ničemu jsem je neúkoloval. To, že si budou na sebe brát úvěry, nebo kupovat pozemky, si domlouvali až spolu,” popírá svou vinu na verbování nastrčených ředitelů firem pro vyvádění financí z kampeličky.

Destinace Dubaj

Vinš byl jedním z prvních sedmnácti lidí, kteří byli stíháni už v dubnu 2014. Ve vazbě se podle Hospodářských novin ocitl den předtím, než měl odletět na dovolenou do Dubaje. Z dat uniklých v rámci projektu Dubai Unlocked vyplývá, že tam 28. dubna 2013, tedy jen pár týdnů před zablokováním účtů Metropolitního spořitelního družstva, zakoupil za 6,3 milionů korun menší byt v rezidenční budově u pláže, kousek od přístavu Dubai Marina. Vinš svůj byt v Dubaji podle dat z dubajského registru pronájmů od roku 2017 pronajímá. „Pronajímal jsem ho chvilku, ale nechci ho pronajímat, nemá to smysl,“ podotýká.

Sám u soudu vypověděl, že má v Dubaji byt, který je sice napsaný na někoho jiného, ale využívá ho on, protože byl koupený za jeho peníze. Podle Vinše jde o ten samý byt, jenž si pořídil v dubnu 2013. „Nebyl na mě napsaný a teď je na manželku,“ vysvětluje. Oficiální informace z 28. března 2024 z dubajského rejstříku vlastníků nemovitostí ale Vinše stále uvádějí jako majitele nemovitosti.

Royal Oceanic je budova s jednatřiceti podlažími a zdobí panorama dubajského přístavu. Foto: Ole Martin Wold
Royal Oceanic je budova s jednatřiceti podlažími a zdobí panorama dubajského přístavu. Foto: Ole Martin Wold

„Do Dubaje jsem jezdil už od roku 2009 na dovolenou,“ vypráví a pokračuje: „Celý život se pohybuji kolem aut a náhradních dílů a přišel jsem na to, že se tam auta dají dobře kupovat. Už předtím jsem dovážel auta z celé EU do různých bazarů, to je můj hlavní byznys.“

Hotely jsou podle jeho slov v Dubaji drahé, proto si tam pronajal byt a začal přijíždět častěji. „Pak se mi naskytla příležitost koupit byt, tak jsem ho přes realitku koupil od nějaké Angličanky,“ říká Vinš.

Měsíc předtím, než byt v Dubaji koupil, založil schránkovou firmu ECRON INVEST Corp se sídlem na Britských Panenských ostrovech. „Pořídil jsem si tam firmu, koupil jsem ji tenkrát asi za 1 800 nebo 2 000 dolarů. Měla vlastnit podíly ve firmách nebo nějaký další majetek. V té době to bylo výhodné kvůli daňové optimalizaci. Nikdy jsem tuto firmu nevyužil a už je dávno zrušená,“ tvrdí podnikatel.

Podle svých slov z peněz z Metropolitního spořitelního družstva nic nekoupil. „Z toho jsem totiž neměl ani korunu. Mám z toho akorát problémy,“ vysvětluje Vinš. „Dělal jsem kamiony, což bylo v té době finančně velmi zajímavé, takže jsem měl našetřeno. Byt jsem koupil z úspor,“ říká.

Milý deníčku

Ve stejné budově v přístavním apartmánovém komplexu The Royal Oceanic Tower měl podle dat uniklých z projektu Dubai Unlocked byt také údajný spoluorganizátor podvodu Aziz Al-Nasser, který byl minulý rok na podzim nepravomocně odsouzen na tři roky odnětí svobody a soud mu udělil i peněžitý trest ve výši 27 milionů korun. Al-Nasser svůj byt prodal v roce 2014 za 2 350 000 dirhamů, což tehdy v přepočtu vycházelo skoro na 14 milionů korun.

Vinš i další svědkové tvrdí, že u Al-Nassera skončila část peněz z Metropolitního spořitelního družstva. „Kdybych nějakým způsobem popsal hierarchii, tak pan Al-Nasser byl nad panem Vinšem,“ řekl u soudu svědek, jeden z nastrčených ředitelů firmy, jež si brala z MSD úvěry. „Řekl bych, že valná část financí skončila u pana Azize Al-Nassera,“ dodal.

Když policie vyšetřovala případ tunelování Metropolitního spořitelního družstva, objevila v bytě Petra Koltoka deník, v němž si rozepisoval toky peněz a údaje o tom, kolik bylo vyplaceno jednotlivým účastníkům. Jedním z jmen, které bylo zmiňováno nejčastěji, bylo právě Aziz Al-Nasser. V Koltokově deníku jsou u Al-Nassera částky v řádech milionů hongkongských dolarů. Na 27. straně je u jeho jména například částka šest milionů hongkongských dolarů (tehdy v přepočtu asi 20 milionů korun), jak uvedly Seznam zprávy.

Jan Vinš se v tomto seznamu jmenovitě nevyskytuje, objevují se zde pouze jeho dvě firmy, přes něž pachatelé vyváděli peníze do zahraničí. „Já na tom seznamu nejsem, že bych z toho měl nějakou korunu. Je tam jen ‘Jan V – podepsat smlouvu’,” říká a to, že podepisoval smlouvy, odůvodňuje tím, že jim nerozuměl, ale jejich podpis mu nejdřív odsouhlasil jeho tehdejší právník.

Zmiňovaný ekonom Petr Koltok byl podle webu iRozhlas v roce 2021 nepravomocně odsouzen na 7,5 roku vězení a má rovněž zaplatit peněžitý trest milion korun. „Bylo prokázáno, že ovládal účty nastrčených osob. (…) Byly u něj nalezeny propočty, kolik komu z trestné činnosti připadne,“ sdělila v článku iRozhlasu předsedkyně senátu pražského městského soudu Kateřina Radkovská. „Nepochybujeme o tom, že pan Koltok získal trestnou činností zásadní majetkový prospěch,“ řekla.

Al-Nasser v současnosti podniká se svou manželkou Zuzanou Al-Nasserovou například ve stavebnictví: jsou majiteli skupiny firem KEGA, ve většině z nich koupili podíly v roce 2013, kdy také založili firmu zaměřenou na leteckou dopravu. Společnost Fly Solution v roce 2014 vlastnila pět letadel v hodnotě desítek milionů korun, které pronajímala. Oba manželé mají kromě společného podnikání i několik vlastních firem.

Na začátku tohoto roku jim ale od exekutorky Veroniky Jakubovské, vymáhající pohledávku podnikatele Martina Hese ve výši téměř 25 milionů korun, přišel exekuční příkaz proti všem jejich společnostem. Jejich firma Fly Solution je navíc od prosince 2023 v insolvenci. Kromě toho jim byla obstavena luxusní vila v Louňovicích, obci ve Středočeském kraji u Říčan, a další budova, v níž Al-Nasser provozoval hudební klub Azzuro.

Redakce investigace.cz poslala Al-Nasserovi otázky, avšak do vydání tohoto článku na ně neodpověděl.

Soud ohledně Metropolitního spořitelního družstva s oběma obžalovanými nadále pokračuje. „V současné době stále probíhají výslechy se svědky,“ říká Vinšův právník Marek Plajner. „A svědci nechodí nebo nemluví,“ dodává Vinš.

Dubai Unlocked

Uniklá data v projektu Dubai Unlocked poskytují podrobný přehled o stovkách tisíc nemovitostí v Dubaji a informace o jejich vlastnictví či využití. Jde převážně o záznamy z let 2020 až 2022. Údaje získala nezisková organizace Center for Advanced Defense Studies (C4ADS), která se zaměřuje na výzkum mezinárodní kriminality a konfliktů. C4ADS data následně poskytla norskému médiu E24 a organizaci Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Oba subjekty pak koordinovaly investigativní projekt, na němž spolupracovalo 74 médií z 58 zemí. Z České republiky to byla exkluzivně investigace.cz.

Reportéři uniklá data použili jako výchozí bod pro zkoumání prostředí zahraničního vlastnictví nemovitostí v Dubaji. Strávili měsíce ověřováním totožnosti osob, které se objevily v uniklých údajích, a také potvrzováním jejich vlastnického statusu s využitím oficiálních záznamů, otevřených zdrojů a dalších uniklých dat.

 

Autorka textu: Barbora Šturmová
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / Kamaryt Michal
EDIT: Dne 28. 5. 2024 jsme v článku opravili chybně uvedená data u nepravomocného odsouzení Jana Vinše a Azize Al-Nassera v kauze vytunelování MSD. Jan Vinš byl nepravomocně odsouzen v roce 2019 a Aziz Al-Nasser v roce 2023. Za chybu se omlouváme.